La Spezia je druhé největší město Ligurie (obydlené blízko 100 tisíc lidí), ve kterém se nachází jedna z nejdůležitějších základen italského námořnictva. Město se nachází na východním konci regionu, přímo na hranici s Toskánsko.
La Spezia se může pochlubit velmi malebnou polohou. Město leží v samém centru Záliv La Speziakterému se také říká Bay of Poets (vlastněno Golfo dei Poeti), což odkazuje na umělce, kteří se sem nahrnuli XIX století. Historické centrum města se vyvíjelo na rovinatém terénu obklopeném kopci a horami. Postupem času vznikla nová sídliště i na sousedních kopcích.
Při procházkách městem se setkáme s různorodou architekturou. Spojenci během války vybombardovali námořní základnu a část starého města, ale teď je to těžko cítit. V historickém centru města najdete několik zachovalých barokních (nejen) paláců. V okolí bývalého centra na konci XIX a na začátku Z dvacátého století byly postaveny majestátní sídla svoboda, tedy italská secese. Pár ukázek tohoto stylu uvidíme v okolí vlakového nádraží. Tyto zahrnují Maggiani Palace (ve vlastnictví Palazzo Maggiani) a Palác Fumagalli-Federici (ve vlastnictví Palazzo Fumagalli-Federici)které spolu sousedí na konci ulice Corso Cavour.
Přestože se La Spezia může pochlubit několika muzei a dalšími atrakcemi, je poměrně těžké si představit, že zde strávíte několik dní aktivně. Jiná je situace, když La Spezia má být pro nás především základnou pro Ligurii. Rozumné ceny ubytování (na turistickou Italskou riviéru), velký výběr stravovacích možností zaměřených především na místní obyvatele a dobré spojení (vlakem, mořem, autobusem) s mnoha místy činí z La Spezie pro některé turisty dobrou volbu.
Výchozí bod do Cinque Terre
Mnoho turistů se se jménem La Spezia setkává poprvé při hledání informací o Národní park Cinque Terre. Pro mnohé turisty bude La Spezia vstupní branou do tohoto malebného kraje, neboť právě odtud se vlakem dopraví do jednoho z pěti městeček.
Nejlepší způsob, jak vidět všechny vesnice Cinque Terre, je zakoupit si kartu Cinque Terre Cardkterá zaručuje neomezené cestování regionálními vlaky na trase La Spezia – města Cinque Terre – Levanto a umožňuje pěší turistiku po vycházkových trasách v oblasti národního parku. Cinque Terre Card je možné zakoupit na jednom ze dvou prodejních míst na hlavním nádraží v La Spezia. (od roku 2022)
Pozornost! V sezóně jsou tyto body hodně nabité. Již v 10:30-11:00 se mohou tvořit fronty pro několik nebo několik desítek lidí. Stojí za to mít na paměti, že pokud si budete chtít koupit kartu na nádraží v La Spezia, můžete ztratit nějaký čas ve frontě. Ráno a v druhé polovině dne bývají čáry mnohem menší.
Pokud si nechcete kupovat kartu a platit pouze za jednu jízdu vlakem do jednoho z měst Cinque Terre, můžete si jízdenky zakoupit v jednom z několika automatů na nádraží nebo v pokladně. Stojí za to připomenout, že existuje několik automatů: jeden je umístěn na samotném nádraží, další v pasáži nádraží a další v hale s pokladnou. Pokud jsme alespoň dva a ocitneme se v dlouhé frontě, vyplatí se nechat jednoho z lidí zkontrolovat ostatní pokladny. Sami jsme se mnohokrát setkali se situací, kdy před automatem na nádražním přechodu stálo několik desítek lidí a automat na pokladnách byl volný.
Další možností, jak se během letní sezóny dostat do Cinque Terre (a města Porto Venere), je využít námořní cestu. Plavby jsou mnohem dražší než cesty vlakem. Za možnost neomezeného cestování na trase La Spezia - Porto Venere - město Cinque Terre (kromě Corniglia) zaplatíme 35€. Plavby začínají v jižní části přístavu (souřadnice: 44.102661, 9.825419). (k květnu 2022)
Více: Cinque Terre - přístup, prohlídka a praktické informace
Základna pro další města v Ligurii (a nejen)
La Spezia může být také výchozím bodem na trase do dalších měst italské riviéry. Pojedeme místním autobusem Porto Venere, Lerici -li La Grazie. V posledním městě se nachází archeologické naleziště římské vily (italsky Villa romana del Varignano Vecchio).
Dostaneme se k Janov a všechna města na trase mezi těmito městy (vč. Sestri Levante -li Rapallo). K cestě do Portofina můžeme využít kombinaci vlaku a městského autobusu nebo vlaku a dlouhé procházky podél pobřeží.
La Spezia má také přímé spojení s městy v jiných italských regionech, včetně Pisa (Toskánsko) a Parma (Emilia-Romagna).
Návštěva La Spezia. Co vidět v tomto přímořském městě?
Turistická část města, tedy historické centrum plus oblast přístavu, nepatří k největším a všude se snadno dostaneme pěšky. Kromě úseku trasy od vlakového nádraží do historického centra a schodů vedoucích do kopce s Hradem sv. Jiří (kam můžeme nahoru vyjet výtahem a lanovkou), zbytek turisticky zajímavé oblasti je rovinatý.
Město má také systém městských kol Spezia v bití. Funguje na základě předplatného a samostatného poplatku za užívání. Poplatek za použití se vybírá pouze v případě, že během jedné jízdy překročíme jednu hodinu (tedy od okamžiku vyzvednutí do vrácení kola). Více informací (bohužel v italštině a musíte použít překladač) najdete na oficiálních stránkách města na této adrese. (k květnu 2022)
Začneme-li návštěvu od vlakového nádraží, tak po opuštění nádraží se můžeme vydat směrem na široké Garibaldi Square (ve vlastnictví Piazza Giuseppe Garibaldi). V jeho středu je kulatý Dialogová fontána (italsky: Fontana del Dialogo)který byl stanoven v tomto bodě na začátku XXI století. Vodní sprej byl vyroben z mramoru z nedalekého města Carrara a využívá přírodní zdroj vody.
Najdeme tu doslova kousek z náměstí Kostel Panny Marie Sněžné (ve vlastnictví Chiesa di Nostra Signora della Neve). Na první pohled se nechce věřit, že tato stavba vznikla teprve v letech 1897-1901. Architektura kostela odkazuje na kostely postavené v nádheře byzantského stylu. Při práci na projektu architekt vycházel z řešení z raně křesťanských chrámů v Ravenně a Římě.
Církev měla velké štěstí během spojeneckých náletů v 1943. Zatímco mnoho okolních staveb bylo srovnáno se zemí, budova kostela nebyla ani poškrábána.
Historické a turistické centrum města
Od náměstí Garibaldi směrem k přístavu se hlavní městská promenáda táhne přes dva kilometry - ulice plná obchodů a restaurací Via del Prionekterá prochází bývalým historickým centrem města. Oblast žije i večer, kdy se stoly před restauracemi hemží místními.
Jednou z nejvýznamnějších památek historického centra je Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (ve vlastnictví Basilica di S. Maria Assunta)která dlouhou dobu sloužila jako katedrála. Historie tohoto chrámu sahá pravděpodobně do druhé poloviny XIII století. Bohužel konec gotické stavby padl na 19. dubna 1943. Toho dne došlo k jednomu z nejničivějších spojeneckých náletů, při kterém byly chrámy téměř celé srovnány se zemí.
Kostel byl přestavěn, ale jeho nový interiér je velmi strohý a bohužel se nepodobá jiným ligurským kostelům z této doby. Naštěstí díky úsilí místního architekta Franco Olivy fasáda zdobená černobílými pruhy byla úspěšně obnovena. Při pohledu na pruhované průčelí chrámu je těžké uvěřit, že fasáda není stará ani 100 let.
Oliva se na počátku proslavil jako jeden z nejvýznamnějších stavitelů města XX století. Na základě jeho návrhů vzniklo mnoho secesních a racionalistických staveb, vč radnice nebo opera.
Turistům, kteří chtějí na vlastní oči vidět každodenní život obyvatel, doporučujeme vydat se do hlavních měst tržiště (vlastněné Mercato Ortofrutticolo e Ittico)která se nachází na Cavour Square (včetně Piazza Cavour). Vnitřní trh je rozdělen na dvě části – na jedné straně dominují ryby a mořské plody, na druhé straně ovoce, zelenina, sýry a uzeniny. Při pohledu na visící parmské šunky, nespočet druhů sýrů a oliv není těžké místním závidět jejich každodenní výběr…
Bohužel zde nejsou žádné stánky, kde by se dalo na místě koupit něco k jídlu. (stav května 2022) Pokud však máme přespání s přístupem k lednici, můžeme se zásobit místními lahůdkami. Tržiště je otevřeno převážně od rána do poledne, poté najdeme pouze jednotlivé stánky.
Další oblíbenou oblastí v historickém centru je Svatý. Augustine (ve vlastnictví Piazza Sant'Agostino). I když spojenecké bomby dopadaly i na náměstí, můžeme vidět několik zajímavých barokních fasád. Je zde také několik hospod, kde se místní poflakují až do pozdních hodin.
Zajímavým příkladem modernější architektury je ulice Přes Domenico Chiodopodél kterého se táhnou 19. století arkády.
Posuneme-li se dále na severovýchod, dojdeme k protáhlému a modernímu Verdiho náměstí (vlastněné Piazza Giuseppe Verdi)která je jakousi bránou mezi starým a novým městem. Hlavní budova je chloubou náměstí pošta (vlastněná Ufficio Postale Poste Italiane)postavena několik let před vypuknutím druhé světové války. Byl zodpovědný za projekt Angiolo Mazzoni. Stavba má tajemství – vnitřní část věže je pokryta futuristickou mozaikou od Enrica Prampoliniho a Luigiho Fillia, která ukazuje letadla a lodě budoucnosti. Bohužel nemáme žádnou záruku, že to budeme moci vidět naživo, ale vždy můžeme zkusit požádat některého z pracovníků pošty, aby se na to podíval.
Doslova pár kroků od Verdiho náměstí najdeme Evropské náměstí (včetně Piazza Europa), která se vyznačuje skupinou veřejných budov postavených v první polovině Z dvacátého století ve stylu italského modernismu (také známého jako racionalismus), který vzkvétal za vlády fašistické strany. Italská moderna se výrazně lišila například od španělské moderny a syrová forma a tvar nebude každému po chuti. Kolem náměstí mj. Katedrála Krista Krále (italsky Cattedrale di Cristo Re) a radnice.
Svatý. George (italsky: Castello San Giorgio)
Již několik staletí dominuje historickému starému městu Svatý. George (italsky: Castello di San Giorgio), kterou lze bezesporu považovat za nejpůsobivější stopu dávné historie města. Nebyla to však rezidence místních panovníků, ale opevněná pevnost, která měla chránit přístup ze země a moře. Stavba zámku začala v r XIV nebo v XV století v místě stávající rozhledny.
Za projekt byli zodpovědní inženýři z Janova. Než pevnost na začátku nabyla definitivní podoby XVII století byla opakovaně posilována a rozšiřována. Vládci Janovské republiky v obavě z možného pokusu dobýt ligurské pobřeží vynakládali stále větší úsilí na správné zabezpečení nejdůležitějších přístavů.
V současné době funguje uvnitř zámku archeologické muzeum (ve vlastnictví Museo Del Castello). Sbírka je rozdělena na dvě části (každá z nich má vlastní patro) a pokrývá 10 místností.
Prehistorické sbírky, které ve druhé polovině, jsou vystaveny v prvním patře XIX století sešel vynikající italský paleontolog Giovanni Capellini. V této části muzea uvidíme mj nálezy náhrobních kamenů nebo artefakty z jedné z jeskyní na ostrově Palmaria.
V horním patře uvidíme nálezy z dob starého Říma a raného středověku, které pocházejí ze založení v r. 177 př. n. l. římská kolonie Záře. Existují mj. fragmenty soch a nástrojů používaných obyvateli v každodenním životě.
Kromě muzea má zámek také vyhlídkovou terasu. Ve skutečnosti existují dva typy hradních vstupenek: kombinovaná vstupenka (muzeum plus terasa) za sebou 5,50€ a také vstupenku na samotné terasy 3,50€. (k květnu 2022)
I když nemáme v plánu do areálu hradu vstoupit, můžeme se vydat k jeho hradbám, abychom si opevněné opevnění prohlédli zblízka a podívali se na město a okolí z výšky. Pokud se chcete dostat na hrad, můžete se vydat na dlouhou a únavnou (zejména na slunci) procházku nebo se na horu vydat zdarma výtahem a lanovkou. (k květnu 2022)
Výtah najdete v historickém centru na ulici Přes Indipendenza. Po dosažení vrcholu stačí přejít ulici Přes XX Settembre, kde najdeme stanici lanovky. Po výstupu nahoru se ocitnete u samotného vstupu do hradu. Výtah a lanovka jsou samoobslužné. Výstup na vrchol nám zabere doslova pár minut.
Arsenal a Muzeum námořní techniky
La Spezia, díky své strategické poloze uprostřed hluboké zátoky, již ve středověku sloužila jako důležitý přístav pro všechny mocnosti dominující v Ligurském moři.
Skutečný rozvoj města jako námořní základny však v druhé polovině upadl XIX stoletíkdy začala výstavba rozsáhlého námořního arzenálu. Nápady na vybudování komplexu tohoto typu se objevily již před sjednocením Itálie (např. v napoleonské éře). V 1849 vládci Sardinského království dokonce přijali dekret, který měl vést ke stavbě, ale první lopata byla zatlučena až po vytvoření nového sjednoceného království. Stavební práce na zděném arzenálu trvaly v letech 1862-1869 a přilákal do města mnoho ekonomických přistěhovalců.
Není těžké se nechat překvapit spojeneckými jednotkami, které v letech 1943-1945 téměř úplně zničili vojenskou infrastrukturu ve městě. Po válce byl arzenál přestavěn se zachováním 19. století rozložení a dodnes je jednou z nejdůležitějších základen italského námořnictva.
Bohužel je arzenál celý obehnán vysokou zdí a není přístupný turistům. Dojdeme pouze k historické vstupní bráně se vstupem do Muzeum námořní technologie (vlastněné Museo Tecnico Navale). Samotné muzeum se může na první pohled zdát nedůstojné. Vestibul a pokladna vypadají trochu jako z jiné doby a cena 1,55 EUR (k květnu 2022) se zdá být pro Itálii podezřele nízká.
V tomto případě však zdání klame. Uvnitř jsou shromážděny tisíce exponátů ukazujících vývoj techniky na přelomu století a výdobytky techniky z posledních dvou století.Samotné zařízení se může pochlubit největší sbírkou ze všech italských námořních muzeí. Těžko můžeme jednoznačně říci, zda je to pravda. Ačkoli Námořní muzeum v Janově je rozměrově větší (zabere několik pater), ale zde je sklizeň více kumulativní.
V muzeu uvidíme mj.
- přes sto modelů lodí: od historických egyptských, římských či řeckých lodí, přes středověké galéry (včetně modelu vikingských lodí nebo lodi Santa María, která se expedice účastnila Kryštof Kolumbus v 1492), po XIX a 20. století majestátní jednotky,
- makety arzenálu – jedna ukazuje podobu základny po spojeneckých útocích, druhá komplex v dnešní podobě,
- výstava věnovaná práci na první mobilní rozhlasové stanici, za kterou byl zodpovědný Guglielmo Marconi,
- vybavení používané při práci pod vodou nebo v ponorkách,
- děla, děla, torpéda a zbraně,
- medaile a jiné memorabilie za zásluhy v oblasti rozvoje italského námořnictva.
Podle nás je ale největší z muzejních pokladů ve druhém patře a nepozornější turisté by ho mohli i minout. V jedné z místností, tzv Sala delle Polene (Sala delle Polene), vydané 28 soch, které dříve zdobily přední části lodí. Některé z nich zobrazují mytologické postavy nebo lidi – mezi ně patří Herakles podle vzoru starověké sochy Hérakla z Farnes, Minegra S 18. století, první král sjednocené Itálie Viktor Emanuel II nebo královna Velké Británie Viktorie.
Druhá (menší) skupina soch se zaměřuje na bytosti a symboly. Mezi nimi uvidíme mj drak, lev nebo mlok. Nejstarší sochy pocházejí z XVII stoletía nejnovější z minulého století.
Můžeme jet výtahem nebo jít po schodech nahoru. Kromě sálu Galion najdete v prvním patře další místnost s výstavou fotografií.
Z pohledu neitalsky mluvícího turisty je největší nevýhodou muzea to, že jen některé popisy jsou přeloženy do angličtiny. (stav května 2022) Vzhledem ke vstupní ceně by nás to ale nemělo odradit - modely lodí nebo obrovské sochy dříve zdobící čela lodí nepotřebují mnoho slov překladu.
