Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Praha je jedním z nejnavštěvovanějších evropských měst turisty. Bez procházky úzkými uličkami pražského Starého Města se asi neobejde žádný výlet. Pojďme se tedy seznámit s historií tohoto místa.
Staré Město pražské - hranice areálu
V roce 1992 byla přidána do seznamu UNESCO vstoupil Historické centrum Prahy. Chráněná oblast (bez ochranného pásma) pokryta Hradczany, Malá Strana, oblast Metronome, Staré a Nové Město a Vyšehrad. Podle správního členění Prahy Část Starého Města je ze západu a severu omezena Vltavou, z jihu ulicemi Národní a Na příkopě, z východu Revoluční 27, mimo čtvrť Josefov..
Dějiny
Podle historiků začíná kontinuita osídlení této oblasti kolem 8. století našeho letopočtu a je často spojován s kmenem Fraganeo, o kterém se zmiňuje bavorský geograf. Brzy se na nedalekých kopcích vztyčili panovníci z dynastie Přemyslovců dva hrady - Hradčany a Vyšehrad. Určitě to usnadnilo rozvoj města a zajistilo jeho bezpečnost. Ze zmínek v kronikách vyplývá, že v 10. století (a možná i dříve) přes Vltavu byl dřevěný most (objevuje se informace o zničení přechodu povodní). Pravděpodobně první zděný křesťanský chrám zde byl postaven o něco dříve. Město se rychle rozvíjelo mimo jiné i díky právu pořádat jarmarky.
V roce 1338 byla postavena radnicekterý byl rozšířen za vlády císaře Karla IV. Jeho časy jsou skutečné Pražský "zlatý věk"kterou císař miloval a zvolil si za své sídlo. Zajímavé je, že některé bývalé městské hradby byly již v té době zbořeny, což umožnilo rozvoj města. Od té doby chránily obyvatele hradby Nového Města a opevnění v Praze a na Vyšehradě. povstal Univerzita Karolinum a kamenný most dnes známý jako Karlův most.
V Betlémské kapli na Starém Městě kázal v 15. století Jan Hus. V 17. století bylo mnoho objektů zničeno požárem a za války, ale při jejich rekonstrukci bylo vynaloženo úsilí na zachování stávající urbanistické dispozice. Od roku 1784 bylo Staré Město sloučeno s Vyšehradem, Prahou a dalšími čtvrtěmi do jednoho městského organismu - Královského města Prahy. Na přelomu 19. a 20. století byla velká část Starého Města osídlena chudinou a kriminálním živlem. Proto bylo rozhodnuto část objektu zbourat a na jejich místě postavit nájemní domy na odpovídající úrovni. Bohužel mnoho neocenitelných památek bylo zničeno jednou provždy. Literární vizi tehdejší doby představil Miloš Urban v románu "Lord Mord". Také během tzv Pražského povstání v roce 1945 ostřelované Staré Město hodně utrpělo. Naštěstí mnoho architektonických zázraků přežilo dodnes a potěší nejednoho turistu.
Historické památky
Na tomto malém prostoru je soustředěno mnoho historických budov. Návštěva všech nám zabere minimálně pár dní, proto se vyplatí zaměřit se na to, co nás zajímá nejvíce. Výlet můžeme začít sestupem po Karlově mostě.
Staroměstská mostecká věž
Loučí se s těmi, kteří sestupují z Karlova mostu do Starého Města gotická věž. Vznikl při stavbě mostu – nápad na jeho vztyčení prý vzešel přímo od architekta Petra Parléře (stejný architekt, který projektoval i katedrálu sv. Víta.
Na jedné z jeho stěn jsou plastiky znázorňující císaře Karla IV., jeho syna Václava IV. a svaté Víta, Vojciecha a Zygmunta. Věž byla dvakrát bodem odporu: během bojů se Švédy v roce 1648 a s Rakušany v roce 1848. Dnes je možné ji navštívit (běžná vstupenka 100 korun (asi 16 zlotých), úlevy 70 korun (asi 11,20 zlotých)). (aktualizováno duben 2022)
Staroměstská vodárna (Staroměstská vodárna)
Jižně od Karlova mostu se do Vltavy zvedá komplex několika budov - jedná se o bývalou vodárnu s vodárenskou věží. Budovy postavené v novorenesančním stylu již neplní svou funkci - dnes v něm sídlí Muzeum Bedřicha Smetany a stylová restaurace. Stojí za to se přiblížit k "poloostrovu" nacházejícímu se na konci tohoto umělého "poloostrova" Smetanův pomník. Z tohoto místa je krásný výhled na Karlův most a levý břeh Prahy.
Klementinum (Klementinum)
(Mariánské nám. 5)
Přímo ze sjezdu z Karlova mostu se nám zjevuje před očima komplex barokních budov s výrazným průčelím kostela Nejsvětějšího Salvátora (Kostel Nejsvětějšího Salvátora). Je to Klementinum neboli bývalá jezuitská kolejze kterého Habsburkové udělali centrum boje proti protestantismu. Dnes zde působí několik institucí včetně Národní knihovny. Za návštěvu stojí zachovalá barokní knihovna, vystoupat na Astronomickou věž a prohlédnout si středověký rukopis - Visegrádský kodex (cena vstupenky: normální 300 Kč (kolem 48 PLN), zlevněná 200 Kč (kolem 32 PLN)) (aktualizováno duben 2022).
dům Franze Kafky
(Nám. Franze Kafky 1)
Projděte ulicí Platnéřska na Staroměstské náměstí náměstí Franze Kafky. Právě zde kdysi stával dům, kde se slavný spisovatel narodil. Bývalo to jeho muzeum (nyní přemístěné do oblasti Kampy), dnes prózy připomínají desku na rohu.
Staroměstské náměstí (Staroměstské náměstí)
Ten velký vidíme z dálky pomník Jana Husa. Byl vydán k výročí úmrtí tohoto náboženského reformátora. Vedle slavného kazatele můžeme vidět jeho stoupence, kteří byli po porážce povstání (zlomené štíty) nuceni opustit zemi. Mladá žena s dětmi symbolizuje obrodu národa v blízké budoucnosti.
Severní průčelí náměstí otevírá průčelí barokního kostela sv. Mikuláše (Kostel svatého Mikuláše). Tento bývalý katolický kostel sloužil i pravoslavné církvi a nyní patří k Církvi československé husitské (uvnitř vidíme státní symboly). Často se zde pořádají koncerty vážné hudby.
V rohu západního průčelí vidíme rokokový palác Kińských (Staroměstské náměstí 11 a 12). Tato budova plnila různé funkce, byla zde škola (studoval zde Franz Kafka), soukromé byty a muzeum umění. Stojí za to věnovat pozornost Dům pod Kamenným zvonem sousedící s palácem. Tato původně středověká stavba měla ještě po válce barokní fasádu. Jeho rekonstrukce je dodnes mezi historiky umění kontroverzní. Zajímavé je, že je pravděpodobné, že právě zde se narodil císař Karel IV. Název budovy pochází od zvonu umístěného v rohu. Podle legendy byla zde namontována na památku staršího zvonu, kterým křesťané dali znamení pro bitvu proti pohanovi Drahomíři (vrah sv. Ludmila Czeska).
Staroměstská radnice
Jedna z nejcennějších památek Starého Města a celé Prahy je středověká radnice se slavnými orlojskými hodinami. Vznikl rekonstrukcí činžáku, který zde stával, ke kterému byla v pozdějších letech přistavěna hrdá věž. Radnice byla několikrát přestavována a ještě před druhou světovou válkou pokrývala mnohem větší území. Bohužel v roce 1945 při bojích českých povstalců s německými jednotkami byla zničena celá severní část objektu. Slavný naštěstí přežil Orloj, před kterým se každou celou hodinu shromažďují prohlídky, aby viděly pohybující se postavy. Můžete také navštívit radnici a vstoupit do její věže (vstupné: běžné 250 Kč (kolem 40 PLN), zlevněné 150 Kč (kolem 24 PLN)) (aktualizováno duben 2022).
Kostel Panny Marie před Týnem (Kostel Matky Boží před Týnem)
Dvě obrovské věže středověkého kostela, které můžeme vidět za východním průčelím tržiště, jsou tzv "Týňský kostel". Jeho název pochází od Tynu, bývalé budovy obchodního cechu a daňové komory, která se nachází za chrámem. Ta v dnešní podobě vznikla na místě románské kaple. Kostel na dlouhou dobu zabrali husité, kteří na průčelí umístili kalich. Po bitvě u Bílé Góry přeměnili katolíci ozdobu na podobu Matky Boží, kterou zde dnes můžeme vidět. V areálu chrámu je pohřben slavný astronom Tycho Brahe. S malý zvon umístěný v jedné z věží vázána legenda - byl údajně suspendován na památku tragické události. Žena ve vzteku uškrtila svou služebnou, když se modlila za zvuku zvonů, místo aby paní pomáhala oblékat se. Šlechtična byla sice zbavena trestu, ale její svědomí to neulevilo. Útěchu přineslo až rozdělení majetku chudým a vstup do kláštera.
Karolinum
Jedním z nejvýznamnějších projektů milovaného českého císaře Karla IV. bylo vytvoření v Praze univerzita. Tato myšlenka byla realizována v roce 1349 (ačkoli první zákon byl vydán o dva roky dříve a obecně uznávaným datem založení univerzity je rok 1348). Stojí za to jít na křižovatku ulic Rytírska a Ovocný trh - chovala se tam nejstarší část univerzitních budov. U můžeme vidět zajímavé plastika - zachmuřená, dutá postava je socha velitele Dona Giovanniho Mozarta. Dílo Anny Chromy připomíná premiéru této slavné opery, která se konala v Praze. Pražské publikum bylo na rozdíl od vídeňského skladatelova díla potěšeno.
Svatý. Agnieszka Czeska (Anežský klášter, U Milosrdných)
Je to pravděpodobně nejstarší gotická stavba v celé České republice. Založila jej princezna Agnieszka z rodu Přemyšlidů, která se stala jeptiškou a po její smrti získala slávu oltářů. Dnes sídlí v bývalém klášteře pobočka Národní galerie v Praze představující sbírky středověkého umění. Fanoušci tohoto období dějin umění by si měli vyhradit nějaký čas na prohlídku této mimořádné sbírky. Běžná jízdenka stojí 220 Kč (přibližně 35,20 PLN), zlevněná 120 Kč (přibližně 19,20 PLN). (aktualizováno duben 2022)
Svatý. Jakuba Většího (Kostel svatého Jakuba Většího)
(Malá Štupartská 635/6)
Tento na první pohled nenápadný kostel má uvnitř krásný barokní interiér. Dlouhá (prý třetí nejdelší ve městě), zaujme svými barvami a četnými sochami. Stojí za to věnovat pozornost umístění na každém z vchodů jsou basreliéfy znázorňující světce: Františka, Jakuba Většího a Antonia Paduánského. Údajně je to bizarní předmět zavěšený v chrámu napravo od vchodu zlodějská rukakterý se pokusil ukrást sochu Matky Boží, ale Marie ho „chytila“ za ruku a držela ji, dokud nebyl nešťastník potrestán. Církev má historické a dokonale zachovalé varhany - proto se zde často konají koncerty vážné hudby.
Dům u Černé Matky Boží (Dům U Černé Matky Boží)
(Ovocný trh 19)
Kubismus v architektuře je to neobvyklý styl. To je jeden z důvodů, proč stojí za to jít do ulice Ovocný trh k vidění dílo Josefa Gočára, jednoho z nejzajímavějších českých architektů první poloviny 20. století. Uvnitř je galerie představující díla českého kubismu.
Obecní dům a okolí (současná duma)
(nám. Republiky 5)
S jistotou lze říci, že jde o jedno z nejkrásnějších míst v celém Starém Městě. Dříve zde stával královský palác, ale zřícenina byla na počátku 20. století zbořena a vyrostla krásná secesní budova. Dnes se v jeho interiéru nachází mj restaurace, kavárna, galerie a koncertní síň. Tuto perlu secese stojí za to navštívit na speciální prohlídce s průvodcem, kterou je možné rezervovat na oficiálních stránkách památky: ODKAZ. Do Městského domu sousedí se středověkou Prašnou bránou (Prašná brána) sloužící jako vyhlídkové místo (běžná vstupenka 100 Kč (cca 16 PLN), snížená vstupenka 70 Kč (cca 11,20 PLN)). (aktualizováno duben 2022)
Svatý. Giles (Kostel svatého Jiljí)
(Husova 228/17)
Tento malý chrám spojující barokní interiér s gotickou architekturou slouží polským dominikánům. Zde se můžete zúčastnit Mše svatá celebrovaná v polštině.
Betlémská kaple (Betlémská kaple v Praze)
(Betlémské nám. 255/4)
Dva charakteristické ostré vrcholy jsou pozůstatky bývalé kaple, kde kázali Jan Hus a Thomas Müntzer. Původní stavbu rozebrali Rakušané v 18. století. Jeho fragmenty, které byly instalovány na fasádách nájemních domů, se však dochovaly. Teprve po 2. světové válce byly obytné domy zbořeny a kaple byla rekonstruována podle dochovaných grafik a plánů.