Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Blízkost Ukrajiny a nepříliš vysoké ceny znamenají, že se stále více turistů z Polska rozhoduje jet do Lvova nebo dokonce do Oděsy. A přestože boje na východní hranici země turistice neprospívají, rok od roku se na ukrajinských trasách objevuje stále více našich krajanů.

Nejdůležitější města Ukrajiny

Dnes má Ukrajina asi 41 milionů obyvatel. Mnoho z nich žije ve více než 400 místních městech. Nachází se zde nejvýznamnější průmyslová zařízení - zbytek země má vysloveně zemědělský charakter. Turistika nikdy nepřinášela výraznější rozpočtové příjmy, situaci ještě zhoršilo vypuknutí války se separatisty (žádní ruští turisté na jihu země a pokles zájmu na západě kvůli obavám o bezpečnost).

Hlavním městem Ukrajiny je Kyjev (obývá 2,8 milionu lidí) známý svými historickými kostely, četnými muzei (např. slavné Muzeum dějin Ukrajiny za 2. světové války) a zrekonstruovanou Zlatou bránou.

Další velká města země jsou:

  • Charkov - Jedno z největších průmyslových center v zemi, zdejší hřbitovy jsou mimo jiné místem odpočinku Polské oběti „Katynského masakru“.
  • Lvov - město známé svým zachovalým starým městem, mnoha "polskými stopami" a nočním životem.
  • Doněck - Další průmyslové centrum, na které během války střílely separatistické síly.
  • Oděsa – město postavené téměř od nuly v 18. století, plné historizující a secesní architektury. Také známý pro své četné pláže.
  • Poltava - významné kulturní centrum, četná muzea a památky (včetně těch, které připomínají slavnou bitvu se Švédy) a zachovalý podzemní systém.

Pravěk

Území moderního ukrajinského státu bylo před staletími osídleno mnoha národy. Před příchodem Varjagů a Slovanů zde vládli Skythové, o nichž se zmiňují starověcí kronikáři. Tento militantní lid vedl četné války s Peršany a Řeky. Malým pozůstatkem Skythů jsou zbytky jejich starého hlavního města, tzn. tvrz Kamjanśke se nachází v blízkosti moderního města Záporoží. Další archeologickou kuriozitou na Ukrajině je Kamian Mohyla se skupinou petroglyfůjehož datování není dodnes jisté. Hmotné památky starověkých kultur těchto zemí lze vidět v archeologických muzeích ve Lvově, Oděse a Kyjevě.

Ruská knížectví

Většina ukrajinských učebnic spojuje dějiny své země se středověkými rusínskými knížectvími. Vše začalo v 9. století, kdy do Novgorodu přišel varjažský náčelník Rurik a brzy zde založil svůj stát (jeho hlavním městem se stal Kyjev). V roce 988 byl Rus pokřtěn (ačkoli pravděpodobně někteří její princové byli již dříve pokřtěni). Již v 11. století (po smrti Jarosława Moudrého) však začal proces rozpadu Rusi. Stále slabší knížectví se brzy stala kořistí svých silnějších sousedů (Tatarů či samostatné Novgorodské republiky) nebo musela tváří v tvář hrozbě hledat silnější ochránce (Polsko).

Do našich dob se z té doby mnoho památek nedochovalo. Nejlépe jej reprezentují fragmenty kostelů, jako jsou: kostel sv. Paraskeva v Černihivu, Katedrála svatého Borise a svatého Gleba v Chernihiv (rekonstrukce), Katedrála Proměnění Páně v Chernihiv (spodní části) popř Katedrála Boží moudrosti v Kyjevě. Zlatá brána, která je k vidění v hlavním městě Ukrajiny, je pouze rekonstrukcí středověké stavby.

První republika

17. a 18. století přineslo četné války mezi Polskem, Ruskem, Švédskem, Tureckem a Tatary. Řadu let se také konsoliduje rozdělení na levobřežní a pravobřežní Ukrajinu (sféra vlivu Ruska a Polska). Četná povstání a povstání zdevastovala zemi. Zároveň se rozvíjela vojenská architektura - stavěly se hrady, opevnění, někdy i paláce hrdých magnátů. Rozvinula se také komunita Záporižských kozáků, na kterou se dnes Ukrajinci velmi rádi odvolávají. Rusko v osobě carevny Kateřiny přineslo konec snů o samostatné Ukrajině likvidací svobodného síče v Záporoží.

V Záporoží na jednom z ostrovů v Dněpru funguje muzeum věnované kozákům. Polské pohraniční pevnosti jsou: Trembowla, Kamieniec Podolski, Chocim, Żwaniec nebo Okopy Świętej Trójcy. Buržoazní architekturu té doby zase představuje staré město Lvov se skvělými příklady soužití různých kultur. Nejznámějšími paláci polských magnátů jsou: Złoczów, Olesko a Podhorce. Za zmínku stojí i slavný Park Zofiówka v Umani založil pro Žofii Potockou a zpívá Stanisław Trembecki.

XIX a XX století

Ukrajinština se v literatuře objevila na konci 18. století, ale její opravdová renesance zbývala ještě desítky let. Ukrajinské národní hnutí se vyvíjelo od devatenáctého století tváří v tvář agresivním postojům Ruska a Rakouska a neochotě „polského živlu“. 20. století bylo obdobím mnoha tragických událostí (neúspěšných pokusů o znovuzískání nezávislosti) a kolaborace s totalitou (volyňská jatka či činnost Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny). Osamostatnění se sice podařilo dosáhnout až v 90. letech, ale mladý stát stále sužují vnitřní i vnější problémy.

Oděsa je skutečnou perlou architektury 19. století na Ukrajině - významné město na jihu země. Činnost tzv Střední škola v Kremencijehož hradby mimo jiné opustili Juliusz Słowacki -li Antoni Malczewski. Hroby tzv Najdeme "síťové střelce" na hřbitově Janowski ve Lvově. Největší sbírka vojenských předmětů z 2. světové války je v Kyjevě (i když zajímavý skanzen zbraní je také v Oděse). Z Kyjeva odjíždějí i exkurze do Černobylu – místa nejtragičtějšího selhání jaderné elektrárny v historii. Zajímavým příkladem architektury socialistických časů je Derżprom tedy mrakodrap postavený ve 20. letech 20. století v Charkově.

Pravoslaví a řeckokatolictví

Největší náboženskou skupinou na Ukrajině jsou pravoslavní (kolem 60 %), následují řeckokatolíci (kolem 8 %). Tato náboženská menšina vznikla po t. zv Uni in Brest, když někteří ortodoxní křesťané, nespokojení s tím, jak s nimi hierarchové zacházeli jako s takovými, uznali svrchovanost papeže a na oplátku si zachovali svou vlastní tradici a rituály. Asi 1,5 % Ukrajinců věří v katolicismus a asi 1 % v islám.

Nejvýznamnější katolické kostely jsou: konkatedrální kostel Svatý. Alexandra v Kyjevě, katedrála sv. Sofia v Żytomierz, katedrála v Kamieniec Podolski a v Oděse, Łuck a další. Krásná památkou pozdního baroka je řeckokatolická katedrála sv. Jura ve Lvově. V mnoha ukrajinských městech a vesnicích jsou historické pravoslavné kostely (informace o nejstarších kostelech v odstavci Ruthenianského knížectví). Za zmínku stojí i dřevěné kostelíky Podkarpatské (v Polsku a na Ukrajině) zapsané na seznam UNESCO. Zařízení, která se vyznačují týmem mezinárodních odborníků, jsou: Potylicz, Matków, Żółkiew, Drohobycz, Rohatyn, Wierbiąż Niżny, Jasina, Użok. Dalšími zajímavými památkami pravoslavné církve jsou tzv Lávra nebo velké klášterní komplexy. Na Ukrajině můžeme vidět: Pečerská lávra, Počajivská lávra a Svatogórská lávra. Takový objekt mají i řeckokatolíci – je to Uniowská lávra, která se nachází nedaleko Lvova.

Povaha Ukrajiny

Problém ochrany přírody na Ukrajině je poměrně komplikovaný. Přístup bývalých vládců SSSR je stále živý a s přírodou se často zachází pouze jako s dodavatelem výrobních prostředků. Naštěstí jsou přítomny i jiné názory a jsou přijímána opatření na ochranu přírody. A nutno uznat, že je co chránit! Seznam UNESCO zahrnuje zhruba tucet bukových lesních komplexů, které se nacházejí především v Karpatech. Patří mezi ně: Synnewyr, Gorgany, Czarnohora a Maramures. Další přírodní zajímavostí je přírodní rezervace Askania-Nowa, kde žije přes 60 druhů zvířat zapsaných v Červené knize ohrožených druhů. Je také posledním pozůstatkem divoké stepi v Evropě.

Pohyb po Ukrajině

Většina spojů na Ukrajině je realizována autobusy. Bohužel kvůli stavu silnic a kvalitě vozového parku není cestování po nich potěšením. Je nezbytné, aby lidé trpící kinetózou získali potřebné léky. Ceny jízd nejsou vysoké, ale doba jízdy může být občas děsivá. Pamatujte však, že Ukrajina je velká země, například Lvov a Oděsa jsou od sebe více než 700 kilometrů.

Alternativou jsou vlaky. Zde si však musíme dát pozor na poněkud bizarní systém nákupu vstupenek a nepřívětivý online prodej. Více informací o cestování po Ukrajině naleznete zde: Jak cestovat na Ukrajině? Autobusy, vlaky, marshrutky a taxíky.

Jak se dostat na Ukrajinu?

Vzhledem k velkému rozsahu ekonomické emigrace z Ukrajiny do Polska přibývá autobusové spojení mezi těmito zeměmi jako houby po dešti. A i když na jedné straně by se nikdo neměl divit takovým kurzům, jako je například Štětín - Oděsa, je třeba mít na paměti, že cesta často trvá nejméně tucet hodin a provádí ji nepříliš pohodlná vozidla.

Alternativou mohou být vlaky, které jezdí mimo jiné z Varšavy, Przemyślu nebo Krakova do Lvova. Tyto, teoreticky rychlejší než autobusy, dopravní prostředky však musí měnit podvozek, což znamená, že při zastávce ztrácíte asi hodinu.

Letadla se v poslední době ukázala jako skvělá možnost pro cestování na Ukrajinu. Letecké spojení s naším východním sousedem má již několik polských měst. Dostaneme se nejen do Kyjeva, ale i do Lvova, Oděsy a Charkova.

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Evropa