Adolf Hitler, jeden z nejhorších diktátorů, ne-li nejhorší v historii lidstva, byl zodpovědný za 60 až 85 milionů mrtvých ve druhé světové válce, protože rozpoutal konflikt.
Jeho jméno je spojováno se zabíjením, válkou, holocaustem a pokusy o vyhlazení Židů a dalších menšin. Hitler otevřeně vyjádřil svou nenávist k Židům ve své knize Mein Kampf.
Před invazí do Polska a rozpoutáním druhé světové války dal Hitler svým generálům příklad Čingischána. Řekl, že zatímco Čingischán vedl k smrti miliony žen a dětí, historie ho stále považovala pouze za zakladatele mongolského státu a ne za vraha.
V důsledku holocaustu způsobeného Hitlerem zemřelo 6 milionů Židů, tedy asi 78 % veškeré židovské populace.
Židé a další rasové, politické a etnické menšiny v Evropě byli cílem a systematicky vražděni nacistickými silami.
Hitlerův život
Hitler věřil v árijsko-německou rasu. Árijská rasa označuje indoevropskou, kavkazskou rasu a rasistický termín se používá k označení konceptu bílé nadřazenosti. Hitler také věřil v koncept Friedricha Nietzsche Übermensche, neboli „nadčlověka“.
Po účasti v první světové válce se Hitler vrátil do Mnichova a zůstal v armádě kvůli nedostatku formálního vzdělání a kariérních vyhlídek.
Hitler byl pověřen infiltrací Německé dělnické strany (DAP), která se v témže roce stala Národně socialistickou německou dělnickou stranou nebo Nacistickou stranou. Jeho úkolem bylo ovlivňovat ostatní vojáky a sledovat činnost DAP.
Hitler měl nějakou dobu žít v útulcích pro bezdomovce. Stejně jako mnoho Rakušanů začal Hitler přitahovat německé nacionalisty již od raného věku.
Narozen 20. dubna 1889 v Braunau am Inn, Rakousko-Uhersko, jeho život byl od počátku poznamenán konflikty. Jako chlapec se neustále srážel se svým přísným otcem, který neschvaloval synovo neuctivé chování ve škole ani jeho zájem o umění.
Jeho otec zemřel, když bylo Hitlerovi 14 let.
Ve věku 18-19 let mu bylo dvakrát zamítnuto přijetí na Akademii výtvarných umění (v letech 1907 a 1908), protože byl považován za neschopného malovat. Ve Vídni se snažil vydělávat na živobytí prodejem svých obrazů. Kvůli nedostatku kvality a zdrojů mu však brzy došly peníze.
V roce 1914, když žil v Mnichově, se Hitlerovi podařilo narukovat do bavorské armády, v roce 1925 se pak vzdal rakouského občanství a počátkem 30. let se oficiálně stal německým.
Přichází k moci
Zhruba ve stejné době začal Hitler poprvé vyjadřovat jakýsi německý nacionalismus a antisemitismus. Tyto pocity jen zesílily během a zejména po skončení vojenské služby za první světové války.
Byl vyznamenán Železným křížem za statečnost na západní frontě války, i když většina historiků se shoduje, že sloužil hlavně jako dispečer a důstojník na velitelství daleko za předními liniemi.
Když válka skončila porážkou Němců a Versailleská smlouva zemi potrestala, Hitler nenávratně zahořkl a zuřil.
Stejně jako mnoho Němců Hitler obviňoval Židy, marxisty a německou vládu z porážky své armády a zhoršení poměrů v poválečném Německu.
V roce 1921 si Hitler díky svým projevům získal oblibu a stal se předsedou toho, čemu se dnes říká nacistická strana.
Neúspěšný pokus o převrat v roce 1923, známý jako Beer Hall Putsch, ho přivedl na rok do vězení.
Ve vězení Hitler napsal politický manifest: Mein Kampf. Během příštího desetiletí se knihy prodalo 5 milionů výtisků. Ukázala lidem Hitlerovy radikální myšlenky a pomohla mu získat moc.
Převzetí moci a druhá světová válka
V březnu 1936 Hitler na radu svých generálů nařídil německým jednotkám zmocnit se demilitarizovaného levého břehu Rýna.
Během následujících dvou let Německo uzavřelo spojenectví s Itálií a Japonskem, anektovalo Rakousko a postavilo se proti Československu – v podstatě bez odporu Británie, Francie a zbytku mezinárodního společenství.
Když v květnu 1939 potvrdil své spojenectví s Itálií v takzvaném „Ocelovém paktu“, Hitler poté podepsal se Sovětským svazem pakt o neútočení. 1. září 1939 nacistické síly zaútočily na Polsko a nakonec donutily Velkou Británii a Francii vyhlásit Německu válku.
Zajímavá fakta o Hitlerovi
Adolf Hitler, jedna z nejvíce zklamaných postav historie, zůstává předmětem ponuré fascinace.
Holocaust je jistě nejděsivějším dědictvím jeho vlády, ale je velmi nepravděpodobné, že Hitler někdy navštíví některý z jeho vyhlazovacích táborů.
Hitler byl Rakušan. To je docela zvláštní vzhledem k jeho vztahu k německému nacionalismu.
Hitler, ovlivněný svým středoškolským učitelem Leopoldem Poetschem, který měl k Němcům silnou nacionalistickou citlivost, začal vyjadřovat loajalitu pouze Německu.
V prosinci 1909 žil v útulku pro bezdomovce ve Vídni. Poté žil ve veřejné mužské ubytovně až do roku 1913, kdy získal dědictví po otci a přestěhoval se do Mnichova.
Jen rok před vypuknutím války v Německu časopis Time jmenoval Hitlera „Mužem roku“. Je však třeba poznamenat, že toto ocenění není vždy chápáno jako potvrzení. Čas tvrdí, že titul je spíše měřítkem dopadu na svět, což vysvětluje, proč jsou mezi příjemci pochybného ocenění Stalin, Chruščov a ajatolláh Chomejní.
Když Hitler v dubnu 1932 kandidoval na prezidenta, prohrál s Paulem von Hindenburgem. Ve federálních volbách v červnu téhož roku však nacistická strana získala 37 hlasů a stala se tak největší stranou v Reichstagu.
Fuhrer měl extrémní gastrointestinální problémy, a proto hodně prdil.
Hitler měl synovce Williama Patricka Hitlera, který bojoval proti Německu v řadách amerického námořnictva.
Hitler během války utrpěl dvě vážná zranění. První se odehrál v bitvě u Sommy v říjnu 1916, kdy byl zraněn šrapnelem a strávil dva měsíce v nemocnici. O dva roky později, 13. října 1918, britský útok na hořčici způsobil, že Hitler dočasně oslepl. Po zbytek války se zotavoval ze svých zranění.
Možná je to překvapivé vzhledem k otřesné krutosti, kterou způsobil světu, že Hitler byl oddaným zastáncem dobrých životních podmínek zvířat.
Hitlerovo zdraví je předmětem vážných spekulací a seznam stížností, se kterými prý žil, je rozsáhlý. Někteří historici navrhli, že měl syfilis, Parkinsonovu chorobu a Huntingtonovu chorobu.
Po prohrané první světové válce Hitler zuřil nad kapitulací Německa a tvrdými tresty uloženými Versailleskou smlouvou, která oficiálně ukončila válku. Po návratu do Mnichova vstoupil do Německé dělnické strany, malé pravicové politické organizace s antisemitskými sklony. Hitler se rychle stal vůdcem strany.
Není jasné, kolikrát se Hitler pokusil o život, ale lze s jistotou říci, že přežil více než 20 pokusů o vlastní život. Ještě předtím, než se stal kancléřem, byl Hitler několikrát zastřelen.