Když se Římská říše rozdělila na dvě samostatné říše, Východořímská říše se stala známou jako Byzantská říše. Byzantská říše trvala 1000 let po pádu Západořímské říše, včetně Říma, v roce 476.
Byzantská říše ovládala většinu východní a jižní Evropy po celý středověk. Jeho hlavní město, Konstantinopol, bylo v té době největším a nejbohatším městem v Evropě. Zde jsou drobnosti, informace a fakta o Byzantské říši.
1. Zmíněná říše vznikla v roce 395 v důsledku rozdělení římské říše císařem Theodosiem I. na dvě části – východní a západní.
2. V nejlepších letech, v polovině 6. století, patřily majetky Říše: Balkánský poloostrov, Malá Asie, Sýrie, Fénicie, Palestina, severní Afrika s Egyptem, jižní Španělsko, Sicílie a Itálie.
3. Konvenční rozdělení osudu Byzance je rozděleno do tří období: rané, střední a pozdní.
4. Od roku 629, formálně jako basileus, stál v čele císař - nejvyšší vládce ve vesmíru, který byl zvolen senátem s jednomyslným souhlasem armády a lidu.
5. Na nejvyšší úrovni správního systému byli logotíci, kteří byli podřízeni prvnímu ministrovi. Byli to: státní kancléř, ministr vnitra a zahraničí, policie a vrchní ředitel pošty.
6. Během války s Araby použila byzantská armáda jako první řecký oheň.
7. Byzantská říše za vlády Justiniána I. Velikého byla zaměřena na obnovu Římské říše.
8. Justinián Veliký zavedl názory, které vedly k nadřazenosti státu nad církví a k rozhodování o celistvosti řeholního života.
9. V rámci péče o uměleckou tvořivost založil císař četné veřejné budovy, např. baziliku Hagia Sophia v hlavním městě (532-537).
10. Rozšířil svou práci v řečtině, ale realizace jeho programu se neobešla bez mnoha problémů.
11. Název Byzance je odvozen od města Byzantion, kde byla postavena Konstantinopol.
12. Byzantská říše dokázala přežít nájezdy barbarů mimo jiné i díky obratné politice panovníků
13. Za vlády Justiniána Velikého dosáhla Byzantská říše, které se začalo říkat Východní říše, prahu své územní moci. Zároveň se změnila situace v zahraničí a rostlo vnější ohrožení.
14. Slabinou říše byla absence jakýchkoli právních úprav týkajících se nástupnictví na trůn. To vedlo k uchopení moci proti zákonu, stejně jako vnitřním bojům a politickým vraždám.
15. Na rozdíl od klesající ekonomické situace v západní Evropě zažilo císařství období hospodářského rozmachu od 9. do 11. století.
16. Pěstování obilovin bylo zcela běžné, dynamicky se rozvíjelo zahradnictví, zahradnictví a šlechtění. Propagovalo se také pěstování cukrové třtiny, bavlny a moruše, díky nimž se rozmohlo bource morušového.
17. Díky tak rozvinutému hospodářství byla byzantská města nazývána centry řemeslné výroby a centry obchodu.
18. Navzdory mocnému ekonomickému systému se říše potýkala s mnoha náboženskými problémy, včetně
19. Proces vytěsňování etnických náboženství byl nepochybným úspěchem byzantské církve. Křest přes Byzanc přijali mj. i Bulharsko, Srbsko a Kyjevská Rus.
20. Umění naproti tomu podléhalo silným helenistickým a orientálním vlivům. Na jeho vývoj měl velký vliv císařský dvůr, zejména církev, která si umělce podrobila již velmi brzy.
21. V oblasti architektury se vyvinuly dva typy chrámů: centrální a podélný. Ústřední představovala rotunda postavená na kruhovém půdorysu a dlouhou baziliku. Charakteristickým znakem byzantské architektury je časté používání kleneb, kupolí a oblouků a postupný odklon od kolonád a kladí typických pro helénistické umění.
22. Charakteristickým znakem byzantského umění je opuštění figurálního sochařství, které je považováno za projev pohanského modlářství. Dočasně byl přerušen i harmonický vývoj malířství v období obrazoborectví.
23. Království na východě dokázalo barbarské útoky přežít mimo jiné i díky promyšlené politice vládců.