Nachází se na okraji Berlína Spandau Citadel (německy: Zitadelle Spandau) je jednou z nejzachovalejších renesančních bastionových pevností v Evropě.
Historická vojenská památka dnes funguje jako muzejní komplex. V bývalých vojenských objektech dnes sídlí historická muzea, která můžeme navštívit po zakoupení jedné společné vstupenky. Ve zdech citadely najdeme i nejstarší stavbu německé metropole – pocházející z počátků XIII století Juliova věž.
Historie a architektura
Archeologické nálezy ukazují, že místo moderní citadely je již v polovině cesty XI století bylo tu slovanské hradiště. Vykopávky u západní hradby vynesly na světlo zbytky opevnění ze dřeva a zeminy.
Na stejném místě, na soutoku řek Spree a Havla, o 1180 zděný hrad postavili braniborští markrabě z r dynastie Ascanů. Na začátku XIII století byla dokončena výstavba stávajícího Juliova věža dovnitř XV století hned vedle stojí reprezentativní palác (hlavní budova zámku, německy Palas) s monumentálním gotickým Dobrá hala, sloužící braniborským kurfiřtům (vládcům) k pořádání oficiálních ceremonií.
FOTKY: Velitelův dům (muzeum citadely) - návštěva citadely Spandau v Berlíně
V XV století pevnost začala postupně ztrácet na významu. Bylo to způsobeno tím, že zástupci rodu převzali moc v Braniborsku Hohenzollernovékteří si za své sídlo zvolili nedaleký Berlín (až Z dvacátého století Spandau bylo nezávislé město). V podobném období se rozšířilo dělostřelectvo, které si dobře poradilo s bouráním zdí středověkých hradů.
FOTKY: Zbrojnice (muzeum města Spandau) - návštěva citadely Spandau v Berlíně
V Šestnácté století volič Joachim II rozhodl přeměnit stávající zámek na citadelu v renesančním stylu. Hlavním úkolem nového komplexu byla ochrana sousedního Berlína. Projekt měl strategický význam, ale také si vyžádal nemalé finanční výdaje, které se podařilo vybrat díky štědrosti šlechty, církve a okolních měst.
O vytvoření projektu byl požádán talentovaný inženýr pojmenovaný po něm Francesco Chiaramella de Gandino. Architekt pocházel z Itálie, kolébky renesančních bastionových pevností. Navrhl pevnost na téměř rovném čtvercovém půdorysu se čtyřmi baštami (ve tvaru hrotu šípu) v každém rohu. Vzdálenost mezi baštami byla cca 300 m. Celý komplex byl obklopen vodou a vstup byl možný pouze přes most z jihu. Stavební práce začaly kolem 1560, a o 34 let později téměř všechny budovy v citadele byly připraveny.
FOTKY: Velitelův dům (muzeum citadely) - návštěva citadely Spandau v Berlíně
Během své historie prošla tvrz dvěma velkými přestavbami. První se odehrál po událostech z r 1813 (doby napoleonských válek), kdy při znovuzískání areálu z francouzských rukou byla zničena významná část jižní části citadely.
Velká modernizace pak proběhla ve 30. letech 20. století. Nacistické úřady zřídily v citadele vojenskou laboratoř, kde i 300 zaměstnanců zabývala se výzkumem účinné obrany proti plynovému útoku a vývojem nových chemických zbraní. Po skončení 2. světové války přestal areál sloužit jako vojenský a nyní je turistickou atrakcí.
Návštěva Citadely Spandau
Pro poklidnou návštěvu citadely je dobré víceméně plánovat 2 hodiny. Na místě se projdeme po nádvoří a opevnění, vstoupíme na vyhlídku na Juliuszovu věž a navštívíme několik muzeí umístěných v různých budovách komplexu.
Po zakoupení vstupenky obdržíme mapu a vyplatí se ji využít, abyste žádnou z výstav nepromeškali. Některé z nich jsou opravdu zajímavé a dalo by se o nich i uvažovat za skrytými drahokamy Berlína.
Citadela Spandau: vybrané památky a atrakce
Commander's House: Citadel Museum
Prohlídku můžeme začít muzeem zaměřeným na historii citadely a historii jejích středověkých předchůdců. Expozice je umístěna v reprezentativních prostorách tzv dům velitele 1563která přiléhá k hlavní bráně citadely.
Na návštěvníky čekají informační tabule ve dvou jazycích (německy a anglicky), modely (včetně fantastického modelu středověkého hradu), mapy, archeologické nálezy, pruské mince, fotografie a předměty vojáků umístěných v pevnosti.
Sbírka sice není největší, ale umožní nám lépe poznat historii areálu.
Julius Tower (německy Juliusturm)
Nejstarší budova v citadele a zároveň nejstarší budova v moderním Berlíně, je postaven kolem 1230 Juliova věž.
Stavba je jednou z mála, která přežila přeměnu středověkého hradu na renesanční citadelu. Konstruktéři nového předpokladu museli ocenit asi 3,6 m stěny, uvnitř kterých bylo možné bezpečně uložit i ty nejcennější předměty.
Takto byla věž využívána po dokončení v letech 1870-71 francouzsko-pruská válka. Na základě ustanovení mírové smlouvy byla Francie povinna zaplatit německé straně značný příspěvek v hodnotě přesahující dnešní miliardu eur.
Skládající se z 1200 truhlic naplněných zlaťáky za poklad, volali Němci císařský válečný poklad (německy Reichskriegsschatz), do 1919 byla uložena v Juliusturmu. I když dnes po zlatě není ani stopy, dřívější účel budovy připomínají obrovské vstupní dveře.
V současné době je interiér věže vyplněn dřevěnými schody, které po vystoupání 153 stupňů nás dovede na vyhlídkovou terasu, odkud je příjemný výhled do okolí, a především panorama Starého Spandau s kostelem sv. Mikuláše.
Palatium s Velkým sálem
Reprezentativní budova paláce s XV stoletíuvnitř kterého se nachází Dobrá hala (nebo jinak Gotický sál), kterou braniborští kurfiřti používali k pořádání oficiálních ceremonií. Později byl palác dán k dispozici volebním vdovám.
Stavba je druhou viditelnou stopou středověkého hradu. Dnes je Velký sál využíván k pořádání koncertů či jiných akcí.
Bývalé sklady potravin: památky bývalého Berlína
Jedním z pokladů citadely je expozice historických památek a památek Berlína, které byly, především z politických důvodů, v určité fázi odstraněny z ulic města.
Nejdůležitější z nich pocházejí z již neexistujícího bulváru Siegesalleekterá vedla k Sloupce vítězství (něm. Siegessäule). V letech 1895-1901, od založení císaře Vilém IIpo celé délce třídy jsou mramorové pomníky zobrazující panovníky Braniborska a Pruska. Sochy byly seskupeny po třech – vpředu byla socha na podestě a za ní lavičky se dvěma bustami.
V 1939 tyto sochy byly odebrány a ulice byla rozšířena pro pořádání vojenských přehlídek. Některé z nich se dochovaly a můžeme je vidět v muzeu citadely Spandau. Mezi sochami jsou mj postava držící kříž Medvěd Albrecht (první markrabě Braniborský) a Frederick William I (tvůrce vojenské moci Pruska).
Dalšími pozoruhodnými exponáty jsou zachycená Leninova hlava 1970 od pomníku stojícího na Platz der Vereinten Nationen (dříve tzv Leninplatz) a bronzová plastika sportovce od Arno Breker, jeden z předních zakladatelů nacionálně socialistického období.
Zbrojnice: Muzeum města Spandau
V r bylo zřízeno muzeum zaměřené na bohatou historii již neexistujícího města V devatenáctém století budova zbrojnice / arzenál.
Spandau se stal berlínským obvodem teprve od 1920, a dříve se jednalo o samostatné město, k jehož umístění došlo v 1232. Ve středověku ve městě vzkvétal obchod a řemesla. Po třicetiletá válka (1618-1648) byla tam umístěna posádka. Během existence Německé říše se Spandau proměnilo v jedno z největších průmyslových center Druhé říše. Vyráběli mj. auta a motocykly a od poloviny devatenáctého století do roku 1919 ve městě fungovala v té době jedna z největších zbrojních továren v Německu.
Muzeum má několik stovek exponátů, některé z nich jsou opravdové skvosty, například automobil Hudson Super Six S 1930 nebo kočár z 1880.
Přehlídkový sál: výstava kanónů a zbraní
V odvozené od XIX století v podlouhlé budově, dříve využívané ke cvičení (za účelem ochrany uniforem pruských vojáků před deštěm), vzniklo muzeum věnované historickým kanónům a kanónům. Nejstarší exponáty pocházejí z XVI století, a celá sbírka se může pochlubit mnoha zajímavými exponáty.
Samotný námět výstavy není náhodný. Z 18. století Spandau mělo status pruské zbrojovky – většina děl, děl a střelného prachu se vyráběla poblíž citadely. Za 1. světové války zdejší obranný průmysl zaměstnával i 70 000 lidé.
Kromě děl a kanónů zde návštěvníci najdou i další jednotlivé exponáty, včetně pruských přileb.
Archeologické okénko: pozůstatky dřívějších hradů a historické židovské náhrobky
V západním křídle citadely uvidíme archeologické naleziště s odkrytými fragmenty dřívějších obranných staveb. Při výkopových pracích se podařilo najít nejen cihlové zdi hradu postaveného braniborskými kurfiřty, ale také datované r. 11. / 12. století dřevěné a zemní části hradby ze slovanského hradiště.
V archeologickém nalezišti jsou také středověké židovské náhrobky (matzevy). Nejstarší z nich byly vestavěny 1244, to znamená, že jsou pouze 12 let starší než město Spandau.
Náhrobky však nepocházejí přímo ze hřbitova ve Spandau (kde byli pohřbíváni i Židé žijící v Berlíně), ale byly nalezeny ve zdech středověkých budov citadely (včetně Velké síně). Takže už museli být přijati dovnitř druhé polovině patnáctého stoletídávno před událostmi 1510kdy byla židovská komunita vypovězena z Braniborska.
Spandau Citadel: vstupenky a otevírací doba
Aktuální ceny vstupenek a časy vstupů je nejlepší ověřit na oficiálních stránkách na této adrese.
Jak se dostat do citadely Spandau?
Vchod do citadely je cca 500 m od příměstského nádraží U7 jmenoval Zitadelle. Po opuštění nádraží je nejlepší jít na severní stranu ulice Jsem Juliusturm a pokračujte na západ. U mostu zahněte doprava a jděte rovně ke vchodu.
