Vyznačuje se monumentální velikostí a dokonalými proporcemi Pantheon (latinsky Pantheon) Ne bez nadsázky je označován za jednu z nejzachovalejších staveb z dávných dob. V materiálech vystavených na informačních tabulích dokonce najdeme informaci, že jde o jedinou starověkou památku v Římě dochovanou v původní podobě.
Na tomto místě stojí za připomenutí že mnoho nových křesťanských zástupů Věčného města příliš neocenilo odkaz starověkých, která se projevila mj. v pomocí starověkých struktur jako… lomy. Největší štěstí měly chrámy a budovy, které byly přeměněny na křesťanské kostely. Díky vysvěcení se dochovaly v průměrném či dobrém stavu, i když většina z nich byla značně přestavěna. Jednou z výrazných výjimek je Pantheon, který s odstraněním moderních doplňků na konci XIX století vypadá téměř stejně jako v den uvedení do provozu.
Pantheon ve starověku
Panteon byl postaven v oblasti tzv Pole Marsukterý se táhl na západ od republikánských hradeb obklopujících centrum starověkého města. Současný Pantheon je třetí budovou, která byla na tomto místě postavena.
První budova byla postavena v r 27-25 před naším letopočtem na příkaz Mark of Agrippakteří chtěli oslavit vítězství bitva u Actia nad spojenými silami Mark Antony a Kleopatra. Slavný velitel plánoval pojmenovat budovu po Octavianus Augustus a dal dovnitř sochu prvního císaře, ale císař odmítl a nakonec byla dovnitř umístěna socha Julius Caesara sochy Octavianus Augustus a Mark of Agrippa umístěna na kolonádě přiléhající k chrámu. Původní verze budovy byla postavena na obdélníkovém půdorysu.
Budova, kterou postavil Marcus Agrippa, shořela během jednoho z velkých požárů Říma v roce 80 let. Chrámy byly přestavěny za vlády císaře Domitian (který vládl v letech 81 až 96), ale také postihl tragický osud. V 110 let byl Pantheon zasažen bleskem, v důsledku čehož budovu opět pohltil požár.
Třetí a poslední přestavba začala pravděpodobně těsně po zničení té předchozí, kdy byl u moci císař Trajan. Zemřel v 117 let vladař se však dokončení stavby, kterou dokončil až jeho nástupce, nedožil Hadrián. Oficiální ukončení prací je datováno v hod 125 let.
Právě skutečnost, že přestavba byla dokončena za vlády Hadriána, vedla po dlouhá staletí k mylné představě o datu stavby Pantheonu. Hadrián se proslavil jako císař, který nedal své jméno na žádnou z budov postavených za jeho vlády (kromě té zasvěcené Traianovi, který ho adoptoval a choval se k němu jako k synovi). Nápis nad vchodem tak vzdával hold staviteli první budovy Marku Agrippovi: M. AGRIPPA. L. F. COS. TERTIVM. FECIT., což můžeme přeložit jako "Marcus Agrippa, syn Luciuse, konzula potřetí v řadě, postavil tuto budovu". Z toho důvodu se dlouhou dobu mylně soudilo, že Pantheon vznikl ve druhé polovině 1. století před naším letopočtem Je pozoruhodné, že tato sekvence využívá zachované fragmenty z původní budovy.
Původ názvu a účel stavby
Slovo Pantheon je odvozeno z řeckého slova Pantheato znamenalo "chrámy všech bohů". V budovách tohoto typu bylo uctíváno všech dvanáct olympijských bohů a vládnoucí vládce. Budova postavená v době Marka Agrippy byla zasvěcena dvěma božstvům (Venuše a Mars) a Julius Caesar.
Neexistuje však úplná shoda ohledně konečného osudu budovy z Hadrianovy doby. Uvnitř kruhové budovy se mohla konat veřejná slyšení, soudní spory a oficiální shromáždění. Jiná teorie říká, že chrám měl být místem uctívání císaře, i když v samotném Římě se to příliš často nepraktikovalo.
Pokud předpokládáme, že Pantheon sloužil jako chrám, pak lze poslední desetiletí považovat za jeho symbolický konec 4. století, Kdy to je Theodosius I. Veliký, poslední císař (nerozdělené) římské říše, prosadil zákaz provozování pohanských chrámů.
Architektura
Panteon se skládá ze dvou vzájemně propojených částí: vestibul ve formě portika a rotundykteré se podle některých kritiků nebo i běžných turistů k sobě moc nehodí. Dnešní recepci jistě ovlivňuje i to, že se ze staré vnější výzdoby budovy nedochovalo nic. Předpokládá se, že atrium (zvenčí i zevnitř) bylo obloženo skutečným mramorem a stěny rotundy štukem imitujícím mramor - takový, jaký se používá např. ve výzdobě římských lázní. Vnější část kopule byla zdobena zlacenými bronzovými pláty, které byly odstraněny v 663 na příkaz byzantského císaře Konstans II.
Zádveří vedoucí do hlavní části budovy je široké 34 metrů a hluboko 20 metrů a má podobu monumentálního portikusu 16 žulových sloupů v korintském řádu. První řada se skládá z osm sloupcůza kterými se schovávají tři uličky oddělené řádky po dva sloupce. Tři sloupy na vnější levé straně portiku byly zmíněny v XVII století.
Zmíněný nápis je umístěn na přední straně vestibulu M. AGRIPPA. L. F. COS. TERTIVM. FECIT. („Marcus Agrippa, syn Luciuse, konzula potřetí v řadě, postavil tuto budovu“). Díky práci archeologů je známo, že v dávných dobách vycházelo z portiku několik metrů dlouhé pódium.
Druhou částí stavby je rotunda, t. j. kruhová stavba s půlkruhovou kupolovitou střechou a stěnami o tl. šest metrů. Do rotundy vedou masivní bronzové dveře vysoké výšky 7,50 metru. Panuje shoda, že mnohatunové dveře jsou ze starověku, ale je nepravděpodobné, že by šlo o původní bránu.
V horní části rotundy je otvor tzv oculuskterá má průměr přes 9 metrů. Oculus zajistil osvětlení budovy. Zajímavým zážitkem je návštěva Pantheonu za slabého deště a sledování toho, jak uvnitř budovy létají kapky vody. V poledne je linie slunce skrz otvor zarovnána s linií dveří.
Uvědomění si otevřené střechy může okamžitě vyvolat otázku potenciálních louží. Byl však instalován do podlahy 22 malých otvorůkteré odvádějí vodu. Zde stojí za zmínku, že i podlaha pochází z dávných dob – k jejímu vytvoření byl použit červený mramor Egypt a bílé z Malá Asie.
Stavba rotundy je považována za jeden z nejlepších příkladů umění římské architektury. Průměr rotundy je přibližně 43,3 metru a je rovna výšce budovy (od podlahy po okulus). Po překročení prahu pomníku jsou okamžitě patrné kazetové geometrické vzory na klenbě rotundy. Zajímavé je, že jejich čtvercové výřezy měly nejen hezky vypadat, ale také snížit hmotnost celé konstrukce.
Rotundu obklopuje sedm prolínajících se čtvercových nebo půlkruhových kaplí a osm výklenků, které využívají mj. jako hrobová místa. Mezi nimi můžeme pozorovat sloupy v korintském řádu.
Pantheon ve středověku a novověku
Po pádu Římské říše byla budova pravděpodobně opuštěna a pomalu chátrala. Pantheon vděčí za svůj druhý život rozhodnutí byzantského císaře Phocaskdo v 609 předal práva na starobylou stavbu papeži Bonifác IV.
Papež vysvětil budovu jako kostel Blahoslavená Panna Maria mučedníků (latinsky Sancta Maria ad Martyres), díky čemuž objektu nehrozilo zbourání nebo využití jako lom.
Panovníci papežských států se bohužel nezdrželi změn v interiéru chrámu nebo použití jeho fragmentů k jiným účelům. V předchozí části článku jsme se zmínili o odběru bronzových desek ve druhé polovině VII století. Obratem v prvním poločase XVII století papež Urban VIII nařídil odstranit z vestibulu hnědé nosníky, které byly roztaveny a použity při stavbě 80 děl později umístěn na Castel Sant'Angelo.
Existuje také legenda, že odebraná ruda byla dobrá Gian Lorenzo Berninikdo jej měl použít při práci na slavném baldachýnu v St. Petr.
Během svého pontifikátu Urban VIII Nad Pantheonem byly také přidány dvě dvojčata. Tento výrazný přírůstek si mezi obyvateli vysloužil posměšnou přezdívku "oslí uši". Naštěstí na konci XIX století věže byly konečně rozebrány.
Současný vzhled interiéru Pantheonu je výsledkem změn provedených v 18. století pod záštitou barokního architekta Paolo Posi.
Kaple a hrobky
Vnitřní stěnu rotundy obklopují výklenky proměněné v kaple (bývalé to byly pravděpodobně sochy božstev) a výklenky.
Vysoký oltář je umístěn v největším výklenku přímo od vstupních dveří. V klenbě uvidíme mozaiku v byzantském stylu datovanou do r 18. století. Vlevo a vpravo jsou umístěny po tři kaple a po čtyři výklenky. Centrální kaple jsou půlkruhové a boční jsou obdélníkové.
Nejmonumentálnější z hrobek je hrob prvního krále sjednocené Itálie Viktor Emanuel IIkterý byl umístěn na pravé straně centrální kaple. Na opačné straně leží druhý italský král Humbert I. společně se svým manželem Małgorzata Savojská. V královských hrobkách se drží hodní strážci.
Na pravé straně Humbertovy hrobky najdete výklenek s hrobkou slavného renesančního umělce a architekta Raphael Santinad kterým dominují dva holubi. Rafael ve svůj den zemřel 37. narozeniny a na vlastní žádost byl po smrti převezen do Pantheonu. Nad jeho hrobem se tyčí socha Madonna del Sasso dláta Lorenzettokterý byl jedním ze žáků renesančního mistra.
V první půli XIX století papež Řehoř XVI se rozhodl exhumovat Raphaelův hrob, aby zkontroloval, zda je v něm umělcovo tělo. Po očekávaném nálezu těla byl umělec pohřben podruhé v 1. století před naším letopočtem Římský sarkofág vyřezávaný s latinskými sekvencemi "ILLE HIC EST RAPHAEL, TIMVIT QVO SOSPITE VINCI RERVM MAGNA PARENS, ET MORIENTE MORI" (Zde odpočívá Rafael.
Vlevo nad hrobem vidíme bronzový portrét umělce datovaný do r XIX století.
Vlevo od hrobky krále Humberta leží další renesanční umělec - Baldassare Peruzzi (Angl. Baltazar Peruzzi).
Náměstí Piazza della Rotonda a kašna
Naproti Pantheonu je malý Rotunda Square (vlastní Piazza della Rotonda)která zdobí uprostřed Fontána Pantheon (italsky: Fontana del Pantheon).
První kašna na náměstí byla postavena v r XVI století na žádost papeže Řehoř XIIIale jeho současná podoba je výsledkem rané přestavby 18. stoletíprovedl za jeho pontifikátu Klement XI.
Centrální část fontány je egyptský obelisk pokrytý hieroglyfy, datovaný do r 13. století před naším letopočtem
Návštěva Pantheonu
Pantheon je jednou z nejnavštěvovanějších římských památek. Pokud plánujeme návštěvu uprostřed dne (zejména v letní sezóně) pak musíme vzít v úvahu nesčetné davy uvnitř. Podle nás je nejlepší přijít na otevření hned, když už na místě nebude tolik turistů. Návštěva Pantheonu bez davů je úplně jiný zážitek, než se mačkat masami návštěvníků.
Pokud přijedeme s dostatečným předstihem, najdeme i prázdné náměstí Piazza della Rotonda, které je přes den téměř vždy přeplněné.
Když jste uvnitř, nezapomeňte dávat pozor na svou peněženku a další cennosti. Přeplněné atrakce zdarma jsou Mekkou zlodějů.
Vstupenky na Pantheon
Vstup do Pantheonu je zdarma. (stav k lednu 2022) Musíte ale počítat s tím, že v blízké budoucnosti může být zaveden malý poplatek za vstup do interiéru.
Pantheon - otevírací doba
Pantheon je otevřen každý den kromě: 1. ledna, 1. května a 25. prosince. (Stav k lednu 2022)
- Pondělí až sobota: od 8:30 do 19:30
- Neděle: od 9.00 do 18.00 hodin.
- svátky: od 9:00 do 13:00 hod.
Poslední vstup je možný až 15 minut před uzavřením.
Návštěvy nejsou možné při mši svaté v neděli a ve svátek v 10:30 a v sobotu v 15:30.
Bibliografie:
- Amanda Claridge, Řím. Oxfordský archeologický průvodce, 2010
