Hadriánova knihovna (řecky: Βιβλιοθήκη του Αδριανού) je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Aténách.
Vchod do areálu knihovny je hned vedle rušného náměstí Monastiraki, několik set metrů severně od Akropole v Aténách.
Historie a architektura
Antické období
Knihovna byla postavena během velké přestavby Athén zahájené římským císařem Hadrián v 132 let . Komplex byl postaven severně od římské Agory.
Stavba měla podobu římského fóra. Uvnitř vedl jeden monumentální vchod (nazývaný propylye), který byl pohřben zemětřesením v 1651. Fasáda knihovny byla zdobena sloupy v korintském řádu. Ve východní části areálu byly vedeny knihy a peristyl (vnitřní nádvoří) byl vyzdoben bazénem.
Budova knihovny při náletu hodně utrpěla Heruli v 267 let. V letech 276-282 byla zahájena výstavba opevnění na ochranu historického centra Athén, ke kterému byly začleněny zdi knihovny.
Byzantské období
Na začátku 5. století první křesťanský kostel v Aténách byl postaven na místě peristylu. Budova byla postavena na půdorysu čtyř listů. Tento kostel byl pravděpodobně opuštěn po slovanském vpádu VI stoletía dovnitř 650 let Nahradila ji honosnější trojlodní bazilika, jejíž součástí byla i hlavní budova knihovny.
Na konci XI století bazilika byla zbořena. Na jejím místě se začátkem století XII malý kostelík tzv Menagi Panaglia (Polský Velký kostel Panny Marie)která pravděpodobně jako první v Athénách získala titul katedrála. Chrám byl zbořen během archeologických prací v r 1885.
O století XII Další chrám byl postaven vedle Hadriánovy knihovny - kostel Agios Asomatos sta Skalia (polský archanděl Michael na schodech). Na severní straně přiléhal k fasádě knihovny, ale do dnešních dob se nedochoval.
Období turecké okupace a novověk
Během turecké okupace byla část bývalého areálu využívána jako bazar a ve zbytku oblasti byly postaveny domy pro bohaté obyvatele. Konec antické stavby připadl na druhou polovinu 18. stoletíkdy byly zbořeny rozsáhlé fragmenty starověké stavby, čímž se připravila půda pro stavbu nového sídla osmanského guvernéra.
Poté, co Řekové v první polovině znovu získali nezávislost XIX století bývalý areál gubernie se změnil na posádku a zbytek areálu byl využíván jako nové obchodní centrum.
Na konci XIX století začaly vykopávky a raně novověké budovy byly postupně bourány. Z 2004 Hadriánova knihovna je otevřena pro návštěvníky.
Návštěva Hadriánovy knihovny
Hadriánova knihovna nepatří k atrakcím, které byste při cestě do řecké metropole neměli vynechat. Ze samotné starověké knihovny i z byzantských kostelů postavených v jejích hranicích se dochovalo jen málo. Ze strany náměstí Monastiraki je dobře viditelná monumentální fasáda s kolonádou (nejzachovalejší část budovy).
Pokud nás však zajímá historie, vyplatí se navštívit archeologické naleziště čas. O to více k návštěvě Hadriánovy knihovny potřebujeme cca Třicet minut.
Co uvidíme na místě?
- průčelí knihovny s kolonádou (viditelnou i zvenčí archeologického naleziště), na které můžeme vidět zbytky křesťanských fresek,
- fragmenty zdi knihovny,
- základy kostela s 5. stoletíkterý byl postaven na místě knihovního peristylu,
- izolované fragmenty podlahové mozaiky s květinovými motivy z 5. století.
Na místě vykopávek vzniklo také malé muzeum s nálezy z této oblasti. Největší poklad sbírky je blízko 3metrová socha představující bohyni Niké (polsky: Vítězství)vyrobeno z jednoho kusu pentelitového mramoru.
Socha byla nalezena v 1988 v základech turecké cisterny, která byla postavena v blízkosti jižního křídla knihovny. Pomník se do dnešních dob dochoval v poměrně dobrém stavu, i když bez hlavy, rukou a křídel.
Původní umístění sochy je nejisté. Je možné, že byla součástí větší skupiny zdobící vchod do římské Agory a do Hadriánovy knihovny byla přesunuta až při restaurování na počátku 5. století.
Kromě sochy Athény Niké má muzeum několik dalších exponátů, jako jsou dekorace nebo starověké a raně křesťanské nádoby, ale nic moc.
Hadriánova knihovna: vstupenky, otevírací doba, praktické informace
Do archeologického naleziště můžeme vstoupit zakoupením jedné vstupenky nebo vstupenky na sedm athénských archeologických nalezišť.
Cena jedné vstupenky závisí na sezóně. Cena vstupenky pro dospělé:
- od 1. dubna do 31. října: 6€,
- od 1. listopadu do 31. března: 3€.
Lidé do 25 let mají vstup zdarma. Senioři nad 65 let mají nárok na 50% slevu.
Cena jedné vstupenky je tak vysoká, že návštěva římské Agory se při nákupu permanentky nejvíce vyplatí k sedmi antickým památkám Athén v ceně 30€. Zahrnuje: Akropoli, řeckou agoru, římskou agoru / fórum, Hadriánovu knihovnu, hřbitov Keramejkos, archeologické naleziště Lykeion a chrámy Dia Olympského. Průkaz je platný pět dní. Během této doby můžeme do každé z atrakcí vstoupit jednou.
Pozornost! V případě předplatného není zimní sleva.
Aktuální otevírací dobu a dny volného vstupu najdete zde.
