Fidži je jednou z nejoblíbenějších zemí v regionu. Zde jsou fakta, informace a zajímavosti o Fidži, které jste možná nevěděli.
Místní jsou jedni z nejpřátelštějších lidí, jaké jsme kdy potkali. Jsou velmi pohostinní.
Asi 75 % z více než 800 000 lidé žijí na největším ostrově Viti Levu. Nachází se zde i hlavní město Suva.
Cvičení chůze po horkých kamenech začalo na Fidži. Téměř před pěti stoletími na ostrově Bega zavedl kmen Sawau obřad chůze horkými kameny, který se později stal jednou z nejoblíbenějších činností na Fidži.
V roce 1643 Nizozemec Abel Tasman, známý svým průzkumem Austrálie a Nového Zélandu, spatřil Vanua Levu, druhý největší ostrov Fidži, ale nepřistál na něm.
Nizozemci a Britové začali ostrovy prozkoumávat v 17. a 18. století. V roce 1874 si Britové podrobili Fidži jako kolonii a v 80. letech 19. století tam začali ve velkém pěstovat cukrovou třtinu.
V roce 1987 převzala moc nad zemí vojenská diktatura, aby zabránila straně ovládané Indií kontrolovat vládu.
Většina ostrovů je hornatá s deštnými pralesy a krásnými plážemi.
Dva hlavní ostrovy, Viti Levu a Vanua Levu, tvoří 87 % populace.
Hlavní město Suva na Viti Levu je také hlavním přístavem na Fidži.
Vody Fidži jsou domovem více než 1500 mořských druhů.
Ragby je nejdůležitějším sportem na Fidži. Britům se připisuje zavedení ragby na Fidži v době, kdy bylo Fidži pod jejich vládou. Jedním z úspěchů fidžijského národního rugbyového týmu je zisk zlata na Letních olympijských hrách 2016.
Fidži neboli Republika Fidži je vlastně ostrovní země s přibližně 333 ostrovy a pouze 110 z nich je obydlených.
Fidžijci byli mocní válečníci, kteří postavili jedny z nejlepších lodí v Pacifiku.
Asi 57 % obyvatel Fidži jsou domorodí Melanésané nebo Polynésané, zatímco 37 % pochází od Indů, kteří na ostrovy přišli koncem 19. století Britové, aby zde pěstovali plantáže cukrové třtiny.
Fidži navštěvuje 400 000 lidí do 500 tisíc turistů každý rok.
Na Fidži je 28 letišť, ale pouze čtyři z nich mají zpevněnou dráhu.
Fidži bylo 96 let britskou kolonií a nakonec získalo nezávislost v roce 1970.
Hinduisté tvoří přes 40 % populace Fidži. Většina z nich se nachází na hlavním ostrově Viti Levu. Indičtí dělníci přišli pracovat na plantáže cukrové třtiny během britské nadvlády v letech 1879-1916.
Fidži má tři oficiální jazyky – angličtinu, finštinu s více než 200 různými dialekty a hindu. Angličtina se vyučovala ve školách, takže většina obyvatel mluví anglicky.
Většina ostrovů a ostrůvků na Fidži je způsobena sopečnou činností, která v regionu začala asi před 150 miliony let.
Fidži bylo kdysi pod britskou nadvládou. Téměř sto let, počínaje rokem 1874, vládla nad Fidži britská vláda.
Jeden z nejvýraznějších nápojů Fidži se nazývá Kava a je národním nápojem.
Fidžijci věří, že tento nápoj má mnoho léčivých vlastností. Léčí nespavost, bolesti hlavy a snižuje stres. Při pití Kavy bývá poměrně komplikovaný obřad.
Fidži bylo britskou kolonií od roku 1874 do roku 1970. Fidži získalo nezávislost 10. října 1970 a je členem Britského společenství národů.
Fidžijci praktikovali kanibalismus. Bylo o nich známo, že pojídali své nepřátele a přinášeli lidské oběti. Násilná povaha jejich životního stylu odrazovala evropské námořníky od toho, aby se přiblížili k jejich pobřežním vodám. S příchodem křesťanských misionářů začal kanibalismus ustupovat. Poslední známou obětí byl misionář Thomas Baker, který udělal chybu, když se omylem dotkl náčelníkovy hlavy v urážce.