Svatý. Peter (ve vlastnictví Piazza San Pietro) ve Vatikánu je to bezpochyby jedno z nejznámějších míst na světě. Zároveň je také jedním z nejvýraznějších příkladů římského baroka a je jedním z nejlepších dokladů umění a představivosti slavného Gian Lorenzo Bernini.
Tento článek je součástí našeho vatikánského průvodce, který najdete zde: Vatikán: Prohlídky, památky a hlavní atrakce.
Svatý. Petr se skládá ze dvou částí:
- hlavní elipsovitý areál podobný tvaru římského amfiteátru a cca 200 metrů (u 240 metrů spolu s kolonádou),
- menší část ve tvaru lichoběžníku, která se nachází přímo u průčelí baziliky.
Náměstí pojme i několik set tisíc věřících, ale na první pohled nepůsobí tak prostorně. Při poslechu kráčejících turistů je občas slyšet i lehké zasténání zklamání. Paradoxně tyto negativní komentáře chválí zručnost barokního architekta, který tohoto efektu dosáhl díky perspektivě a vhodné výšce kolonády obklopující náměstí. Vyplatí se usnadnit realizaci velikosti čtverce porovnejte se slavným Koloseem, které je dlouhé „jen“ 188 metrů!
Svatý. Petr je téměř každý den přeplněný věřícími a turisty. Naštěstí stačí vyrazit sem brzy ráno nebo blíže k večeru, abyste stáli na téměř prázdném náměstí.
Svatý. Peter před změnami Gian Lorenzo Bernini
Svatý. Petra, od středověku, byl místem setkávání poutníků mířících do baziliky postavené na hrobě prvního papeže. Dalo by se dokonce říci, že beztvaré náměstí bylo posledním římským fórem.
Sluší se však připomenout, že konkrétní podobu náměstí nemělo až do velké přestavby Berniniho. Bylo to prostě místo setkávání věřících, obklopené fasádami budov sousední čtvrti Borgio.
Jedním z problémů byl nedostatek úkrytu před sluncem a deštěm, který chránily provizorní stany a chodby, které se stavěly během svátků a různých oslav.
Vatikánský obelisk - egyptský obelisk v St. Petr
Uprostřed sv. Petrské náměstí se hrdě tyčí téměř vysoko 26 metrů egyptský obelisk. Na vrcholu antického sloupu je umístěn kříž s fragmentem relikvie svatého Kříže uprostřed, který připomíná jedna z latinských sekvencí vytesaných na podstavci pomníku. Výška konstrukce spolu s křížem je blízko 40 metrů.
Vatikánský obelisk byl jedním z asi tuctu egyptských obelisků, které zdobily starověké město, a pravděpodobně jediným, který nebyl nikdy převrácen od pádu starověké říše.
Historie obelisku úzce souvisí s historií Vatikánského návrší. V první půli 1. století císař Caligula začal v této oblasti stavět cirkus, který byl za jeho vlády dokončen téměř o dvě desetiletí později Nero. Caligula ještě musel do Říma přivézt obrovský žulový obelisk, který předtím zdobil fórum v Alexandrii a egyptský chrám ve městě. Heliopolis.
Na vrcholu vysokého sloupu je zlacená koule, která je nyní vystavena v Paláci konzervátorů v Kapitolských muzeích. Podle legend se uvnitř koule nacházel popel samotného Julia Caesara.
V 4. století císař Konstantin Veliký zadal stavbu baziliky, která byla postavena na místě starověkého cirkusu. Při projektování nového chrámu však nebylo rozhodnuto o zbourání obelisku, který do r XVI století stál vedle jednoho z nejvýznamnějších křesťanských chrámů.
O přesunutí sloupu na jeho současné místo rozhodl papež Sixtus V v 1586. Hlava církve požádala architekta o pomoc Domenico Fontanakterý byl zároveň odpovědný za stavební práce u sv. Petr. Celá operace si vyžádala obrovské finanční výdaje a práci stovek lidí.
Na vrchol obelisku byl umístěn kříž a na základnu pomníku bylo vyryto několik latinských sekvencí. Mezi nápisy najdeme mj sekvence, které čtou:
CHRISTVS VINCIT
CHRISTVS REGNAT
CHRISTVS IMPERAT
CHRISTUS AB OMNI MALO PLEBEM SVAM DEFENDATE
což můžeme přeložit jako:
KRISTUS VÍTĚZÍ
KRÁLOVÉ KRÁLOVÉ
KRISTUS VLÁDNE
AŤ KRISTUS OCHRANÍ SVŮJ LIDI OD VŠEHO ZLA
Dva ze čtyř zbývajících nápisů vám to připomínají Sixtus V zasloužil se o postavení a požehnání pomníku.
Kolonáda a nová podoba náměstí podle návrhu Gian Lorenza Berniniho
Herectví od 1655 Papež Alexandr VII dal za čest přestavbu nejvýznamnějšího katolického náměstí, které od stavby nového sv. Petr v prvním poločase XVII století v nové budově nebyl nóbl. Účelem rekonstrukce bylo také umožnit co největšímu počtu věřících vidět papeže během rituálů.
Vytvořením nového projektu byl pověřen 1656 jeden z největších mistrů té doby - Gian Lorenzo Bernini. Před zahájením stavebních prací připravil Bernini dva modely nového náměstí. Byl položen základní kámen pro rekonstrukci 28. srpna 1657a jen o pár dní později se architekt vrátil s třetím, konečným návrhem, který bez konzultace schválil sám Alexandr VII. Stavební práce trvaly deset let a náměstí bylo uvedeno do užívání v r 1667.
Nové náměstí je rozděleno na dvě části: lichoběžníkový fragment umístěný přímo před průčelím baziliky a hlavní část ve tvaru elipsy. Tvar náměstí má podle církevních pramenů symbolizovat „mateřské ruce církve vztažené k věřícím (nejen)“. Existují také teorie, že eliptický tvar měl odkazovat na starověké stavby (amfiteátry nebo cirkusy), které byly svědky pronásledování raných křesťanů.
Náměstí obklopovala čtyřřadá kolonáda skládající se z 284 sloupců Toskánské v dórském řádu a malý počet pilastrů. Mezi sloupy jsou tři průchody – dva užší vlevo a vpravo a centrální průchod široký na dva vozy. Na vrcholu kolonády jsou sochy 140 svatých Berniniho studenty, včetně sochy z Polska Jacek Odrowąż dláta Lazzaro Morelli. Postava polského světce tzv Hyacint můžeme ji vidět na levé (jižní) kolonádě ve výšce kašny a je poměrně snadné ji spatřit. Vše, co musíte udělat, je najít fragment, kde zábradlí jde mírně dopředu. První plastika před prodloužením balustrády (na východní straně) zobrazuje polského dominikána, který v pravé ruce drží monstranci (charakteristickou liturgickou nádobu).
Kromě postav světců můžeme na kolonádě vidět také erb Alexandr VIIkterá se umístila na šesti místech.
Fontány v St. Petr
Na severní a jižní straně obelisku jsou dvojité fontány. První, který se nachází na severní straně, je od architekta Carlo Maderno a vznikla v letech 1612-1614tedy před tím, než Bernini předělal náměstí, ale po vztyčení egyptského obelisku na konci XVI století.
V 1667 papež Klement X pověřila Berniniho, aby navrhl druhou kašnu, která by ozdobila jižní část náměstí. Bernini si zachoval podobu díla Maderna a byla uvedena do provozu nová kašna 1677.
Cesta smíření - Via della Conciliazione
Z hradu sv. Andělské náměstí do St. Petrské náměstí je široké a cca 500 metrů Via della Conciliazione (Polská cesta usmíření). Stojíce na jeho východním konci, uvidíme průčelí sv. Petra a světoznámý dóm.
Ne každý turista si však uvědomuje, že tato ulice byla postavena až v první polovině minulého století. Dříve se hustá zástavba římské čtvrti Borgio (rione) nacházela v místě širokého průtahu. Pohled na průčelí baziliky byl možný až po vystoupení ze spleti ulic, které připomínaly situace z r. Svatý. Označit v Benátky.
Důsledkem podpisu byla rekonstrukce areálu Lateránské smlouvy v 1929který definoval hranice Vatikánského státu. Za návrh nové trasy byl zodpovědný italský architekt Marcello Piacentinia práce trvaly od poloviny třicátých let do roku 1950.
Návštěva sv. Petr
Na náměstí můžeme vstoupit zdarma v kteroukoli denní i noční dobu. Čtvrť je v noci bezpečná, ale nemusí být moc příjemná, protože se tam poflakují velké skupiny bezdomovců, z nichž někteří mohou být velmi hlasití a blafovat. Téměř vždy však u vjezdu na náměstí stojí armáda nebo policie.
Náměstí je obehnáno bariérami a můžeme se na něj dostat jedním ze speciálně vyhrazených vchodů. Hlavní vchod je na konci Via della Conciliazione (v ulici Largo degli Alicorni). Druhý vchod je v západní části ulice Via Paolo VI (mezi sloupci).
Uprostřed dne je náměstí téměř vždy plné lidí, ale často je konec 18:00-19:00 začíná se to uvolňovat. O 21:00 náměstí může být téměř úplně prázdné.
Podobně ráno - příjezd na 6:30-7:00 kromě nás bude na náměstí asi desítka lidí. Jsou to nejlepší časy, chceme-li se dobře fotit nebo v klidu obdivovat fasádu baziliky, fontány a sochy umístěné na vrcholu kolonády.