Jedná se o jednu z nejzajímavějších uměleckých sbírek v Drážďanech. Bohaté sbírky sochařství a malířství by jistě měl vidět každý zájemce o umění 19. a 20. století.
Albertinum – historie
Budova, ve které se sbírka nacházela, byla kdysi zbrojnicí. Byl postaven při rozšiřování města v 16. století a byl v renesančním stylu. Kompletně ho přestavěli polští a saští králové - August II. a August III. Saský. Stará výzdoba byla odstraněna a fasáda získala barokní vzhled.Po sedmileté válce přestala vyrabovaná zbrojnice fungovat – panovníci Saska vybudovali nový arzenál ve čtvrti Alberstadt (dnes je zde Militärhistorisches Museum der Bundeswehr).
Ve staré budově bylo rozhodnuto umístit sbírku soch - pro tento účel byla celá navržena téměř od základu (po vzoru italských renesančních staveb). Již brzy vedle soch se objevily obrazy a grafiky.
Muzeum bylo pojmenováno Albertinum po Albertu I. Wettinovi, vládnoucím v Sasku.
Druhá světová válka a spojenecké bombardování Drážďan přinesly vážné škody. Horní patro budovy bylo zničeno spolu s mnoha cennými uměleckými díly. Sbírky navíc odvezla Rudá armáda (některé se vrátily až v 50. letech). V 60. letech došlo k vyčlenění sbírky - užité umění a porcelán byly převedeny do jiných institucí. V Albertinu zůstaly sochy, byla zde umístěna i Galerie nových mistrů (Galerie Neue Meister, t.j. obrazy z 19. a 20. století). Budova byla poškozena při povodni v roce 2002 - i přes dobrá bezpečnostní opatření se dovnitř dostala voda zespodu, která zaplavila sklady a zde uložené exponáty. Aby se takovým hrozbám v budoucnu předešlo, byla vytvořena Archa pro umění (Arche für die Kunst), tedy speciální nástavba, která přežije každou povodeň.
Albertinum - prohlídka památek
Přízemí a část prvního patra muzea zabírají sochy. Úplně nahoře jsou zobrazeny obrazy seskupené podle doby jejich vzniku (od 19. století počínaje a současným uměním konče). Pohyb mezi patry usnadňuje prosklený výtah.
Sbírka soch (Skulpturensammlung)
Většina průvodců se při psaní o zdejších sbírkách soch omezuje na moderní umění a informuje o dílech Rodin a Degas (obsazení Rodinova "Myslitele" a Degasova "Čtrnáctiletého tanečníka"). Patří k nejcennějším sbírkovým předmětům, ale nelze zapomínat, že i Albertinum toho má poměrně hodně poměrně hodně starověkých řezbářských prací. Najdeme zde umělecká díla z Řecka, Říma a dalších starověkých kultur.
„Za svobodu“ od Saschy Schneidera
Tajemný, nedokončený obraz je uložen v sépiové barvě. Dodnes se neví, co přesně měla představovat a co symbolizoval průvod postav zvěčněných umělcem. Schneiderova díla byla na mnoho let zakázána (věřilo se, že propaguje homosexualitu) a autor si získal oblibu jako ilustrátor knih. A přestože dnes můžeme jeho monumentální malbu obdivovat v Albertinu, právě zde byla v roce 1912 Schneiderova socha „Chlapci ve vaně“ ze soutěže široce odmítnuta.
Obrázky od Caspara Davida Friedricha
Neustálá obliba děl tohoto německého romantika přivádí do Albertina kvůli jeho dílům mnoho turistů. Zajímavé je, že právě dva obrazy tohoto malíře tvořily počátek celé Galerie nových mistrů ("Dva muži uvažující o měsíci" a "Dolmen na podzim"). Docela působivý je „Kříž v horách“ – obraz, pro který sám Friedrich navrhl zdobený zlatý rám. Mnoho návštěvníků věnuje výše zmíněnému mistrovskému dílu dlouhou chvíli "Dva muži uvažující o měsíci". Umělec namaloval tuto scénu nejméně třikrát, ale nejoblíbenější je drážďanská verze. Obrázek je interpretován jako chvála svobody a opozice vůči tehdejší konzervativní politice Německa.
"Přechod Schreckenstein" od Ludwiga Richtera
Tento německý romantický malíř si získal oblibu již za svého života. Jeho díla (mnohem méně temná než Friedrichova) ukazovala výjevy ze života lidu na pozadí zdejší krajiny. Na dotyčném plátně vidíme skupinu lidí překračujících Labe na úpatí zříceniny hradu Střekov (oblast dnešních Čech). Jejich postoje jsou symbolické: mladá dívka se závistivě dívá na zamilovaný pár, dítě se snaží zahnat nudu, vorař hledá druhý břeh, stará lyra a muž se ponoří do reflexe a jen tulák se dívá na tajemnou ruiny s fascinací. V Albertinu uvidíme i další díla mistra, např. „Svatební průvod na pozadí jarní krajiny“.
„Ruiny gotického kostela“ od Carla Blechena
Krajinářství si oblíbili i třetí němečtí romantici. Na svá plátna často umisťoval lidské postavy, ale stěží jim připisoval zvlášť důležitou roli. Z obrazu z Drážďan na první pohled čiší úzkost – ponuré ruiny katedrály, pomalu zabrané přírodou, působí hrozivě a nebezpečně. A přesto si po chvíli všimneme siluety tuláka, který zde našel klid a místo k odpočinku.
"Nahá dívka" od Wilhelma Trübnera
Na pozadí romantických krajin plných emocí a krásy šokují Trübnerovy akty realismem. To je přece úplně jiná doba – umělec fascinovaný Courbetovým uměním spojoval i vlivy jiných umělců své doby. Říkával, že krása by měla být v samotném obrázku, nejen v námětu. Smysl této maximy můžeme vidět v "Nahé dívce" - malíř se nesnažil svůj model zkrášlit, vidíme velký nos, zrzavou pleť nebo jiné nedokonalosti.
Vincent van Gogh „Zátiší s kdoulemi“
Van Gogh samozřejmě nemohl chybět v muzeu, jakým je Albertinum. Jeho dílo představuje obraz, který umělec namaloval na konci svého pařížského období. V mnoha studiích jsou informace, že plátno bylo zvěčněno hruškyale s největší pravděpodobností na něm kdoule.
"Parau api" (Jaké novinky?) Paul Gauguin
Gauguinova barevná malba zobrazující dvě ženy v tradičních šatech souvisí s pobytem umělce na Thaiti. Plátno si našlo cestu do Drážďan ve 20. letech 20. století, i když ne bez problémů. V Německu byly protifrancouzské nálady velmi silné, diskutovalo se, zda by Albertinum nemělo sbírat pouze německé umění a zda by nákup francouzských uměleckých děl neprokázal nedostatek vlastenectví. Naštěstí se nám podařilo prosadit nákup mnoha impresionistických děl, z nichž „Parau api“ je jedním z nejvýraznějších a nejznámějších.
"Válka. Triptych" od Otto Dixe
Dixův monumentální obraz svou formou odkazuje k sakrálním dílům, ale jeho výslovnost je „světská“. Představte si to záznam malířových traumatických zážitků ze zákopů první světové války. Krajina po bitvě, hromady mrtvol, postavy vojáků bez lidských rysů – ukazují krutost války. K žádnému (jako na náboženských malbách) nedochází ke vzkříšení – vše končí u masového hrobu vojáků umístěného umělcem na spodek triptychu.
Obrázky Oskara Kokoschky
Jeden z nejznámějších expresionistů pobýval v Drážďanech několik let. Kokoschkovu činnost provázely četné skandály (např. na jeho zahradě policie našla zakrvácené tělo ženy, při bližším ohledání se však ukázalo, že jde o vínem politou gumovou panenku stylizovanou do malířovy exmilenky). Přestože jeho umění bylo za nacistické nadvlády považováno za zdegenerované a jeho obrazy byly z Albertina odstraněny, několik z nich přežilo v muzejních skladech. Můžeme zde vidět například slavný autoportrét umělce.
Albertinum - praktické informace (aktualizováno červenec 2022)
Muzeum se nachází v okolí Tarasy Brühl a kostela Panny Marie v Drážďanech at Georg-Treu-Platz 1. Nejbližší zastávkou MHD je drážďanská synagoga. Zařízení je otevřené od úterý do neděle, od 10:00 do 18:00. Vstupenky stojí peníze 10€ (snížené 7,50 €, děti a mládež do 17 let vstup zdarma).
Do všech muzeí je také možné zakoupit celodenní vstupenku SKD (Staatliche Kunstsammlungen Dresden) pro 19€ nebo přes noc Drážďanské muzeum Card za 22€.