Úředním jazykem Íránu je perština. V celé zemi se však mluví jinými jazyky, včetně turečtiny, kurdštiny, gilaki a arabštiny.
Více než 99 % Íránců jsou muslimové.
Před třicátými léty se Írán jmenoval Persie.
Vláda Íránu je náboženský právní systém založený na islámském a sekulárním právu.
Írán má jednu z nejmladších obyvatel na světě a 70 % z jeho 80 milionů lidí je mladších 30 let.
V Íránu zůstávají nesezdaní muži se svými rodiči po celý život a jsou označováni jako přenašeči (nikoli muži).
Íránská organizace nabídla odměnu 3 miliony dolarů každému, kdo zabije Salmana Rushdieho, autora Satanských veršů. Kniha naznačila, že některé verše z Koránu nemusí být skutečnými zjeveními Boha a že ďábel se skryl, aby Mohamedovi dodal falešné představy.
Hlavní město Íránu, Teherán, má jedny z nejhorších látek znečišťujících ovzduší na světě. Každý den zemře asi 27 lidí na nemoci související se znečištěním ovzduší.
V Íránu spadne méně než 10 centimetrů srážek ročně. Asi polovina země má suché klima.
Země má asi 10 % světových zásob ropy. Írán denně čerpá kolem 4 milionů barelů ropy.
Írán je čtvrtým největším producentem ropy na světě.
Navzdory svému ropnému bohatství má země nejhorší ekonomické vyhlídky ze všech ostatních blízkovýchodních zemí.
Od starověku používali obyvatelé Íránu systém zásobování vodou známý jako klokan (nebo kanat). Shromažďuje podzemní vodu a unáší ji tunely do míst, kde ji lidé potřebují.
Íránci tkají krásné koberce již více než 2500 let. Íránští tkalci často dělají při vytváření koberců úmyslnou chybu. Chtějí ukázat své přesvědčení, že „pouze Bůh je dokonalý“. Koberce jsou po ropě druhým nejdůležitějším exportním produktem Íránu.
Od revoluce v roce 1979 je Írán ovládán složitou vládní strukturou. V jejím čele stojí nejvyšší vůdce volený Shromážděním expertů, který je vrchním velitelem armády a dohlíží na civilní vládu.
V různých enklávách Íránu žijí také menší populace Arménů, perských Židů, Asyřanů, Čerkesů, Gruzínců, Mandajánců, Hazarů, Kazachů a Rumunů.
S nárůstem vzdělávacích příležitostí pro ženy se porodnost v Íránu v posledních letech po prudkém nárůstu na konci 20. století výrazně snížila.
Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) zakázala hidžáb v roce 2007, což zabránilo íránskému fotbalovému týmu hrát kvalifikační zápas na olympijských hrách žen v roce 2012.
Mezi lety 1950 a 2002 měl Írán jednu z nejvyšších rychlostí růstu měst na světě, která se mezi lety 1950 a 2002 zvýšila z 27 % na 60 %. Do roku 2030 bude 80 % populace žít ve městech.
Většina Íránců věří, že náboženští vůdci mají ve vládě hrát určitou roli, ale jsou rozděleni v názorech, jak velká by tato role měla být. Ve studii Pew Research Center z roku 2012 pouze čtyři z deseti Íránců uvedli, že věřící by měli mít silný politický vliv; 30 % uvedlo, že by měly mít malý nebo žádný dopad. Mladší Íránci, kteří po revoluci v roce 1979 prožili celý život pod nadvládou Íránské islámské republiky, byli méně sympatičtí než ti starší.
Írán je známý tím, že má jednu z nejstarších nepřetržitých civilizací. Jeho civilizace začala kolem roku 530 před naším letopočtem.
Írán sdílí hranice s deseti dalšími zeměmi, včetně Turecka, Iráku, Kuvajtu, Pákistánu a Ománu.
Satelitní televize je v Íránu zakázána.
V Íránu je pro muže nezákonné nosit šortky nebo kravatu.
V některých školách šaría zákon povoluje sňatky Sigheha neboli krátkodobé sňatky. V závislosti na smlouvě mohou trvat od jedné hodiny až po několik let.
Perská kočka je jedno z nejoblíbenějších kočičích plemen, pochází z Íránu. Zvířata žila na vysokých íránských náhorních plošinách a dlouhá srst je udržovala v teple.
V Íránu se dívky mohou vdávat ve 13 letech a chlapci v 15 letech.
Íránci rádi jedí čerstvé ovoce a zeleninu, stejně jako ořechy a obiloviny. Zahrnují také kuřata podávaná s rýží a nekvašeným chlebem. Pokud jde o nápoje, oblíbeným nápojem je černý čaj.
Míra gramotnosti dospělých se pohybuje kolem 93 %, což je dramatický nárůst z pouhých 37 % v 70. letech 20. století.
Země je jedním z největších světových producentů kaviáru, pistácií a šafránu.
Legenda říká, že tři mudrci byli Peršané.
Polygamie je v zemi legální, ale je omezena na čtyři manželky.
Když se dívka vdává, nesmí chodit do školy.
„Írán“ v překladu do perštiny znamená „árijská země“. Zpočátku Íránci používali termín „Árijec“ jako etnické označení, ale tato definice byla poté použita jako kulturní, náboženský a jazykový odkaz při popisu Íránců.
V boji proti pašerákům heroinu bylo za posledních 25 let zabito více než 3600 Íránců.
Hlavním městem Íránu je Teherán, což znamená „teplý svah“. Žije tam téměř 12 milionů lidí.
Pokud je žena v Íránu znásilněna, má policie pravomoc donutit muže, aby si oběť vzal, s jejím souhlasem nebo bez jejího souhlasu, i když se s ní může ihned poté rozvést.
V Íránu neexistuje žádná právní kategorie pro manželské znásilnění, protože žena je majetkem jejího manžela. Pokud se objeví známky násilí, mužští členové rodiny mohou manželovi vyhrožovat, ale to není v odpovědnosti policie.
V Íránu musí ženy starší devíti let nosit na veřejnosti hidžáb. Náboženské zákony navíc ženám nedovolují nosit plavky, když jsou přítomni muži.