Přímo u polsko-české hranice, na okraji Jizerských hor, se nachází krásný zámek s dlouhou a fascinující historií. Jeho komnatami prošlo mnoho postav důležitých pro tento region a alespoň několik architektonických stylů se podepsalo na zdech.
Začátky
Těžko říci, kdy v této oblasti vznikl první hrad. Obecně se má za to, že se to stalo ve 13. století a byl způsoben tatarskou hrozbou, ale přímé důkazy o tom neexistují. Podle jiné teze měla tvrz chránit obchodní cesty, které tudy vedly. Jisté je, že prvními majiteli hradu byli rodina Ronovci. Král Přemysl Otakar II. začal rodinu podezírat ze zrady a připravil ji o její majetek Frýdlantský zámek (Frýdlant).
Náboženské nepokoje
Od panovníka koupil tvrz Rudolf Biberštejn. V rukou tohoto rodu hrad rostl a byl uzpůsoben k obraně dělostřelectvem. To se ukázalo jako mimořádně užitečné za husitských válek, kdy majitelé Frýdlantu vystoupili proti kacířství. Armáda Jan Žižka několikrát do oblasti vtrhli a město dokonce vypálili. Zajímavé je, že žádné zdroje neuvádějí o dobytí hradu – lze tedy předpokládat, že opevnění nájezdníkům odolalo. Po Biberštejnech majetek převzal rod Redenů. Rozhodli se udělat z Frýdlantu své sídlo a začali stavět velký palác, který spojili se středověkým hradem.
Redenové podporovali reformaci a začali v těchto oblastech pronásledovat katolíky (např. blokováním pohybu poutníků do svatostánku v Hejnicích). Zároveň oživili ekonomiku a získali pro město několik výsad. Během třicetileté války se postavili na stranu rebelů a po bitvě u Bílé Góry přišli o svůj majetek.
Albrecht z Valdštejna
Zámek koupil Albrecht Valdštejn, vítěz z Biała Góra. Tento kníže sice sídlil v nedalekém Jiczyni a hrad navštěvoval sporadicky, ale díky odvážným politickým rozhodnutím začalo pro tyto země období rychlého a překotného rozvoje (frýdlantské vévodství se tehdy nazývalo „terra felix“ neboli šťastná země ). V tomto období nebyly prováděny žádné velké stavební úpravy, ale bylo opraveno opevnění hradu. Bohužel se Albrecht zapletl do spiknutí proti císaři a byl důstojníky zavražděn. Frýdlant převzal Maciej Gallas. V rukou rodin Gallasů a Clam-Gallasů zůstala až do roku 1945.
V době, kdy hrad byl mnohokrát zničen nepřátelskými vojsky (včetně Sasů a Švédů), ale také rozšířen. Objevily se obranné bašty a v následujících staletích se objevilo nové palácové křídlo a historické budovy.
Drobnosti
-
V polských průvodcích se mnohokrát objevuje informace, že frýdlantský zámek popsal Franz Kafka v románu „Zámek“. Neexistuje pro to žádný důkaz, i když faktem je, že pisatel tyto oblasti procestoval jako inspektor Dělnické pojišťovny.
-
Rodina Clam-Glassových zpřístupnila část hradu v roce 1800 veřejnosti. Bylo to jedno z prvních muzeí v těchto oblastech.
-
Frýdlant je označen jako potenciální úkryt jantarové komnaty. Hledači pokladů tvrdí, že ho za německé okupace viděli dva zde přítomní pracovníci hradní kuchyně. Pátrání zatím nepřineslo žádné výsledky.
Návštěva Frýdlantského zámku
Jako většina zámků a zámků v České republice ho má i Frýdlantský zámek několik tras, na kterých jsou návštěvníci ukázáni.
Do hradu se vstupuje přes nádvoříkde jsou dokonale vidět dvě části architektonického předpokladu, tzn. starý středověký hrad a novější renesanční zámek (a pozdější doplňky). Zajímavé je, že některé stěny renesančních komnat byly pokryty mimořádně detailními ornamenty vytvořenými technikou sgrafita (spočívá v nanášení postupných vrstev omítky a škrábání na ještě čerstvý podklad).
Turisté si mohou prohlédnout takové místnosti, jako je kupř kuchyně a dvě zbrojnice. Poměrně zajímavý je způsob vystavení zbraní a brnění, kdy se snažilo zachovat staré uspořádání exponátů od samého počátku muzea, tedy z 19. století. Část expozice připomíná nejslavnějšího majitele Frýdlantu Albrechta Valdštejna (např. obraz zachycující vraždu náčelníka v Chebu). Za zmínku stojí zajímavé palácové místnosti Velká jídelna a Modrý obývací pokoj a zde sloužící obytné místnosti hrabat (například zajímavý dětský pokoj). Jeden z nejkrásnějších zámeckých sálů vznikl během renesanční přestavby kaple svaté Anny.
Praktické informace
Před vchodem do zámku je parkoviště. Ceny za opuštění auta jsou následující: osobní auta 50 Kč (kolem 8 PLN), motocykly 30 Kč (kolem 4,80 PLN), mikrobusy / autobusy 100/150 Kč (kolem 16/24 PLN).
Momentálně dostupný tři trasy k prohlídce hradu.
-
První je "Frýdlantský zámek a zámek" - představuje nejvýznamnější místnosti obou částí budovy (nejstarší muzeum, místnosti zasvěcené Albrechtu z Valdštejna, kaple, hraběcí pokoje, kuchyně atd.). Normální cena lístku 150 korun (kolem 24 PLN), slevy (studenti, mládež, senioři) 110 Kč (asi 17,60 PLN), děti do 6 let - vstup zdarma, rodinná vstupenka 410 Kč (asi 65,60 PLN). Čas prohlídky je 1,5 hodiny!
-
Druhá prohlídková trasa je Nová zbrojnicekde jsou vystaveny hradní zbraně. Nejstarší exponáty pocházejí ze středověku a návštěvníci si mohou prohlédnout vojenské i lovecké zbraně. Toto je trasa pro malé skupiny návštěvníků (až 8 osob). Normální cena lístku 130 korun (přibližně 20,80 PLN), slevy (studenti, mládež, senioři) 90 Kč (asi 14,40 PLN), děti do 6 let - vstup zdarma, rodinná vstupenka 350 Kč (asi 56 PLN). Čas prohlídky je 1 hodina.
-
Třetí možností je Dětská cesta. Nejmenší si mohou prohlédnout několik zámeckých místností a přístupnou a jednoduchou formou se seznámit s historií hradu. Normální cena lístku 110 korun (asi 17,60 PLN), snížené (studenti, mládež, senioři) 80 korun (asi 12,80 PLN), děti do 6 let - vstup zdarma. Doba prohlídky 45 minut.
Zámek je otevřený úterý až neděle 09:00 - 16:00 (mimo sezónu 09:00 - 15:30).
Pozornost! Hrad lze v určitých časech navštívit s průvodcem. Vyplatí se tedy přijít dříve, aby se nestalo, že do hradu už vstoupila poslední skupina dne. Průvodci vám česky řeknou, zda chcete hrad navštívit v polštině nás normální lístek vyjde na 210 korun (přibližně 33,60 PLN)!
