Mausoleum of Augustus (ve vlastnictví Mausoleo Di Augusto) v Římě je to jedno z nejvýznamnějších mementů doby augustiniánů, tedy doby, kdy moc Věčné město cvičil Octavianus Augustus. Hrobka byla postavena jako pohřebiště pro panovníka a jeho rodinné příslušníky.
Pomník, který dodnes zaujme svou velikostí, se do dnešních dob dochoval ve velmi okleštěné podobě. V 2022, po mnoha letech renovace je zařízení opět zpřístupněno turistům.
Augustovo mauzoleum ve starověku
Augustovo mauzoleum bylo postaveno v r 28 př. n. l. od konzula Gaius Julius Caesar Octavian, později první římský císař Octavianus Augustus. Byl to jeden z prvních velkých stavebních projektů tohoto panovníka, který si tak říkal našel Řím z cihel a nechal ho v mramoru. Monumentální mauzoleum v době své výstavby byla největší hrobkou v celém římském světě a zůstal tak až do konce říše. Ani to ho nepřekonalo Hadriánovo mauzoleum (dnešní hrad sv. Angela), který se mu přinejlepším rovnal vznešeností.
Hrobka stála na severní hranici Martova pole, v posvátném prostoru mezi ulicí Přes Flamina (moderní Via del Corso) a břehy Tibery. Jediný vchod byl na jižní straně směrem k Campus Martius.
Mnoho členů je pohřbeno v mauzoleu Julio-Claudiánská dynastie. Prvním byl pravděpodobně císařův oblíbený synovec Marcus Claudius Marcellus zemřel v 23 př. n. l. Další byly: Marcus Agrippa (známý ze zmínky v Pantheonu), Druzus starší a vnuci Octaviana Gaius Caesar aLucius Caesar.
V 14 let v mauzoleu byl pohřben sám císař. Budova nesla název Augusteum, oficiální místo jeho uctívání. Po Augustovi spočinuli v hrobce: Druzus mladší, manželka Livia, Tiberius (římský císař, nástupce Octaviana), Agrippina starší, Claudius Nero a Druzus (bratři císaře Caliguly), Caligula (římský císař), Claudius (římský císař) a Poppaea Sabina. Zesnulý v 98 let císař Nerva (již nepatřící k juliánské dynastii), i když existují náznaky, že to bylo na počátku 3. století do hrobky byl také uložen popel Julia Domna, císařova manželka Septimius Severus.
Architektura
Dnes nejsme schopni s jistotou říci, jak vypadalo Augustovo mauzoleum v dobách největší slávy. Stavba byla postavena na kruhovém půdorysu o průměru cca 87-89 m. Jádro stavby bylo z betonu a sopečného tufu a stěny zdobil travertin (bílý vápenec), který se do dnešních dob nedochoval. V samém středu mauzolea stálo přibližně vysoko 44 m pilíř s hlavní pohřební komorou uvnitř. Uvnitř s největší pravděpodobností odpočíval Octavianus Augustus a možná nejen on - připomeňme, že ve starém Římě se spalovala těla zesnulých a v hrobkách se uchovávaly pouze ozdobené urny s popelem.
Hlavní komora byla obklopena další pohřební místností v podobě kruhového ambitu se třemi výklenky. Prostor hrobky obklopovaly na sebe navazující kruhové chodby se zdmi obloženými travertinem. Celé to bylo orámováno zdí o tl 25 mkterou vedla chodba od vchodu do první z kruhových ambulancí. Zvenčí bylo mauzoleum obehnáno vysokou věží 12 m vnější stěna pokrytá travertinem. Celkově se struktura skládala z pěti prstenců stěn obklopujících centrální pilíř.
Větší záhadou je podoba horní, nedochované části stavby. Ze zápisků sv. 7 př. n. l. starověký geograf Strabo víme, že horní část mauzolea měla podobu mohutné mohyly porostlé stromy, na jejímž vrcholu byla bronzová socha prvního císaře. Mohyla měla být pokryta bílým kamenným podstavcem, tedy dodnes částečně dochovanou konstrukcí. Ačkoli Strabo prezentuje mohylu jako jednotnou mohylu, historici mají tendenci tvrdit, že násep pokrytý stromy obklopoval kruhovou nástavbu, která dnes neexistuje.
Existují různé hypotézy vysvětlující výběr té či oné podoby mauzolea. Nejjednodušší vysvětlení je, že to bylo modelováno Etruské mohyly (tumulus). Jiné teorie jsou, že tam byla mohyla připomenout hrobky postavené v helénistické Asii. Možná i předlohou byla nedochovaná jeho hrobka Alexandr Veliký v Alexandrii (do našich dob se bohužel nedochoval žádný její obraz).
Je také možné, že Augustus nařídil postavit budovu odkazující na mohyly trojských knížat. Je to dáno tím, že císař budoval zakládající mýtus své rodiny jako potomků uprchlíků z Tróje. Problémem je ovšem chronologie, vždyť v době stavby mauzolea byl Octavianus „pouhým“ konzulem a Virgil právě začínal psát, což bude trvat mnoho let Aeneidy. Možná však již tehdy budoucí císař přesně věděl, jaké dědictví po sobě zanechá?
Za zmínku také stojí, že vchod do Augustova mauzolea lemovaly dva obelisky z červené žuly. Přežily až do našich dob, ale dnes je najdeme na jiných místech Říma – jedno stojí u baziliky sv. Quirinale Square (ve vlastnictví Piazza del Quirinale). Po smrti Augusta byly na obou stranách vchodu zavěšeny bronzové desky s jeho největšími úspěchy, které sám císař umístil do své autobiografie Skutky božského Augusta (latinsky Res Gestae Divi Augusti).
Návštěvou Kapitolské muzeum, přesněji Tabularium, nepřehlédněte jednu z dochovaných pohřebních uren umístěných dříve v mauzoleu. To patřilo Agrippina starší, Caligula matka, a ve středověku se používal jako míra pro kukuřici.
Další historie mauzolea Augusta
Osud mauzolea po pádu římského světa byl pohnutý. Pravděpodobně byly vyloupeny poprvé v 5. stoletíkdyž do města vtrhly kmeny Gótů. V století XII práva k pozemkům převzal rod Colonnů, jehož představitelé přeměnili bývalou hrobku na opevněnou pevnost, která byla jejich sídlem. Tvrz však dlouho neexistovala – pravděpodobně již v r 1241 byla zničena papežovou armádou Řehoř IX. V průběhu dalších staletí byla zničená budova využívána jako lom, ze kterého se sbíral cenný travertin. Během této doby byla celá oblast zarostlá a vypadala spíše jako divoká zahrada než pohřebiště prvního římského císaře.
V 1354 tělo bylo spáleno v mauzoleu Coli di Rienzo, vůdce lidové revoluce v Římě, který si říkal poslední tribun římského lidu. V XVI století práva na stavbu zakoupila rodina bydlící v sousedství Soderini. V horní části bývalého mauzolea vytvořili nádherné zahrady a v místnostech pod nimi uchovávali sbírku antických soch.
Polovina Osmnácté století předmět se dostal do rukou portugalského aristokrata. Tím se z ní stal amfiteátr, ve kterém byla organizována býčí zápasy. V dalším století převzal práva k budově církevní stát a zřídil zde divadlo. Z 1907 až 1936 na základě mauzolea byl vybudován koncertní sál známý po celé Evropě, tzv Augusteokterý by se mohl ubytovat 3500 diváků.
V 1936 začala velká rekonstrukce celého areálu, jejímž cílem je vymezit monumentální náměstí Piazza Augusto Imperatore. Jeho ústředním bodem mělo být starověké mauzoleum obklopené moderními budovami. Jedním z klíčových předpokladů rekonstrukce bylo navrácení hrobky do starobylé podoby – za tímto účelem byly zbourány téměř všechny středověké i novověké prvky, včetně železné střechy koncertního sálu. Pravděpodobně celé toto úsilí bylo vynaloženo za jediným účelem – zakladatel fašistického hnutí měl po své smrti spočinout v bývalém Augustově mauzoleu Benito Mussolini (který se považoval za nového císaře).
Návštěva Augustova mauzolea
Na náměstí najdeme Augustovo mauzoleum Piazza Augusto Imperatore. Pomník se nachází pod úrovní ulice, v původní výšce. Zbořená hrobka Octaviana Augusta byla donedávna zanedbaná, hrozilo její zřícení a kdokoli by na ni mohl vylézt. V 2016 byl zahájen několik let trvající projekt renovace památky a její přeměny na turistickou atrakci. Práce byly dokončeny v první polovině 2022 a dnes je pro návštěvníky otevřeno Augustovo mauzoleum.
Aktuální informace o návštěvním řádu, časech vstupného a cenách vstupenek naleznete na této stránce.
Bibliografie
- Amanda Claridgeová:Řím. Oxford: Oxford University Press.