Katedrála v Cáchách (Aachen), tj Svatý. Maria, přesněji její palácová kaple tento perla karolínské architektury. Styl, který po sobě nezanechal tolik památek jako třeba gotika. Tedy o to větší hodnotu má dochovaná katedrála v Cáchách.
Začátky
Pád Římské říše není jen kolapsem politického organismu. Je to také obrovský kulturní úpadek, který zasáhl celou západní civilizaci. Nová doba a její lidé byli proto postaveni před velmi těžký úkol - znovu vybudovat velké úspěchy svých předchůdců. Prvním světýlkem v tunelu a znamením, že „nové“ může i předčit „staré“ bylo tzv. karolínská renesance. Rychlé období ve vývoji západoevropské kultury byl spojován hlavně s vládami Karla Velikého. Tento skvělý vládce, král Franků a svatý Římský císař si za své oblíbené město vybral Cáchy (Cáchy). Tam taky rozhodl postavit chrámkterá má svůj rozkvět měla zastínit všechny stávající budovy.
Konstrukce
Tvůrce budovy (v roce 1930 získala statut katedrály) byl Odo z Metz, stavitel arménského původu (první známý architekt, narozený severně od Alp). Po vzoru baziliky svatého Vitalise z Ravenny (papež povolil odstranění ravennských sloupů a mozaik z Itálie) navrhl královskou kapli. Stavbu ve svých dílech oslavovali tehdejší kronikáři Einhard a Notker Balbulus (Koktání). Ten zašel dokonce tak daleko, že tvrdil, že chrám sice postavila lidská ruka, ale bylo to jisté božskou inspirací. Není divu, protože budova je přeplněná křesťanská symbolika. Kruhna jejímž půdorysu byla postavena kaple symbolizuje nebe, zatímco čtyřúhelník na nichž byl sbor založen pozemský život. Osmiúhelníkkterá tvořila základ celého bloku byla považována za symbol věčnosti.
Takzvaný Vlčí brána na objednávku panovníka a figuru vlčice, kterou přivezl z Itálie. Mělo odkazovat na umění a kulturu padlého impéria. Pozdější obyvatelé Aachen s těmito postavami spojena legenda o ďáblovi a zakladatelíchkdo získat peníze na tak honosný chrám dali princi temnoty duši prvního tvora, který vstoupil branou. Potom aby nikoho nevinného neposlali do pekla, pustili dovnitř zajatou vlčici. Zuřivý ďábel jí vyrval srdce. Pak narazit stojící vedle socha vlka a dělal v něm otvor. Legenda je jistě vymyšlená, ale díra je skutečná.
Pán a mistr
Kaple měla také zdůraznit roli sama vládců tak jako prostředníkem mezi svými poddanými na zemi a Bohem na nebesích. Bylo to vyjádření aspirací Karla Velikého aby se křesťanské náboženství stalo lepidlem pro jeho říši. Takovou politiku ocenil i papež, který o Vánocích roku 800 nasadil panovníkovi na hlavu císařský diadém (a pak se rozšířila fáma, že Karel byl korunovací zaskočen a vůbec si ji nepřál. To vše proto, aby usmířil byzantský císař).
Cáchy se staly pro krále pohřebištěačkoli jeho mrtvola neměla dlouho odpočívat. Necelých dvě stě let po jeho smrti nařídil hrob Otto III., aby viděl tělo vysokého vládce (měřil 184 centimetrů). Otevření hrobky byl zřejmě přítomen polský vládce Boleslav Chrabrý. Ve 12. století tento čin zopakoval Fridrich Barbarossa a donutil antipapeže Paschala III. svatořečení Karla. Tento čin však nezískal podporu právoplatného nástupce sv. Petr - Alexandr III. Po sobě jdoucí papežové nikdy ani nepotvrdil, ani nepopřel svatořečení nahlížet na kult vládce (který se rozvinul až po tomto kontroverzním činu) tak trochu skrz prsty. Postavení Karla dodnes vzbuzuje pochybnosti mezi teology. Bez ohledu na to je třeba říci, že pro lid středověku byl franský král ideálem panovníka.
Následující léta a památky
Mnoho průvodců říká, že královská kaple je v perfektním stavu. To však není úplně pravda - ve středověku byl chór přestavěn v pozdně gotickém stylu. Nicméně již dříve tzv westernwerk to je západní části chrámu. Postupní vládci také změnili interiér. Postavil císař Jindřich II zdobené kazatelna (otonský styl), a Frederick Barbarossa daroval ozdobný, závěsný svícen. Buď kazatelna jak a svícen jsou stále používané ale pouze o největších církevních svátcích.
Další relikvie je císařský trůn. Legenda vyhlašovalo zlatý Karlův trůn pohřben spolu s tělem panovníka. Když Otto III nařídil hrob vykopat král dal trůn Boleslavu Chrabrému. Přestože kromě kroniky Ademara z Chabannes se o této události nikdo nezmiňuje, je třeba připomenout, že císařský trůn, který je v Cáchách k vidění, pochází z doby Otty I. Jde však o mimořádně významné „sídlo“ - Bylo na něm korunováno 30 německých panovníků.
Podle tradice dostal Karel Veliký během své korunovace darem čtyři relikvie: roucho Marie, šátek, do kterého byla zabalena hlava Jana Křtitele, Ježíšek zavinovačky a Kristova bederní rouška (jiné zdroje uvádějí, že tyto předměty byly přineseny až v 11. století). Byli jmenováni Velké relikvie v Cáchách. Každých sedm let byly vystavovány pro poutníky. Aby se uspokojila zbožnost těch, kteří přišli do Cách v jiném období, tzv Malé relikvie v Cáchách - Mariin opasek, Kristův opasek a úlomek biče, kterým byl udeřen Ježíš během pašijí. Kromě toho jsou v chrámu shromážděny relikvie středověkých světců a samotného zakladatele. Tyhle jsou krásné zlatý relikviář Hotovo v roce 1215 na objednávku Fredericka Barbarossy. Význam těchto memorabilií byl pro křesťanský svět tak velký, že chrám nemohl pojmout všechny poutníky. Bylo rozhodnuto tak o jeho rozšíření. Tehdy to bylo nastaveno gotický presbytář podle vzoru pařížské Saint Chapelle. Další epochy si také vybraly svou daň na těle chrámu. Barokní architekti se trochu zlepšili. Stavěly se taky více kaplí. Zkázu přinesla druhá světová válka protože město bylo cílem spojeneckých bombardérů. Rekonstrukce komplex trval desítky let, ale některé prvky, jako například vitráže z devatenáctého století, se zachránit nepodařilo.
Mírně eklektický tvar proto může mírně zklamat turisty, kteří by očekávali, že uvidí čistý karolínský styl, stejně jako zklamal polského cestovatele Wiktora Kopffa z 19. století, který si do svého deníku napsal:
„Tato budova je jednou z nejvýznamnějších v Německu a zahrnuje mementa jejího zakladatele Karola W. (ielkiho). Kostel dvakrát vyhořel, existovala pouze kulatá část a průčelí, jako tomu bylo za časů Karola W (ielkiho). Když jsem si prohlédl kostel zvenčí, jehož postava není tak velkolepá, jako spíše dojemná svou starobylostí, šel jsem do sakristie a požádal jsem, abych mi ukázal pokladnici (…) za co sedm polských zlotých platí."
(Citace: Grodziska, Karolina (ed.): Wiktor Kopffův popis Bruselu, Cáchy (…). In: Ročenka vědecké knihovny Polské akademie věd a Polské akademie věd v Krakově R. 45 (2000)).
Mělo by být zmíněno, že nebyla to malá suma protože stejný cestovatel také v Cáchách bohatá večeře S "Devět talířů blízko sebe, s půl lahví rýnského vína" pouze zaplatil 4 polské zloté.
Návštěva katedrály v Akiwzgranie
Vchod do katedrály je tam volný, uvolnit a hlavní část chrámu navštěvujeme sami.
Pokud chceme fotografovat, měli bychom si zakoupit povolenku na informačním pultu za námi 1,00 euro.
Otevírací dny a hodiny
Katedrála je otevřená každý den (leden - březen: 7: 00 - 18: 00, duben - prosinec 7: 00 - 19: 00) pro návštěvníky: od pondělí do pátku od 11:00, zatímco o víkendech od 12:30. Během zvláštních mší a akcí je katedrála pro návštěvníky uzavřena. Vyplatí se předem ověřit, zda se během našeho pobytu neplánuje nějaká uzavírka.
Pokud chceme navštívit i vyšší patro, ve kterém se nachází trůnu Karla Velikého, musíme se zúčastnit organizované prohlídky - s průvodcem a předem se domluvit na infopultu (naproti vchodu do pokladny). Cena vstupenky s průvodcem je cena 4,00 Euro. Doba trvání je cca 45 minut.
Komentované prohlídky: pondělí až pátek v: 11:00, 12:00, 13:00, 14:30, 15:30 a 16:30 (v létě navíc v 17:30), o víkendech: 13:00, 2 odpoledne, 15 hodin, 16 hodin a 17 hodin
Prohlídky v angličtině se konají každý den ve 14:00.
Stojí za připomenutí, že katedrála je na seznamu světového národního dědictví UNESCO.