24 překvapivých zajímavých faktů o tarantulích

Anonim

Pověst tarantule je založena spíše na legendách než na realitě, protože existuje jen málo druhů, které mají nebezpečné kousnutí. Jed většiny z nich není pro člověka příliš toxický. Dozvíte se o fascinujících zajímavostech a málo známých informacích o Tarantulích.

1. Existuje přes 850 druhů těchto chlupatých, nočních pavoukovců. Sklípkani žijí převážně v tropických, subtropických a pouštních oblastech světa a nejvíce jich žije v Jižní Americe.

2. Tarantule mají mnoho přirozených nepřátel, včetně ještěrek, hadů, pavouků, kteří se živí pavouky, a dokonce i vos.

3. Mnoho velkých predátorů by si rychle udělalo jídlo pro tarantule, takže se moc nechtějí pouštět do něčeho tak velkého, jako je člověk.

4. Sklípkani jsou ve skutečnosti neškodní a zaútočí pouze na napadení a v mnoha případech není jejich kousnutí pro člověka škodlivější než bodnutí včelou.

5. Sklípkan se brání tím, že na své útočníky hází jehličkovité, špičaté chlupy. Pokud se tarantule cítí ohrožena, zadníma nohama seškrábne chlupy z pichlavého břicha a vrhne jehly směrem k hrozbě. U lidí tento útok způsobuje vyrážku. Někteří lidé mohou trpět alergickou reakcí.

6. Tito pavouci dokážou vytáhnout drápy stejně jako kočky. Vzhledem k tomu, že pády mohou být pro sklípkana tak nebezpečné, je důležité, aby při lezení dobře držely. Přestože většina sklípkanů má tendenci zůstat na zemi, občas šplhají po stromech nebo jiných předmětech. Vytažením speciálních drápů na konci každé nohy může tarantule lépe uchopit jakýkoli povrch.

7. Ve Spojených státech se tarantule vyskytuje v jihozápadních státech. Přes svůj děsivý vzhled nepředstavuje tarantule pro člověka žádnou hrozbu.

8. Tarantule přepadnou v noci malou kořist tím, že se připlíží k potenciální potravě.

9. Sklípkani jsou spíše tvorové s tenkou kůží, zejména kolem břicha. I pád z malé výšky může způsobit smrtelné protržení exoskeletu tarantule.

10. Čelisti tarantule se pohybují nahoru a dolů místo častějšího bočního pohybu jiných pavouků. Mají také 8 drobných očí, které dokážou vnímat sebemenší pohyb, a chloupky, které pokrývají jejich tělo a jsou extrémně citlivé na vibrace.

11. Velikost a barva sklípkana se může lišit podle lokality a druhu. Od přední pravé nohy po zadní levou nohu se délka tarantule pohybuje od 10 do 28 centimetrů. Váží mezi 28 a 85 gramy.

12. Predátor, kterého se Tarantule musí bát, jsou … lidé. Nejen, že se chytají na domácí mazlíčky, ale v některých zemích je i jedí. Říká se, že mají ořechovou chuť jako arašídové máslo.

13. Samice sklípkana se mohou ve volné přírodě dožít 30 a více let. I v zajetí je známo, že žijí přes 20 let. Samci se naproti tomu dožívají jen asi 5-10 let.

14. Někteří žijí v podzemních norách v dobře odvodněné půdě. Pokud je půda správná, pavouk si vyhrabe hlubokou noru a omotá ji hedvábnou páskou. Jiné sklípkany žijí na zemi pod kameny, kládami nebo kůrou stromů a další žijí v pavučinových dírách stromů.

15. Menší tarantule se živí hmyzem, zatímco některé větší druhy loví žáby, myši a dokonce i drobné ptactvo.

16. V případě nouze zvedněte dva páry předních nohou do vzduchu. To vyvolává dojem, že jsou větší, než ve skutečnosti jsou.

17. Pavouk lovící vosu je nejsmrtelnějším nepřítelem tarantule. Bývá mnohem menší než sklípkan, ale pouští se do pavoučí nory a dokáže ho ochromit svým bodnutím. Poté stáhne pavouka zpět do nory a ponechá si ho, aby poskytoval čerstvou potravu pro larvy.

18. Některé druhy mají na špičkách nohou samolepicí "kartáče", které jim umožňují šplhat svisle vzhůru i po hladkých listech.

19. Největší sklípkani mají rozpětí nohou téměř 25 centimetrů, což je velikost asi jako jídelní talíř.

20. Predátoři, kterých se bude tarantule bát, zahrnují lasičky, jestřáby, sovy, skunky a hady.

21. Když se oběť přiblíží k místu výskytu sklípkana, přepadnou ho, popadnou ho nohama, ochromí jedem a pak ho zabijí svými tesáky. Mohou také rozdrtit oběť svými silnými čelistmi.

22. Sklípkan nevyvazuje pavučiny, ale kousne oběť dlouhými zakřivenými tesáky a vstříkne do ní jed, který pomalu učiní oběť bezmocnou. Poté rozdrtí potravu mezi čelistmi a zároveň vstříkne tekutinu, která rozloží tkáně oběti. Oběť se tak promění v měkkou dužinu, kterou lze následně sníst.

23. Filmoví režiséři rádi do svých hororových filmů zařazují tarantule, což těmto pavoukům dodává nezaslouženou špatnou pověst.

24. Z vajec chovaných v hedvábném zámotku se líhnou malí sklípkani. Jeden kokon pojme 75 až 1000 vajíček.