Nafplion (nebo Nafplion, řecky Nafplio, Ναύπλιο) je to okouzlující město ležící v zatáčce Argolský záliv, ve východní části řeckého Peloponésu.
Nafplio se může pochlubit bohatou historií sahající až do dob Mykén, několika pozoruhodnými památkami, barevnými budovami a malebnou polohou. Návštěvu Nafplia můžeme spojit s návštěvou dalších blízkých atrakcí – ruin citadely v Tyrynse a nádherného divadla v Epidauru.
Historie a mýty
Nauplios a Palamedes
Podle tradice byl zakladatelem města Nauplios, syn sám sebe Poseidon a legendární král Eubei. Zde se měl narodit potomek panovníka, Palamedes, jeden z hrdinů trojské války.
Palamedes o sobě dal vědět svou mimořádnou inteligencí, odvahou a přehledem. Řekové mu připisovali mnoho objevů – počínaje některými písmeny abecedy a konče přípravou výživových pravidel.
FOTKY: 1. St. Jiří; 2. a 3. procházka po Nafpliu;
Byl to Palemedes, kdo odhalil spiknutí Odysseus snaží se vyhnout účasti na expedici do Tróje. Byli také mezi jeho zahořklými nepřáteli Agamemnon (vedoucí výpravy) a Diomedes (jeden z největších achájských válečníků), který mu mezi zbytkem vojáků záviděl slávu a poslušnost.
Palamedovy kladné vlastnosti ho nakonec dovedly k pádu, když ho ti tři, hnáni závistí, ubodali v krvavém spiknutí. Do jeho stanu tajně hodili zlato a připravený dopis, který měl být důkazem jeho spiknutí s trojským králem Priam. Díky tomuto obvinění ho Agamemnon mohl v bílých rukavicích odsoudit k smrti.
Nakonec byl Palamedes ukamenován k smrti. Podle jedné verze ho měla potkat zrádná a nehodná smrt. Po přemluvě Odyssea a Diomeda sestoupil do studny, kde se údajně nacházel tajemný poklad, to bylo přehozeno a kameny byly pohřbeny zaživa.
Zoufalý Nauplios přísahal pomstu za smrt svého syna. Pomocí triku změnil trasu některých lodí vracejících se z trojské války, které se pak zřítily na skály.
Mementem na legendárního zakladatele města je jméno a sousední kopec, na kterém slavná pevnost stojí, je pojmenován po jeho synovi Palemedovi.
Dávné doby
Díky úsilí archeologů víme, že v dobách mykénské kultury bylo město Nafplion (tehdy tzv. Nafplio) by mohlo být prosperujícím přístavním centrem. Konec nezávislé politiky byl pravděpodobně kolem 6. století před naším letopočtema v klasickém období město upadalo a vylidňovalo se. Kvůli nedostatku zdrojů však není jisté, jak se to stalo – jedna hypotéza je, že je napadli a vydrancovali Argéans (obyvatelé sousedních Argos), čímž se pomstil za podporu poskytnutou Spartě v Druhá mesiášská válka.
Z poznámek Pausanias víme, že v 2. století našeho letopočtu po bývalém starověkém městě nebylo prakticky ani stopy, ale příčinu tohoto stavu slavný cestovatel bohužel nevysvětlil.
Středověk a benátsko-osmanské období
Během byzantského období došlo k oživení města. Rekonstrukce začala výstavbou tvrze na skalnatém ostrohu tzv Acronuplia. Stál přesně tam, kde se ve starověku nacházela akropole. Při stavbě kopce přes kopec využili Byzantinci zbytky starověkého opevnění, z nichž některé ještě pamatovaly dobu bronzovou.
Až na začátek XIII století Akronauplia byla nezávislá osada. V 1212, během IV křížová výprava, město dobyli Frankové (jak se říkalo křižákům ze západní Evropy) a začali ho rozšiřovat do vnitrozemí a zároveň kopec začlenili do systému opevnění města. Evropské královské rodiny vládly městu více než sto let a obnovily mu dřívější status důležitého přístavu.
V XIV století Vlastnictví města koupila Benátská republika. Za jejich vlády se město dynamicky rozvíjelo a stopami té doby jsou obranné stavby a barevné domy odkazující na tradiční benátskou architekturu. Za vlády Brightest (vlastněno Serenissima) Byl povolán Nafplio Neapol v Rumunsku. Slovo Rumunsko bylo použito k označení zemí patřících do Východořímské říše a tento dodatek měl odlišit řecký přístav od italské Neapole.
Na konci XV století Benátští inženýři zahájili přípravy na obranu před invazí Osmanské říše: zpevnili hradby, postavili bašty umožňující efektivní použití dělostřelectva a na malém ostrově postavili pevnost. Dlouho se jim dařilo odrážet další turecká obležení, ale nakonec v 1540 byli nuceni předat město Osmanům, kteří je přejmenovali Mora.
V 1686 Benátčané získali zpět svůj bývalý majetek a učinili z něj hlavní město nově vzniklého Království Morea (ve zkratce Morea dříve se označoval celý Peloponés). Protože chtěli Nafplio udržet déle, postavili na sousedním kopci Palamidi opevněnou pevnost. Moc jim to však neudělalo 1715 byli vyhnáni a moc se vrátila do tureckých rukou.
První hlavní město moderního Řecka
V 1821 vypuklo dnes známé celohelénské povstání za nezávislost řecké války za nezávislost. Prvním z měst, které se dokázalo osvobodit z tureckého jha, bylo Nafplio, ačkoliv to povstalcům trvalo téměř rok. Pouze v noci s 29 dne 30. listopadu 1822 první rebelové pronikli do pevnosti Palamidi a o tři dny později se hladovějící turecké síly rozhodly vzdát se a opustit město.
Na V roce 1834 sloužilo Nafplio jako první hlavní město znovuzrozeného Řecka a bylo sídlem řeckého parlamentu.. Tehdy vznikaly nové budovy a přestavovaly se staré - například parlamentní zasedací místnost vznikla přeměnou bývalé mešity.
Někdo by se mohl zeptat, proč prvním hlavním městem znovuzrozeného řeckého státu bylo malé město v Argolském zálivu, a ne velké Athény. Odpověď je jednoduchá – na začátku XIX století Athény byly skromné osídlení, které zabíralo malou oblast obklopující slavnou athénskou Akropoli. Nafplio bylo mnohem lépe opevněné a hůře dostupné. V 1834když se situace samostatného Řecka stabilizovala, bylo hlavní město přesunuto do Athén a město se začalo postupně rozšiřovat.
V 1827 Joanis Kapodistrias se stal prvním guvernérem novodobého řeckého státu. Jako zkušený diplomat raději přijal titul guvernéra než prezidenta, aby nevytvářel zbytečný zmatek mezi monarchiemi podporujícími řecké aspirace na autonomii. Jeho diplomatický talent byl vysoce ceněn i v zahraničí – dokonce už dříve vystupoval v carském Rusku funkci ministra zahraničních věcí.
Ne každému se však líbil jeho kladný vztah k autoritářské vládě. Spor s částí řecké elity skončil krvavou tragédií - 9. října 1831na schodech kostela Agios Spyridon v Nafpliu, Kapodistrias byl zavražděn. Dodnes na stěně chrámu najdeme odhalenou stopu tohoto útoku. Tato událost vedla panovníky nejvýznamnějších evropských mocností k rozhodnutí usednout na řecký trůn Otto I. Wittelsbach, syn bavorského krále.
OBRÁZKY: 1. a 2. Procházka po Nafpliu (Peloponés, Řecko); 3. Procházka po kopci Akronauplia v Nafplionu (Peloponés, Řecko);
Návštěva Nafplia
Podle toho, jaké atrakce nás zajímají, můžeme plánovat několik hodin až celý den.
Během návštěvy budeme moci vystoupat (nebo řídit auto) k pevnosti Palamidi, projít se na kopci Akronauplia (a kolem jeho svahů), prozkoumat dolní město a odpočinout si na jedné z pláží. Všechny námi popisované atrakce jsou blízko sebe a ke každé se dostaneme pěšky.
Nafplio: atrakce, památky, zajímavá místa
Hrad Palamidi
Pevnost Palamidi tyčící se nad oblastí je jednou z nejznámějších atrakcí města. Komplex byl postaven mezi 1711-14 a byl posledním velkým stavebním projektem, který Benátská republika provedla mimo svou zemi. Ani tak impozantní hrad nakonec příliš nepomohl a rok po dokončení stavby turecká armáda město dobyla zpět.
Četné bašty, místnosti a fragmenty zdí, které můžeme navštívit, se dochovaly do našich dob. Vyplatí se však mít pohodlné boty, protože po nerovném terénu se bude hodně chodit!
Pokud se chceme dostat na hrad, máme dvě možnosti. Lidé v dobré fyzické kondici mohou jednoduše vylézt po schodech (je toho více, co lze vylézt 900 stupňů) na severozápadním svahu. Trasa je samozřejmě únavná, ale nabízí skvělé výhledy. Pokud se chystáte v hlavní sezóně, je lepší vyrazit co nejdříve, když trasu ochladí stín.
Případně můžeme dojet autem nebo taxíkem ke vchodu na jihovýchodní straně pevnosti.
Pozemní brána
Vstup do opevněného města byl možný pouze skrz jediná brána zvaná zemská brána, který byl vztyčen na východní straně kopce Akronauplia (souřadnice: 37.564829, 22.800739). Brána byla chráněna a po západu slunce se zavírala na čtyři spouště a v té době do ní nesměli ani obyvatelé.
Brána na tomto místě pravděpodobně již v r XV století, ale dnešní podobu získal až v r 1708během tzv druhá benátská okupace. Stavba měla podobu jednoduchého oblouku, před kterým byl vyhlouben příkop napájený mořskou vodou. Přes příkop byl přehozen dřevěný padací most.
Brána se bohužel do dnešních dob nedochovala v původním stavu. Na konci XIX století budova byla zbořena, ale některé původní architektonické prvky, které byly později přestavěny, se naštěstí podařilo zachránit. Nejvýznamnější památkou je svléklý benátský levkterému však chybí pár částí těla - především hlava, stejně jako křídla a ocas.
Na levé straně brány visí pamětní deska vzdávající hold benátskému veliteli Francesco Morosiniže v letech 1684-1687 odráží Peloponéský poloostrov a získal mnoho vítězství nad tureckou armádou.
Acronuplia
První opevnění na tomto skalnatém kopci s výhledem na staré město se objevilo již v době bronzové. Starobylé pozůstatky později využili Byzantinci ke stavbě nové středověké pevnosti.
Poté, co Řecko znovu získalo nezávislost, byl hrad přeměněn na vojenský komplex a vězení a v modernější době bylo místo nucené izolace přestavěno a přeměněno na … pětihvězdičkový hotel.
Přežily až do naší doby velkolepé fragmenty bývalých hradeb a opevnění, a samotný kopec nabízí také příjemné výhledy do okolí. Na jeho vrchol se dostaneme po ulici.
Cestou narážíme na jednotlivé památky stojící za pozornost. Jeden z prvních bude Kostel Agioi Anargyroi (řecky: Ιερός Ναός Αγίων Αναργύρων)který byl postaven v posledních letech řecké války za nezávislost a byl používán vojáky umístěnými na hradě.
O kus dál je věž s hodinami, u které najdeme skvělou vyhlídku na panorama Nafplia. První věž byla na tomto místě postavena v r XIX století. Původní stavba však byla Němci zničena v r 1944 a po několika letech přestavěn.
Promenáda Arvanitia
Arvanitia je název pro okouzlující promenádu obklopující kopec Akronauplia. Celá trasa je dlouhá přibližně jeden kilometr a po cestě nabízí příjemné výhledy na okolní krajinu a typickou středomořskou krajinu.
Při procházce mineme ve skále vytesanou chodbu Kaple Panagitsa (řecky: Ναός Παναγίτσα) a malý maják.
Náměstí Syntagma
Náměstí Syntagma (náměstí polské ústavy) je nejreprezentativnějším z náměstí Nafplio a je obklopeno několika historicky a architektonicky zajímavými budovami.
Celé západní průčelí je obsazené Archeologické muzeum sídlí v bývalém benátském arzenálu 1713.
V jihozápadním rohu stojí šedá kamenná budova tzv Vouleftikon, který byl v minulosti sídlem prvního řeckého parlamentu, slavnostně otevřen v r 1825. Zajímavé je, že tento předmět přinesli Turci 1730 a původně sloužil jako mešita.
Hned vedle bývalého parlamentu uvidíme budovu Řecké národní banky. Tento objekt je jedinečným příkladem Mykénská obrozenecká architektura, a jeho hlavní vchod se podobá Brány Lvova a Pokladnice Atreus (více o těchto památkách si můžete přečíst v našem článku Mykény: návštěva opevněné citadely. Historie, mýty, kuriozity).
Na jihovýchodním konci náměstí stojí další historická mešita, dnes známá jako Trianon (což odkazuje na kino, které tam fungovalo v minulosti). Tato budova je možná nejstarším příkladem osmanské architektury ve městě. Během druhé benátské okupace byl chrám přeměněn na křesťanský kostel. V současné době je uvnitř malá scéna.
Archeologické muzeum
Archeologické muzeum (gr. Αρχαιολογικό Μουσείο Ναυπλίου) je nejvýznamnější kulturní institucí v Nafpliu. Na dvou úrovních jsou artefakty nalezené ve městě samotném i v jeho bližším i vzdálenějším okolí (například v Tyrynse nebo Midei).
Muzeum se může pochlubit rozmanitou sbírkou z mnoha historických období – od paleolitu, přes celou dobu bronzovou (včetně nálezů z mykénských hrobů), až po archaická a klasická období.
Náměstí tří admirálů
Pár kroků na východ od náměstí Syntagma ho najdeme obklopené neoklasicistními budovami Náměstí tří admirálů (řecky: Πλατεία Τριών Ναυάρχων). Jeho jméno je poctou třem admirálům, kteří pomáhali Řekům ve slavné bitva u Navarina (Zmínili jsme to v našem článku o hradu Niokastro).
Na jižní straně náměstí stojí radnice, která v minulosti patřila první moderní řecké střední škole.
Ještě v prvních desetiletích Z dvacátého století na náměstí byl malý palác, který využíval nejprve první řecký guvernér Joanis Kapodistrias a poté král Otto. Bohužel tato budova v r vyhořela 1929 a nezůstane po něm ani stopa. Dnes na místě paláce stojí socha prvního řeckého krále.
Sousedí s náměstím Trzech Admirałów Park Kolokotroniskde stála socha koně Theodoros Kolokotronis, jeden z vůdců řecké války za nezávislost a velitel vedoucí úspěšný útok na pevnost Palamidi, který umožnil dobytí města.
Bourtzi
Jedním z největších symbolů Nafplia je Bourtzi (toto slovo pochází z arabského slova pro věž), to je hrad postavený na malém ostrůvku poblíž přístavu.
Stavba byla postavena v r 1473 a byl součástí benátského projektu na posílení obrany města. Zámek sloužil i jako řetězová věž – byl na ní zavěšen jeden z konců řetězu, který při zvednutí blokoval možnost vplutí lodí do přístavu.
V osmanských dobách byl komplex využíván jako vězení a nějakou dobu poté, co Řecko znovu získalo nezávislost, úřadující kočka.
Aktuálně se k němu dostanete turistickou lodí z přístavu, ale byli jsme po sezóně a takový výlet se nám nepodařilo stihnout. Z dálky to uvidíme bez problémů.
Bašta pěti bratří
Nachází se na západním konci dolního města bašta „Pěti bratří“ (řecky: Προμαχώνας Πέντε Αδέλφια, souřadnice: 37.565487, 22.793161) je zajímavou ukázkou opevnění budovaného po rozšíření dělostřelectva. Je to také poslední z bašt v Nafpliu, která nebyla zbořena a do dnešních dob se dochovala v původním stavu.
Stavba vděčí za svůj název pěti kanónům namířeným směrem k zálivu. Není však jisté, kdy byla stavba postavena. Pravděpodobně jej na konci postavili Benátčané XV století, ale podle některých hypotéz mohl vzniknout i mnohem později, již v osmanských dobách.
V blízkosti bašty byl zavěšen řetěz zmiňovaný u hradu Bourtzi, který byl večer nebo v případě nouze vytažen nahoru a blokoval možnost vjezdu do přístavu.
Bavorský lev
Jednou z nejvýznamnějších památek Nafplia je socha vytesaná v přírodní skále představující umírajícího/spícího lva tzv. Bavorský lev (řecky: Ο κοιμώμενος Λέων, souřadnice: 37.566325, 22.811292).
Autorem pomníku byl Němec Christian Heinrich Siegel. Pomník byl uveden do provozu Louis I. Wittelsbach, otec prvního novořeckého krále Otto I.. Bavorský král chtěl uctít členy osobních stráží svého syna z vlasti, kteří zemřeli během tyfové epidemie během pobytu v Nafpliu.
Siegel byl modelem sám sebe Lvi z Lucernu, téměř identický pomník švýcarským gardistům vyrobený od Bertel Thorvaldsenkterá se zase měla inspirovat antickými předlohami.
Ortodoxní kostely a kostely Nafplio
Při procházce Nafpliem narazíme na několik historických kostelů. Níže uvádíme pár vybraných objektů, které podle nás stojí za pozornost. Pamatujte, že v pravoslavných církvích platí pravidla skromného oblékání (tj. lidé s odhalenými koleny nebo rameny mohou být požádáni, aby odešli).
Svatý. George (řecky: Ιερός Ναός Άγιος Γεώργιος)
Tento kostel je jednou z nejvýznamnějších památek ve městě. Historie budovy pravděpodobně sahá zpět XV století. V závislosti na variantě vládnoucí městu byl chrám buď přeměněn na mešitu, nebo na křesťanský kostel.
Při návštěvě kostela stojí za pozornost královský trůn, na kterém mladý král seděl Otton.
Charakteristickým znakem chrámu jsou četné obrazy vytvořené v západním stylu. Jedním z děl je kopie Poslední večeře Leonarda da Vinciho.
Kostel Panagia (řecky: Ιερός Ναός Γενεσίου της Θεοτόκου)
Kostel v podobě trojlodní baziliky, který se nachází v zadní části Archeologického muzea, je jedním z nejkrásnějších ve městě. I když jeho historie sahá zpět XV století, dnešní podobu získal až v r Osmnácté století, během tzv druhá benátská okupace.
Největší ozdobou chrámu je dřevěný a zlatý ikonostas zdobený sloupy v iónském řádu. Při návštěvě také upoutají pozornost četné nástropní malby.
Kostel Panagia je spojen s postavou Svatý Anastasios (Agios Anastasios), místního malíře a patrona města, který se odmítl vzdát víry v Krista a konvertovat k islámu. Trestem za věrnost byla mučednická smrt, kterou mu způsobili Turci 1. února 1655. Podle tradice mělo být Anastasiovo tělo zavěšeno na olivovém stromě, který dodnes stojí na severní straně chrámu.
Kostel Agios Spyridon (řecky: Ιερός Ναός Αγίου Σπυρίδωνα)
Právě na schodech tohoto malého chrámu byl zavražděn první guvernér znovuzrozeného řeckého státu Joanis Kapodistrias. Chráněná stopa po kulkách přežila až do našich dob, připomínající nám tuto událost.
Samotná budova má podobu klenuté baziliky a její interiér zdobí nástěnné malby v byzantském stylu.
Být v oblasti, můžeme se také podívat na nedaleké ruiny tureckých lázní (hamam, souřadnice: 37.565173, 22.797938).
Frankish Church (Frankoklisia / Phrankokklēsiá, souřadnice: 37.564900, 22.798123)
Franská církev byla darem krále Otty katolické církvi jako ocenění podpory, kterou řecké věci poskytli zahraniční katolíci. Samotný chrám ale nepatří k nejkrásněji zdobeným ani turisty nejnavštěvovanějším a jeho dveře jsou často zavřené. Zajímavostí jistě je, že uspořádání kostela připomíná mešitu, kterou býval.
Stojí však za to zkusit se podívat dovnitř, protože v kostele slouží kněží z Polska. Podařilo se nám najít jednoho z kněží, který nás provedl nejen po kostele, ale i po přilehlé podzemní kryptě, kde jsou ostatky cizích vojáků (tzv. Filhellenami), kteří bojovali na straně Řecka v boji za nezávislost a bavorští gardisté krále Otty, který zemřel na tyfus.
