Glomeris marginata, tedy skulica obecná, je druh můry obouručné z čeledi kadeřavých. Najdete ji v lese pod listem či kamenem, na rozbitém kusu dřeva nebo v tmavých a vlhkých domácnostech. Je snadné si jej splést se semenem, protože má zajímavý obranný systém.
Kulička zvednutá na prstu může zůstat dlouho nehybná, ale pokud budeme trpěliví, ukáže se, že semínko je živé, ale jen se stočilo do pravidelné hrudky, protože se cítilo ohroženo. Skulicovy akrobatické schopnosti jsou úžasné vzhledem k jejich stavbě, počtu nohou a tvrdému brnění.
Samce a samice kukadla obecného se od sebe snadno odlišují. Zatímco samice má sedmnáct párů nohou, samec devatenáct. Samice jsou také o několik milimetrů delší než samec a mohou být dlouhé až dvacet milimetrů.
Barva skulice se pohybuje od sytě černé, přes hnědou a červenou až po žlutou.
Hřeben skulicha obecného je pokryt dvanácti tergity, tedy tvrdými, chitinózními segmenty. V černé a hnědé skulliach můžete vidět světlý okraj kolem dlaždic.
Skulice se dožívá až jedenácti let a živí se převážně pokročilým rozkladem listí, plísní a mechu.
K odražení predátorů, jako jsou ježci, pavouci a ropuchy, skulice vylučují škodlivou chemikálii, která přináší požadované výsledky.
Skulice hrají odpovědnou roli ve správném fungování prostředí. Díky nim fungují v oběhu živiny, získané z rozkládajících se hub a listů.
Skulice jsou téměř slepé. Zcela nejsou schopni přijímat žádný obraz a jejich oči slouží pouze k registraci zdroje světla.
Jejich výskyt v domácnosti není pro člověka nebezpečný, měl by však signalizovat nesprávné proudění vzduchu v domě a nadměrnou vlhkost.
Skulice oceňují milovníci a chovatelé hmyzu, kteří jim poskytují terária se zeminou a tlejícím dřevem a také přístup do úkrytů v podobě kůry či kamenů. Terárium lze dokonce postavit z jídelního boxu.