Palác Charlottenburg (německy: Schloss Charlottenburg) je barokní palác na západě Berlína, který byl postaven jako letní sídlo braniborských kurfiřtů na konci r. XVII století, a v dalších dvou stoletích se stal jedním z nejvýznamnějších sídel pruských panovníků.
I když hlavní sídlo vladaře Braniborsko linie Hohenzollernové v samém centru dnešního hlavního města Německa (německy Berliner Schloss) již neexistoval zámek, palác Charlottenburg mu nebyl o moc horší. Při procházce nádhernými barokními, rokokovými a dokonce i klasicistními komnatami snadno přeneseme své myšlenky do dob dávno minulých.
Od letního sídla až po reprezentativní královský palác
Počátky paláce Charlottenburg sahají do svého konce XVII stoletíkdyž braniborský kurfiřt Fridrich I daroval své nevěstě v 1684 Sophii Charlotte z Hannoveru panství a vesnice Lietze. V té době byl Berlín poměrně malým městem a oblast byla daleko od jeho bran. Voliči plánovali na získaném území postavit letní sídlo, kde by se mohla oddávat radovánkám sama (ve společnosti svých dvořanů a případně pozvaných hostů).
Zofia Charlotta, mladší sestra král Jiří I. Velké Británie, proslula svou láskou k umění a architektuře a nové sídlo mělo odrážet její uměleckou duši. Architekt se zasloužil o barokní úpravu paláce Johann Arnold Nering, a na přípravu barokních zahrad francouzský designér Siméon Godeau. Stavební práce byly dokončeny v r 1699a nový palác byl pojmenován Lietzenburg. Tehdy vzniklo jedno dvoupatrové křídlo zakončené kupolí.
V 1701 Frederick Zůstal jsem král v Prusku a jeho nové postavení vyžadovalo reprezentativnější sídlo. Bylo tedy rozhodnuto změnit účel paláce Lietzenburg. Panovník pak pověřil architekta kompletní přestavbou paláce Eosander von Göthe, a než se pustil do díla a hledal inspiraci, vydal se do Versailles a dalších italských a francouzských paláců. Nakonec byla zmodernizována většina pokojů a byla přistavěna dvě křídla uzavírající vnitřní nádvoří, díky nimž mohl Fridrich bez komplexů hostit další evropské krále.
Zofia Charlotta zemřela předčasně v 1705, pouhých 36 let. Zoufalý král, který chtěl uctít její památku, změnil název paláce z Lietzenburg na Charlottenburg, což ve volném překladu znamená Charlotte's Castle. Pozdější město, které v 1920 začleněna do správních hranic Berlína.
Od baroka k rokoku - expanze Fridricha Velikého
Pokoje v centrální části komplexu, dnes tzv Starý palác, se vyznačují barokním slohem. Ve východní jsou patrné rokokové ornamenty Nové křídlo (něm. Neuer Flügel)které byly přidány hned po nástupu na trůn Frederick II (Veliký).
Dnes je Fridrich Veliký spojován jako tvrdý, nelítostný vládce. Na začátku jeho života tomu ale nic nenasvědčovalo. Frederick I., občas volal Král voják, často lomil rukama nad svým prvorozeným, který místo učení se válčení raději seděl s nosem v knihách a obdivoval umění. Kdysi dávno, Fryderyku, byl jsem tak rozzuřený zájmy jeho syna, že za trest spálil všechny knihy budoucího následníka trůnu.
Fridrich Veliký, fascinovaný uměním (zejména francouzským), nejenže překonal úspěchy svého otce a stal se prvním pruským králem, ale proslul také jako mecenáš umění a velký zastánce odvážných rokokových dekorací. Styl viděný v palácích postavených nebo přestavěných za vlády Fridricha Velikého je někdy nazýván františkánské rokoko.
Největší příklady tohoto stylu lze nalézt ve městě Postupimi Palác Sanssouci a v hodovních sálech Nového křídla paláce Charlottenburg.
Válečné ničení
Při náletech na konci 2. světové války palác a palác vedle něj Nový pavilon velmi trpěli. Po válce probíhala několik desítek let rekonstrukce areálu, nakonec byl uveden do stavu blízkého původnímu a poté byl zpřístupněn veřejnosti.
Tu a tam však chybí dekorace či nástropní malby (včetně nenávratně poškozených nástropních maleb v Bílém sále Nového křídla), které připomínají jen názvy místností, v některých místnostech i ornamentika a dekorace neodrážejí originál. Část nábytku byla přivezena z jiných braniborských paláců, včetně dnes již zaniklého berlínského zámku.
Návštěva paláce a zahrad Charlottenburg (od listopadu 2022)
Před cestou do paláce Charlottenburg stojí za to si uvědomit, že celý komplex se skládá z 5 objektů, které lze navštívit. Nejvýznamnějšími atrakcemi jsou Starý palác a Nové křídlo v paláci Charlottenburg (Obě části navštěvujeme nezávisle na sobě) a palác zvaný Nový pavilon.
Kromě nich jsou v zahradách k návštěvě ještě další dvě budovy. Tyto jsou Belvedere (bývalá čajovna, dnes muzeum porcelánu) a mauzoleum rodiny Hohenzollernů.
Všechna zařízení navštěvujeme samostatně a bez průvodce. Vstup do zámeckých zahrad je zdarma. Na všechny ostatní atrakce se platí vstupenka.
Pokud chcete v klidu navštívit všechna místa a udělat si klidnou procházku po zahradě, měli byste navštívit naplánujte si alespoň pět hodin. Komplex je opravdu velký a v obou částech paláce je k vidění několik desítek apartmánů a pokojů. Podle nás je nejlepší přijít v první polovině dne, díky tomu minimalizujeme riziko spěchu v samotném závěru. Tím víc než v paláci existuje bezplatný zvukový průvodce v polštině a aplikace je velmi přátelská.
A pořadí návštěv? Sami jsme nejprve navštívili Nové křídlo, poté budovy v zahradě a nakonec Starý palác. Teoreticky je efektivnější navštěvovat Starý palác a Nové křídlo po sobě, ale díky delší pauze na procházku po zahradě nás může procházení desítkami bytů méně nudit.
Palác Charlottenburg
Dvě části budovy jsou otevřeny pro veřejnost v paláci Charlottenburg - Starý palác, tedy nejstarší, centrální část areálu, a východní křídlo (Nové křídlo), které bylo postaveno za vlády Fridricha Velikého. Obě části jsou prodávány samostatně a navštěvovány nezávisle.
Při průchodu palácovým nádvořím stojí za pozornost monumentální barokní bronzová socha koně zobrazující braniborského kurfiřta. Frederick William (1620-1688).
Starý palác (Ger. Altes Schloss)
Nejstarší, centrální část areálu je barokní Starý palác, který se vyznačuje vysokou věží zakončenou kupolí a ze tří stran uzavřeným nádvořím. Při pohledu na vrchol kopule si všimneme zlaté sochy bohyně Štěstěny.
Původně měl Starý palác sloužit jako letní únikový bod pro voličky Žofii Charlotte, ale po korunovaci Fridricha I. byl přestavěn na typické královské sídlo - s audienčními a reprezentativními místnostmi.
Většina místností byla po válečných škodách přestavěna, některé se však dochovaly v původním stavu. Při procházce po palácových místnostech vás potěší nástropní malby, stěny obložené damaškem nebo nábytek a hodiny na míru. Část nábytku byla zachráněna z dnes již neexistujícího Berlínského zámku, který se nyní přestavuje a bude sloužit jako muzeum.
Při návštěvě Starého paláce projdeme více než 20 pokojů a apartmánů. Mezi nimi mimo jiné uvidíme:
- plné nádhery Studovna s porcelánemkterá zdobí 2 700 porcelánového nádobí a dalších předmětů (na místě se vyplatí vzhlédnout a zachytit trojrozměrné prvky na spoji stropu a stěny).
- bohatě zdobená kaple, což je fenomén, protože evangelické kostely jsou spojeny spíše s jednoduchostí než s barokní nádherou,
- Síň předků se závěsnými portréty pruských panovníků malovanými v XVIII a XIX století (během naší návštěvy nebylo možné vstoupit do místnosti a viděli jsme pouze dveřmi),
- audienční síň královny, ve které najdeme dva polské akcenty - na jednom z obrazů je vedle Fryderyka polský král Stanisław Leszczyńskia další ukazuje setkání tří králů: Augusta II. Silného, Fridrich I. Pruský a Frederick IV. Oldenburg z Dánska (tento obrázek visí nad krbem),
- Tapisérie vyrobené v Bruselu zobrazující výjevy ze života Římanů a Řeků, které zdobí monumentální audienční síň krále.
Poslední etapou prohlídky je vstup do prvního patra, kde se dozvíme více o dynastii Hohenzollernů.
Návštěvu Starého paláce je dobré si naplánovat až 90 minut. Samotný audioprůvodce (zdarma, v polštině) trvá zhruba hodinu, ale v některých místnostech (např. Porcelánový pokoj nebo kaple) můžeme strávit více času, než by naznačoval záznam.
Nové křídlo (něm. Neuer Flügel)
Fridrich Veliký nastoupil na trůn sv. 1740 a objednal si ho téměř okamžitě Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff přidání nového křídla ke stávajícímu paláci Charlottenburg. Nový vládce nešetřil penězi, vždyť to mělo být jeho první oficiální sídlo.
Stejně jako v případě Starého paláce jsou i zde pokoje plné nádhery, ale vyznačují se rokokovým stylem. Co stojí za zmínku, panovník zadal instalaci topení, díky kterému mohl být palác využíván i v zimním období.
Za největší poklady této části paláce jsou považovány dvě bohatě zdobené hodovní síně.
Slouží jako jídelna Bílý sál okamžitě upoutá množstvím ornamentů, i když se bohužel svým vzhledem liší od předválečného - především chybí nástropní malba znázorňující výjev svatby Pelea a Tethys. Původní fotografie pokoje s 1910 uvidíme na jedné z desek.
Druhá z banketních místností, dlouho na 42 metrů Zlatá galerie, je považován za jeden z nejkrásnějších příkladů rokoka v Evropě. Točivé ozdoby zdobí stěny i strop.
Příznivce královských paláců nezklamou soukromé apartmány Fridricha Velikého a jeho manželky, které jsou plné nábytku, hodin a uměleckých děl a některé z nich mají damaškové stěny.
Při procházce po místnostech je vidět vladařův vztah k umění, zejména francouzskému - mezi obrazy můžeme vidět mj. tyto kartáče Antione Watteau (včetně jeho druhé verze obrazu v Louvru s názvem Odjezd do Cythery, pokoj, místnost Gris-de-Lin).
Další místností, která stojí za zmínku, je knihovna. Na rozdíl od mnoha panovníků Fridricha Velikého byl skutečný humanista a knihovna pro něj sehrála praktickou rolia nejen reprezentativní. V každém jeho paláci byla čítárna, ba co víc, v každém z nich panovník uchovával kopie svých oblíbených knih, aby se k nim mohl kdykoli vrátit.
Fridrich Veliký však nebyl tak častým návštěvníkem Charlottenburgu. Po postavení paláce Sanssouci tam panovník nejraději trávil letní měsíce.
Některé byty se vyznačují klasicistním interiérem. Po návratu z exilu, v 1809 královna bydlela v paláci Luiza Pruská, manželka Fridrich Vilém III. Sám byl zodpovědný za design jejích bytů Karl Friedrich Schinkel, o kterém jsme více psali dále v článku.
V poslední fázi prohlídky půjdeme do barokního pokoje nacházejícího se v hranicích Starého paláce, který jako málokdo přežil spojenecké nálety bez úhony.
K návštěvě Nového křídla musíme 65-70 minut. Audioprůvodce (zdarma, v polštině) trvá přibližně 55 minut.
Nový pavilon (něm. Neuer Pavillon).
Stojí hned vedle hlavního paláce Nový pavilon Na první pohled neohromí svou velikostí, i když příznivce italské architektury jistě okouzlí svým vilovým stylem.
Tuto výraznou stavbu nechal postavit král Fridrich Vilém III v letech 1824-1825. Palác měl sloužit panovníkovi jako místo odpočinku a úniku před útrapami dvorského života. Jeden z nejznámějších berlínských architektů byl zodpovědný za design těla a interiéru budovy, Karl Friedrich Schinkelkterý zavedl do Pruska klasicistní architekturu. Při procházce centrem Berlína narazíme na několik staveb jeho autorství. Nejznámější z nich jsou: Nová strážnice podle Unter den Linden, Staré muzeum (Ger. Altes Museum) na Muzejní ostrov a kostel Friedrichswerdersche.
Budova během bombardování hodně utrpěla 1943ale na základě plánů a fotografií se podařilo obnovit interiéry navržené slavným architektem. V současné době slouží budova jako umělecká galerie a muzeum.
I když uvnitř nezažijete nádheru srovnatelnou s palácem Charlottenburg, vyplatí se návštěvu naplánovat tak, abyste stihli nahlédnout dovnitř, kde jsou čtyři místnosti věnované životu a dílu Schinkela. Palác je také jakousi uměleckou galerií – v mnoha místnostech byla vystavena německá díla Devatenácté století mistři romantismu.
V jedné z místností uvidíme malby štětcem Caspar David Friedrich. Je to zajímavé, protože právě Friedrich měl přimět Schinkela, aby se věnoval architektuře, aniž by o tom věděl! Schinkel viděl obraz na jedné z výstav Tulák nad mořem mlhya pak došel k závěru, že v malířství nikdy nedosáhne úrovně jako Friedrich a díky tomu se plně věnoval architektuře.
V Novém pavilonu (také známém jako Schinkelův pavilon) také uvidíme:
- přestavěné byty v přízemí navržené Schinkelem,
- Nástěnné malby v pompejském stylu zdobící vestibul,
- sbírka obrazů a předmětů každodenní potřeby (včetně židlí, nábytku) od Schinkela,
- sbírka obrázků Eduard Gaertner, včetně třídílného obrazu zobrazujícího panorama Kremlu a krajiny Paříže a Berlína,
- romantické malby štětcem Carl Blechen,
- skupina obrazů zobrazujících bývalý Berlín - včetně ulice Unter den Linden,
- obrázky odkazující na historii Řádu německých rytířů - jeden z nich ukazuje útok Poláků na hrad v Malborku a druhý - založení Toruně,
- sochy od Christiana Daniela Raucha.
Celkem je k prohlídce méně než 20 pokojů. Bohužel v říjnu 2022 byl na místě k dispozici pouze anglický zvukový průvodce. Je dobré si naplánovat alespoň návštěvu vily 40 minut.
Charlottennburg Garden (německy: Schlossgarten Charlottenburg)
Protahování přes délku přes 800 metrů Charlottenburg Garden je zelená oáza na západě Berlína. Klikaté turistické stezky, jezero, sochy, lavičky a volně se procházející kachny nebo veverky – to vše znamená, že Berlíňané a turisté sem přicházejí ve velkém (zvláště v teplých dnech).
Pro projekt Od 17. stol O barokní zahradu se zasloužil francouzský architekt, kterého pozvala Zofia Charlotte Siméon Godeau, student dvorního zahradního architekta Ludvík XIV. Za Fridricha Velikého si zahrada zachovala svou podobu, ale následující panovníci se rozhodli pro méně formální styl anglické zahrady, který přetrval dodnes.
Vstup do zahrady je zdarma a brány jsou otevřeny po celý rok. V parku jsou dva předplacené objekty, které můžeme navštívit po zakoupení vstupenky v pokladnách paláce.
Pozornost! Obě památky jsou otevřeny pouze v letní sezóně.
Mausoleum rodiny Hohenzollernů (německy: Mausoleum im Schlossgarten)
Po předčasné smrti mé milované ženy Louise Pruská v 1810 Král Fridrich Vilém III zadal stavbu velkolepého mauzolea v palácové zahradě, kde mohl pochovat svou milou. Luisa strávila poslední rok svého života v paláci Charlottenburg a v některých apartmánech po sobě zanechala klasicistní interiér.
Projekt mauzolea byl svěřen osobě narozené ve Vratislavi Heinrich Gentz, a ten za podpory zmíněného Karola Friedricha Schinkela postavil klasicistní pískovcovou stavbu v podobě dórského chrámu.
Ústředním bodem stavby byla realistická hrobka královny z carrarského mramoru a její vytesaná busta. Christian Daniel Rauch. V letech 1826-1829 bylo rozhodnuto vytvořit nový chrám (přesnou kopii) z mramoru a původní mauzoleum bylo přesunuto do nedaleké Postupimi Ostrov Paviakde stojí dodnes.
Po smrti Fridricha Viléma III. bylo mauzoleum rozšířeno a byla k němu přistavěna druhá místnost v podobě apsidy, kam byl umístěn králův náhrobek a kam byla přemístěna hrobka královny Louise. Rauch se opět zasloužil o stavbu hrobky Fridricha Viléma III.
K dalšímu rozšíření došlo v letech 1888-1894. Po smrti prvního německého císaře Vilém I. bylo rozhodnuto pohřbít ho vedle rodičů v rodinném mauzoleu. Dva roky po císařově smrti zemřela jeho žena, Královna Augustakterý má také působivý náhrobek.
Kromě čtyř výše popsaných byli v mauzoleu pohřbeni i další členové dynastie, avšak bez reprezentativních náhrobků. Někteří z nich jsou pohřbeni v kryptě, což však není povoleno. (od října 2022)
Mauzoleum můžeme navštívit do 10 minut.
Belweder (německy Belvedere im Schlossgarten) - muzeum porcelánu v bývalé čajovně
Druhou z budov vztyčenou v palácových zahradách je třípatrový, modrý palác (zvaný Belvedere), který byl postaven v r. 1788. Jednalo se o tzv čajovna, místo odpočinku pro královnu a její hosty / sídla.
V současné době je v paláci muzeum porcelánu. Ve třech patrech je vystavena sbírka porcelánu. Většinu exponátů tvoří vázy, talíře a šálky. Zvláště pozoruhodná je největší existující sbírka porcelánu vyrobená v berlínské továrně KPM (Königlichen Porzellan-Manufaktur).
Továrna KPM byla založena v r 1763. Jeho původcem byl král Fridrich Veliký, který by se s použitím dnešní nomenklatury dal nazvat odpůrcem globalizace. Fryderyk se snažil osamostatnit se na dovozu – zejména těch nejdražších produktů. Odtud rozhodnutí vyrábět porcelán přímo v Prusku, díky čemuž nebylo nutné dovážet výrobky z Míšně, Mnichova nebo Evropy.
Kromě porcelánu vyráběného v Berlíně na místě uvidíme i výrobky z dalších německých továren.
Budeme tam trávit 20 až 45 minut.
Ceny a typy vstupenek (stav k listopadu 2022)
Vstup do zahrad je zajištěn volný, uvolnit. Pro návštěvu palácových apartmánů a budov v zahradách jsou vyžadovány vstupenky.
V prodeji jsou jednotlivé vstupenky na každou z atrakcí a kombinovaná vstupenka charlottenburg +, který umožňuje vstoupit do všech zařízení během jednoho dne.
Ceny jednotlivých vstupenek:
- Starý palác - 12 € (8 € sníženo),
- Nové křídlo - 10€ (7€),
- Palác Belweder - 4€ (3€),
- mauzoleum - 3€ (2€),
- Nový pavilon - 4€ (3€).
Jednotlivé vstupenky mají smysl, když chcete navštívit pouze jednu část paláce (Starý palác nebo Nové křídlo) a jednu z dalších budov.
Charlottenburg + náklady na vstupenku 17 EUR (13 EUR sníženo) a můžeme si ho koupit na pokladně nebo online za malý příplatek (+ 2 €) na oficiálních stránkách. Zakoupením vstupenek online se vyhneme frontě u pokladny a můžeme okamžitě začít s prohlídkou, což se může hodit v hlavní turistické sezóně.
K dispozici je také rodinná vstupenka charlottenburg + rodinná vstupenka v ceně 25€která umožňuje vstup dvěma dospělým a až čtyřem dětem do 18 let.
Pozornost! Pokud chceme fotit uvnitř, musíme si zakoupit speciální povolení v ceně 3€ (pro všechny objekty). V opačném případě nás obsluha po odstranění kamery napomene.
Otevírací doba (od listopadu 2022)
Všechny objekty zahrnuté v palácovém komplexu v pondělí mají zavřeno.
V ostatní dny se otevírací doba liší v závislosti na sezóně.
Starý palác a Nowe Skrzydło jsou otevřeny v letní sezóně (1. 4. - 31. 10.) od 10:00 do 17:30 a v ostatních měsících od 10:00 do 16:30.
Nový pavilon je otevřen v letní sezóně od 10:00 do 17:30, v listopadu a prosinci od 10:00 do 16:00 a od ledna do konce března od 12:00 do 16:00.
Palác Belweder (sbírka porcelánu) a Mauzoleum jsou otevřeny v letní sezóně od 10:00 do 17:00. Obě budovy jsou v zimní sezóně (1/11-31/03) uzavřeny.
Poslední vstup je možný do 30 minut před oficiální zavírací dobou, ale při vstupu na poslední chvíli musíme počítat s tím, že můžeme spěchat a některé apartmány už mohou být zavřené.
Aktuální otevírací dobu najdete na oficiálních stránkách.
Děkujeme organizaci SPSG za poskytnutí vstupenek a za souhlas s fotografováním.
