Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Muzejní ostrov (německy: Museumsinsel) je název muzejního komplexu v srdci Berlína, který od 1999 umístěn na Seznam světového dědictví UNESCO.
Na malém prostoru uvnitř 100 let byla založena v celkem pět muzeí. Mezi jejich sbírky patří mj neocenitelné fragmenty antické architektury, archeologické nálezy související s různými civilizacemi, numismatické sbírky a umělecká díla (obrazy, sochy) z různých období.
Každá z institucí sídlí v jiné historické budově a jejich budovy postavené v různé době přitahují pozornost svou monumentalitou a bez výjimky patří k výjimečným architektonickým projektům.
Historie Muzejního ostrova
Koncepce vytvoření prvního veřejného muzea prezentujícího bohatou sbírku uměleckých děl shromážděných v Pruském království se objevila na konci 18. století. Tato myšlenka nabyla skutečné podoby až v prvních desetiletích příštího století, kdy vykonával moc nad zemí Fridrich Vilém III.
Jako umístění nového zařízení byl vybrán ostrov na řece Sprévě Spreeinsela konkrétněji zahrady přiléhající ke královskému paláci, který navíc sousedil s berlínskou katedrálou. Nebylo tedy snadné najít prestižnější čtvrť!
V 1822 Posláním připravit návrh budovy muzea byl pověřen vynikající představitel klasicismu Karl Friedrich Schinkel. Architekt navrhl stavbu impozantní velikosti, která vypadala spíše jako šlechtické sídlo než veřejná budova. Postaveno v léta 1825-28 budova odkazovala na největší díla klasické architektury - kolonádu z 18 sloupců v iontovém pořadía interiéry ukrývají rotundu přímo po vzoru římského Pantheonu.
Toto zařízení je dnes známé jako Staré muzeum (Ger. Altes Museum)ale v den inaugurace v roce 1830 byl zavolán Královské muzeum (německy: Königliches Museum). Bylo to první veřejné muzeum v Prusku a vystavovalo nejvýznamnější sbírky z mnoha oborů (včetně obrazů starých mistrů, které se již na Muzejním ostrově nenacházejí).
V 1840 se stal pruským králem Fridrich Vilém IV, panovník známý svou láskou k umění a úzce spolupracující se Schinkelem. Navíc není žádným tajemstvím, že ještě jako kníže se aktivně podílel na návrhu budovy Starého muzea. Rok po svém nástupu na trůn vydal královský dekret zpřístupnění celého severního cípu ostrova Spreeinsel, počínaje stávajícím muzeem až po hranici řeky, aby svatyně umění a věd. Ambiciózní myšlenku podpořil fakt, že toto území nebylo nikdy hustě zastavěno – ještě ve středověku bylo prostě pokryto bažinami, které se po odvodnění proměnilo v zámeckou zahradu. Neexistovaly tedy žádné jiné překážky než finanční, aby se kus země v srdci Berlína proměnil ve světoznámé kulturní centrum.
Bylo postaveno další muzeum uvedené do provozu 1843-55 Nové muzeum (Neues Museum). Jeho konstruktérem byl Friedrich August Stüler, královský architekt a pilný student Schinkelův. Po inauguraci nového zařízení dostalo své jméno Královské muzeum Pruska, a původní Královské muzeum bylo přejmenováno na Staré muzeum (a název se používá dodnes).
FOTKY: Muzeum im. Bode (Bodemuseum).
V 1876 byla zpřístupněna národní galerie po vzoru starověkého chrámu. Jeho slavnostní otevření se shodovalo s plánovanými nákupy a rozsáhlými archeologickými pracemi, díky nimž další muzea výrazně navýšila své sbírky. Bylo to v tomto období celý komplex se jmenoval Muzejní ostrov. Čtvrté zařízení vzniklo až v příštím století. V 1904 inaugurován Muzeum císaře Fredericka financované císařem Vilém II. Budova muzea byla postavena v novobarokním stylu, ve stylu známém dnes vilémovského baroka. Za organizaci instituce odpovídal historik umění Wilhelm von Bodena jehož počest v 1956 muzeum dostalo svůj dnešní název (Bode Museum).
FOTKY: Muzeum im. Bode (Bodemuseum).
Poslední budova postavená na Muzejním ostrově byla známá po celém světě Muzeum Pergamonmuseum, který byl slavnostně otevřen v r 1930.
V posledním roce 2. světové války byl celý komplex vybombardován a celých 70 % budov na Muzejním ostrově leželo v troskách. Po válce se tyto oblasti staly součástí východního Berlína a na navrácení své dřívější nádhery si musely dlouho počkat. Teprve po znovusjednocení Německa byla celá nadace přestavěna. Jedním z architektů odpovědných za tento ambiciózní projekt byl Brit David Chipperfield, která znovu vytvořila téměř zcela zničené Nové muzeum.
Dnes je Muzejní ostrov kulturním skvostem německé metropole. Naproti komplexu stojí přestavěný královský palác pojmenovaný po Humboldtovo fórumkde je vedle restaurací a místností pro pořádání akcí také místo pro uměleckou galerii vystavující díla umělců z mimoevropských zemí.
FOTKY: Nové muzeum (Neues Museum).
Návštěva Muzejního ostrova
Než si dáme ambiciózní cíl navštívit v krátké době všechna zařízení na Muzejním ostrově, je na místě mít na paměti, že každé zařízení shromažďuje a prezentuje zcela jiné sbírky a na každém místě můžeme v klidu strávit čas, podle naše zájmy, od dvou až po několik hodin.
Teoreticky je možné navštívit všechna muzea v jeden den ve spěchu, ale bude to velmi únavné - někdy je lepší vybrat si pouze ty instituce, které nás oslovují tematicky, nebo vstoupit do vybraných muzeí pouze pro rychlé nalezení zajímavých exponátů nám.
FOTKY: Stará národní galerie (Alte Nationalgalerie).
Určitě je dobré se předem seznámit s charakteristikou každého místa. Například - ve Staré národní galerii, což může název nesprávně napovídat, nejsou díla starých mistrů (ta uvidíme v Galerie obrazů, Gemäldegalerie, v jiné části města) a zaměřuje se výhradně na umělecká díla z XIX století. Dále v článku stručně popisujeme každé z muzeí spolu se stručným popisem sbírky a seznamem nejznámějších exponátů.
Pokud plánujete navštívit více než jedno muzeum, vyplatí se zvážit zakoupení kombinované vstupenky do všech muzeí na Muzejním ostrově, protože náklady se po návštěvě dvou muzeí vrací. Alternativou je nákup 72hodinová berlínská uvítací karta s možností Muzejního ostrova.
Pokud bychom toho chtěli za jeden den navštívit co nejvíce, je nejlepší čas vyrazit návštěva je ve čtvrtek, kdy jsou muzea otevřena o dvě hodiny déle.
Muzea na Muzejním ostrově
Pergamonmuseum (německy: Pergamonmuseum)
Pergamonské muzeum je nejmladší a zároveň nejnavštěvovanějším muzeem areálu. Právě zde uvidíme monumentální poklady antické architektury. Procházka mezi exponáty Pergamonského muzea je opravdovou cestou časem. Vyplatí se však předem ověřit, co přesně bylo turistům zpřístupněno – než bude dokončena rekonstrukce celého objektu, muzeum Pergamon dočasně uzavírá některé místnosti.
Sbírka je rozdělena do tří částí:
- Sbírka starověkého umění (Antikensammlung),
- Muzeum Blízkého východu (Vorderasiatisches Museum),
- Muzeum islámského umění (Museum für Islamische Kunst).
Mezi největší poklady muzea patří:
- zrekonstruovaný Velký Diův oltář S Pergamon (podle kterého je pojmenováno celé muzeum Pozornost! Do roku 2024 je sál se slavným oltářem v rekonstrukci),
- brána milétské agory (17 m vysoká stavba z římské doby),
- Ištařina brána,
- průčelí paláce Mszatta,
- nálezy z města Sam'al.
Více: Pergamonmuseum Berlin: Prohlídka, sbírka, nejvýznamnější
Staré muzeum (Ger. Altes Museum)
Nejstarší základna Muzejního ostrova. Navrhl Karl Friedrich Schinkel Vystaveny jsou monumentální stavby považované za jeden z nejvýznamnějších příkladů německého klasicismu sbírky starověkého umění (německy Antikensammlung). Fasádu budovy zdobí velkolepý portikus s působivou kolonádou sestávající z 18 iontových sloupů.
Muzeum vystavuje umělecká díla patřící třem civilizacím: řecké, římské a etruské. Při návštěvě muzea mimo jiné uvidíme: četné sochy (z kamene, mramoru a bronzu), vázy a nádoby, jednotlivé obrazy, sarkofágy, přilby, řemeslné předměty a šperky.
Hlavní patro muzea se zaměřuje na starověké řecké umění zahrnující období od 10. až 1. století před naším letopočtem římské a etruské sbírky (Staré muzeum má jednu z nejpůsobivějších sbírek etruského umění mimo Itálii).
Středobodem zařízení je rotunda, dvoupatrová a vysoká 22 m místnost, která zjevně připomíná římský Pantheon. V této místnosti jsou uloženy římské kopie řeckých soch zobrazujících helénských bohů a bohyní.
V další reprezentativní místnosti, známé svou modrou klenbou, je vystavena bohatá numismatická sbírka.
Vybrané exponáty Starého muzea:
- Kůra z Berlína (také známý jako Berlínská bohyně) - téměř dva metry dlouhý, archaická mramorová plastika z 1. poloviny 6. stolkde se dochovaly viditelné stopy červeného pigmentu. Vznikl pravděpodobně jako náhrobní socha,
- busta Perikla v nakloněné korintské přilbě - pravděpodobně kopie sochy dříve stojící na athénské Akropoli, kterou ve svých poznámkách uvádí cestovatel a zeměpisec Pausanias,
- římská kopie Kresilas zraněný Amazon,
- malé terakotové figurky Tanagrian,
- socha trůnu bohyně Taranta,
- poklad Hildesheimu, tedy několik desítek stříbrného nádobí, které bylo náhodně nalezeno v německém městě Hildesheim v r XIX století,
- bronzová socha zobrazující modlícího se chlapce, nalezená na ostrově Rhodos,
- portréty zesnulých zhotovené na dřevě, které byly uloženy s nabalzamovanými těly do hrobu - pocházejí z Egypta helénistické éry,
- terakotové dlaždice známé jako Tabula Capuana, který obsahuje druhý nejdelší dochovaný etruský nápis,
- kentaurská mozaika převzatá z vily Hadrian z Tivoli,
- portrét Septimia Severa (jediný známý malovaný vrátný římského císaře),
-
busty Julia Caesara a Kleopatry.
Nové muzeum (Ger. Neues Museum)
Nové muzeum je druhou největší kulturní institucí postavenou na Muzejním ostrově. Navrhl Friedrich August Stüler budova byla postavena v r 1843-55. Historická budova byla během bombardování druhé světové války téměř srovnána se zemí a dlouhá desetiletí zůstala v podobě trvalé ruiny. Až na začátku 21. století byl zahájen ambiciózní projekt rekonstrukce, vedený britským architektem David Chipperfield. Slavnostní otevření přestavěného muzea proběhlo v r 2009. V interiéru budovy jsou stále patrné stopy válečných škod (schválně).
Nové muzeum vystavuje sbírky ze tří sbírek:
- Egyptské muzeum umění a sbírka papyru (německy: Ägyptisches Museum und Papyrussammlung), který zahrnuje četné sochy, reliéfy a nálezy z egyptských hrobek.
- Muzeum pravěku a starověku (německy: Museum für Vor- und Frühgeschichte), která představuje několik tisíc předmětů nalezených při archeologických pracích v Evropě a částečně v Asii.
- fragmenty Sbírky starověkého umění (německy: Antikensammlung)které nebyly zařazeny do Starého muzea – patří mezi ně mj nálezy z Kypru.
Nejoblíbenějším exponátem v muzeu je busta Nefertiti. Místnost se slavnou sochou je jednou z nejlidnatějších částí muzea a často si budeme muset chvíli počkat, než se podíváme přímo do očí. Velká královská manželka faraonAchnaton.
Vybraná umělecká díla vystavená v Novém muzeu:
- basreliéf s 14. století před naším letopočtem zobrazující Achnatona, Nefertiti a jejich tři děti,
- předměty z egyptských hrobek (včetně mumií a rakví, které je uchovávají),
- nálezy ze starověkého města na území dnešního Súdánu Meroe,
- papyry, včetně jednoho s psanou knihou Amduat (angl. What-is-in-the-Afterlife)který popisuje, jak se dostat do posmrtného světa,
- ze dne 3. / 4. století dřevěná deska s verši Homérova Iliaskterý pochází z Alexandrie (starověké město založené v Egyptě Alexandrem Velikým),
- artefakty shromážděné Heinrich Schliemann, amatérský archeolog, v Tróji objevil,
-
mince s obrázkem Karla Velikého od počátků 9. století.
Muzeum Bode (německé Bodemuseum)
Bodemuseum sídlí v nádherné novobarokní budově postavené v tzv. stylu vilémovského baroka. Budova zabírá celý severní konec ostrova a byla postavena na neobvyklém půdorysu s několika vnitřními nádvořími, což je nejlépe vidět při pohledu na budovu na satelitních snímcích. Ozdobou areálu je kupole, která byla po válečných škodách přestavěna.
Zařízení dostalo svůj současný název od obce 1956. Tímto způsobem byl vzdán hold historikovi umění a prvnímu řediteli muzea Wilhelm von Bode.
V muzeu Bode představuje především exponáty patřící do tří sbírek: Sbírka soch (něm. Skulpturensammlung), Muzeum byzantského umění (německy: Museum für Byzantinische Kunst) a Numismatického kabinetu (něm. Münzkabinett). Kromě toho je součástí muzea také několik obrazů z Galerie obrazů (Gemäldegalerie). Mezi exponáty dominují sochy a sochařské prvky z různých období, ale i velmi bohaté (jeden z největších na světě!) numismatická sbírka.
Vybrané exponáty z Bode:
- velká sbírka mincí z různých období (od starověku po novověk), která zahrnuje jak jednotlivé bílé vrány, tak celé série,
- pozdně gotické sochy německých umělců, včetně mistrovských děl ze dřeva od Tilman Riemenschneider,
- Románská galerie převzatá z hlavního kostela holandského kláštera Gröningen,
- pozdně gotická a raně renesanční díla italských umělců, jako jsou: Giovanni Pisano (tvůrce kazatelny v katedrále a baptisteriu v Pise), Donatello (basreliéf Marie zdobící v minulosti palác Pazzi ve Florencii), Luca della Robbia -li Mino da Fiesole,
- sochařství Satyr s panterem dláta Pietro Bernini,
- socha z carrarského mramoru Tanečníci od klasicistního sochaře Antonio Canova,
- sbírky děl byzantského umění z 3. až 15. století - jsou jejich pýchou mozaiková ikona Krista Konstantinopole (začátek století XII), výrobky ze slonoviny a zdobené sarkofágy,
- Tiepolova kancelář s originální výzdobou od barokního umělce Giovanni Battista Tiepolokteré dříve zdobily jeden z italských paláců, ale byly koupeny Wilhelmem von Bode a přivezeny do Berlína.
Na 1945 ve sbírce muzea byl obraz Svatý Matouš a anděl slavný štětec Caravaggio. Obraz však bombardování nepřežil 1945 a dnes je znám pouze z černobílých fotografií.
Stará národní galerie (německy: Alte Nationalgalerie)
Stavba po vzoru starověkého řeckého chrámu Stará národní galerie byla druhá stavba postavená podle plánů Friedrich August Stüler. Stavba stojí na vysokém podstavci a její čelní fasádu charakterizují dva reliéfy - jeden z nich je zdoben tympanonem (motiv Germania se prezentovala jako obránce umění), a na vnitřní stěně portiku byl vytvořen vlys, který ukazuje fáze vývoje německého umění. Před vchodem je jezdecká socha Fridrich Vilém IV, král a amatérský architekt zároveň vlastními silami připravil první koncept budovy muzea!
FOTKY: 1. "Blinded Samson", Lovis Corinth - Stará národní galerie; 2. "Johann Wolfgang von Goethe", Johann Gottfried Schadow - Stará národní galerie.
Stará národní galerie na Muzejním ostrově se zaměřuje na malířství a sochařství XIX století. Neuvidíme tedy díla starých mistrů jako Rubens, Caravaggio, Rembrandt, Vermeer nebo Botticelli – ta jsou vystavena v jiné části města Galerie obrazů (něm. Gemäldegalerie).
Sbírky muzea jsou vystaveny ve třech patrech a sbírka je tematicky rozdělena. Návštěvníci uvidí díla představitelů mnoha proudů: secese, neoklasicismu, impresionismu, realismu a nádherná mistrovská díla období romantismu.
FOTKY: 1. "The Isle of the Dead", Arnold Böcklin - Stará národní galerie; 2. "Rytířský hrad", Karl Friedrich Lessing - Stará národní galerie.
Vybraná umělecká díla a sbírky:
- bohatá sbírka děl narozených ve Vratislavi Adolf Menzel (včetně koncertu na flétnu Fridricha Velikého v paláci Sanssouci a přepychových maleb zobrazujících výjevy z plesů a přehlídek),
- mistrovská díla předního představitele romantismu Caspar David Friedrich (vč. Mnich u moře, Východ měsíce nad mořem a Opatství v Dąbrowa),
- monumentální malby od Karl Friedrich Schinkel - včetně ruin gotického chrámu a Athén v době jejich největší slávy (tento obraz je vystaven v sále s klasickými sochami),
- sousoší Následník trůnu Luisa a princezna Frederick dláta Johann Gottfried Schadow, zakladatelů kvadrigy stojící na vrcholu Braniborské brány,
- Italské krajiny (nejen) štětcem Karla Blechena,
- jedna z místností je věnována výhradně kreativitě Max Liebermann, představitel německého realismu narozený v Berlíně,
- Rytířský hrad autorství Karl Friedrich Lessing,
- sbírka děl Eduard Gaertner zastupující Berlín 19. století (včetně slavného Unter den Linden),
- obrazy francouzských impresionistů, vč. Édouard Manet, Claude Monet (několik prací) popř Auguste Renoira postimpresionisté (vč. Paul Cézanne),
- kolekce tří obrázků John Constable,
- sbírka klasicistních plastik (dláta vč. Christian Daniel Rauch a Antonio Canova).
FOTKY: 1. "Pohled na Vetheuil-sur-Seine", Claude Monet - Stará národní galerie; 2. "Rozkvetlý kaštan", Auguste Renoir - Stará národní galerie.
Panorama starověkého Pergamonu (německy: Pergamonmuseum. Das Panorama)
V 2022 byl otevřen speciální pavilon, který představuje panorama starověkého Pergamu z římských dob (cca 129 rok). Stálo před muzeem Bode, na druhé straně řeky.
Pergamonské muzeum. Panorama je dočasnou atrakcí (datum jejího uzavření v červnu 2022 ještě nebylo známo) a asi se nebude líbit každému, ale od obdivu krásně reprodukovaného starobylého města jsme se nemohli odtrhnout.
Tvůrcem panoramatu je Yadegar Asisi, která se již řadu let specializuje na tvorbu 360° panoramat. Účinky jeho práce jsme viděli poprvé ve francouzském Rouenu, a když jsme se dozvěděli o plánovaném otevření berlínského panoramatu, okamžitě jsme se rozhodli jej vidět.
Kromě samotného panoramatu, které se prezentuje v jiném světle, čeká na návštěvníky i malá informační výstava s několika sochami. Panorama je součástí kombinované vstupenky, takže i když o tomto typu atrakce nejste přesvědčeni, přesto stojí za to se alespoň na chvíli podívat, abyste se přesvědčili sami.
Potřebujeme pouze cca Třicet minut.