Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Staré Město je výkladní skříní a chloubou Lublinu. Ne každý si však uvědomuje, že se vůbec nejedná o nejstarší oblast Kozí město. Archeologické nálezy potvrzují, že první osady již existovaly na kopci Czwartek, Grodzisku a v oblasti dnešního zámku.
Staré město Lublin je jedno z nejlepších zachovalé historické architektonické a urbanistické celky u nás. Přežilo dokonce až do našich dob 70 % původní zástavby, a nejstarší stavby pamatují středověk. Přestože Staré Město nezabírá příliš velkou plochu (má rozlohu pouze cca 1 km2), je plná četných památek a zajímavých, i když někdy ne zcela zjevných míst. Každoročně je oceňují polští i zahraniční turisté, kteří se hrnou do hlavního města regionu Lublin.
Staré město v Lublinu – co stojí za to vidět?
Hned na úvod se sluší zmínit, že někteří lidé si mylně spojují lublinské Staré Město s Lublinský hradjehož originální architektura může diváka zpočátku ohromit. Zámek se však nenachází na území Starého Města (administrativně od roku 2009 patří do dnešního Starého Města, historické Staré Město však končí obrannými hradbami) a samotný areál této čtvrti skrývá mnoho další zajímavá místa a budovy. Níže jsme pro vás připravili seznam vybraných památek a zajímavostí, které podle nás stojí za větší pozornost.
Krakovská brána: Muzeum historie města Lublin
Prohlídku starého města Lublinu můžeme začít od Krakovská brána, jedna ze dvou původních městských bran, která je dnes jedním z nejvýznamnějších symbolů Lublinu.
Krakovská brána byla součástí původního obranného opevnění postaveného napůl XIV století s iniciativou Kazimír Veliký. Byl postaven v gotickém slohu a dnešní podobu získal až ke konci Osmnácté stoletíkdy byla přikryta barokní helmicí.
Dnes se v něm nachází Muzeum historie města Lublin představení historie města. Za pozornost stojí hodinový zvon poškozený za 2. světové války, který byl ulit XVI století.
V oblasti Jde na sever od Krakovské brány Ulice Szambelańskakterý se táhl podél městských hradeb nahrazených XIX století nájemní domy. Procházka po něm nám přiblíží atmosféru úzkých středověkých uliček.
Tržní náměstí a historické činžovní domy
Nejkrásnější nájemní domy v Lublinu najdete na Tržním náměstí, které je srdcem historického Lublinu. Některé zdejší budovy a vyvýšeniny byly zničeny během bombardování 2. světové války a za svůj dnešní vzhled vděčí poválečné rekonstrukci a obnově. Mnohé z dnes obdivovaných sgrafitových dekorací vznikly v 50. letech 20. století.
Můžeme začít objevovat budovy Tržního náměstí Bytový dům Klonowicz (Rynek 2) zdobené medailony na fasádě zobrazující busty lidí spojených s Lublinem: Wincenta Pol, renesanční básník Biernata z Lublinu, Sebastian Fabian Klonowic a Jan Kochanowski. V tomto domě bydlel v minulosti třetí z nich - radní, starosta a básník na pomezí renesance a baroka.
O kus dál najdeme další zajímavý činžák (Rynek 4), který v 50. letech 20. století zdobily výjevy z r. legendy o Ďáblově tlapě.
Nájemní dům číslo 19 byl pokryt motivy souvisejícími s životem Jana Kochanowského, který s ním, kupodivu, neměl (asi) mnoho společného. Na fasádě je portrét umělce a výjevy z měst, kde básník během svého života pobýval (včetně Lublinu, Varšavy, Czarnolasu, Paříže a Padovy).
Východní průčelí si nesmíte nechat ujít Nájemní dům Konopniców (Rynek 12), který v minulosti patřil k bohaté měšťanské rodině. Její pokoje měly hostit takové celebrity jako Jan III Sobieski, švédský král Karel XII nebo carové Vasyl Szujski a Petr Veliký. Fasáda budovy se vyznačuje unikátní výzdobou provedenou v manýristickém stylu, která vznikla při přestavbě v r druhé polovině šestnáctého století. Jeho současná barva je stejná, jakou viděli návštěvníci XVI století Lublin a byl objeven při restaurátorských pracích prováděných poměrně nedávno.
Na severním konci východního průčelí uvidíme nájemní dům Pod Lwami (Rynek 9)která získala svou přezdívku na počest soch lvů z vápence, které ji zdobí. V současné době se v jeho přízemí nachází oblíbená restaurace Mandragora s nabídkou židovské kuchyně.
Poslední z námi popsaných nájemních domů najdete na Trh 16. V 50. letech 20. století byl tento pomník vyzdoben hudebními motivy v technice sgrafita, díky čemuž získal přízv. Muzikantský nájemní dům.
Výše jsme představili pouze výběr nájemních domů v okolí Lublinského náměstí. Nic vám však nebrání podívat se blíže na ostatní a přitom pochytat různé motivy či zvěčněné postavičky.
Korunní tribunál
Je to typické pro Lublinské náměstí žlutá budova je bývalá Staroměstská radnice, ve které se nacházela Korunní tribunál. Konaly se zde soudní případy malopolské šlechty. To přispělo k rozvoji města a dokonce i v době pádu tribunálu (magnáti obsadili svá místa svými lidmi, aby získali příznivé rozsudky), přitahovalo Lublin mnoho návštěvníků. Podle pověsti se zde měl konat čertovský soud, který skončil odrazem na stole černá tlapa (který uvidíme v muzeu na zámku Lublin). Dnes se v budově nachází Svatební síň a trasa lublinského metra.
Lublinská podzemní trasa
V Lublinu, jako třeba v Sandomierz, se můžeme vydat na výlet podzemím vedoucím pod ulicemi Starého Města. Trasa lublinského metra je cca 280 m a vznikla díky propojení starých sklepů, z nichž nejstarší jsou datovány do počátků XVI století.
Pro návštěvníky jsou připraveny výstavy přibližující historii města. Zvláště pozoruhodný je mezi nimi pohyblivý model zobrazující události velkého požáru, který zasáhl Lublin 1719.
Prohlídková trasa začíná u Korunního tribunálu a končí v Náměstí po farním kostele. Při návštěvě sestupujeme ještě hluboko 12 m. Prohlídka trvá cca 40 minut. Aktuální otevírací dobu a dny, ceny vstupenek a návštěvní řád naleznete na této stránce.
Sklepy pod Fortunou
Jednou z nejneobvyklejších a v poslední době turistům přístupných lublinských památek je tzv sklepy pod Fortunou to je komplex renesančních vinných sklepů s unikátními malbami ze 16. století.
Dochované fresky jsou vzácným dílem měšťanského umění - plné mytologických motivů a odkazů na antickou filozofii. Je velmi možné, že se zaměstnanci Ústředního tribunálu, kteří se z práce vykradli dnes již neexistující podzemní chodbou, opili ve sklepě. Možná to byli oni, kdo zničil malovanou postavu filozofa Demokrita tím, že níže dodal: „Jsi hloupý“. Kromě obrazů ve Sklepech si můžeme prohlédnout multimediální výstavu přibližující historii města. Muzeum se nachází v nájemním domě rodiny Lubomelských na ulici Trh 8.
arcikatedrála
arcikatedrála je jedním z nejstarších příkladů raně barokní architektury v Polsku. Chrám byl postaven mezi 1586-1625 v oblastech patřících jezuitům, kteří vedli kolej v Lublinu. Za jeho návrh byli zodpovědní dva italští jezuitští architekti: John (Giovanni) Maria Bernardoni (známý také z jeho práce na kostel svatých Petra a Pavla v Krakově) a Giuseppe Brizio.
Chrám prošel ve své historii několika významnými přestavbami. První byl způsoben požárem v 1752, po které si objekt vyžádal důkladnou rekonstrukci. Některé prvky původní výzdoby se naštěstí dochovaly, včetně hlavního oltáře ze středu XVII století. Při restaurování byla postavena nová klenba pokrytá malbami Józef Meyer (králův dvorní malíř Augusta III), která zdobila celý interiér kostela.
V 1773 byl rozpuštěn jezuitský řád a jejich majetek byl převeden na trinitáře. Ti však neměli potřebné prostředky na údržbu areálu a nakonec převzali barokní kostel 18. století byl používán jako… sklad obilí. Situace se obrátila 1805 kdy bylo zřízeno lublinské biskupství a do jeho sídla byl přenesen bývalý jezuitský kostel. Brzy poté začala přestavba chrámu, po které získal klasicistní rysy. Zároveň však byly zbořeny zbývající budovy jezuitské koleje. Nejvýznamnější stopou bývalého areálu, kromě samotné katedrály, je Trojiční věž, která v minulosti sloužila jako brána oddělující Staré Město od areálu kláštera.
Při návštěvě katedrály stojí za pozornost mj pro: hlavní oltář, obrazy pokrývající klenbu od Meyera, křtitelnice z XIV století (převzato z již neexistujícího farního kostela) a barokní malby v presbytáři štětcem Franciszek Lekszycki (Poslední večeře a Herodova slavnost). Po zakoupení vstupenky můžeme také navštívit akustická sakristie a krypty. Sakristie, přestavěná po válečné zkáze, se vyznačuje takovou klenbou, že v rohu druhém je dokonale slyšitelný hlas člověka stojícího v jednom rohu. Můžete také sledovat zde sbírky liturgických roucha. V kryptách jsou pohřbeni biskupové z Lublinu, včetně arcibiskupa Józefa Życińského, který zemřel v roce 2011.
V levé lodi kostela je vidět kopie obrazu Panny Marie Čenstochovské. Je s ním spojena Zajímavý příběh. V 1949 modlím se lidé viděli slzy na Mariině tváři. Obraz byl považován za pláč (podle některých svědků to měly být slzy krve). Jmenovaná skupina expertů nebyla schopna určit, co byla kapalina vycházející z plátna. Orgány Polské lidové republiky reagovaly mimořádně drasticky. Lublin byl odříznut od zbytku země (spojení PKS byla pozastavena) a ti, kteří se účastnili služeb, byli postaveni před soud a uvězněni. Příslušníci gdaňského PZPR zřejmě vydali oficiální oznámení, ve kterém to uvedli Naše Paní nemůže plakat, protože… v časech míru pro to nejsou žádné důvody. Navzdory trápení a protivenstvím víra v zázrak přežila dodnes. Každý rok v den výročí těchto událostí (tj. 6. července) slouží slavnostní mše, které se účastní četní poutníci.
Trynitarska Tower: muzeum a nejlepší vyhlídka v Lublinu
Trinitární věžuvnitř kterého se dnes nachází Arcidiecézní muzeum náboženského umění, je jednou z nejzajímavějších památek starého města Lublin. Těžko uvěřit, že tato stavba bývala skromnou branou vedoucí do jezuitského kláštera. Jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby provedené v prvních desetiletích XIX století podle návrhu Antonio Corazzipoté získal svou současnou výšku (60 m) a novogotický styl.
Vyhlídková plošina je považována za největší atrakci věže, je považována za jednu z nejlepších vyhlídek v Lublinukterá se nachází ve výšce cca 40 m. Stačí jen trochu porazit 200 krokůtak, že naše oči uvidí příjemné panorama bližšího i vzdálenějšího okolí.
Název věže odkazuje na trinitáři, tedy členů Řád Nejsvětější Trojicekdo v Osmnácté století převzali budovy, které dříve vlastnili jezuité. V horní části budovy najdeme cínového kohouta, se kterým se pojí různé městské legendy. Podle některých má prostě hlídat město a podle jiných se otáčí kolem své osy, ale jen když pod ním projde ctnostná žena (což se prý stává extrémně zřídka…).
Staré divadlo
Další památkou v jihovýchodní části lublinského Starého Města je Staré divadlo. Zajímavým faktem je, že ano druhé nejstarší divadelní zařízení v Polsku (hned po Starý Teatr im. Heleny Modrzejewské v Krakově). Jeho budova byla postavena v r 1822 s iniciativou Łukasz Rodakiewicz a dříve se jmenoval Divadlo Makowski (od jména majitelů mnoha let).
Staré divadlo nepatřilo k největším, protože bylo postaveno na místě dřívějších nájemních domů. Po výstavbě honosnějšího Divadlo Juliusz Osterwa starší scéna v Lublinu byla pronajímána především cestujícím činoherním souborům a 1907 v budově vzniklo jedno z nejstarších kin v Polsku.
V 2012 byla dokončena rekonstrukce zařízení. Dnes můžeme zajít na jedno z představení nebo navštívit divadlo při komentované prohlídce (více informací zde).
Kámen neštěstí
Hned za Trinitářskou věží se nachází dosti „nebezpečná“ lublinská kuriozita, tzv kámen neštěstí. Podle pověsti měl kat na tomto balvanu pokácet nevinného muže. Od tohoto okamžiku kámen přinesl smrt a zkázu. Každý, kdo se ho pokusil vložit do své budovy, zemřel. Destruktivní role balvanu podle všeho pokračuje. Podle vyprávění místních obyvatel při bombardování Lublinu v 1939 většina lidí měla zemřít v Jezuické ulici (tedy kde leží kámen). Návštěvníkům se doporučuje, aby se pro jistotu balvanu nedotýkali.
Půlkruhová věž (gotická)
Historie lublinského opevnění sahá zpět XIV století. V 1341 město napadli a vyplenili Tataři, což vedlo krále Kazimíra Velikého k založení cihlového prstence obranných zdí na ochranu tehdejšího Lublinu. Jedna ze dvou bran byla přístupná uvnitř města - Krakovská brána popsaná na začátku a Grodzka brána, o které se zmíníme dále v článku. Hradby kromě bran umožňovaly i branky, kterých bylo šest.
Jednou z nejzajímavějších památek starého opevnění je zrekonstruované opevnění ze 14. Půlkruhová věž (také nazývaný gotický). Za svůj název vděčí své charakteristické podobě, protože byla otevřená směrem k městu. V době, kdy stavba plnila obrannou funkci, se o ni staral kupecký cech. Později se v jeho interiéru vyráběly svíčky.
Zvědavost Zájemci zejména o středověké opevnění se mohou vydat na severozápadní konec Starého Města, kde se nacházejí malé fragmenty kulaté věže, která byla zničena při požáru v r. XVII století a nikdy nebyl obnoven. Najdeme ji na dvoře domu na adrese Lubartowska 25.
Svatý. Stanislava biskupa mučedníka (Bazilika otců dominikánů) v Lublinu
Nachází se v ulici Złota bazilika působí dojmem, že je trochu sevřený mezi staroměstskými činžáky. Kostel na tomto místě byl postaven napůl XIII stoletíale současný chrám je z příštího století. Bylo přestavěno v r šestnácté století. Stojí za pozornost umístěné v kostele obraz znázorňující požár Lublinu z roku 1719. Živel ustal po procesí, ve kterém byly neseny relikvie svatého Kříže. Zde se nacházely až do r 1991když byly ukradeny z chrámu. Dodnes se bohužel nepodařilo získat zpět.
Při návštěvě baziliky se vyplatí bez spěchu projít četné kaple (jsou všechny pohromadě 11), které zachovaly různé památky a umělecká díla, včetně: Renesanční náhrobky Mikołaje a Piotra Firleje v rodinné kapli Firlejů nebo zmíněný obraz znázorňující požár Lublinu, zavěšený v kapli Szaniawského.
Při návštěvě baziliky nezapomeňte zkontrolovat pokladnici, kde mj. stůl, u kterého byl podepsán akt Lublinské unie. Návštěva baziliky je zdarma. Aktuální otevírací dobu a návštěvní řád naleznete zde.
Náměstí Po Farze a vyhlídka Castle Hill
Náměstí se základy je pozůstatkem lublinského farního kostela. Měl ji postavit Leszek Černý, který snil o andělu, který na tomto místě podává vládci meč. Princ to vzal jako znamení od Boha a po svém vítězství nad Yotvingiany postavil v Lublinu kostel. Budova byla mnohokrát zničena a přestavěna. Nakonec byl zbořen rozhodnutím carských úřadů v r 1846což bylo odůvodněno špatným technickým stavem památky. Zbývající zařízení bylo umístěno v jiných chrámech.
Z bývalého chrámu se dochoval obrys základů a proměnil se v příjemné náměstí. Vedle zříceniny byl umístěn bronzový model neexistujícího kostela. Plac po Farze je také jednou z oblíbených vyhlídek, protože z terasy orientované na východ můžeme obdivovat Zámecký vrch.
Po opuštění náměstí po schodech na východní straně dojdeme Alej Władysława Panasekterá vede dolů (mimo Staré Město) podél obnovené obranné zdi.
V oblasti na jihozápadním konci Plac po Farze najdeme vchod vedoucí do půvabné ulice Do Farzekterá je ne bez nadsázky považována za jednu z nejatmosféričtějších uliček Lublinu.
Brána Grodzka
Brána Grodzka, také zvaný Židovská brána, byl druhým vstupním bodem do opevněného města. Bylo vestavěno XIV století při stavbě prvního cihlového opevnění Lublinu. Dnes je obrácena k mostu spojujícímu Staré Město se Zámeckým vrchem, v minulosti však byla průchodem mezi křesťanskou částí města a již neexistující židovskou čtvrtí.
Dnešní klasicistní podobu získala brána v r druhé polovině osmnáctého století. Byl přepracován rodákem z Itálie Dominik Merlini (dvorní architekt krále Stanisława Augusta Poniatowského). Po přestavbě brána ztratila obranné kvality. Při pohledu na horní část budovy ze strany Starého Města okamžitě spatříme monogram SAR (od Stanislaus Augustus Rex, tj. Stanisław August Król) a datum MDCCLXXV.
Dnes je brána sídlem centra "Grodzka Gate - NN Theatre", které pečuje o historické dědictví města. Na jejich oficiálních stránkách najdete četné články představující historii Koziho Gródu a jeho více i méně známých památek.
Muzeum katedry historie farmacie (Cefarm Museum of Pharmacy)
Jednou z méně známých atrakcí starého města Lublinu je muzeum lékárny, které se nachází v přízemí historického činžovního domu s 18. století (adresa: Grodzka 5a). V prostorách historické lékárny si můžeme prohlédnout starožitné interiérové vybavení a předměty sloužící ke skladování a prodeji léků (včetně vah, nádob, knih).
Návštěva muzea je zdarma (doporučený příspěvek). Během návštěvy nám může pracovník sdělit mnoho zajímavostí o bývalé práci lékárníka. Nejlepší je ověřit si dny a hodiny návštěvy před příjezdem, kdy jsme naposledy kontrolovali, že muzeum bylo otevřeno od středy do soboty.
Nájemní dům s grafikou Andrzeje Kota
Při procházce ke Grodzské bráně si nenechte ujít fasádu nájemního domu na adrese Grodzka 17, kde mezery mezi patry zdobí charakteristická kočičí grafika. Souvisely s díly zesnulého W. 2015 a lublinský grafik žijící v sousedství Andrzej Kot.
Večerní procházka po Starém Městě Lublinu
Blíže k večeru ukazuje staré město Lublin svým návštěvníkům svou druhou tvář. Turistů, které nahrazují místní, kteří chodí do místních barů a restaurací, výrazně ubývá. Za teplých letních večerů to v celé čtvrti kypí životem a umělé osvětlení dodává ulicím a památkám úplně jinou atmosféru.
