Alexanderplatz, v polštině Alexandrovo náměstíje jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v Berlíně a oblíbeným místem setkávání obyvatel. Odhaduje se, že jej denně prochází 350 tisíc lidí.
Toto místo (i když okolní socialistická architektura stará několik desítek let asi nebude po chuti každému) je jedním z nejznámějších bodů německého hlavního města. Mnoho turistů sem zavítá před návštěvou Berlínské televizní věže a někteří jednoduše využijí některou z linek MHD zastavujících na náměstí.
V našem článku jsme se vám pokusili přiblížit historii náměstí Alexanderplatz a představit zajímavé objekty nacházející se přímo na náměstí nebo v jeho bezprostřední blízkosti.
Umístění a stručná charakteristika Alexanderplatz
Alexanderplatz je rozlehlé městské náměstí, jedno z největších v Německu, zcela pro pěší. Najdeme ho v samém centru Berlína, ve východní části čtvrti Mitte, doslova pár minut chůze od známého Muzejního ostrova. Mezi Berlíňany se mu přezdívalo Alex.
Moderní uspořádání náměstí vzniklo několik let po válce, kdy se oblast nacházela ve východním Berlíně. Úřady NDR chtěly vytvořit moderní výkladní skříň města, která měla být ústředním místem setkávání obyvatel. A je těžké popřít jejich neúspěch - okolí hodin Urania, jak při rozdělení města, tak po znovusjednocení, je jedním z nejoblíbenějších míst pro schůzky.
Alexanderplatz je jedním z nejdůležitějších berlínských dopravních uzlů a protínají se zde různé dopravní prostředky. Patří mezi ně stanice S-Bahn a regionální vlaky, několik linek U-Bahn (metro), tramvajové zastávky a nedaleké autobusy.
Alexanderplatz se také používá jako místo pro významné události. Od konce září do poloviny října se náměstí promění v oázu, kde mohou milovníci piva slavit Oktoberfest. V období prázdnin se zde pořádají vánoční a velikonoční trhy, při kterých můžeme ochutnat svařené víno a další dobroty.
V okolí náměstí najdete četné obchody, kina a restaurace, včetně zrekonstruovaného obchodního centra Galerie Kaufhof.
Krátký historický úvod
Počátky: dobytčí trh a náměstí s královským průvodem
Oblasti obsazené dnešním náměstím Alexanderplatz byly přeplněné již v dobách středověkého Berlína, protože přiléhaly (zvenčí) k brána sv. George (německy: Georgentor)který byl jedním z nejdůležitějších vstupů do města.
V té době se zde nacházelo Svatý. Jiříod níž převzala městská brána svůj původní název. Po několik století však tato oblast neměla pevně definovaný rámec. Vše se změnilo na konci 17. stoletíkdyž Berlín zavedl přísný zákon zakazující výkrm a prodej prasat a dobytka uvnitř městských hradeb. Tyto aktivity byly přeneseny před kostel sv. Jiří, čímž vznikl otevřený trh pro prodej dobytka (německy Ochsenplatz), který je předchůdcem dnešního Alexandrova náměstí.
V 1701 Fridrich I. z Hohenzollernu vstoupil do Berlína jako první korunovaný vládce Pruska. Chtít zvěčnit jeho vstup branou sv. Jerzy byl přejmenován na královská brána, a bývalé tržiště na Královské náměstí. Od té doby sloužil také k pořádání přehlídek a jako místo pro cvičení vojáků v nedalekých kasárnách. Kolem náměstí byly postaveny dvoupatrové domy, ve kterých sídlily mj. hospoda.
Od zrození Alexanderplatz do druhé světové války
Náměstí má svůj současný název, tzn Alexandrovo náměstí, obdržel na počest ruského cara Alexandr I., který 25. října 1805 navštívil Berlín. Jeho oficiální přivítání bylo organizováno na přehlídkovém náměstí před Královskou bránou. Pruský král, který chce oslavit tuto událost Fridrich Vilém III již 2. listopadu vydal dekret, kterým dal náměstí nový název. Stojí za připomenutí, že to bylo období napoleonských válek, během kterých byly Rusko a Prusko ve vojenském spojenectví a bojovaly bok po boku s vojsky francouzské koalice.
V 1848 Alexandrovo náměstí bylo svědkem krvavých bojů během březnové revoluce, kdy na něm byly postaveny barikády a mnoho účastníků těchto střetů přišlo o život.
Následující desetiletí přinesla naprostou změnu charakteru celé oblasti. V 1882 bylo otevřeno nádraží, které z náměstí udělalo důležitý komunikační uzel. O pár let později vznikla krytá tržnice a na začátku dalšího století vybudoval moderní obchodní centrum Hermann Tietz. Uprostřed náměstí stála vysoko 7 m sochařství CBD, ženská personifikace Berlína, cca 1944 došlo k jeho roztavení a takto získaný materiál byl pravděpodobně použit k výrobě výzbroje.
Alexanderplatz byl až do konce druhé světové války centrem nočního života německé metropole. S románem se mohou seznámit lidé, kteří se chtějí ponořit do reálií tehdejší německé metropole Berlínské náměstí Alexanderplatz autorství Alfred Döblin, která brutálně představuje temnou tvář Berlína z 20. let minulého století.
Konec historického Alexandrova náměstí padl na dubna 1945, kdy téměř všechny jeho budovy během bojů o město zapadly prachem.
Alexanderplatz v dobách rozděleného Berlína
Prvních zhruba tucet let po skončení války bylo Alexandrovo náměstí v žalostném stavu. Na začátek 60. let 20. století, při rekonstrukci centra východního Berlína byl zahájen ambiciózní stavební projekt na jeho přeměnu v moderní výkladní skříň města. Pro orgány NDR měla tato iniciativa nejen praktický rozměr, ale také co je stejně důležité – propaganda.
Nové Alexanderplatz, jehož rekonstrukce byla dokončena v cca 1971, mohla hrdě reprezentovat hlavní město státu NDR. Jeho základnou bylo velké náměstí přizpůsobené pouze pěšímu provozu. Díky tomu sloužil jako shromažďovací místo a mohl sloužit k pořádání nejvýznamnějších státních akcí. Na samotném náměstí byly zřízeny dvě instalace – hodiny Urania a fontána přátelství, které se dochovaly dodnes.
Stála na jižní straně náměstí televizní věž (ger. Fernsehturm), což dokazuje efektivitu myšlení inženýrů NDR, a na severní straně vysoko 125 m hotel Stadt Berlinkdo do dneška je největší hotelovou budovou v celém Německu. V areálu byly postaveny i další mrakodrapy - vč. Učitelský dům -li Travel House. Všechny tehdy postavené budovy jsou ukázkou poválečné moderny a ve své době musely budit obdiv, ale dnes mají k estetice moderních mrakodrapů daleko.
FOTKY: 1. Mrakodrap Stadt Berlin s hotelem Park Inn; 2. Pohled na Berliner Fernsehturm (televizní věž) z vyhlídkové plošiny Park Inn.
Během dalších desetiletí bylo Alexanderplatz centrem života ve východním Berlíně a během pokojných protestů v 1989 byl svědkem největších shromáždění v dějinách NDR. Odhaduje se, že pouze 4. listopadu, na vrcholu protestů, tím náměstím prošlo i několik set tisíc lidí chtěl žít ve svobodném státě a jen o pár dní později se symbolicky zřítila Berlínská zeď.
Alexanderplatz dnes a plány do budoucna
Brzy po znovusjednocení Německa začaly ambiciózní plány na proměnu náměstí a jeho okolí. Již v 1993 úkol zpracovat návrh nového architektonického a urbanistického uspořádání dostal za úkol respektovaný architekt Hans Kollhoff. Navrhl zbourat většinu socialistických budov a na jejich místě postavit moderní mrakodrapy. Mezi zbouranými budovami to měla být ta stará Hotel Stadt Berlín (dnešní hotel Park Inn), místo kterého se plánovaly postavit tři nové budovy.
Tento projekt nakonec nebyl dosud realizován. Aktuálně (k roku 2022) je Alexanderplatz stále obklopen budovami z dob socialismu, které lze navzdory všemu jen stěží považovat za výkladní skříň moderní metropole. Jedním z mála přestavěných zařízení je Galerie Kaufhof.
Alexanderplatz: atrakce a co dělat
Televizní věž (německy: Berliner Fernsehturm)
Stojící na jihozápadním konci Alexanderplatz Televizní věž vedle Braniborské brány patří k nejznámějším symbolům Berlína. Byl postaven v letech 1965-69při rekonstrukci náměstí a dodnes drží titul nejvyšší budovy v Německu. Její veličenstvo je vysoké jako 368 msamozřejmě včetně antény.
Televizní věž je také jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Německu a nachází se ve vysoké nadmořské výšce 203 m vyhlídkovou plošinu ročně navštíví přes milion turistů!
Pokud byste chtěli slavnou věž navštívit, vyplatí se přečíst si předem pravidla pro vstup a nákup vstupenek. Nejdůležitější informace, které potřebujete, najdete v našem průvodci Berlínská televizní věž – vše, co byste měli vědět před návštěvou.
Vyhlídková plošina v hotelu Park Inn
V letech 1967-70 na severozápadní straně náměstí byla vztyčena vysoká na 125 m budova v hotelu Stadt Berlin. Tato budova má 41 pater a titulem se může chlubit dodnes nejvyšší hotelová budova v Německu.
V současné době se nachází v mrakodrapu Hotel Park Inn. Kdy bude budova součástí berlínského panoramatu, však není známo – od 90. let se plánovalo její zbourání a postavení modernějších mrakodrapů na stejném místě.
V horní části hotelu Park Inn je otevřená vyhlídková plošina (Panoramatická terasa Park Inn) umístěné ve výšce 120 m. On je mnohem levnější než televizní věž a lepší v tom, že nás nedělí sklo - a budeme moci obdivovat panorama města se slavnou věží. Nevýhodou je, že vidíme jen jednu stranu Berlína.
Bohužel, stejně jako televizní věž, ani tato atrakce není přizpůsobena potřebám osob se sníženou pohyblivostí. Abychom se dostali nahoru, po vyjetí výtahem budeme muset vystoupat dalších pět pater se schody.
V roce 2022 bude vstupenka stát 4€.
Urania hodiny
Odhaleno v 1969 světové hodiny Urania (německy Urania-Weltzeituhr) se stal nepostradatelným prvkem berlínské krajiny. Pomník umístěný na podlaze znázorňující hroty větrné růžice aktuální čas ve 24 časových pásmech.
Navrhl Erich John stavba cca 10 m má podobu dvacetistěnu umístěného na úzké betonové základně. Na jeho vrcholu byl instalován model sluneční soustavy. Každá ze stěn centrální části budovy ukazuje aktuální čas ve zvoleném časovém pásmu spolu s názvy měst, která se v něm nacházejí.
Hodiny Urania byly od svého odhalení oblíbeným místem pro schůzky.
Fontána přátelství
Nachází se v centru Alexanderplatz Fontána přátelství mezi lidmi (německy Brunnen der Völkerfreundschaft) byl odhalen 7. října 1970. Projektant fontány byl představitelem trendu socialistického realismu (socialistického realismu) Walter Womacka.
Fontána se skládá z 17 zavěšených mušlí různých velikostí (nejvyšší je ve výšce cca 6,20 m), ze kterého voda vytéká ve spirále. Vnější stěnu bazénu s fontánou zdobí vlys s motivem fauny a flóry.
Konstrukce je vyrobena z různých materiálů – včetně betonu, mědi, keramiky a skla. Průměr celé fontány je téměř 23 m.
Učitelský dům s okolní malbou socialistického realismu
První z mrakodrapů postavených v blízkosti Alexanderplatz byl 54metrový učitelský dům (německy: Haus des Lehrers), jehož stavba probíhala od 1962 až 1964. Objekt se nachází na jihovýchodní straně náměstí, na opačné straně ulice.
Samotná architektura mrakodrapu asi nepotěší turisty, kteří se o poválečnou německou modernu nezajímají, ale stojí za to se přiblížit k prohlídce socialistického realismu kolem budovy s názvem Náš život (Unser Leben). Jejím autorem byl Walter Womack. Jím vytvořené dílo s celkovou délkou blízkou 127 metrů sestává z cca 800 000 (!) malované dlaždice. Každá strana představuje jiné téma ze života socialistické společnosti – počínaje prací a uměním, přes technologický rozvoj a konče mírem mezi komunistickými zeměmi.
Budova původně sloužila k pořádání jednání orgánů odpovědných za vzdělávání NDR. Hned vedle vyrostl kongresový sál dnes známý jako Berlínské kongresové centrum.
Travel House s měděným basreliéfem
Další z mrakodrapů postavených poblíž Alexanderplatz byl Travel House (německy: Haus des Reisens). Je to další zdobená budova dílo Waltera Womacka. V tomto případě umělec vytvořil měděný basreliéf menší než délka 25 m a výška 5 m s motivem Muž, který překonává čas a prostor (německy: Der Mensch überwindet Zeit und Raum).
Je to jedna z budov, která měla být podle plánu Hanse Kollhoffa zbourána, ale zatím tento projekt nebyl realizován.
