Basilejské muzeum umění (německy: Kunstmuseum) je jedním z nejvýznamnějších kulturních zařízení ve Švýcarsku a má největší sbírku umění v zemi. Muzeum se může pochlubit sbírkou přes 4 tisíce exponáty (obrazy, sochy a instalace) a sbírku několik set tisíc výtisky a výkresy.
Dějiny
Počátky sbírky se datují zpět XVI stoletíkdyž právník a sběratel umění Basilius Amerbach koupil asi tucet děl do rodinné sbírky Hans Holbein mladší. Rodina Amerbachů, stejně jako mnoho jiných bohatých rodin v tomto období, měla vlastní sbírku exponátů a relikvií (německy: Amerbach-Kabinett). Basilius se projevil jako mecenáš umění a znalec historie, zejména starověku. Kromě rozšiřování sbírky uměleckých děl také financoval archeologické vykopávky v okolí divadla ve starobylém městě Augusta Raurica, které bylo nedaleko dnešní Basileje.
V 1661 město Basilej ve spolupráci s místní univerzitou zakoupilo rodinnou sbírku Amerbachů a zároveň založilo městskou sbírku umění. Na tomto místě stojí za zmínku, že sbírky byly zpřístupněny veřejnosti, což se také stalo sbírky prvního volně přístupného muzea umění na světě.
Picasso v Kunstmuseum
Sbírka muzea zahrnuje sbírku sedmi děl Pablo Picasso. Je s nimi spojen zajímavý (a dramatický) příběh. Stále v 1967 V muzeu byla vystavena pouze dvě díla španělského umělce zapůjčená ze soukromé sbírky magnáta a majitele letecké společnosti Peter G. Staechelin.
20. dubna 1967 rok letadla letecké společnosti Staechelina Globe Air havarovalo poblíž letiště v kyperské oblasti Nikósie. Při havárii zahynulo 126 cestujících a společnost byla na pokraji krachu. Staechelin byl nucen rozhodnout se prodat největší rodinné poklady, včetně dvou Picassova děl. Informace o možnosti zmizení obrazů z basilejského muzea dojala obyvatele natolik, že vedla k referendu, ve kterém bylo rozhodnuto o koupi dvou děl za peníze města. Je to asi jediná taková událost v historii světa, kdy se obyvatelé rozhodli nakupovat umělecká díla přímo z rozpočtu.
Tato situace se španělského umělce dotkla natolik, že se rozhodl muzeu darovat další čtyři svá díla.
Na začátku jsme se zmínili o sedmi dílech Picassa a dosud jsme popsali historii šesti z nich. Sedmý obraz od mistra daroval muzeu milionář Maja Sacher, dcera zakladatele firmy La Roche. Podle vyprávění místních obyvatel bohatá žena jen sundala obraz ze zdi a bez obalu ho přinesla zpět do muzea.
Budova
Kunstmuseum v současnosti sídlí ve dvou budovách. V hlavní budově (něm. Hauptbau) z prvního poločasu Z dvacátého století vystavena díla z období: od 14. století do roku 1950. Druhá budova (Germ. Neubau) byl uveden do užívání v dubnu 2016 a kromě výstavy děl vzniklých po roce 1950 se v jeho zdech pořádají i dočasné výstavy. Obě budovy jsou propojeny podzemním tunelem.
Hauptbau - od 14. století do roku 1950
Budova Hauptbau je vysoká tři podlaží. V přízemí se nachází mj šatna, obchod, WC a pokladna. Díla byla vystavena v prvním a druhém patře. V prvním patře najdete díla vytvořená od čtrnáctého do devatenáctého století, rozdělená na díla starých mistrů a klasickou modernu.
Na co stojí v prvním patře pozornost?
- práce Hans Holbein mladšívčetně mocného obrazu Ježíše Krista ležícího v hrobě
- práce Vincent van Goghvčetně obrázku Marguerite Gachet u klavírukteré by si čtenáři obeznámení s filmem měli spojovat Váš Vincent,
- díla holandských a vlámských mistrů, zobrazující mj krajiny a interiéry kostelů.
V prvním patře uvidíme díla mj Peter Rubens, Rembrandt, Claude Monete, Paul Gaugain -li Pieter Bruegel.
V této části muzea vyniká sbírka krajin zachycujících švýcarské Alpy a život jejich obyvatel. Množství a kvalita práce je opravdu působivá. Na stěnách visí mj dechberoucí obrazy německého malíře Josef Anton Koch (1768-1839) nebo díla švýcarského umělce Johann Ludwig Aberli (1723-1786).
V celém druhém patře jsou vystaveny sbírky děl z první poloviny 20. století. Tento díl jistě osloví všechny sympatizanty modernismu.
Kromě děl zmíněného Pabla Picassa uvidíme i díla mj. Marc Chagall, Salvador dali, Max Ernst, Fernand Léger, Edvard Munch (dílo Vampire II) popř Joana Miró.
Více informací o nejvýznamnějších dílech a muzejní sbírce naleznete na oficiálních stránkách muzea (v angličtině).
Neubau - současné umění po roce 1950
V nové budově (německy Neubau) uvidíme díla současného umění (obrazy a instalace) a dočasné výstavy. Díla mj. Andy Warhol a další slavní umělci.
Návštěva Muzea umění
Basel Kunstmuseum se nachází téměř v centru historického starého města, doslova pár minut od katedrály.
Pro klidnou návštěvu muzea bychom si měli naplánovat cca 2 až 3 hodiny. Pokud nás zajímá pouze budova Hauptbau, minimální doba potřebná k prohlédnutí sbírky je 1,5 až 2 hodiny.
S batohem nebo velkým fotoaparátem do muzea nevstoupíme. Obě tyto věci musíme nechat ve skříni. K uzavření skříňky potřebujeme minci 1 nebo 2 CHF.
Otevírací doba (aktualizováno říjen 2022)
- Pondělí: zavřeno
- Úterý: 10:00-18:00
- Středa: 10:00-20:00
- Čtvrtek–neděle: 10–18 hodin
Ceny vstupenek (aktualizováno v říjnu 2022)
- stálý odběr (dospělí) - 16 CHF
- stálý odběr (děti do 13 let) - zdarma
- stálý odběr (děti a dorost 13-19 let a studenti 20-30 let) - 8 CHF
- stálý odběr (zdravotně postižení s dokladem) - CHF 8
- trvalý a dočasný odběr (dospělí) - 25 CHF
- trvalý a dočasný odběr (děti do 13 let) - zdarma
- trvalý a dočasný odběr (děti a dorost 13-19) - CHF 8
- trvalý a dočasný odběr (a studenti 20-30 let) - 13 CHF
- trvalý a dočasný odběr (zdravotně postižení s dokladem) - CHF 13
Držitelé Basel Card platí poloviční cenu.
Happy Hour – volný vstup do Kunstmusea (aktualizováno říjen 2022)
V muzeu je happy hour, tedy čas před zavírací dobou, kdy máme vstup zdarma. V úterý, čtvrtek a pátek je happy hour od 17:00 do 18:00 a ve středu od 17:00 do 20:00.
První neděli v měsíci budeme mít celý den vstup zdarma.
Pamatujte, že to platí pouze pro trvalou sbírku.
Pokud chcete akci využít, musíte zajít k pokladně a vyzvednout si volnou vstupenku a nálepku. Prohlédnout si celou sbírku i ve starší budově (Hauptbau) však bude za pouhou hodinu nesmírně obtížné.
Pokud zůstaneme ve městě déle, můžeme muzeum navštívit dvakrát. Jedna návštěva by měla být věnována sbírce od čtrnáctého do devatenáctého století a druhá sbírce ve druhém patře pokrývající století dvacáté a možná i druhé budově.
