Německý hrad v Malbork průvodci ji vtipně nazývají největší hromadou cihel v Evropě. Pruští architekti si zřejmě spočítali, že pokud by tato stavba byla rozebrána, na stavbu městečka by stačily cihly. Pravděpodobně ano největší středověký hrad postavený z cihel (Soutěží o titul největšího středověkého hradu spolu se vztyčeným z kamene u syrského hradu Krak des Chevaliers).
Rytíři s kříži na pláštích
Historie hradu Malbork je nerozlučně spjata s německý řád. Podle jedné hypotézy bývala vedle tvrze tajemné město Zantyr. Vybral si ho za své sídlo biskup Christian z Oliwy. V tomto městě začal stavět kostel, aby se Zantyr stal srdcem misionářské činnosti v oblastech obývaných Prusy. Zde stojí za zmínku, že činnost biskupa a jím založených dobrzyňských rytířů byla spíše mírová a evangelizační než politická. bohužel v roce 1233 byl biskup zajat čehož němečtí rytíři pilně využívali, aby se zmocnili nadvlády nad Pruskem a zároveň vyplenili Zantyr. Přestože archeologové uvádějí několik hypotetických míst, kde by se tato tvrz mohla nacházet, výzkumy provedené před několika lety odhalily, že pod tzv. "latinská škola"Jsou umístěny základy obranných staveb z období středověku. Možná tak Řád německých rytířů ve 13. století postaveno zde malý cihlový hrad. Co je vedlo k rozhodnutí opustit opevnění a postavit hrad o pár set metrů dál? S největší pravděpodobností budova byla postavena příliš blízko k řece které hrozilo zhroucením celého zařízení.
Hlavní město Řádu nemocnice Panny Marie Německého domu v Jeruzalémě
V důsledku mnoha aktivit, které neodpovídaly ideálům Řádu, vytvořili němečtí rytíři během několika desítek let na dobytých územích výkonný stát. Situace v Jeruzalémě bylo to stále horší a horší a po pádu Akkonu v roce 1291 to bylo dokonce tragické. Z tohoto důvodu také bydlí v Benátkách Velmistr Siegfried von Feuchtwangen rozhodlo stěhování do Malborku. Začínalo období lesku hradu. Organizace mnišského státu úzce souvisela s jeho vojenským charakterem.
Nejvyšší funkce jednal Velký mistrkterý v nejdůležitějších věcech omezovala pouze generální kapitola. V ní složení vcházeli velitelé nejvýznamnějších hradů (např. velký špitálník byl velitelem Elblągu a velký velitel byl nadřízeným Malborku). navíc privilegované funkce oni dělali bratr rytíři, bratři kněží a bratři služebníci. Bylo to charakteristické pro Řád německých rytířů systém plavebních komor umístěných ne více než jeden den chůze od sebe. to bylo související s právním státem podle kterého bratři nesměli spát mimo zdi sídla řádu.
Vraždy a únosy
Osud Malborku, stejně jako osud celého germánského státu, byl značně pohnutý. Jedna z nejkrvavějších epizod v historii hradu byla vražda velmistra Wernera von Orselna, vyrobený 18. listopadu 1330 jedním z řádových rytířů - Jana von Endorf. Příčiny tohoto zločinu jsou stále neznámé. Podle nejstaršího konceptu byl Endorf šílený. Ten měl čekat na velmistra u vchodu do hradního kostela (Zlatá brána) a představeného dvakrát bodnout nožem. Postupem času se však objevily nové koncepce: Endorf měl kritizovat brutální politiku Řádu německých rytířů v Litvě, nechtěl se podvolit trestu, který mu byl uložen, ani se hádat s velmistrem o zajatého koně. Možná byla vražda odvetou za sexuální obtěžování nebo znásilnění (Karol Bunsch představil literární vizi této verze). Někteří učenci jdou ještě dále a odmítají zprávu o Endorfově vině s tím, že zločin byl výsledkem politického boje uvnitř Řádu. Byl zde také germánský hrad vězení pro mnoho významné osobnosti. Zůstal v Malborkových celách kníže Kiejstut. Podle legendy mu němečtí rytíři nedopatřením přidělili stráž z Litvy. Chytrý Kiejstut přesvědčil svého krajana, aby se vrátil do vlasti a v roce 1361 s ním uprchl. Takové štěstí neměl kníže Januszkterého Řád německých rytířů dvakrát unesli! Pokaždé se vládce Masovia musel pokusit osvobodit mazovského vládce z Malborku Władysław Jagiełło.
Velká válka
Bitva u Grunwaldu vážně otřásl mocí germánského státu. Vše nasvědčuje tomu, že pokud Władysław Jagiełło hned po bitvě vyslal svá lehká vojska k Malborku, hrad by se dostal do jeho rukou již v roce 1410. To se však nestalo (možná šlo o promyšlený krok Jagiełła, který potřeboval Řád jako společného nepřítele konsolidujícího Polsko a Litvu) a Poláci byli nuceni mohutnou pevnost obléhat. Jak uvádí Jan Długosz, Malbork se na začátku obléhání málem dostal do polských rukou: Zmínění dva rytíři Jakub a Dobiesław nepovažovali za vhodné přestat bojovat, ale brzy poté, co město dobyli s vysunutými kopími, přispěchali s hlasitý výkřik do kostela poblíž hradeb s úmyslem získat hrad. Pokud by jim se stejnou odvahou přišla na pomoc královská armáda, mohl být v tu chvíli dobýt hrad Malbork, protože přístup k němu byl otevřený velkým, dosud nezastřešeným průlomem, kterým se mohli vojáci probít. Zdálo se, že osud pevnosti je odsouzen k záhubě, a obléhání se zpočátku řídilo přáním Poláků. Stačí říci, že čeští žoldnéři slíbili polskému králi otevřít brány hradu. bohužel Polské rytířstvo tento plán odmítlo a považovalo ho za nečestný. Kvůli nedostatku viditelných úspěchů opustil Władysław Jagiełło obléhání a vrátil se s armádou do země. Podle Jana Długosze toto chybné rozhodnutí provázelo zvláštní znamení. Když byl totiž králův ryzák, na kterém seděl během velké bitvy, přiveden ke králi, hlasitě křičel a tloukl kopyty. Když král vkládal nohu do třmenu, (kůň) náhle padl mrtvý. Nepovedené obléhání získal slávu Velitel Świecie Henryk von Plauen. Právě díky jeho rozhodnutí vydat se rychle na Malbork se hrad nedostal do rukou Poláků.
Pod polskou nadvládou
To však nemohlo zachránit Řád německých rytířů. Třináctiletá válkakterá vypukla v roce 1454 vedla k dobytí hradu polským vojskem. Král Kazimierz Jagiellończyk nesdílel dilemata rytířů svého otce. Hrad koupil od českého žoldnéřského vůdce Oldrzycha Czerwonky. Brzy poté, v důsledku zrady, Poláci ztratili město Malbork, ale to nemohlo změnit osud konfliktu. Doba hradů byla pryč přesně do historieMalbork však sehrál důležitou roli v historii naší země. Král Zygmunt August zde umístil námořní komisijehož úkolem bylo řídit námořnictvo. Malbork určil jeho sídlo Stefan Batory během války s odbojným Gdaňskem. V roce 1626 se hrad dostal do švédských rukou a byl těžce zničen. Nesporně pevnost se vrátila pod polskou nadvládunicméně její rekonstrukce nebyla dokončena protože začátek nové války se Švédy lidově zvaný povodeň. Polský stát, který upadal ke kolapsu, již nebyl schopen obnovit lesk zdevastované budovy.
Osud
Po prvním rozdělení Polska obsadili Malbork Prusové. Jejich pravidlem je postupná devastace zařízeníkoho dělal funkci kasáren a vojenských skladů. Nesporně z roku 1817 začala první rekonstrukce Malborkova tvrz se však pokus o přeměnu gotického hradu v romantickou stavbu setkal s kritikou i mezi současníky. Naštěstí se v roce 1882 ujal přestavby Konrad Steinbrecht, kterému předcházely důkladné historické a architektonické rozbory. Vojenské operace roku 1945 téměř zničily dílo pruských architektů. Zámek byl vážně poškozen Úřady Polské lidové republiky nejprve uvažovaly o demolici budovy. Naštěstí zdravý rozum zvítězil nad ideologií a bylo rozhodnuto obnovit Malborku slávu.
Malbork kuriozity
Je celkem pravděpodobněže Řád německých rytířů stavěl pevnost v Malborku podle vzoru abbásovské pevnosti Uk-Haidir. Svědčit o tom mohou některá architektonická řešení a fasáda Paláce velmistrů. Neexistují žádné přímé důkazy o spojení mezi Malborkem a arabskou pevností, nicméně tento koncept by neměl být odmítnut. Malbork byl také poutním střediskem. Místo, kam poutníci směřovali bývalá kaple svatého Vavřince. Některé zdroje uvádějí, že zde mohly být pozůstatky tohoto mučedníka z prvních století křesťanství. V Malborku se také nachází jeden z největších na světě (a možná největší) sochy P. Marie.
Postava vznikla na konci čtrnáctého století a počítala se přes osm metrů vysoká. Bylo umístěno ve vnějším výklenku zámeckého kostela a pokryty mozaikou. Přežil až do roku 1945, kdy byl zničen dělostřeleckými granáty. Naštěstí v důsledku snahy historiků, průvodců a milovníků hradu socha byla úspěšně obnovena, s použitím dochovaného materiálu ze staré postavy. Madonu pokrytou barevnými dlaždicemi si můžete na svém bývalém místě prohlédnout od roku 2016.
Prohlížení památek
Návštěvě hradu bychom měli věnovat hodně času, i několik hodin. Celý komplex je obrovský a návštěvníkům je k dispozici velmi velké množství pokojů. Uvidíme se tam mimo jiné: Vysoký hrad (mimo jiné: klášterní kuchyně, kaple, klášterní světlomet, klášterní komnata a mnoho dalších), Střední hrad (Mnoho Reflektarz, sklepy, kuchyně), Palác velmistrů (letní světlomet, nízká vstupní hala).
Kromě mnoha místností, komor, ložnic, chodeb a technických místností zde můžeme vidět několik zajímavých expozic. Jedním z nejpůsobivějších exponátů je brnění a prvky výzbroje. Kromě toho se na zámku nachází také sbírka soch a archeologické expozice. Někdy můžete při návštěvě vidět ostatní dočasné výstavy.
Mezi různými kolekcemi uvidíme mj sbírka jantaru, keramiky, nábytku, militárií, látek, vitráží, rytin a také výstava numismatiky. Areál ukrývá mnoho exponátů nejen za prosklenými vitrínami, mnoho muzejních exemplářů je vystaveno v různých místnostech (např. nábytek, sochy, brnění).
Do věže je vchod připlatil, cena vstupenky je 8,00 PLN - normální jízdenka popř 6,00 PLN - zlevněná vstupenka. Je to perfektní hlediskoze kterého je shora vidět hradní areál.
Praktické informace
Otevírací dny a hodiny
Německý hrad je možné navštívit každý den, otevírací doba se liší v závislosti na ročním období (letní a zimní sezóna).
| sezóna | muzejní výstavy | zámecký areál |
|---|---|---|
| léto (15. dubna – 30. září) | 09:00 - 19:00 | do 20:00 |
| zimní sezóna (01/10 - 14/04) | 10:00 - 15:00 | do 16 hodin |
Pokladny začínají fungovat 30 minut před otevřením zámku a o stejnou dobu dříve (30 minut) se zavírají.
Upozorňujeme, že pokladny mají během dne 15minutovou technickou přestávku:
- letní sezóna
- Pondělí: 18:15 - 18:30
- úterý-neděle: 17:00 - 17:15 a 18:15 - 18:30
- Zimní období
- Pondělí: 14:00 - 14:15 hod.
- Úterý–neděle: 13:00–13:15 a 14:00–14:15
Rovněž stojí za to pamatovat na otevírací dobu prodeje plných i zlevněných vstupenek (kratší prohlídky nebo návštěva pouze zámeckého areálu):
- letní sezóna
- 08:30 - 17:00 - plná cena
- 17:15 - 18:15 snížená cena
- 18:30 - 19:30 - pouze pro areál zámku, bez průvodce
- Zimní období
- 09:30 - 13:00 - plná cena
- 13:15 - 14:00 snížená cena
- 14:15 - 15:30 - pouze pro areál zámku, bez průvodce
Ceny vstupného
Cena vstupenky závisí na tarifu vstupenky, počtu osob, sezóně a návštěvní době.
Běžná jízdenka:
- letní sezóna
- 39,50 PLN - plná cena
- 29,50 PLN - snížená cena (krátká prohlídka před koncem otevírací doby)
- Zimní období
- 29,50 PLN - plná cena
- 19,00 PLN - snížená cena (krátká prohlídka před koncem otevírací doby)
- 7,00 PLN zámecký areál (po ukončení výstav)
Koncesní lístek:
- letní sezóna
- 29,50 PLN - plná cena
- 19,00 PLN - snížená cena (krátká prohlídka před koncem otevírací doby)
- Zimní období
- 20,50 PLN - plná cena
- 14,00 PLN - snížená cena (krátká prohlídka před koncem otevírací doby)
- 4,00 PLN zámecký areál (po ukončení výstav)
Jsou také k dispozici rodinné vstupenky (3-, 4- nebo 5členná rodina) popř skupina.
Další
V zámku jsou obchody se suvenýry a dvě restaurace. Jeden z nich - GOTICKÁ RESTAURACE podává pokrmy podle historických receptur.