Nachází se na severu Islandu Kaňon Ásbyrgi je jedním z nejzajímavějších přírodních divů Islandu. Jeho tvar je působivý: kaňon je dlouhý 3,5 kilometruširoký na přes kilometr a má tvar podkovy. Ze západu, jihu a východu je navíc obklopena majestátními útesy Fr. do výšky 100 metrů.
Kaňon se kromě tvaru vyznačuje také porostem stromů. Je to jedno z mála míst na celém ostrově, které je tak hustě a pestře zalesněno.
Kaňon Ásbyrgi je dnes součástí národního parku Vatnajökull (národní park Vatnajökull).
Vzestup kaňonu
Existují dvě verze popisující historii vzniku kaňonu. První je přísně vědecká teorie. Kaňon podle ní vznikl při ledovcové záplavě řeky Jökulsá á Fjöllum (nyní druhá největší řeka na Islandu) po skončení poslední doby ledové. Během posledních tisíciletí však řeka změnila svůj tok a nyní je o kus dál. Ledovcové záplavy, tedy povodně způsobené rychlým táním ledovce (způsobené mj. sopečnými erupcemi), měly moc zničit vše, co mu stálo v cestě.
Druhá teorie je odvozena přímo ze severské mytologie. Podle ní je zodpovědný za vznik kaňonu osminohý kůň nejvýznamnější ze severských bohů Odin. Sleipnirjak se to zvíře jmenovalo stál jednou nohou na povrchu během plavby po obloze. Hybnost mytologického oře byla tak velká, že zanechala trvalou stopu v topografii ostrova.
Nedávná historie a útěk z industrializace
Kaňon Ásbyrgi a jeho okolí je již dlouho využíváno místním obyvatelstvem. Stále v XIX století zvířata se pásla v kaňonu.
Na začátku minulého století koupil pozemek, na kterém kaňon leží, a pozemky podél řeky Jökulsá á Fjöllum místní básník a podnikatel. Einar Benediktsson. Benediktsson chtěl vytvořit vodní elektrárnu na podporu své vysněné společnosti na výrobu hnojiv. Naštěstí se mu 15 let nedaří dovést své podnikatelské záměry do fáze realizace. Básník napsal báseň s názvem Slunečné ráno v Ásbyrgi, ve kterém propagoval mytologickou teorii o vzniku kaňonu.
Začátek Z dvacátého století bylo to navíc období, kdy zesílily pokusy o industrializaci přírodních divů Islandu. Dalším příkladem naštěstí nerealizovaného podobného nápadu je historie vodopádu Gullfoss.
V 1928 kaňon odkoupily zemské úřady, které jej předaly místnímu lesnictví. Ty areál brzy ohradily, takže přestal být využíván jako pastvina. V 50. letech 20. století byly vysazeny stromy, včetně těch, které se na ostrově dosud nevyskytovaly, jako je smrk nebo borovice.
I přes oplocení areálu ho lesní úřady zpřístupnily místním obyvatelům, kteří zde pořádali venkovní akce. Výměnou za přístup do kaňonu pomohli organizátoři akce s péčí o areál.
V 1978 kaňon se stal součástí dnes již neexistujícího národního parku Jökulsárgljúfur a nyní leží v národním parku Vatnajökull (národní park Vatnajökull).
Legendární země elfů
Kaňon Ásbyrgi je považován za hlavní město elfů, kterým místní říkají Skrytí lidé (ostrov Huldufólk). O tajemných obyvatelích ostrova je známo, že obývají islandské útesy. Podle místních legend se neliší od obyčejných lidí, i když jsou krásnější a bohatší.
Málokdo však měl to štěstí, že při návštěvě Islandu spatřil některého ze skrytých lidí a ještě více vstoupil do jejich hlavního města v Ásbyrgi. Jejich svět existuje paralelně s naším a jen málokomu bude ctí vidět alternativní dimenzi.
S odkazem na místní ústní poselství však může být někdo v pokušení říci, že hlavní město elfů musí být nesmírně působivé. U obytných domů a veřejných budov prý dokonce postavili koncertní síň!
Botnstjörn - malebný rybník na samé hranici kaňonu
V jižní části kaňonu, hned vedle skalní stěny, najdeme jeden malebný Rybník Botnstjörn. Toto místo se vyznačuje nejen svou půvabnou polohou a živými barvami, ale je také dobrým místem pro pozorování ptactva. Toto relativně malé jezero je domovem mnoha druhů vodního ptactva. U jižní části rybníka je vytvořeno molo s několika lavičkami, ze kterých můžeme pozorovat létající zvířata.
K rybníku se váže také jedna z místních pověstí. Kdysi se chtěli dva mladí milenci vzít. Bohužel pro ně pocházeli z úplně jiných světů - chlapec žil na farmě v kaňonu a jeho lásky v nedalekém sídle. Jejich rodiny s takovou neshodou nesouhlasily.
Jedné noci se jim oběma zdálo o víle (pravděpodobně skřítkovi), jejíž milovaná byla okouzlena a proměněna v monstrum žijící v jezírku. Toto stvoření se mělo objevit na povrchu, až když o půlnoci slunce zakrylo útesy zlatou září. Víla požádala milence o pomoc a na oplátku nabídla podporu při řešení jejich milostného problému.
Jedinou šancí, jak odčarovat nešťastného milence, bylo vhodit šelmě do tlamy jeho největší cennosti. Milenci to zvládli a víla je přiměla se vzít.
Rock of Eyjan (ostrov)
Severní část kaňonu je rozpůlena mohutným skalním útvarem tzv Eyjan (Pol. ostrov). Jeho šířka je blízko 250 metrůa pokrývá téměř polovinu kaňonu na délku.
Můžeme vylézt až na vrchol skály (celý vrchol je pokrytý skalami a kameny), odkud se nám naskytne nádherný výhled na kaňon.
Přístup (k červnu 2022)
Bohužel, dostat se do kaňonu Ásbyrgi není nejjednodušší. Předně se nenachází přímo u silnice číslo 1, ale je od ní daleko.
Nejrychlejší způsob, jak se dostat do kaňonu z oblíbeného čísla 1, je použít silnici 862která v polovině cesty míjí slavný vodopád Dettifoss. Bohužel, zatímco jižní část Route 862 je dlážděná, severní část, která začíná kousek od Dettifossy, je obtížná štěrková cesta, která občas vede přes hrboly a velké kameny a do některých částí je obtížné vejít více než jedno auto. Je to náročná trasa pro malá auta, ale v létě je možná.
Druhá trasa od jedničky po silnici číslo 85, tedy silnice 864, je po celé délce nezpevněná a lidé v malých autech mohou mít velký problém ji projít. Silnice číslo 864 je na zimu uzavřena. Před zahájením jakékoli z těchto prohlídek bychom měli zkontrolovat podmínky a varování na této stránce. Na YouTube můžete také najít videa ukazující podmínky na obou silnicích. Stačí do vyhledávacího pole zadat „iceland 862 road Ásbyrgi Dettifoss“ nebo „iceland 864 road“.
Po opuštění silnice číslo 85 (ze silnice číslo 862) odbočte vpravo, jděte rovně a poté odbočte opět vpravo na silnici číslo 861.
Silnice číslo 861 je zpevněná, ale zároveň velmi úzká a klikatá. Na mnoha úsecích se na něj pohodlně vejde jen jedno auto. Na této trase se vyplatí jet pomalu a využívat speciální ostrůvky, na které bychom měli vjíždět tak, že projedeme autem z protisměru.
Parkování a umístění
V kaňonu Ásbyrgi jsou dvě parkoviště. První je vedle kempu a hned vedle skály Eyjan (souřadnice: 66.025865, -16.496303). Vedle parkovacích míst je velká budova s WC.
Druhé parkoviště se nachází v blízkosti jižní hranice kaňonu (souřadnice: 66.001755, -16.512645). Pozornost! Přístup na toto parkoviště není nejpohodlnější. Většina silnice je klikatá a velmi úzká (někdy může být problém projet se dvěma auty). Když půjdeme na parkoviště, projedeme kolem malých ostrůvků, na které bychom měli odjet, přičemž necháme procházet příchozí. Naštěstí je příjezdová cesta zpevněná. Přesto se vyplatí držet nízké otáčky a příliš nezrychlovat.
Prohlížení památek
V kaňonu Ásbyrgi vedou dvě hlavní turistické trasy.
Zastavením na prvním parkovišti u Eyjanské skály se nám podaří vystoupat až na její vrchol a prohlédnout si kaňon v celé jeho kráse. Bohužel, abychom se dostali na jih od skály, budeme muset projít téměř celou její délkou, protože vchod do hory najdeme nedaleko jejího severního konce. Trasa od parkoviště k vyhlídce měří téměř 2,5 kilometru v jednom směru, z čehož nás čekají téměř 2 kilometry chůze po skalnatém povrchu na hřebeni Eyjanské skály.
Trasa začíná na parkovišti, odkud se vydáme na západ a poté na sever směrem k nástupu na hřeben. Naštěstí je cesta snadno k nalezení. Od parkoviště k vyhlídce na jihu skály dojdeme cca 35-45 minut. Utratíme cca 15 minut. Takže bychom měli plánovat od 1,5 až 2 hodiny. Výhled z vrcholu kaňonu lemovaného stromy by nás však měl odměnit za veškerou námahu.
Druhá pěší trasa začíná na jižním parkovišti. Je však úplným opakem předchozího. V tomto případě cesta vede lesem směrem k rybníku Botnstjörn a nenabízí velkolepé výhledy do okolí. Až po dosažení konce kaňonu nás budou čekat zajímavější výhledy. Po chvilce strávené u jezera můžeme vystoupat na vyhlídku nacházející se pár minut západně, odkud uvidíme malebný rybník z jiné perspektivy.
Při procházce budeme míjet popisné desky v angličtině, které jsou umístěny vedle zajímavějších ukázek místní flóry.
Trasa od parkoviště k rybníku a zpět je dlouhá cca 1 kilometr. Mělo by nám to trvat cca 30-45 minut.
Na celou návštěvu kaňonu Ásbyrgi za předpokladu průchodu obou popsaných tras je nejlepší plánovat od cca. 2,5 až 3 hodiny.
