Ekologie je v současnosti stále populárnějším pojmem. Tato relativně mladá věda se objevuje na rtech politiků a je předmětem četných debat v masmédiích.
Co to vlastně znamená jednat „v souladu s ekologií“? Jednat „ekologicky“? Ekologie je studium vztahu organismu k prostředí, ve kterém tyto organismy žijí. Žít ekologicky znamená žít tak, že respektování těchto principů je důležitým aspektem jak plánování našich akcí, tak i jejich přijímání.
Není to vůbec jednoduché, protože kastilský král Alfonso X. Moudrý, který žil v letech 1221-1284, si všiml, že kdyby ho tvůrce světa osobně požádal o radu, doporučil by vytvořit svět s mnohem jednodušším pravidla.
I když se může zdát, že pochopit jak obecné zákonitosti ve světě, tak principy ekologie nelze, níže uvádíme hrstku kuriozit, které nám možná trochu přiblíží alespoň některá fakta o, jak sami vidíte, složité planeta Země. Zde je sto zajímavých faktů o ekologii.
1. Nějakou dobu se věřilo, že nejodolnější vůči lidské činnosti jsou ekosystémy s velkou rozmanitostí fauny a flóry. Tato víra však byla v rozporu s tím, co se dělo s tropickými pralesy, které, protože jsou jedním z nejbohatších biomů na Zemi, se ukázaly být extrémně citlivé na vnější zásahy.
2. Kácení tropických pralesů je jednou z nejvážnějších hrozeb pro životní prostředí Země.
3. V těchto lesích existuje mnoho druhů s vysoce specializovanými výklenky, a když je narušena kontinuita ekosystému, tyto organismy, mající malou přizpůsobivost, jsou navždy ztraceny.
4. Skutečnost, že ekosystém je odolný vůči lidské činnosti, neznamená, že zůstává stabilním systémem. Člověk sice nestihne některé „odolné“ oblasti zcela zničit, neznamená to však, že již nefungují negativně (ač existují a „pouhým okem“ poškození není vidět).
5. Člověkem vytvořené jednodruhové systémy v lesnictví nebo zemědělství jsou monokultury.
6. Monokultury jsou systémy extrémně zranitelné vůči parazitům, protože škodliví živočichové se nemusí bát existence svých „přirozených nepřátel“ na těchto územích – například rostlinných druhů, které byly vyhubeny za účelem vytvoření monokultury.
7. Ekologické katastrofy nejsou v historii lidstva žádnou novinkou.
8. Ve starověku byly například ve Středozemním moři zničeny velké plochy vegetace, odlesňování a pastva dobytka za sebou zanechaly úseky holé země a silné větry erodovaly hornatou krajinu a sesuvy půdy do moře.
9. Zdá se, že evropská příroda je vůči lidské činnosti odolnější než například země jižních šířek.
10. Mezi hlavní ekologické problémy, kterým Evropané čelí, patří acidifikace vod, škodlivé účinky znečištění ovzduší na lesy a půdu a otrava pobřežních oblastí hnojivy.
11. Ve Švédsku je ochrana horských lesů zvláště důležitá, neboť dosud nebyly pozorovány žádné výrazné změny v těchto lesích pod vlivem lidské činnosti. Vyplatí se je takto držet.
12. Ohroženi jsou nejen hmyz, savci, ptáci, houby nebo druhy rostlin, které si lidé žádají, ale také některé druhy plevelů.
13. Stokłosa a plevel byly kdysi oblíbeným plevelem, nyní jsou ohrožené.
14. Řadu ptactva ohrožuje rozvoj moderního lesního hospodářství – např. datli často potřebují k přežití velké plochy, o které jsou ochuzeni.
15. Znečištění ovzduší je také důvodem, proč jsou druhy zařazeny na seznam ohrožených druhů - příkladem je lišejník mořský, který je velmi citlivý i na minimální zvýšení koncentrace oxidu siřičitého.
16. Rozvoj dřevařského průmyslu ovlivňuje i ohrožení mnoha lišejníky.
17. Rozsah, v jakém člověk přetváří krajiny jednotlivých zemí, je obrovský – například jižní Švédsko, kdysi známé svými vřesovišti, bylo téměř celé uměle zalesněno a ráz krajiny byl zcela přeměněn.
18. Louky často mizí z krajiny, přeměňují se v pastviny výhodnější pro lidskou činnost.
19. Stává se však i to, že v určitých oblastech již neuvidíme pastviny - krajina se ještě více zchudne a zvířata tráví více času ve výbězích.
20. Jednou z nejdůležitějších změn v životním prostředí v posledních letech je mizení venkovské krajiny.
21. Rychlý rozvoj techniky umožnil takové změny, které zaprvé ovlivnily rozvoj moderního zemědělství a zadruhé umožnily dynamický rozvoj dřevařského průmyslu. Asi nebude přehnané, že právě technologie umožnila, aby se příroda začala masivně využívat.
22. Ve Švédsku jsou louky uprostřed lesů zvláště chráněny vzhledem k tomu, že jsou formou pozůstatků prastarých lesů.
23. Sluší se připomenout, že někdy mohou lidé svou činností a využitím daného místa v přírodě přispět k rozkvětu krajiny a ne naopak. Příkladem jsou louky, které v době nečinnosti zarůstají a krajina ochuzuje.
24. V rámci ekologie není vždy snadné rozlišit, co je „přirozené“ od toho, co vytvořil člověk.
25. Je nesprávné přirovnávat účinky odlesňování k účinkům požárů – za předpokladu, že některé stromy o některé stromy přijdou, ať už v důsledku přírodních příčin (požár), nebo v důsledku lidské činnosti (hromadná těžba dřeva). Je třeba mít na paměti, že některé druhy stromů mohou přežít požáry, ale žádné stromy nepřežijí těžbu dřeva. Rozsah škod tedy není srovnatelný.
26. Paradoxně některé požáry ovlivňují růst rostlin – některé druhy mohou růst pouze tehdy, když jsou semena rostliny správně zahřátá.
27. Jedním ze způsobů, jak být „eko“, je dodržovat zásadu zero waste – neplýtvejte zbytky.
28. V průběhu dějin dokázalo filozofické myšlení ovlivňovat ekologii buď velmi konstruktivně, nebo velmi destruktivně.
29. Scientismus je příkladem filozofie, která negativně ovlivnila postoj člověka k přírodě.
30. Descartes, Newton, Kant a Marx také přispěli k vnímání přírody jako nesmyslných „sluhů“ člověka.
31. Michel Montaigne byl jedním z prvních humanistů, kteří se zajímali o vztah člověka a přírody.
32. Montaigne považoval člověka za součást přírody a věřil, že lidská bytost má stejná práva jako ostatní bytosti.
33. Giordano Bruno také vyjádřil úctu k přírodě.
34. Podle tohoto myslitele je každá část světa plná života.
35. Rousseau na druhé straně odsoudil civilizaci tím, že se rozhodl pro přirozenost.
36. V křesťanském náboženství je pravým zosobněním ekologie a člověkem respektujícím přírodu sv. Františka.
37. Počátkem 70. let (1973) se ve filozofii objevil trend zvaný ekofilosofie.
38. Vývoz dřeva z tropických pralesů ovlivňuje nejen zalesňování těchto oblastí, ale také kvalitu půdy.
39. Půda v tropických pralesích je extrémně řídká, takže technika může způsobit velké škody i v této oblasti.
40. Tropický prales se nazývá „zelená poušť“. Půda v těchto lesích je chudá na živiny, a proto nemůže být více sterilizována lidskou činností - například vystavením neustálému slunečnímu záření v oblastech prázdných odlesňováním.
41. Tropické pralesy ohrožuje nejen touha získat cenné dřevo, ale také zemědělství.
42. Lesní oblasti byly po staletí vypalovány k obdělávání, ale nikdy v takovém rozsahu, jako jsou dnes.
43. Lesům škodí i výstavba velkých cest, které rozdělují les a ohrožují životy migrujících zvířat.
44. Více než polovina světových tropických pralesů již byla vymýcena.
45. Takové aktivity mohou mít pro člověka strašlivé důsledky, protože tropické pralesy hrají klíčovou roli při vyrovnávání množství kyslíku v atmosféře.
46. Tropické lesy také pomáhají udržovat oblasti vlhké a způsobují deště v sousedních oblastech. Bez těchto lesů se potýkáme s výraznými suchy.
47. Některé ekologické organizace podnikly kroky v boji proti ničení tropických pralesů bojkotem tropického dřeva.
48. Existovala dokonce ITTA - Mezinárodní dohoda o obchodu s tropickým dřevem.
49. Většina druhů obývajících naši planetu žije v tropických pralesích.
50. Nachází se zde 45 % rostlinných druhů, 96 % členovců, 45 % savců a 30 % ptáků.
51. Doba, kterou trvá rozbití plastové láhve v zemi, je 500 let.
52. K výrobě tuny papíru je potřeba asi 17 stromů.
53. Nadměrný rozvoj techniky v zemědělství (nebo rozvoj zemědělství obecně, nejen pomocí techniky), škodou na životním prostředí, byl příčinou pádu starověkého Řecka, Kartága a Khmérů.
54. Gray a Carthage zaznamenaly negativní účinky eroze půdy způsobené nadměrným chovem a pastvou koz.
55. Khmerové zase přetížili zavlažovací systém, což také způsobilo erozi půdy.
56. V Polsku je to zemědělský průmysl, který je odpovědný za velkou část znečištění proudícího do Baltského moře.
57. Značné množství fosforu v Baltském moři je způsobeno zaprvé komunálními odpadními vodami a zadruhé zemědělstvím.
58. I malé množství zemědělského hnojiva může způsobit značné škody na životním prostředí, pokud se nepoužívá správně. Proto se nevyplatí řadit země od těch, které nejméně hnojí, po ty, které v zemědělství používají nejvíce hnojiv. Musíte se více dívat na kvalitu způsobu hnojení.
59. Drenáž (odvodnění luk a bažin) může být pro zemědělství přínosem, ale „dlouhodobě“ škodí životnímu prostředí.
60. Velká část půdy v Polsku je okyselená.
61. V minulosti nebyla rakovina na venkově tak běžnou nemocí jako ve městech. V současné době se však rozdíl mezi těmito oblastmi stírá, a to právě kvůli znečištění životního prostředí.
62. Používání pesticidů škodlivých pro životní prostředí v zemědělství v průběhu let výrazně vzrostlo.
63. Biomagnifikace je název pro proces akumulace pesticidů v živých organismech.
64. V důsledku nadměrné aplikace pesticidů se může vytvořit mrtvá půda.
65. Mrtvá půda je půda, ve které ustávají mikrobiální procesy potřebné k udržení úrodnosti.
66. Již v letech 1980-81 se v Polsku začaly objevovat postuláty rozvoje zemědělství v souladu s přírodou.
67. Takové hospodaření se nazývá ekologické zemědělství.
68. V roce 1989 bylo založeno Sdružení výrobců biopotravin EKOLAND.
69. Společnost EKOLAND měla původně sídlo v Przysieku poblíž Toruně.
70. Zemědělci v tomto sdružení označovali své farmy jako „bio“ farmy.
71. V roce 1990 se tomuto sdružení podařilo uvést svůj název na etikety výrobků a odlišit je.
72. Ekologické zemědělství může být odrazujícím prostředkem, protože obvykle vyžaduje více práce než průmyslové zemědělství.
73. Potraviny vyrobené ekologickým zemědělstvím jsou tak radikálně odlišné od potravin vyrobených průmyslovým zemědělstvím, že mají dokonce léčivé vlastnosti.
74. Potraviny vyrobené ekologickým zemědělstvím jsou proto ideální pro sanatoria, penziony atd.
75. Pro přízeň přírody by se půda neměla hnojit minerálními hnojivy, ale pouze organickými.
76. Kompost, hnůj jsou „zelená hnojiva“.
77. Umění výroby kompotů je důležitou součástí ekologického zemědělství.
78. V rámci ekologického zemědělství je třeba chránit škůdce péčí o biologickou rozmanitost.
79. Kejda z velkých farem, spíše než aby byla používána pro lidský prospěch jako hnojivo pro plodiny, může velké množství spíše zabít okolní půdu a otrávit vodu.
80. Výzkumy ukazují, že dobře ošetřovaná hospodářská zvířata se vyvíjejí lépe.
81. Ekologické zemědělství má vysoké etické požadavky.
82. Tyto požadavky chrání zvířata i osoby pracující v takovém zemědělství (pracovní podmínky).
83. Zemědělství se opírá o zásadu, která byla až dosud „vyhrazena“ lékařům – „především neškodit“.
84. Stav životního prostředí se může podílet na výskytu lidských onemocnění až ze 70 %.
85. Auta znečišťují olovem nejen ovzduší, ale i půdu.
86. 5. července 1972 se konala První mezinárodní konference o lidském prostředí.
87. Prvním globálním ekologickým aktem byl Stockholmský akční plán.
88. Human Environment Conference (5. července 1972) přispěla k vytvoření Komise OSN pro životní prostředí.
89. Konference se také stala důvodem pro zřízení ministerstev či agentur životního prostředí v zúčastněných zemích.
90. Sociální hnutí zaměřená na proekologické aktivity se běžně označují jako „zelená hnutí“.
91. Zvláštní místo mezi takovými organizacemi zaujímá Liga ochránců přírody, která vznikla z iniciativy Státní rady pro ochranu přírody v roce 1928.
92. V rámci této ekologické organizace působí vědecké společnosti, stejně jako poznávací, výukové a turistické spolky. Liga na ochranu přírody má dát jejich akcím jeden společný tón.
93. Vznik prvních proekologických hnutí se datuje na počátek 60. let 20. století.
94. Skutečnost, že naše civilizace je hrozbou pro rostliny a zvířata, měla být lidem oznámena v 60. letech 20. století knihou Rachel Carlsonové „Silent Spring“.
95. Příklady činností těchto organizací zahrnují záchranu tuleňů usmrcených v kožešinách (zejména malých), pomoc velrybám ohroženým průmyslovým rybolovem a atolům ohroženým jadernými testy.
96. Takové organizace také často odhalují ekologicky negativní kroky podniknuté velkými podniky, které zase chtějí takové jednání skrývat. Greenpeace například upozornilo na problém vypouštění toxického odpadu do moře.
97. Organizace Greenpeace také pomohla odhalit proces přepravy škodlivého odpadu do Polska, pesticidů zakázaných v jiných zemích.
98. Další mezinárodní organizace - WWF (World Wide Found of Nature) se zase zabývá ochranou ohrožených zvířat, vydáváním vzdělávacích materiálů o ekologii a péčí o ohrožená divoká území.
99. Symbolem (logem) WWF je panda. Greenpeace byl zase spojován se symbolem duhy.Barvy duhy použila jako symbol loď Greenpeace, která se pokusila změřit radioaktivní kontaminaci v Karibském moři, největší skládce na světě.
100. Pro životní prostředí pracuje i dánská organizace NOAH, kterou symbolizuje Noemova archa. Jde o organizaci, která sdružuje především ženy (často matky) a lví podíl jejich aktivit se zaměřuje na vzdělávání dětí, včetně výroby recyklovaného papíru a pořádání burz z druhé ruky.