Kde se najíst v Římě? Kousky pizzy (a další), lahodné sendviče

Obsah:

Anonim

Při každé návštěvě Řím máme tak napjatý program, že se snažíme hledat místa, kde se najíme chutně, ale zároveň rychle a bez zbytečného zdržování. Během několika návštěv Věčného města jsme navštívili několik typických restaurací, ale žádná nás neuspokojila natolik, abychom je mohli s čistým svědomím doporučit.

Z tohoto důvodu jsme v tomto článku představili jen pár míst, která při našich cestách pravidelně navštěvujeme a ke kterým nemáme žádné výhrady. Musíme však zdůraznit, že kromě Pane e Salame ostatní nabídky nejsou vhodné pro klidný východ, ale spíše pro rychlou snídani nebo svačinu při prohlídce města.

Pane e Salame - sendviče z těch nejlepších italských surovin

Dolů Pane e Salame dorazili jsme docela náhodou před lety během jedné z našich prvních cest do Říma. Jen jsme se zastavili v oblasti, vrátili jsme se uprostřed dne pro něco k jídlu a řekli jsme si, že by to stálo za to zakousnout se. Toto místo nás hned přesvědčilo svou atmosférou, i když místa k sezení tehdy a dnes nebyla zrovna nejpohodlnější.

Pane e Salame se specializuje na horké sendviče plněné nejlepšími italskými produkty (sýr, šunka, zelenina atd.) a originální omáčky (naše oblíbená je lanýžová). Objednáme i tzv „desky“ naplněné produkty specifického typu. Ceny za sendviče pro Řím a kvalita surovin jsou rozumné (od 4,50 do 6,50 €). Ceny desek jsou již vyšší a závisí na velikosti a počtu osob.

Na místě si můžeme dát i dobré víno, které stojí kolem 4-5,50 € za sklenku. Obsluha nám poradí s výběrem správného a ladícího nádobí. Ve vinném lístku je dokonce k dispozici několik položek. Oblíbený italský nápoj Aperol Spritz je poměrně drahý, ale zároveň se podává ve velmi velké sklenici a ve správném poměru (cena kolem 8 €).

Typické dezerty si zde bohužel nedáme. Nedávno bylo představeno prkénko složené z drcené čokolády, sušenek a pomerančů, ale je to spíše doplněk k vínu, když chcete jen déle posedět a něco sníst.

Dnes si nedokážeme představit výlet do Říma bez jediné návštěvy tohoto místa. Bohužel je to dnes už kultovní místo a dokážou to i samotní Italové stát ve frontě na vstup v lednu 30-45 minut. Ještě si pamatujeme doby, kdy bylo mnohem jednodušší najít místo. Na to však existuje jednoduché řešení - můžete zaskočit dříve, například trochu po otevření nebo uprostřed dne, kdy je volnější.

Výhodou je i poloha – místo je doslova pár kroků od Fontány di Trevi (adresa: Via Santa Maria in Via 19), takže se nemusíme příliš vzdalovat od nejdůležitějších atrakcí.

Pozornost! To nemusí být nejlepší místo, kam vyrazit na zvláštní příležitost. Sedadla nejsou příliš pohodlná a také se může stát, že budeme usazeni ke stolu s dalšími hosty.

Pizza al taglio - pizza na kousky

Předpokládá se, že moderní pizza se zrodila pozdě 18. století v Neapol, ale do historie světoznámého koláče s polevou se zapisují i Římané. Zrodilo se ve Věčném městě pizza al taglio, tedy řez (slovo taglio znamená řez) pizza podávaná v obdélníkovém nebo čtvercovém kusu.

Na rozdíl od normální kulaté pizzy - pizza al taglio je typický pouliční pokrm, který se jí rychle a často ve stoje. Rozdílný je i způsob výroby - dříve se pečou obrovské plechy, které se ohřívají během objednávky i po nakrájení. Důležitým rozdílem je také těsto, které je mnohem hustší. Je tam také více surovin než v tradiční pizze. Pizza al taglio určitě nebude vyhovovat každému a pokud si jich objednáte více, cena může být podobná jako v tradiční pizzerii.

Pizza al taglio se v Římě podává téměř na každém rohu. Sami jsme to zkoušeli na mnoha místech, ale líbilo se nám jen jedno - in La Boccaccia. Jedli jsme tam několikrát a pokaždé jsme byli spokojeni, ale zažili jsme pouze bod na adrese Via Leonina 73 (kousek od Kolosea, ale ve městě najdeme minimálně 3 jejich pobočky - včetně v Trastevere). Ceny pro Řím (oproti jiným oblíbeným místům) jsou vcelku rozumné - za dva velké kusy jsme vždy platili kolem 5-6 €, blíže k Piazza Navona se ceny za obdélníky podobné velikosti mohly dostat i kolem 10 €.

Důležité je, že na našich poledních návštěvách bylo vždy hodně místních a pravidelně byly hlášeny velké tácy s novými pizzami - takže ani jednou jsme nejedli pizzu, která by dlouho stála.

Na co byste si měli dát pozor, když hledáte pizzu v Římě?

  • v místech, kde se obsluhuje, je málo míst k sezení (pokud nějaká jsou) a nejsou tam žádné toalety,
  • prodejce by se nás měl zeptat na velikost a ustřihnout velikost, jakou chceme - i když na některých místech se již prodávají nařezané kusy,
  • ceny jsou uvedeny za 100g nebo kilogram - pokud si vybereme velký kus drahé pizzy, můžeme v nejhorším případě zaplatit i ekvivalent pizzy snězené v tradiční pizzerii,
  • využívejme míst, kde sedí mnoho lidí (včetně místních) a je zde velký provoz, díky čemuž nedostaneme pizzu, která už několik hodin leží na pultu,
  • očividně: pizza, která po ohřátí dlouho stojí, je mnohem horší než ta připravená o chvíli dříve; taková pizza i v dobře hodnocené restauraci se nám nemusí líbit,
  • některé verze pizzy se šunkou nebo slaninou jsou velmi mastné,
  • Před objednáním pizzy se ujistěte, jaké přísady obsahuje - pro některé polské turisty bude v Římě oblíbená sardinková pizza nepoživatelná.

Pizzeria Pinsere - mezi pizza al taglio a tradiční pizzerií

Dalším místem, kde rádi jíme pizzu, je Pinsere (adresa: Via Flavia 98, docela blízko Diokleciánových lázní). Jde o křížence dříve popsané pizzy al taglio s tradiční kulatou pizzou. Koupíme zde kulatý dort pevné velikosti (cca za 5-5,50e). Těsto se připravuje předem, ingredience jsou čerstvé a pizza se peče na místě. Dort je tak velký, že by ho měl sníst i dospělý člověk (pokud nemá extrémní hlad). Na místě se kromě pizzy můžete najíst původem ze Sicílie arancini (smažené rýžové kuličky).

Toto místo je také známé svými zajímavými kombinacemi chutí - např. uzený sýr a dýně. Těsto je křupavé a množství surovin na něm je opravdu velké.

Atmosféra v Pinsere je typická pro street food místa, tzn. žádné sezení a rychlé občerstvení u dřevěného pultuale pizzu zde vyrobenou lze bez velké nadsázky přirovnat k dobrým tradičním pizzeriím.

Kvalitu tohoto místa potvrzují davy místních během poledních hodin a obsluha několika lidí, která hýří horkem.

Něco sladkého – káva, sladké croissanty a pečivo na sicilský způsob

Bez sebemenší nadsázky lze říci, že cukrovinky (včetně Pasticceria) v Římě není nedostatek. Většina z nich budou croissanty cornetti, tedy italskou odrůdu croissantů plněných smetanou nebo čokoládou a dáme si levnou kávu. Croissanty Cornetti ve srovnání s jejich francouzskými protějšky připomínají spíše běžný croissant a mají mnohem více náplně.

Pamatujte však, že mnohé římské cukrárny se od těch známých z Polska liší. Nízké ceny kávy a doplňků jsou spojeny s nedostatkem pohodlných sedadel a sami Italové zde tráví jen chvilku cestou do práce nebo při krátké přestávce. Samozřejmě existují kavárny v polském nebo britském stylu, kde můžeme sedět déle na pohodlných pohovkách, ale ceny tam budou patřičně vyšší.

Naše oblíbená cukrárna (pasticceria) je Pasticceria Sicilianakterý se nachází za Vatikánem a kousek od stanice metra Cipro. Je to místo zaměřené na místní, kde už od rána budeme potkávat Italky různého společenského postavení - policisty i armádu, stavaře či zaměstnance oblečené v oblecích, spěchající do klimatizovaných kanceláří. Každý sem přijde na rychlou snídani a kávu před náročným dnem.

Toto místo se specializuje na jídla ze Sicílie. Budeme zde jíst mimo jiné: cannolo (trubičky z tvrdého těsta naplněné až po okraj ricottovým krémem uvnitř a různými posypy), famózní žena nebo již zmíněné bohatě plněné croissanty cornetti. Ceny jsou velmi přátelské – za kávu nebo croissant cornetti zaplatíte něco málo přes 1 €, za cannolo cca 3 €. Na místě můžeme také pít oblíbené italské nápoje.

Při první návštěvě se můžeme cítit trochu přemoženi atmosférou, protože na místě se vše odehrává ve zrychleném tempu. Jen si pamatujte, že si jídlo nejprve objednáme a pak jdeme zaplatit přímo k pokladně, tedy neplatíme přímo tomu, kdo jídlo podává.

Pozornost! Cannolo je hodně sladké a než si na místě objednáme pár věcí k jídlu, zkontrolujeme, jestli po cannolu chceme další sladkosti.