Ohridské jezero - přístup, zajímavosti a praktické informace

Makedonie sice nemá přístup k moři, ale skvěle si to vynahrazuje v oblasti cestovního ruchu nádherným Ohridským jezerem. Stojí za to sem přijet, byť jen na pár dní: hloubat ve stínu starých kostelů, brouzdat se v křišťálově čisté vodě nebo se vydat na procházku do divokých hor.

Jezero Ohrid (Охридско Езеро) se nachází na makedonsko-albánské hranici. Tři čtvrtiny pobřeží leží na makedonské straně a turistická infrastruktura se tam rozvinula mnohem lépe. Rozloha jezera je 358 kilometrů čtverečních a maximální hloubka je 289 metrů. Tři největší města na jeho březích jsou makedonská: Ohrid a Struga a albánský Pogradec. Nejvíce urbanizovaná je severní a severovýchodní část, naopak východní působí nejdivočejším dojmem.

Jezero má oválný tvar, vodní plocha je přes 700 metrů nad mořem. Okolní pohoří někdy dosahují přes 2000 metrů (Magaro, nejvyšší vrchol Galiczica je 2 255 m nad mořem). Na druhé straně národního parku Galiczica se nachází druhé, o něco menší, jezero zvané Prespa. Obě tyto vodní nádrže jsou zvláště cenné - jsou domovem mnoha druhů živočichů a rostlin. Někteří z nich jsou endemity (vyskytují se pouze v této oblasti) jako je tzv "Ochridský pstruh" nebo salmo letnica. Tato ryba, považovaná za pochoutku, je nyní pod ochranou.

Každý rok přijíždí na břehy jezera mnoho zahraničních turistů. Často sem jezdí Makedonci, občas také Řekové, pro které je Ohrid šancí na levnější dovolenou a zábavu. Albánská strana má méně organizovanou turistickou infrastrukturu (např. téměř celé západní pobřeží se skládá z jednotlivých hotelů a asfaltové silnice), jedinou výjimkou je rozvíjející se město Pogradec.

Dějiny

Název jezera pravděpodobně pochází z názvu města. V minulosti se nacházel na vrcholu jednoho kopce a místními Slovany byl označován jako "vo hrid" tedy na kopci. Znělo předchozí řecké jméno Lychnis a znamenalo "město světla".

Osídlení na jezeře sahá až do starověku. Rozkvět připadá na období středověku a vrcholem rozvoje bylo panování car Samuelkterý sem přesunul své hlavní město. V 10. století na Ohridském jezeře sv. Kliment zdokonalil slovanskou abecedu. I přes pád města a ztrátu jeho významu zde až do 18. století působilo Ochridské arcibiskupství, které pokrývalo rozsáhlé oblasti obývané pravoslavným obyvatelstvem. Období nepokojů a osvobozovacích bojů v devatenáctém století neumožnilo městu dostatečně se rozvíjet. Okolí jezera si tak zachovalo svou původní divokost. Od roku 1945 byla stanovena hranice mezi Republikou Severní Makedonie (tehdy v rámci Jugoslávie) a Albánií. V roce 1980 byla na seznam přidána makedonská část jezera a jeho nejbližší okolí UNESCO (poté dvakrát rozbalte položku). Ohridské jezero je uznáváno jako objekt kulturní a přírodní hodnoty.

Jak se dostat k Ohridskému jezeru z Polska? (aktualizováno srpen 2022)

Nejbližší letiště jezera (OHD) nemá žádné přímé lety do Polska. Do hlavního města Skopje se však dostaneme přímo (LOT) nebo s přestupem (nízkonákladové aerolinky). Odtud se jedním z mnoha autobusů dostaneme do Ohridu.

Nedaleko je levné letiště v Soluni, ale spojení mezi Řeckem a Makedonií je skutečnou loterií (kvůli různým druhům sporů mezi vládami těchto zemí mohou z jízdního řádu zmizet sazby za vlaky a autobusy). V případě problémů můžete zkusit dojet ze Soluně do Floriny a objednat si tam taxi do makedonského města Bitola.

Města

Nejdůležitější a největší město na jezeře Ohrid je Ohrid (Охрид). Je významným turistickým centrem celé země. Zachovalo se zde mnoho památek, z nichž některé pamatují ještě dávné časy. V létě se zde pořádají slavné festivaly a kulturní akce. Obývá jej něco málo přes 40 000 lidí, především Makedonců.

Ten blízký soupeří s Ohridem Struga (Струга) mnohem menší (16 000 obyvatel), ale turisty přitahuje blízkostí letiště a několika zajímavých památek. Albánci tvoří významnou část populace Strugy (cca 30 %).

Největší město na straně Albánie má asi 30 000 obyvatel Pogradec (Pogradeci). Vzhledem k dlouhé uzavřenosti země před světem není toto ochridské letovisko tak oblíbené jako Ohrid. Turistů však každým rokem přibývá a obyvatelé dělají vše pro to, aby splnili jejich očekávání.

Veřejná doprava

Neměli bychom mít velké problémy s navigací podél břehu Ohridského jezera. Města jako Struga a Ohrid mají mnoho spojení s malými vesnicemi v okolí. Do Trpejc nebo Saint Naum bychom se tedy měli dostat bez větších problémů. Můžeme také přemýšlet o návštěvě jiných makedonských měst (např. Bitoli), i když je třeba mít na paměti, že tamní silnice nejsou nejlepší. Například cesta autobusů z Ohridu do Skopje trvá déle než tři hodiny.

Plavby

Mnoho turistů také volí cestu lodí. Jedním z nejoblíbenějších směrů je bezesporu Ochrid - Svatý Naum. Výlet do středověkého kláštera podél břehu jezera je dražší než cesta autobusem, ale je to nezapomenutelný zážitek. Dalším zajímavým objektem je Ortodoxní kostel Matky Boží v Zaum (Свети Заум) postavený tak, že se k němu dostanete dostanete se k němu pouze lodí ze strany jezera.

Nejlepší základna pro přenocování u jezera Ohrid

Z logistických důvodů to nelze popřít nejlepší je vybrat ubytování v Ohridu. Velká konkurence a velké množství hotelů zde paradoxně usnadňuje hledání volné postele. Navíc se zde nacházejí ty nejzajímavější památky a město má nejpohodlnější spojení s dalšími zajímavými místy. Ceny i přes oblíbenost této oblasti nejsou příliš vysoké. Najít čistý pokoj blízko historického centra za cca 120 PLN za dvoulůžkový pokoj by neměl být problém (ani v hlavní sezóně!). Ve čtvrtích vzdálených od jezera je to ještě levnější.

Mnoho Makedonců si zde pronajímá pokoje ve standardu, který se příliš neliší od toho polského. Pokud se pro takové řešení rozhodneme, pamatujte, že Ohrid je opravdová spleť neznačených ulic. Je lepší se s hostitelem předem domluvit, kde je vchod do domu. Bohužel mnoho Makedonců neumí dobře anglicky. Ačkoli makedonština a polština mají některá podobná slova, vycházet spolu může být problematické.

Další důležitou otázkou je poloha města – některé čtvrti jsou mnohem vyšší než ty v bezprostřední blízkosti jezera. Vezměme tedy v potaz výškový rozdíl, který budeme muset každý den překonávat.

Pokud se chceme vyhnout davům (zejména v hlavní sezóně), můžeme se rozhodnout pronajmout pokoj ve Struze nebo v některé z ochridských vesnic se však může stát, že si za to trochu připlatíme (i když to není pravidlem).

Navzdory zdání nemusí být ubytování na albánské straně jezera levnější. Hotely v Pogradci zvyšují ceny, takže najít něco levnějšího než Ohrid může být obtížné (ale ne nemožné). Památek je zde mnohem méně, ale pokud hledáme divočinu a neobjevená místa, výběr hotelu v Albánii (Pogradec nebo vesnice u Prespanského jezera) může dopadnout jako volské oko.

Kolik času strávit u Ohridského jezera a jak si naplánovat jeho návštěvu?

Na tuto otázku je těžké jednoznačně odpovědět – hodně záleží na tom, čím jsme k vodní nádrži přišli, zda nás zajímají spíše architektonické památky nebo zvěř, v jakém je stavu a kolik peněz plánujeme utratit. Motoristé mohou během 2-3 dnů snadno projet celou vodní nádrž (makedonskou a albánskou část včetně návštěvy nejzajímavějších měst). I když nemáme auto, ani když strávíme týden v Ohridu sami (pomocí MHD), nudit se nebudeme. Příklady nápadů na výlet:

• Celodenní prohlídka Ohridu (amfiteátr, historické kostely, pevnost cara Samuela, mešita Hadži Turgut) a procházka po jezerní promenádě.
• Výprava po břehu jezera: zrekonstruovaná osada Zátoka kostí, klášter sv. Nauma a plavba po řece Black Drin. Ve vodách jezera je možné se potápět pod dohledem instruktora.
• Výlet do ruin starověkého města Heraclea Lyncestis (oblast moderní Bitola) mohou motoristé spojit s výletem k Prespanskému jezeru.
• Celodenní výlet do pohoří Galiczica. Při dobrém naplánování cesty a vhodné kondici (případně zapůjčení auta) je možné vystoupat na masiv nejvyššího vrcholu Magaro (2255 m n. m.), ze kterého jsou vidět obě jezera.

Komunikace přes Ohrid vypadá úplně stejně jako na celém Balkáně. Kromě dálkových linek je většina spojů obsluhována malými autobusy. V případě problémů s dopravou je autostop stále dobrou volbou - makedonští řidiči jsou velmi nápomocní a často sami zastaví, když vidí turistu jdoucího po kraji silnice.

Atrakce

Ohridské jezero není jen divoká příroda, ale také zajímavá architektura. Co můžeme očekávat při návštěvě Makedonie?

Pravoslavné církve

Tento konstantní prvek makedonské jezerní krajiny je extrémně koncentrovaný. Ohrid byl kdysi vzkvétajícím městským centrem, hlavním městem státu a významným místem pro křesťanský svět, takže není divu, že tu a tam narazíme na malé kostelíky nebo honosné kláštery. Ne všechny budovy tohoto typu jsou staré (i když většina tak vypadá) – některé byly postaveny ve 20. století. Vstup je většinou zdarma, kromě zvláště cenných chrámů – tam si budeme muset koupit vstupenku (naštěstí nebudeme platit moc). Je třeba pamatovat na vhodné oblečení a na to, že návštěva kostela během bohoslužeb je zakázána. Některé z kostelů (zejména ty, které se nacházejí v horách) bývají zavřené – otevírají se pouze o svátcích nebo při zvláštních příležitostech. Nejzajímavějšími objekty tohoto typu jsou:

• Ortodoxní kostely v Ohridu - Je jich tu tucet, turisty nejnavštěvovanější jsou: kostel sv. Sophia (Црква Света Софија, car Samoil 88), Ortodoxní kostel Panny Marie z Peribleptos (Света Богородица Перивлепта), kostel sv. Panteleimon (Свети Пантелејмон, Kuzman Kapidan) nebo nejčastěji fotografovaný turisty, umístěný na skále vyčnívající nad hladinou jezera kostel sv. Jana Teologa v Caneu (Црква "Св. Јован Канео, Kaneo Plaosnik Pateka), na vrchu Plaošnik (Plaosznik).

• Svatý. Stefane (Stephenova) u obce Szipokno (Шипокно) (Манастир Свети Стефан) - malá kaple vytesaná ve skále.

• Svatý. Naum z Ochridu (Свети Наум) - historický klášter a kostel založený nad hrobem sv. Naum jednoho ze sv. Cyrila a Metoděje.

• Svatý. Jerzy ve Struze (Црква Свети Ѓорги Струга) - nejstarší středověký kostel ve městě.

• Skalní kostel sv. Michaela archanděla v Radozdě (Sv. Arhangel Mihail).

• Ruiny starověkého kostela v Lin (Albánie) ze 6. století s dochovanými mozaikami.

Archeologické lokality

Okolí Ohridského jezera bylo osídleno již od nejstarších dob. Není divu, že tu a tam narazíme na pozůstatky starověkých civilizací nebo středověkých panovníků. Nejdůležitější z nich jsou:

• Bitola - Město se nachází v oblasti několika desítek kilometrů od jezera ruiny řecké (a poté) římské osady Heraclea Lyncestis (Хераклеа Линкестис). Dochovaly se fragmenty budov, divadlo, dvě baziliky, zachovaly se i historické mozaiky. Vstupné na místo výkopu se platí.

• Starověké divadlo v Ohridu (Антички Театар Охрид) - Toto je jediné řecké divadlo v Makedonii. Pochází z roku 200 před naším letopočtem.

• Samuelova pevnost (Самуилова тврдина) - Mocná středověká pevnost, která byla na přelomu 10. a 11. století hlavním městem bulharského státu.

• Ilyrské hrobky (zvané královské) v Selca e Poshtme na albánské straně.

Muzea

Bohužel zde nenajdeme žádné instituce s působivými sbírkami. Můžeme očekávat spíše malé galerie a malá historická muzea. Můžeme navštívit:

• Zátoka kostí (Праисториско наколно живеалиште) - Toto je jedno z nejzajímavějších muzeí v této oblasti. Lže mezi Ohridem a Trpejcou v Gradišti a je rekonstrukcí starověkého osídlení. Jeho jméno pochází z četných archeologických nálezů kostí objevených ve vodách jezera.

• Dům Ochridských Robevců (Kosta Abrash) - Velmi zajímavá ukázka makedonské architektury z 19. století. Dnes je v něm malé historické a etnografické muzeum a nedaleko je malé lapidárium.

• Historické muzeum v Pogradci (88 Bulevardi Reshit Collaku) - Malá instituce typická pro tuto oblast prezentující historii a etnografické dědictví regionu.

hory

Návštěva jezera (zejména těsně po skončení sezóny) může být skvělou příležitostí k procházce po některém ze snadno dostupných, avšak dosud neprošlapaných horských masivů. Některé stezky jsou již značené, ale stále najdeme vrcholy a stezky, které vypadají úplně divoce. Procházka po Galichici může poskytnout nezapomenutelný zážitek a umožní vám odpočinout si od přeplněného Ohridu.

Samostatnou záležitostí je téma hadů a zmijí. Většina turistických průvodců je před nimi varována – ve skutečnosti se v okolí Ohridu (zejména u Prespanského jezera na Gołem Grad, známém také jako Hadí ostrov) vyskytuje několik druhů těchto zvířat. jen některé jsou jedovaté. Pozor, noste vyšší boty a dívejte se na nohyale nenechte si z tohoto důvodu ujít výlet do hor.V žádném případě neplašte potkávaná zvířata, neplašte je nebo se je nepokoušejte ušlapat. Pokud vás kousne, nesmíte ránu řezat ani se snažit jed vysát. Pokousanému je nejlepší poskytnout lékařskou pomoc co nejdříve.

Jak navštívit Ohridské jezero?

Přijedeme-li k jezeru v sezóně, neměli bychom si s možností cestování na vybraná místa příliš lámat hlavu. Spojení do míst s památkami je poměrně časté a nebudeme mít problém dostat se tam, kam chceme. Asi se stane, že se budeme muset přesunout pěšky. V tomto případě buďte obzvlášť opatrní - silnice zde mají spíše úzká ramena a balkánští řidiči rádi nabíjejí. Totéž může být případ malých horských silniček. Přestože mohou vypadat neprůjezdně, nedivte se, když kolem projede auto nebo uhánějící motorka.

Turistické informace jsou Achillovou patou této části Evropy. V Ohridu zatím žádné takové zařízení postaveno nebylo. Jediný takový bod na jezeře najdete v centru Pogradce. V případě problémů s orientací se vyplatí zeptat obyvatel na jejich názor, jistě nám poskytnou relevantní informace.

Pamatujte však, že znalost anglického jazyka, zejména mezi staršími lidmi, není příliš běžná. Přestože makedonština obsahuje některá slova podobná polštině, ruština může být mnohem užitečnější. Někteří obyvatelé Ohridu jistě znají základy řečtiny, ale kvůli politickým třenicím je lepší nezačínat konverzaci v řečtině. Pokud umíme Homérův jazyk, můžeme ho zkusit použít na albánské straně jezera.

Kdy je nejlepší časpro cestu do Ohridské jezero?

Vše záleží na tom, co chceme během našeho pobytu dělat. Pokud si nedokážeme představit výlet bez koupele, je nejlepší jet v červenci nebo srpnu do Makedonie nebo Albánie. Teplota vody v jezeře je podobná jako v Baltském moři – v létě s průměrnými teplotami dosahuje maximálně 22 stupňů. Je však třeba připomenout, že stejný termín si jistě vyberou i stovky dalších turistů. V populárnějších destinacích to bude jen přeplněné. Koncem září se jezero výrazně ochladí (cca 15 stupňů) a koupání v něm může být nepříjemným překvapením. Samozřejmě, pokud je léto mnohem teplejší než obvykle, pak by teplota vody měla být v září mnohem vyšší.

Pokud vás však více než koupání zajímá turistika, ideálním obdobím může být konec září nebo začátek června. Je však třeba mít na paměti, že noci a rána pak mohou být chladné. Zajímavou alternativou může být výlet k jezeru v zimě, pokud ovšem budeme mít štěstí a trefíme se do sněhu. Jinak to může dopadnout tak, že budeme v dešti celou dobu mokří (i když teploty budou vyšší než v Polsku). Pouze zkušení řidiči by se měli rozhodnout pro zimní cestu vlastním autem (zvláště pokud uvažujeme o některých trasách v horách). S největší pravděpodobností však ve městech nebo na stezkách potkáme jen pár turistů a budeme mít možnost vyhnout se prázdninovému shonu.

Vyhlídkové body

Na jezeře nejsou téměř žádné rozhledny typické pro západní Evropu. Kostelní zvonice a minarety mešit jsou stále v provozu a jen málokdo uvažuje o jejich zpřístupnění turistům.

Hodinová věž v Bitole plní svou původní funkci a není přístupná. Ale není třeba lomit rukama - nad Ohridem se tyčí vrcholky Galikykteré nabízejí nejkrásnější výhledy na jezero. Navíc za ně nemusíte platit a panorama není omezeno sítí ani sklem. Některé vyhlídky se navíc nacházejí v nižších polohách hor a nikdo by neměl mít problémy se k nim dostat. Nejoblíbenější jsou:

• Svatý. Jana Teologa v Caneu (Црква "Св. Јован Канео") - je to nejoblíbenější z jezerních vyhlídek. Turistům se líbí především kopec nacházející se kousek za kostelem.

• Pevnost cara Samuela Ohrida (Самуилова тврдина) - zaplacené vstupné nám umožní vylézt na hradby a mít krásný výhled na město a jezero.

• Cesta z Ohridu přes Wełestovo (Велестово) v pohoří Galiczica - zde jsou některé z nejlepších vyhlídek pro ty, kteří nemají rádi davy turistů a dávají přednost setkání s divokou přírodou před městským ruchem. Přibližně od vesnice Racha (Rача) se pohybujeme po polní cestě, kde je sice menší provoz, ale může se stát, že nás projede makedonské auto, takže je lepší dávat pozor při chůzi. Výhledy na jezero a město se před námi otevírají každých pár set metrů a budou nás provázet až do pásma pohoří.

• Magaro - Vydejte se na tohle nejvyšší vrchol Galiczica vám dává možnost vidět obě jezera (Ochridské a Prespanské) současně. Hora samotná je ale na výstup o něco náročnější. Motorizovaní turisté dojedou na parkoviště a odtud se vydají na vrchol (40° 57'14,5 "N 20° 49'44,0" E). Je však třeba připomenout, že výškový rozdíl je přes 600 metrů.

• Hradní kopec v Pogradci albánská část (Rrenojat e Kalase se Pogradecit) - místo, kde stával středověký hrad, je pravděpodobně nejlepší vyhlídkou na albánskou část jezera.

Kuchyně, restaurace a stravování venku

Balkán je skutečným rájem pro ty, kteří se rádi dobře nají. Během pobytu v Ohridu stojí za to navštívit kromě tradičního místního pečení tzv. pekárnu "gevrek" (jakýsi bagel z Turecka, posypaný sezamem), často tam můžeme koupit typický balkán "kříženec" tedy dort plněný tím, po čem vaše srdce touží (existují sladké verze s ovocem, ale i s masem, sýrem nebo bramborami). Dalším dortem z Ohridského jezera je dort "gjomleze". Makedonci jedí tento druh jídla "ajran" což je turecký nápoj vyrobený z jogurtu a vody. Nemělo by se zaměňovat s „ajwar“, což je balkánská pasta vyrobená z tykve nebo lilku, papriky a koření.

Také dominují jezeru rybí polévky (ribna ćorba) a další rybí pokrmy. Kontroverzní záležitostí je ochridský pstruh, který je na jídelním lístku mnoha místních restaurací, ačkoliv v Makedonii je zakázáno ho chytat. V Albánii není zákaz lovu těchto vzácných ryb. Mnoho ekologických organizací uvádí, že tato praxe může brzy vést k vymizení těchto endemitů. Tak to raději zkuste Albánské klobásy Kernack.

Na obou stranách jezera budeme mít možnost pít něco dobrého vyhrát a albánská vodka raki.

Vegetariáni najdou téměř každou restauraci šopský salát skládající se z okurek, rajčat, papriky, cibule a sýra.

Pláže

Pokud se dostaneme k jezeru, určitě se budeme chtít vykoupat. Pláže jsou tady docela úzkýv létě přeplněné a postrádající moderní infrastrukturu. Vody jezera nejsou nejteplejší (přeci jen je to hornatá oblast), největší šanci na příjemnou koupel budeme mít v červenci nebo srpnu. Mnoho pláží se skládá ze středně velkých oblázků. Velkou část pobřeží v Ohridu navíc tvoří betonová promenáda - první pláž najdete cca 2 kilometry jižně od centra města. Pokud máte rádi tento druh zábavy, vyplatí se seznámit se s plánem plážových večírků - v letních měsících se pořádají poměrně často.

Méně turistů než v rušném Ohridu najdete v Saint Nauma, zde najdeme i zónu drobných oblázků u vstupu do vody.

Na mnohem větší a písečné pláži si odpočineme v albánském Pogradci.