Řecko je známá svými mnoha pozůstatky z dávných dob, kdy byla velmocí téměř ve všech oblastech. Tehdejším Helénům se však ambiciózní projekt šíjového příkopu spojujícího Peloponés se zbytkem Řecka nepodařilo realizovat a vizi proměnit ve skutečnost. Korintský průplav musel jsi počkat až do konce 19. století.
Korintský průplav: základní informace
Korintský průplav odděluje Peloponéský poloostrov od pevninského Řecka, přeměňuje jej ve faktický ostrov a spojuje jej navzájem Sarónský záliv S Korintský záliv. Byl vykopán v nejužším místě krátké šíje tzv "istmus" (krk)což bylo jediné spojení mezi Peloponésem a zbytkem Řecka.
Kanál je cca 6,4 kilometru, o šířce těsně nad 21 metrů a výšky dosahující dokonce 79-90 metrů. Jeho stěny jsou řezané pod tak malým úhlem, že se při pohledu shora mohou zdát téměř rovné. Zajímavé je, že byl vykopán na hladině moře a nemá žádné zdymadla, což byl zpočátku pro majitele lodí docela problém – rozdílná doba přílivu a odlivu v obou zátokách vede k silným přílivovým proudům v samotném kanálu.
Přejezd je ale pro potřeby dnešního světa příliš úzký, přece jen lodě o šířce přesahující cca. 18 m. Dnes Korintský průplav využívají především menší plavidla nebo turistické lodě. Je zřejmé, že má jednosměrný provoz a největší plavidla musí táhnout speciální remorkér.
Zatím se to házelo přes průplav 6 mosty, včetně jednoho železničního a jednoho soukromého. Hlavní most pro automobilovou dopravu vypadá z turistického pohledu opravdu nenápadně a když kolem něj projíždíme autem (nebo jako pasažér autobusu), možná si ani nevšimneme, že jsme právě minuli slavný přechod.
Historie Korintského průplavu
Diolkos: pobřežní alternativa ke kanálu
Na zatáčce se objevily první plány na prokopání průplavu VII / VI století před naším letopočtem. Původcem tohoto ambiciózního projektu byl Periandr, druhý tyran Korintu, městského státu největších mocností řeckého světa.
Řecká polis vděčila za velkou část své prosperity námořnímu obchodu a silnému námořnictvu. Samotný Korint se však nacházel na severní straně šíje a směřoval ke Korintskému zálivu, takže lodě mířící do Athén nebo na ostrovy v Egejském moři musely obeplout celý Peloponés a překrývat se kolem 700 km.
Podívejme se na mapu:
Přes neúspěch při ražbě samotného tunelu v Periandrově době se podařilo uskutečnit další projekt - vytvoření silnice spojující oba zálivy tzv. Diolkoskterý měl sloužit k přepravě … lodí.
Trasa byla lemována masivními vápencovými deskami.Šířka byla od 3,4 až 6 m a probíhal téměř souběžně s raně novověkým Korintským průplavem. V následujících staletích byl několikrát modernizován a mohl být úspěšně využíván i ve středověku.
Jak samotný proces přepravy vypadal, není zcela známo. Historici a badatelé předpokládají, že byly taženy spíše menší čluny než větší lodě, ale přepravě také nestály žádné překážky trier (třířadé řecké galéry). Samotný proces však vyžadoval hodně lidské práce. Pravděpodobně by mohlo trvat asi 3 hodiny přetáhnout středně velké plavidlo ze zálivu do zálivu a být téměř pracné. 200 lidí.
Nebylo to tedy ideální řešení a často bylo výhodnější přepravovat pouze zboží a své lodě postavit na druhou stranu. Bez ohledu na tyto nepříjemnosti pomohla cesta Diolkos k rozvoji obchodu a zvýšení ekonomického potenciálu Korintu.
Další neúspěšné pokusy
Následovaly následné přístupy k hloubení kanálu 300 a zavřít 600 let později. Druhý z těchto pokusů, začínající v 67 našeho letopočtu a z podnětu císaře Nerobyl k úspěchu nejblíže. Až do práce bylo zaneprázdněno 6000 Židovští váleční zajatci a císař symbolicky zapíchli první lopatu. Bohužel byl projekt přerušen před dokončením prací a stavba byla opuštěna.
Moderní realizace projektu
Po neúspěchu projektu podporovaného Nerem byla myšlenka vykopávek opuštěna na tucet nebo tak dlouhá staletí a byla vrácena pouze do XIX století. V 1821 vypuknutí celohelénského národního povstání známého dnes jako řecká válka za nezávislost, které vedlo k založení moderního řeckého státu. Brzy poté se otázka příkopu stala záležitostí celostátního významu, ale po studii proveditelnosti francouzskými inženýry se ukázalo, že náklady byly příliš vysoké pro možnosti nově zrozeného státu.
Projekt byl vrácen v 1869, a impulsem bylo dokončení stavby Suezského průplavu. Zpočátku měli být dodavateli Francouzi odpovědní za práce na Panamském průplavu, ale banky jejich žádosti o financování odmítly. V 1881 Odpovědnost za škrt převzalo Maďarsko István Türr. Ke spolupráci přizval po něm pojmenovaného inženýra Béla Gerster, který se o pár let dříve podílel na značení trasy Panamského průplavu.
Přestože nakonec také projekt nedokončili, protože jim předčasně došly finanční prostředky, práce již pokročily natolik, že v r. 1890 Na stavbu dohlížely řecké úřady a příkop byl dokončen bez větších problémů.
Návštěva Korintského průplavu
Pokud chceme vidět příkop v celé jeho kráse, měli bychom ho najít na mapě starý most přes Korintský průplav (řecky: Παλαιά Γέφυρα Ισθμού, souřadnice: 37.927055, 22.994532)ze kterého můžeme volně pozorovat přejezd. Pokud pojedeme po dálnici, možná si ani nevšimneme, že jsme na druhé straně.
Okolí starého mostu se zdá být kvintesencí moderního Řecka. Hned vedle něj na pevninské straně stojí na malém náměstí pomník připomínající maďarské stavitele kanálů. Okolí je plné mírně zanedbaných obchodů, čerpacích stanic a taveren. Neustále je slyšet hluk a zvuk klaksonů. A jako dezert psí bouda s líně se protahujícím psem 10 metrů daleko.
Když jste tam, je nejlepší přejít most oběma způsoby a podívat se na konce kanálu na obou stranách. Pokud nás nebude honit čas, tak určitě stojí za to chvíli počkat na proplouvající loďi když to nejsou příliš přesné termíny, protože kromě výletních lodí většina lodí nepropluje kanálem sama, ale jsou taženy malým remorkérem.
Za příznivého počasí si všimneme odpočívajících námořníků na palubě, a když budeme mít štěstí, narazíme na loď širokou skoro jako samotný průplav.
V teplém měsíci mohou dobrodružnější čtenáři naskočit bungee. Zřejmě jde o zábavné dobrodružství, ale ujištění o vhodné šířce kanálu a plné bezpečnosti nás nepřesvědčila;)
Jak se dostat do Korintského průplavu
Pokud chcete v Aténách vidět Korintský průplav, máte několik možností. Nejpohodlnějším způsobem je přijet vlastním nebo vypůjčeným autem. Před starým mostem je parkoviště. Sluší se připomenout, že samotný přejezd je i přes svou působivou velikost atrakcí, která zabere málo času (zvláště když rychle narazíme na projíždějící loď). Jen jsme si cestu na Peloponés naplánovali tak, abychom se mohli podívat i na samotný průplav. Pokud máte více času a zajímáte se o starověké časy, můžete se navíc projet směrem ke Korintskému zálivu a prohlédnout si fragment trasy Diolkos.
Alternativní způsoby, jak se dostat do oblasti starého mostu:
- bus z Atén - cesta trvá asi hodinu, ale měli bychom si předem ověřit, který z autobusů jedoucích na Peloponés zastavuje u samotného mostu. Autobusy z Atén na Peloponés budou odjíždět z autobusového nádraží Kifissos,
- taxi - můžeme si domluvit schůzku s taxikářem, který nás odveze z Atén nebo Korintu do oblasti starého mostu a zpět,
- roadtrip nebo turistické taxi, které nás kromě Korintského průplavu zaveze i k dalším atraktivitám Peloponésu.
Plavba po Korintském průplavu
Dalším způsobem, jak obdivovat kanál, je projížďka turistickou lodí. Nabízí ji několik společností a celá prohlídka trvá od 60 až 90 minut. Při výběru konkrétního dopravce se vyplatí hned zkontrolovat časy odletů, protože někteří organizují pouze jeden ranní let.
Korintský záliv a zbytky silnice Diolkos
Jedním z účelů naší prohlídky kanálu bylo vidět pozůstatky původní části starověké cesty Diolkos. Ukázalo se však, že ruiny jsou několika obrovskými kameny zapuštěnými do vody a fragmentem cesty vedoucí po povrchu.
Náladu nám to však nezkazilo, protože na místě jsme mohli nahlédnout přímo do nitra průplavu a projít se po větrolamu v podobě náspu obklopujícího vstup do průplavu z obou stran.
Pohled z větrolamu jak na peloponéskou stranu, tak na pevninskou stranu nabízí pěkné výhledy a umožňuje pořídit pěkné fotky. Mimochodem, můžeme si prohodit pár slov s místními rybářskými fanoušky.
Vstup do kanálu je přísně omezen a hlídán padacím mostem, po kterém můžeme snadno projít pěšky, chceme-li přejít na druhou stranu. Pamatujte však, že pokud přejdeme na druhou stranu a most se právě otevře, aby loď vpustila dovnitř, může být průchod zablokován až na hodinu.
Zajímavá fakta o Korintském průplavu
- ročně protéká kanálem více než 11 000 lodí,
- odhaduje se, že od otevření jím prošlo více než 1,5 milionu lodí!
- na stavbě přechodu pracovalo až 2500 dělníků,
- kanál je v úterý nefunkční kvůli modernizačním pracím,
- průplav byl vážně poškozen za 2. světové války, v 1941 došlo k boji o most mezi britskými a německými jednotkami.
