23 zajímavých faktů o Byzantské říši

Anonim

Když se Římská říše rozdělila na dvě samostatné říše, Východořímská říše se stala známou jako Byzantská říše. Byzantská říše trvala 1000 let po pádu Západořímské říše, včetně Říma, v roce 476.

Byzantská říše ovládala většinu východní a jižní Evropy po celý středověk. Jeho hlavní město, Konstantinopol, bylo v té době největším a nejbohatším městem v Evropě. Zde jsou drobnosti, informace a fakta o Byzantské říši.

1. Zmíněná říše vznikla v roce 395 v důsledku rozdělení římské říše císařem Theodosiem I. na dvě části – východní a západní.

2. V nejlepších letech, v polovině 6. století, patřily majetky Říše: Balkánský poloostrov, Malá Asie, Sýrie, Fénicie, Palestina, severní Afrika s Egyptem, jižní Španělsko, Sicílie a Itálie.

3. Konvenční rozdělení osudu Byzance je rozděleno do tří období: rané, střední a pozdní.

4. Od roku 629, formálně jako basileus, stál v čele císař - nejvyšší vládce ve vesmíru, který byl zvolen senátem s jednomyslným souhlasem armády a lidu.

5. Na nejvyšší úrovni správního systému byli logotíci, kteří byli podřízeni prvnímu ministrovi. Byli to: státní kancléř, ministr vnitra a zahraničí, policie a vrchní ředitel pošty.

6. Během války s Araby použila byzantská armáda jako první řecký oheň.

7. Byzantská říše za vlády Justiniána I. Velikého byla zaměřena na obnovu Římské říše.

8. Justinián Veliký zavedl názory, které vedly k nadřazenosti státu nad církví a k rozhodování o celistvosti řeholního života.

9. V rámci péče o uměleckou tvořivost založil císař četné veřejné budovy, např. baziliku Hagia Sophia v hlavním městě (532-537).

10. Rozšířil svou práci v řečtině, ale realizace jeho programu se neobešla bez mnoha problémů.

11. Název Byzance je odvozen od města Byzantion, kde byla postavena Konstantinopol.

12. Byzantská říše dokázala přežít nájezdy barbarů mimo jiné i díky obratné politice panovníků

13. Za vlády Justiniána Velikého dosáhla Byzantská říše, které se začalo říkat Východní říše, prahu své územní moci. Zároveň se změnila situace v zahraničí a rostlo vnější ohrožení.

14. Slabinou říše byla absence jakýchkoli právních úprav týkajících se nástupnictví na trůn. To vedlo k uchopení moci proti zákonu, stejně jako vnitřním bojům a politickým vraždám.

15. Na rozdíl od klesající ekonomické situace v západní Evropě zažilo císařství období hospodářského rozmachu od 9. do 11. století.

16. Pěstování obilovin bylo zcela běžné, dynamicky se rozvíjelo zahradnictví, zahradnictví a šlechtění. Propagovalo se také pěstování cukrové třtiny, bavlny a moruše, díky nimž se rozmohlo bource morušového.

17. Díky tak rozvinutému hospodářství byla byzantská města nazývána centry řemeslné výroby a centry obchodu.

18. Navzdory mocnému ekonomickému systému se říše potýkala s mnoha náboženskými problémy, včetně

19. Proces vytěsňování etnických náboženství byl nepochybným úspěchem byzantské církve. Křest přes Byzanc přijali mj. i Bulharsko, Srbsko a Kyjevská Rus.

20. Umění naproti tomu podléhalo silným helenistickým a orientálním vlivům. Na jeho vývoj měl velký vliv císařský dvůr, zejména církev, která si umělce podrobila již velmi brzy.

21. V oblasti architektury se vyvinuly dva typy chrámů: centrální a podélný. Ústřední představovala rotunda postavená na kruhovém půdorysu a dlouhou baziliku. Charakteristickým znakem byzantské architektury je časté používání kleneb, kupolí a oblouků a postupný odklon od kolonád a kladí typických pro helénistické umění.

22. Charakteristickým znakem byzantského umění je opuštění figurálního sochařství, které je považováno za projev pohanského modlářství. Dočasně byl přerušen i harmonický vývoj malířství v období obrazoborectví.

23. Království na východě dokázalo barbarské útoky přežít mimo jiné i díky promyšlené politice vládců.