Městečko proříznuté korytem řeky Nysa Łużycka a polsko-německými hranicemi má bohatou historii trvající několik set let. Zbylo po něm mnoho památek, které můžeme vidět na polské i německé straně.
Dějiny
První zmínky o obci pocházejí ze třináctého století, ale její počátky je třeba hledat ještě v dřívějších dobách. Podle historiků zde žil kmen zvaný Nice. Pravděpodobně po dlouhou dobu byla osada pod kontrolou polských panovníků a později slezských vévodů. Svědčí o tom listina Jindřicha Bradatého, která v roce 1211 povolovala přepravu soli z Gubinu do Lubiąze. V roce 1235 však osada obdržela městská práva od míšeňského markraběte. Tato oblast zjevně během několika desetiletí změnila svou národnost.
Totéž se dělo i v následujících letech – Gubin byl pod českou a maďarskou nadvládou. Město bylo také obléháno a drancováno husitskými vojsky. Velkou zkázu způsobila třicetiletá válka – počet obyvatel tehdy klesl na polovinu. Zajímavé je, že k oživení došlo v saských dobách – Gubin byl díky své poloze na poštovní cestě spojující Varšavu a Drážďany. Sasové zde také umístili mincovnu. Byly tam raženy mince s podobiznou Augusta III, sběrateli lidově nazývané „tlouštíci“.
Město proslulo také pěstováním vinné révy. Devatenácté století přineslo rozvoj textilního průmyslu. Říká se, že právě zde byly vynalezeny nepromokavé plstěné kloboukya jejich produkce zaměřená především na export (včetně USA) dosahovala nebývalých rozměrů. 20. století přineslo vyhlazení židovské komunity v Gubinu. Němci synagogu zbořili a ve městě vznikl tábor nucených prací. Boje o linii Nysa Łużycka v roce 1945 vedly k vážným škodám. Říční linie byla od konce války státní hranicí. V roce 2013 se začal realizovat koncept Gubin-Guben Euro-Town, tedy zpřísnění spolupráce mezi oběma centry.
Co stojí za to vidět?
Zřícenina farního kostela Nejsvětější Trojice
(polská strana)
Je to bezpochyby nejvelkolepější památka města. Zpočátku zde stával románský chrámkterý byl vážně poškozen jedním ze zemětřesení ve čtrnáctém století. Ruiny kostela byly strženy a začala stavba nové gotické stavby. Práce pokračovaly několik set let. Chrám byl považován za jeden z největších v regionu Lubuskie. Za války v roce 1945 kostel ostřelovalo sovětské dělostřelectvo. Věž začala hořet a střecha se propadla. Teplota byla zřejmě tak vysoká, že se staré cihly roztavily. Po skončení bojů byla ruina zabezpečena, a přestože bylo učiněno několik pokusů o její obnovu, nikdy se to nepodařilo. Renovace věže začala v posledních letech a proslýchá se, že chrám brzy získá svou bývalou nádheru.
Kostel Nejsvětější Trojice v Gubinu
(polská strana)
Ubytovaný v ulici Królewska 1 katolický chrám byl postaven v devatenáctém století. Měl sloužit místní katolické menšině. Jeho představiteli byli převážně chudí lidé (zaměstnanci textilních továren), a proto si nemohli dovolit financovat stavbu kostela. Teprve když se komunitě dostalo pomoci od vratislavského biskupa a různých německých farností, bylo možné dílo dokončit. Rekonstrukce ve 20. století a vojenské operace původní vzhled budovy mírně rozmazaly. K památníku se vyplatí překonat několik desítek schodů, už jen pro krásné panorama města, které odtud můžeme obdivovat.
renesanční radnice
(polská strana)
Přestože tržiště v Gubinu v důsledku poškození a urbanistických změn ztratilo svůj dřívější charakter, renesanční radnice se dochovala až do dnešních dob. Konečnou podobu získala stavba až koncem 17. století. Pozoruhodná je zejména úzká věž ze 16. století. Dnes v něm sídlí kulturní instituce a gastronomický provoz.
Věže a obranné zdi
Staré rytiny naznačují, že Gubin bylo město, které se mohlo pochlubit mocným opevněním. Postupem času to, co kdysi chránilo, začalo překážet. Opevnění bylo navíc již ve špatném stavu a na úrovni tehdejšího válečného umění nesplňovalo stanovené cíle. Proto v moderní době padlo rozhodnutí o jejich zbourání. Odpor obyvatel zachránil některé z nejcharakterističtějších historických budov. Rozhodně stojí za vidění Věž Ostrowské bránykterá po změně kurzu ulice 3 Máje stojí uprostřed vozovky oddělující dva jízdní pruhy. Čas od času je věž otevřena pro turisty. Je to docela blízko (mezi ulicemi Drukarska a Dąbrowskiego) Panenská věž (Virgin). Zatímco brány a hradeb v ulici Dąbrowskiego jde o mnohem mladší stavbu (pocházející z devatenáctého století), která nikdy neplnila obrannou funkci, pouze svou podobou odkazovala na středověkou historii města.
Kamenné kříže
(polská strana)
Na konci ulice Śląska (na křižovatce s ulicí Kołłątaja) stojí tři středověké kamenné kříže. Těžko říct, kdo a proč je sem dal, ačkoliv je někteří průvodci uznávají jako tzv kající kříže. Podle legendy došlo k osudné rvačce tří řezníků o šunku. Jiná verze vypráví o třech bratrech, kteří se navzájem zabili jedním vejcem.
Divadelní ostrov
Malý ostrov na Nyse Łużycka, dnes plní roli parku patřilo dříve slepičímu bratrstvu. Zde probíhala cvičení střelců a právě zde se nacházela střelnice patřící spolku. V devatenáctém století bratrstvo ostrov prodalo a měšťané se rozhodli postavit na něm divadlo. Stalo se tak a v roce 1874 se na jeho prknech odehrálo první představení. Navzdory své poloze budova přežila nepřátelské akce. V roce 1946 byl zničen (s největší pravděpodobností byl zapálen).
Wolfova vila
(polská strana)
Tam, kde se dnes nachází Waszkiewiczův park, stával Wolfův dům podle návrhu slavného architekta Miese van der Rohe - předního představitele moderny. Bohužel za druhé světové války budova vyhořela a byla stržena. Stále více se však mluví o plánech na jeho rekonstrukci.
Plastinarium
(německá strana)
Na německé straně města otevřel své zařízení v jedné z uzavřených továren kontroverzní lékař Gunther von Haggens. Tady se dělají slavní plastináty - tedy správně připravené modely, vyrobené z lidských těl. Toto neobvyklé muzeum můžeme navštívit pouze o víkendech.
Více v samostatném článku: Plastinarium v Gubenu (Gubin)
Odeslat příspěvek
(německá strana)
Na Frankfurter Straße uvidíme věrnou repliku saské pošty. Tyto typy značení byly umístěny na příkaz saského krále Augusta II. Měly naznačovat vzdálenosti mezi jednotlivými městy.
Městské domy a vily
(německá strana)
Stojí za to se projít po německé straně města, zejména po okolí Frankfurter Straße a Berliner Straße a prohlédněte si krásně zrestaurované fasády činžovních domů. Najdeme zde především stavby reprezentující historismus, ale také ukázky secesní architektury. Rozhodně stojí za to se blíže podívat na fasádu novorenesanční vily Ludwika Meyera na Uferstraße 11.
Městské a průmyslové muzeum
(německá strana)
Zařízení představuje historii Gubinu s důrazem na historii textilního průmyslu. Hodně prostoru je věnováno slavným gubinovským kloboukům. Cena vstupenky je: 4 € (normální) / 3 € (snížená). (aktualizace květen 2022) Natáčení a focení jsou navíc placené. Otevírací dobu zařízení lze zkontrolovat na jeho oficiálních stránkách. (Adresa: Gasstraße 5)