Pěnkava obecná je malý ptáček z čeledi pěnkavovitých. Vyskytuje se téměř po celé Evropě, Jižní Africe a západní Asii. V Polsku je pod přísnou ochranou, i když jde o velmi početný druh. S tímto barevným tvorem se jistě každý nejednou musel vypořádat, a tak stojí za to se o něm dozvědět více.
1. Samice pěnkav mají méně intenzivní barvy, mají zelenohnědá křídla a krémově oranžové břicho. Jejich hlavy zdobí šedé peří. Na druhou stranu samec je skutečným mistrovským dílem v ptačím světě. Jeho křídla jsou černá a žlutá s bílými a černými pruhy, jeho břicho je krémově oranžové, jeho tváře jsou červené a jeho lalok je růžový.
2. Pěnkavy se vyskytují ve velmi rozmanitých typech lesů, ale často jsou k vidění i v otevřené krajině. Nevyhýbají se lidem a využívají jejich pomoci v podobě krmítek.
3. „Cry for rain“ je velmi charakteristický zvuk, který pěnkava vydává těsně před bouří. To je pravděpodobně známka úzkosti, kterou pociťují ptáci, když atmosférický tlak klesá.
4. Samotářští samci provedou průzkum a zkontrolují, zda je vybrané místo vhodné k životu. Ještě před postavením hnízda se samec posadí a zpívá a přivolaná samice se objeví, aby vytvořila hnízdo pro rodinu.
5. Mladé pěnkavy se učí zpívat od svých otců metodou opakování. Bylo zjištěno, že ptáci, kteří po vylíhnutí neměli kontakt s dospělými, mají mnohem omezenější repertoár.
6. Za jeden den dokáže samec zazpívat až dva tisícekrát a v minulosti byli tito ptáci chováni pro své hudební schopnosti.
7. Pěnkava jedí hlavně ovoce, hmyz a semena, občas pijí i nektar z květů nebo šťávu ze stromů. Proto shánějí potravu hlavně na souši, když malými krůčky procházejí lesy nebo louky.
8. Hnízdo pěnkav staví pouze samice a používá k tomu mech a lišejník. Hotovou stavbou je polokoule, do které samička klade vajíčka na přelomu dubna a května.
9. Vajíčka pěnkav jsou velmi estetická. Jejich barva se pohybuje mezi modrou a zelenou a celý povrch je pokryt kaštanovými skvrnami a nitěmi.
10. Samec a samice pěnkavy tráví zimu odděleně. Samice si vybírají oblasti jižněji a samci dávají přednost tomu, aby byli blíže k potenciálním místům rozmnožování.