Kuršská kosa (Kuršių nerija) je to bezesporu jedno z nejneobvyklejších míst V Litvě. Malá oblast, kde vedle divoké přírody najdeme památky architektury, lidové architektury, moderní muzea a suvenýry slavných umělců a spisovatelů. Výlet do těchto oblastí bude nezapomenutelným zážitkem.
Historie oblasti
Podle legendy kosu postavila obryně Neringaaby zachránil rybáře před hněvem boha moří. Název pochází od obyvatel Kurów z těchto oblastíkteří zde v raném středověku bojovali s Vikingy (na ruské straně Spit byly nalezeny zbytky osídlení skandinávských nájezdníků). Později byly země rozděleny mezi Řád německých rytířů a Řád rytířů meče. V následujících staletích se na tomto kousku země vyvinulo mnoho malých rybářských osad.
Situace se změnila během sedmileté války. Rusové pokáceli stromy, což radikálně změnilo krajinu celé oblasti. Přirozená ochrana proti větru a písku zmizela. Lidé byli nuceni opustit mnoho osad, které zmizely pod pískem navátým vichřicí. Těžko říct, kdo to vymyslel myšlenka znovu zalesnit kosu - některé zdroje poukazují na pruskou vládu, jiné na Jerzyho Dawida Kuwerta, obyvatele Nidy. Záměr se podařilo zrealizovat a od té doby je velká část bývalých dun zalesněna.
Konec devatenáctého století a první polovina století dvacátého přinesla zájem o tuto oblast mezi turisty a pacienty. Do Nidy přišli světově proslulí lidé umělcinapř. němečtí expresionisté (Karl Schmidt-Rottluff, Max Pechstein) popř spisovatelé (Ernst Wiechert nebo nositel Nobelovy ceny Tomasz Mann).
Konec německého osídlení v těchto oblastech přinesla druhá světová válka a sovětská okupace. V roce 1991 zde byl založen Národní park Kurská kosa. V roce 2000 byla kosa (spolu s ruskou částí) zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes je to jedna z nejoblíbenějších turistických oblastí v Litvě. Mnoho turistů sem jezdí ze západní Evropy, takže ceny jsou mnohem vyšší než na pevnině. Někteří Litevci se rozhodnou zůstat v Regionálním parku delty Nemunas (Nemuno deltos regioninis parkas) a odtud pojedou trajektem do Neringy. Je však třeba připomenout, že je to možné pouze během prázdninových měsíců (později trajekty do Neringy plují pouze z Klaipedy).
Kuršská kosa (Kuršių nerija) - prohlídka památek a praktické informace
Smiltynė
Je administrativně součástí Klaipedaačkoli je od města oddělena širokým průplavem. Malá usedlost je známá Delfinárium (Delfinariumas) a Muzeum moře (Lietuvos jūrų muziejus) - jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v Litvě. Abyste se dostali k tomuto zařízení, musíte přeplavit kanál trajektem z tzv Starý přístav (Danės g. 1). Poté si můžeme udělat krátkou procházku po asfaltové silnici vedoucí na sever nebo využít některý z městských autobusů, který staví přímo u muzea. Procházka se ale jeví jako zajímavější alternativa, protože ji můžeme vidět po cestě expozice bývalých lodí plujících po Baltském moři a malý skanzen dřevěného stavitelství (Žvejo etnografinės sodybos complexas). Muzeum a delfinárium se nachází na konci kosy - asi kilometr a půl od přívozu. Delfinárium zaujímá moderní kruhovou budovu a muzeum se nachází na místě bývalé pevnosti, kterou zde vybudovala pruská armáda.
Ceny vstupenek jsou následující:
- Kombinovaná vstupenka Delfinárium + Lachtani (mimo sezónu): normální vstupenka - 7 € / zvýhodněná vstupenka - 3,50 €
- Kombinovaná vstupenka Delfinárium + Lachtani (hlavní sezóna): normální vstupenka - 10 € / zvýhodněná vstupenka - 5 €
- Lachtani: 2 €
- Mořské muzeum a akvária: normální vstupenka - 4 € / snížená vstupenka - 2 €
POZORNOST! V roce 2022 bylo akvárium kvůli rekonstrukci uzavřeno!
Neringa (Neringos)
Je to město, které zabírá velkou část kosy. Je to docela neobvyklé, protože se skládá ze čtyř vesnic oddělených lesním pásem: Juodkrantė, Pervalka, Preila a Nida. Název pochází z pruského jazyka a znamená skok. V litevštině je tento termín jednoduše plivanec. Chcete-li se dostat do jedné ze starých rybářských vesnic, jeďte autobusem vedle trajektu ve Smiltyne. Autobusy jsou spojeny s trajekty a pokud nevíme, kde je zastávka, stačí sledovat většinu lidí, kteří z trajektu vystoupí. Pokud přijedeme na Kurskou kosu v létě, vyplatí se vstát dříve a chytit první autobus. Pak se vyhneme davům turistů.
Juodkrantė
Bývalá rybářská vesnice, po staletí známá svým jantarem. V 19. století začala těžba jantaru v průmyslovém měřítku. Při této příležitosti bylo objeveno mnoho jantarových ozdob z neolitu a doby bronzové. Juodkrantė dlouho neměl přímý spojení s Klaipedou, ovšem po výstavbě přístavu trajekty sem také jezdí (pouze v hlavní sezóně!). Osada je proslulá Čarodějnické kopce (Raganų Kalnas) - dřevěné sochy zobrazující postavy z litevských pohádek, pověstí a legend. Kromě pár starých chýší se sem můžeme podívat i my historický hřbitov Kurów (Miško g. 22).
Okolí Witches' Hill tvarovat tzv parabolické duny. V důsledku silného větru před několika sty lety získaly zdejší duny tvar podobný koňskému sedlu.
Pervalka (Pervelk)
Bývalá malá rybářská vesnice si zachovala některé staré rybářské domy. Je známý tím, že se nachází poblíž maják.
Preila (Preil)
Další z panství Neringa je navštěvován turisty kvůli přítomnosti tam zalesněné duny. Může za to činnost obyvatel, kteří v boji s nebezpečným pískem zasadili borovici horskou. Byly také pokusy ohradit je ploty nebo osadit travinami. Jedna ze zdejších dun je nejvyšší na celém poloostrově - Vecekrugas (což znamená starý hostinec), má přes 67 metrů vysoká.
Nida (Nidden)
Patří k nejstarším vesnicím Kurské kosy a musím přiznat, že nejpůvabnější. Vědělo se to už v dobách německých rytířů, ale v 17. století mor zabil všechny obyvatele a budovy pokryl písek pohyblivých dun. Vesnice však ožila. Jeho popularita začala v 19. století, kdy jej objevili němečtí umělci. V jednom z domů byla jejich kolonie, dnes tam můžeme vidět malé muzeum (Muzeum Hermann-Blode, otevřeno od 8:00 do 20:00). Přišel sem ve 20. století Tomáš Mann a potěšen okolím si koupil malý domek. Bohužel nastupující nacismus donutil spisovatele Nidu opustit. Mann se na rožni nikdy nevrátil. Dnes ve svém starém domě můžeme vidět výstavu věnovanou nositeli Nobelovy ceny (Thomo Manno Memorialinis Muziejus, cena jízdenek: normální - 2,50 € / snížená - 1,00 €).
Vesnice také stojí za vidění historické muzeum (Neringos Istorijos Muziejus, otevřeno úterý až sobota, 10:00-17:00, vstupenka 1,00 €) a historický evangelický kostel (Pamario g. 37). Vyznačuje se výjimečnou krásou historický hřbitov Kurów se zachovalými charakteristickými kříži.
Nejvíce turistů však míří hlavně k hranicím s Ruskem, kde můžete obdivovat pohyblivé duny. Musím uznat, že dělají opravdu velký dojem. Pokud se necítíme na své síly nebo nám počasí nedává chuť na procházku rezervu můžeme vidět z nadhleduvedle slunečních hodin (Wanderdünen). Jinak se nedá dělat nic jiného, než se vydat na túru do písečných kopců. Chodíme jen po vyznačených cestách, ale musíme uznat, že je jich tu hodně. Vyplatí se obejít celou oblast, přiblížit se až k samotné hranici. Můžeme tam vidět několik dřevěných křížů. Tento hroby francouzských válečných zajatců, kteří sem byli posláni po francouzsko-pruské válce. Pokud máme v mobilu automatickou volbu sítě, měli bychom ji v tuto chvíli vypnout, protože je dost pravděpodobné, že se náš mobil spojí s ruským poskytovatelem (pak budou náklady na volání mnohem vyšší).