Bez ohledu na roční období, náboženství nebo naše turistické preference se občas vyplatí historické hřbitovy navštívit. Často jde o skutečné skanzeny, plné krásných soch a architektonických skvostů. Jsou neodmyslitelnou součástí naší historie a připomínají nám ty, kteří přišli před námi, a jejich odkaz.
Zde je subjektivní přehled nejzajímavějších polských hřbitovů.
Powązki (Varšava)
Všeobecně je známo, že hřbitov Powązki je považován za jednu velkou nekropoli. Nic nemůže být chybnější V Powązkách je několik hřbitovůa nejzajímavější jsou:
- Hřbitov Powązki, tzn. Starý Powązki (Powązkowska 14) - Největší v Powązkách a pravděpodobně nejznámější hřbitov v Polsku. Vznikl na konci 18. století, kdy farní hřbitovy byly pomalu nahrazovány místy věčného odpočinku na pečlivě určených místech. Navzdory devastaci druhé světové války jsou Powązki stále naše "národní nekropole", pohřebiště významných umělců, badatelů a vlastenců. Od roku 1974 díky úsilí Jerzyho Waldorffa (jehož hrob je také na tomto hřbitově) funguje Výbor sociální péče pro ochranu starých Powązki, který organizuje dary na záchranu nejcennějších památek. Našli zde svůj poslední odpočinek mj. Bolesław Prus, Irena Sendler, Gustaw Holubek a Wojciech Młynarski. Informace o konkrétních hrobech naleznete zde: ODKAZ.
- Vojenský hřbitov v Powązkách (Powązkowska 43/45) - Založena na počátku 20. století jako hřbitov carské armády. Tragédie první světové války však způsobila, že zde začali být pohřbíváni další vojáci a brzy i civilisté. V tzv "Kwatrze na Łączce" oběti komunistických zločinů byly pohřbívány anonymně (na stejném hřbitově se konaly pohřby komunistických pohlavárů). V jiné části nekropole jsou pohřbeni lidé, kteří zemřeli při leteckých haváriích (včetně některých obětí leteckého neštěstí ve Smolensku). Kromě pohřbů vojáků Varšavského povstání zde najdeme i hroby Władysław Broniewski, Jacek Kaczmarski a Maria Czubaszek. Zde najdeme informace o pohřbených na Vojenském hřbitově: ODKAZ.
- Muslimský tatarský hřbitov (ul. Tatarska 8) - Málokdo ví, že hned vedle severní hranice Stare Powązki se nachází nekropole sloužící polským muslimům. Byl založen v 60. letech 19. století a dochoval se zde zhruba tucet historických náhrobků. Druhý varšavský mizar (tj. hřbitov stoupenců islámu) se nachází v ulici Młynarska 60.
Starý hřbitov v Lodži
(Ulice Ogrodowa)
Rychlý rozvoj Lodže v 19. století znamenal, že město potřebovalo novou nekropoli. Starý hřbitov se do dnešních dob nedochoval (dochoval se pouze jeden hrob vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie), nový byl založen v roce 1855 a byl rozdělen na katolický, pravoslavný a protestantský (evangelicko-augsburský) díly. Místo posledního odpočinku zde našli zástupci inteligence, umělci a továrníci. Za Polské lidové republiky byla budova zanedbaná a dnes se jí pomalu vrací její lesk. Návštěvníci mohou vidět plnou nádheru Hrobní kaple Heinzela a Gojżewského nebo vkusné sepulkrální plastiky na hrobech Biedermannů a Stefana Pogonowského. Největší zájem je však vzbuzen monumentální náhrobní kaple Karola Scheiblera připomínající gotické katedrály. Mnozí také navštěvují hrob herce Leona Niemczyka.
V současné době hřbitov nemá vlastní webové stránky.
Rakowicki hřbitov v Krakově
(ul. Rakowicka 26)
Po třetím rozdělení se Krakov dostal pod nadvládu rakouských císařů. Proto zde vstoupily v platnost josefínské reformy, které se týkaly i zásad zřizování hřbitovů. Na počátku 19. století bylo proto vytyčeno místo pro nové pohřebiště, které bylo nutné poměrně rychle rozšířit. Pohřeb se změnil ve vlasteneckou demonstraci Jan Matějkapodobně tomu bylo i v případě básníkova dřívějšího pohřbu Edmund Wasilewski nebo v meziválečném období, kdy byl orgán plk. Władysław Belina-Prażmowski. Odpočívej také zde: Svatý. bratr Albert Chmielowski, politik Ignacy Daszyński nebo nositelka Nobelovy ceny Wisława Szymborska.
Zde najdeme informace, kde je konkrétní člověk pohřben: ODKAZ.
Hřbitov v ulici Lipowa v Lublinu
Nejvýznamnější nekropole v Lublinu vznikla mimo tehdejší městské hranice na konci 18. století. Právě to, že byl hřbitov osázen lipami, dal název dnešní ulici (dříve byla spojena s názvem celé čtvrti, tedy tzv. Rurami). Po mnoho let lublinští měšťané raději kupovali místa pro hroby na církevních hřbitovech než na nové nekropoli (jako v případě Père-Lachaise v Paříži). V současnosti se skládá ze čtyř částí: katolické, pravoslavné, evangelicko-augsburské a vojenské. Najdeme zde hroby (některé z nich jsou skutečnými skvosty sepulkrálního umění) mnoha významných obyvatel Lublinu, včetně např. Otec Piotr Ściegienny nebo průmyslník Emil Plage. Byl pohřben ve vojenské části básník Józef Czechowiczkterý zemřel během bombardování zářijové kampaně (a někteří říkají, že svou smrt popsal v jedné z básní). Slavné osobnosti pohřbené v Lipowé naleznete zde: ODKAZ.
židovské hřbitovy
Židé byli po staletí největší etnickou menšinou v Polsku. Hřbitovy jsou mementem jejich přítomnosti. Mnohé z nich se do dnešních dnů nedochovaly – byly buď zničeny nacisty, nebo se staly obětí zanedbávání v době komunismu. Ty, které přežily, často vyžadují řadu čisticích a konzervačních prací. Dodnes svědčí o bohaté kultuře, která kdysi v našich zemích vzkvétala. Při návštěvě židovského hřbitova stojí za pozornost výzdoba macevotu (náhrobky). Obrazy tam umístěné se týkaly funkce zesnulého za jeho života, charakterových vlastností nebo vyjadřovaly abstraktní pojmy související se smrtí.
Nejzajímavější židovské hřbitovy v Polsku jsou:
- Nový židovský hřbitov v Lodži (Bracka 40) - Největší židovská nekropole v zemi a jedna z největších v Evropě. Pohřben zde Rodiče Juliana Tuwima, Lodžští průmyslníci (monumentální kaple Izraele Poznańského) a oběti lodžského ghetta.
-
Židovský hřbitov v Wola, Varšava (Okopowa 49/51) - To se počítá přes 30 hektarů. Vznikl na počátku 19. století a byl součástí ghetta během německé okupace a místem bojů během Varšavského povstání.
-
Muzeum hřbitovního umění ve Vratislavi (ul. Ślężna 37/39) - Je to asi jediné takové místo v Polsku. V prostoru bývalého židovského hřbitova vzniklo lapidárium náhrobních plastik. Kromě matzevotu z doby, kdy nekropole fungovala, jsou zde i historické náhrobky z již neexistujících hřbitovů. Ty nejstarší pocházejí ze středověku!
-
Nový židovský hřbitov v Krakově (ul. Miodowa 55) - Založena na počátku 19. století (dříve byli Židé pohřbíváni u synagog, nejstarší matzevot se dochoval v krakovském Kazimierzi), dnes je v ní uloženo kolem 10 000 hrobů.
Polské hřbitovy ve východním pohraničí
Změny hranic v roce 1945 vyústily v četné nekropole mimo území Polska, kde mnozí našinci pohřbívali své příbuzné. Prošli různými peripetiemi, ale většina z nich přežila dodnes. A přestože mnohé z hrobek přežily v žalostném stavu, stále přinášejí svědectví o dávné minulosti země. Mezi turisty nejčastěji navštěvované polské pohraniční hřbitovy patří:
- Vilnius - Komplex vilniuských hřbitovů je skvělou výkladní skříní tohoto multikulturního města. V Rossu, na hřbitově Bernardyńských nebo v Antakalnisu najdeme hroby slavných Poláků, Litevců a Rusů. Je zde pohřbena matka Józefa Piłsudského, Joachim Lelewel, polští obránci Vilniusu a Władysław Syrokomla. Více o vilniuských nekropolích si můžete přečíst zde: ODKAZ.
- Farní hřbitov v Grodně (Могілкі старыя каталіцкія) - Byla založena v roce 1792 a sloužila katolické komunitě města. Byli zde pohřbeni polští obránci Grodna a vynikající spisovatelka Eliza Orzeszkowa. Více: na tomto odkazu.
- Katolický hřbitov v Brestu (Могілкі каталіцкія ў Брэсце) - Nejméně známý z polských pohraničních hřbitovů (především díky politice úřadů SSSR). Dnes je přístupný veřejnosti.
- Lvov - Dvě nejznámější nekropole ve Lvově jsou hřbitovy Janów a Łyczakowski. Na tom posledním spočívá Maria Konopnická a Lvovští orli. Slavný autor hororových filmů je pohřben na hřbitově Janowski Stefan Grabiński.
Další
Samozřejmě to nejsou všechny zajímavé a historické nekropole u nás. Prakticky každé větší město má svůj hřbitov, kde se pohřbívá za zásluhy o místní komunity. Určitě stojí za návštěvu:
-
Hřbitov Bródno ve Varšavě (ul. św. Wincentego 83) - Varšavská nekropole na pravém břehu Visly byla kdysi považována za hřbitov pro chudé. Situace se změnila po druhé světové válce. Mimo jiné jsou tam pohřbeni: cestovatel Tony Halik nebo politik Roman Dmowski.
-
Salwator hřbitov v Krakově (George Washington Avenue) - Založena v 19. století, zpočátku sloužila jako farní hřbitov. Díky své poloze (v ohybu řeky Visly s výhledem na město) se rychle stal pohřebištěm umělců, lidí kultury a krakovské inteligence. Najdeme tam hroby: Andrzej Wajda, Jan Sztaudynger, Bronisław Chromy a Stanisław Lem. Informace o pohřbených zde: ODKAZ.
-
Ústřední hřbitov ve Štětíně (ul. Ku Słońcu 125A) - Je to největší hřbitov v Polsku a jeden z největších na světě. Zabírá plochu přes 172 hektarů! Kromě hrobů jsou zde i plastiky, pomníky, zbytky staré tvrze a historická kaple. Nekropole byla vyznačena přes oblast tzv. stezka Historická cesta. Vyhledávač pohřebních míst: LINK.
-
Hřbitov za zásluhy v Pęksowy Brzyzek v Zakopaném - Nejstarší hřbitovy v Zakopaném se staly místem poslední cesty mnoha lidí spojených s Tatrami. Mimo jiné jsou zde pohřbeni: Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Kornel Makuszyński a Władysław Hasior. Také najdeme symbolický hrob Witkacyho. Název tohoto místa pochází z horalského dialektu, jeho první část je jméno bývalého majitele pozemku (Jan Pęks) a druhá je název útesu z Podhale. Hledač hrobů: ODKAZ.
Jak zjistit, kde je člověk pohřben?
Sepulkrální turistika obvykle spočívá v návštěvě pohřebišť známých a význačných lidí. Méně často jde o cestu k vlastním kořenům a hledání hrobů předků. V obou těchto případech je lepší si před takovou cestou nasbírat relevantní informace předem. Na webu je několik užitečných vyhledávačů, jako je Grobonet, Web Cemetery nebo 24 hřbitovů.
Navíc mnoho nekropolí má své vlastní indexy (často dostupné online nebo od místních advokátních kanceláří). Vyplatí se také sledovat zprávy v médiích, protože občas se dají najít ztracené hroby (tak tomu bylo například v případě donedávna neznámého pohřebiště spisovatele Stefana Grabińského. Teprve v roce 2022 se podařilo lokalizovat jeho hrob).