hřbitov Rossa je jedním z míst, která musíte při návštěvě vidět Vilnius. Je jedním ze čtyř Polské národní nekropole, tedy místa, kde bylo pohřbeno mnoho našich vynikajících krajanů a vojáků, kteří v průběhu let bojovali 1919-1920 a 1939-1944.
Dnes je hřbitov známý především svým mauzoleem Matka a srdce Synave kterém bylo umístěno srdce Józef Piłsudski vedle své matky, Maria. Sám Piłsudski měl takové přání – aby po jeho smrti bylo jeho srdce nablízku jeho vojákům ve Vilniusu.
"Nevím, jestli mě pohřbí na Wawelu." Nechat! Ať mé srdce potom skryjí ve Vilniusu, kde leží moji vojáci, které mě v dubnu 1919 jako vilniuského velitele hodili jako dar k mým nohám…“
Náhrobek byl přivezen z Volyně. Na hřbitově je také pohřbena Piłsudského první manželka a sestra.
Uprostřed je mauzoleum ubikace vojáků, kde jsou pohřbeni především dobrovolníci bojů o Vilnius z let 1919-1920 a vojáci pokoušející se dobýt město v roce 1944 v operaci Brána úsvitu.
Hřbitov byl zřízen v r 1769 roku (ještě před prvním rozdělením Polska), a byl oficiálně uznán úřady Vilniusu v r 1801 rok. Po druhé světové válce byl hřbitov zakázaným místem a oficiálně uzavřen (nové pohřby byly zakázány). 1965 rok.
Součástí hřbitovního komplexu je:
- Old Ross (1769)
- The New Ross (1847)
- Vojenský hřbitov (1920) a Mauzoleum srdce matky a syna (1936).
Při procházce starou částí hřbitova se můžeme vrátit v čase. Procházka uličkami i přes zimní období připomínala návštěvu u nás pařížský hřbitov Montmarte. Krásné památky, z nichž některé vypadají jako umělecká díla, a umístění na malém kopci, to vše dodává tomuto místu výraznou atmosféru. Po dosažení samého vrcholu kopce se můžeme podívat do spodní části hřbitova, kde uvidíme tisíce náhrobků ležících nerovnoměrně a ve velkém chaosu.
Bohužel – na rozdíl od hlavního města Francie je zde vidět běh času a nedostatek správné péče. Pouze část mauzolea je opravdu úhledná Maršál. Je těžké to pochopit, polské úřady by se o toto místo měly více starat, ať už formálně nebo neformálně, s využitím litevských nevládních organizací spřízněných s Poláky žijícími v Litvě. Jinak na tomto historickém místě za pár desítek let zůstane jen ruina.
Mezi krásnými památkami najdeme místa odpočinku mnoha slavných Poláků, např. Joachim Lelewel, Ludwik Kondratowicz (pseudonym Władysław Syrokomla) nebo mnoho intelektuálů, historiků a architektů.
