Praha je Poláky pravděpodobně nejčastěji navštěvovanou evropskou metropolí. To vše díky krátké vzdálenosti a levným autobusovým jízdenkám. Turisty jistě lákají i relativně nízké ceny a četné památky a muzea.
Rychlý rozvoj Prahy nastal ve středověku, proto je město charakteristické pro tehdejší osídlení. Nutno však přiznat, že ji zde najdeme budovy, které reprezentují snad většinu existujících architektonických stylů (včetně takových architektonických rarit, jako je např. kubismus - Dům pod Černou Madonou). Styl, který město proslavil ve světě, je také secese.
Jedete do Prahy? Podívejte se na náš článek Kde přespat v Praze? Nejlepší čtvrti a ukázkové hotely
Praha - historie a zajímavosti
Archeologové se domnívají, že tato oblast byla trvale osídlena již od 1. století před naším letopočtem (ačkoli zde člověk pobýval mnohem dříve). Legendy spojují počátek města s princeznou Libušou, která si za manžela vybrala Przemysława Oracze (chtějí tak ponížit mocné). Také městu prorokovala světlou budoucnost, když řekla, že sláva města jednou dosáhne hvězd. Tuto a další pověsti zaznamenal kronikář Kosmas, který Prahu nazval „paní celých Čech“ ("Praga tocius Bohemiae domina"). Takový věta v pozměněné podobě se objevila v erbu roku 1927 - termín se tehdy používal "matka měst" ("mater urbium").
Do roku 1784 se v Praze souběžně rozvíjela různá městská centra. Malá Strana, Hradczany, Staré Město a Nové Město měly až do ediktu Josefa II. své radnice, konšely a starosty. Rozvoj města byl několikrát přerušen vpády cizích vojsk. Za nejpříznivější období je považována vláda Karla IV (pak termín "zlatá Praha" - snad v souvislosti se žlutou barvou kamene, ze kterého byly domy postaveny) a Rudolf II (císař přivedl umělce, filozofy, alchymisty a kabalisty).
V roce 1620 sem vstoupilo vojsko Albrechta Valdštejna po vítězné bitvě na svazích Biała Góra. V roce 1648 vyplenili levobřežní Pragu Švédové a v roce 1757 bylo v okolí města Prusové rozdrceno rakouské vojsko. Rychlý hospodářský a městský rozvoj sahá až do 19. století. Je však třeba připomenout, že v té době bylo mnoho památek zbořeno (např. při tzv. pražské asanaci). 2. světová válka přinesla mnoho škod - v důsledku amerických náletů (jižní část města) a bojů během Pražského povstání bylo mnoho objektů poškozeno nebo zbořeno. Většina pražských Židů byla zavražděna nebo donucena uprchnout. V roce 1968 Rudá armáda brutálně ukončila období reforem a liberalizace zvané socialistická politika "pražské jaro".
V roce 1992 bylo historické centrum zapsáno na seznam UNESCO ao dvacet let později byl zápis rozšířen o park v Průhonicích. Pokračují snahy přidat pár dalších památek z okrajových částí Prahy.
Jak navštívit Prahu?
Pokud v hlavním městě České republiky strávíme jen pár dní, můžeme po Praze cestovat pěšky. S tím však musíte počítat některé atrakce jsou umístěny docela vysoko (Hradčany, Vyšehrad, Vítkov) - proto může být nutné využít MHD. Některé kopce obklopující město jsou dobrými vyhlídkami (zejména Vítkov nebo Strahow), ze kterých můžete obdivovat panorama Zlaté Prahy.
Další názory v článku: Vyhlídky v Praze.
Česká muzea nejsou nejlevnější, ale jejich sbírky jsou ve třídě samo o sobě. Jen některá zařízení v Praze jsou zdarma. Zde stojí za zmínku například na Žižkově Armádní muzeum - Muzeum Armádní Žižkov (v pondělí zavřeno). Vstupné do muzeí umění (v Praze jsou rozdělené podle historických období, např. Muzeum středověkého umění sídlí na Starém Městě, ale můžeme si prohlédnout sbírky z baroka) budeme muset zaplatit (a to poměrně hodně) období ve Schwarzenberském paláci). (aktualizace 2022)
Návštěva Prahy zpravidla začíná Staré Město. Jeho budovy byly zapsány na seznam UNESCO. Je také dobrým výchozím bodem pro mnoho zajímavých atrakcí města - na severu je židovská čtvrť Jozefow, na západě slavný Karlův most a barokní Malá Strana, na jihu Nové Město s Václavským náměstím.
Turisté rádi navštěvují i Hradčany s jejich krásnou přírodou gotická katedrála a četná muzea a také Visegrad na jihu. Kdo má více času, odváží se také do Žižkova nebo Holesowic.
Kolik času byste měli strávit prohlídkou Prahy?
Chcete-li vidět to nejlepší "matky měst" 2-3 dny prohlídky stačí. Je však třeba připomenout, že jen o víkendu nestihneme navštívit žádné z muzeí ani výlet mimo centrum města. Chceme-li Prahu poznat důkladněji, je třeba na takovém výletu strávit třeba i celý týden.
Prohlídka Prahy
Hradní čtvrť
Nejdůležitější pražský kopec je samozřejmě Hradčany. Právě zde dnes stojí gotická budova budovaná několik set let katedrála, zde se také nachází bývalý hrad. Mnoho turistů stoupá po strmých zámeckých schodech, aby viděli ten slavný Zlatá ulička. Můžete zde také vidět mnoho slavných uměleckých děl (české baroko ve Schwarzenberském paláci, mistrovská díla evropského umění od středověku po baroko ve Šternberském paláci nebo malířství 19. století v paláci Salmowski). Z opevnění i z vrchu Letná je krásný výhled na město. Výlet do nedaleko Strahova - vyhlídka je kopie Eiffelovy věže. Z posvátných budov mimo katedrálu můžete vidět tu krásnou Loreta a Strahovský klášterjehož barokní knihovna po nedávné rekonstrukci oslňuje turisty.
Více:
- Hradčany v Praze,
- Svatý. Víta v Praze,
- Pražský hrad.
Staré Město
Neobvyklé stavby Starého Města byly zapsány na seznam UNESCO. Bývalo zde srdce Prahy a odehrálo se zde mnoho historických událostí. Je to v Praze radnice byl korunován „národní král“ Jerzy z Poděbrad, vůdci povstání z roku 1618 byli na rynku sťati a Jan Hus (tzv. Betlémská kaple).
Ústředním bodem okresu je samozřejmě trh. Tu monumentální mohou turisté sledovat zde pomník Jana Husa a gotická radnice s krásným orlojem. V určitých časech nad ciferníkem se pohybují figurky zobrazující například Smrt a Chamtivost. Stojí za to vědět, že věž Staroměstské radnice je další vyhlídkou v tomto městě.
Samotná radnice byla postavena v gotickém slohuale v průběhu historie byl několikrát přestavován. Přitahuje pozornost turistů disproporcionalita jednotlivých prvků (věž rozhodně ční nad ostatními budovami). Jde o výsledek demolice velké části budovy během druhé světové války. V roce 1945 vypuklo v Praze protinacistické povstání. Němci i přes pomoc, kterou Čechům poskytla Rudá armáda a vlasovci, dobyli zpět osvobozené okresy a začali devastovat město, přičemž zničili mimo jiné celé severní křídlo radnice. Dílo zkázy bylo zastaveno díky kapitulaci Berlína.
Jsou zde také některé pozoruhodné křesťanské církve: Kostel P. Marie před Týnem, Kostel svatého Jakuba, Kostel svatého Jiljí -li klášterního komplexu svaté Anežky České (Muzeum středověkého umění).
Nachází se zde také několik pozoruhodných historických kostelů. Charakteristický Kostel Panny Marie před Týnem, tedy oblíbený „Týňský kostel“ je dokonale viditelný z Tržního náměstí a jeho dvě věže jsou jedním z nejfotografovanějších objektů v této části města. Název tohoto gotického chrámu pochází od celnice ("tynu"), která se v této oblasti nacházela. Je zde pohřben slavný astronom Tycho Brahe. Je to trochu dál Svatý. Jakuba Většího (Kostel svatého Jakuba Většího, Malá Štupartská 635/6). Možná zvenčí nevypadá skvěle, ale rozhodně stojí za to se podívat dovnitř, protože chrám oslňuje nádherným barokním interiérem. V Svatý. Polští dominikáni pracují pro Gilese, můžete se zúčastnit mše v rodném jazyce (Dominikánský kostel sv. Jiljí, Husova 228/17). Na druhé straně se nachází na náměstí Svatý. Mikuláše (Chrám svatého Mikuláše) dnes patří k husitům (často se zde pořádají koncerty vážné hudby). V bývalém klášteře Agnieszky Czeské (Anežský klášter, U Milosrdných). pobočka Národní galerie se sbírkami středověkého umění. Jednou z nejkrásnějších staveb ve východní části Starého Města je tzv Současný Dum (nám. Republiky 5), kterou by měli vidět všichni milovníci secese. Na jihozápadním konci čtvrti se nachází monumentální, novorenesanční budova Národního divadla (Národní divadlo, Národní 2). Právě zde byla poprvé uvedena opera Bedřicha Smetany Libuša, odkazující na legendu o pražském povstání.
Jsou zde i dva slavné pražské koleje Karolinum (Univerzita Karla IV.) a Klementinum (bývalá jezuitská kolej, nyní národní knihovna). Západní část Starého Města končí u Vltavy, kde mohou turisté obdivovat snad nejznámější pražskou památku - gotický Karlův most s barokními sochami světců.
Více v samostatném článku: Staré Město v Praze.
Jozefow
Severně od Starého Města se nachází bývalá židovská čtvrť Josefov. Dnes je spojován především s historickými činžáky a širokými ulicemi se značkovými obchody. Je však třeba připomenout, že jde o výsledek důkladné rekonstrukce této části města na přelomu 19. a 20. století. Dříve to byla jedna z chudých čtvrtí, plná úzkých uliček, chatrčí a nebezpečných zákoutí. Dramatickou historii demolic a urbanistických změn v Josefově popsal ve svém románu Miloš Urban "Lord Mord".
Turisté navštěvují velmi často Starý židovský hřbitov (Starý židovský hřbitov, ul. Široká) - považována za jednu z nejstarších židovských nekropolí v Evropě. Je také známá legenda o golemovi a rabínovi Jehudě Löwe ben Becalelovi, který měl toto stvoření vytvořit na obranu pražských Židů před pogromy.. Do širšího povědomí se příběh dostal díky filmu Paula Wegenera s názvem "Golem" z roku 1920. K příběhu (i když dost volně) odkazuje i stejnojmenná kniha Gustava Meyrinka. Autor, známý mystik, filozof a kabalista, nežil v Josefově, ale v Nowe Miasto. Podle příběhu opakovaného turistům pozůstatky kouzelného tvora (nebo kabalistický životodárný záznam) ukrytý na půdě Staronové synagogy (Staronová synagoga, Maiselova 18). Tato zajímavá gotická stavba je dnes přístupná veřejnosti. Španělská synagoga představuje jinou éru (Španělská synagoga, Vězeňská 1), kde si můžete prohlédnout expozici věnovanou dějinám českých Židů v 19. a 20. století.
Malá Strana
Tato nenápadná čtvrť sevřená mezi Vltavou a Hradčany je turisty často považována za cestu na hrad nebo na Karlův most. Mezitím je zde několik zajímavých památek. Především Valdštejnský palácjehož zahrady jsou otevřeny návštěvníkům. Mělo by to být vidět barokní kostel svatého Mikuláše (místo konání mnoha koncertů) a Kostel Panny Marie Vítězné se zázračnou postavou Ježíška (takzvaný Ježíš). Na Petřín se můžete vydat i z Malé Strany.
Nachází se zde menší kopie Eiffelovy věže, ze které je krásný výhled na město. Kopec je nutností pro všechny milovníky, nachází se na jeho svahu socha Karla Hynka Máchy. Nejslavnější český romantický básník zemřel v den svatby a podle tradice musí každý zamilovaný pár položit květiny k úpatí pražského pomníku.
Milovníci Franze Kafky by se měli zastavit ve zdejší kavárně Cafe Savoy (Vítězná 124/5) kde autor "Proces" často se scházel s přáteli. Kafka vedl poměrně bouřlivý společenský život a v atmosférickém interiéru této kavárny si dal nejednu skleničku vodky.
V okrese ležícím jižně od Malé Strany Smíchov mnoho památek se nedochovalo. Turisty mohou zajímat vila manželů Duškových (Bertramka), kde nějaký čas bydlel Wolfgang Amadeus Mozart. Dříve zde bylo muzeum věnované skladateli, ale kvůli majetkoprávním sporům dnes (od ledna 2022) nelze vilu navštívit. Budova se nachází v Mozartově ulici 129.
Nové Město
Na rozdíl od názvu není vůbec tak nový. Vznikl ve středověku v důsledku prudkého rozmachu Prahy. Po těch časech už mnoho suvenýrů nezbylo, i když v jeho jižní části najdeme šest pozoruhodných středověkých kostelů (ne všechny si zachovaly svůj původní charakter).
Krvavý příběh je spojen s kostelem Panny Marie Sněžné (Kostel Panny Marie Sněžné). Za vlády Rudolfa II. vstoupila do Čech vojska pasovského biskupa. Nájezdníci byli odraženi, ale na levém břehu Vltavy nadělali mnoho škod. Pražští protestanti v rámci odvety zavraždili v chrámu 14 františkánů. V roce 2012 byli pražští mučedníci blahořečeni.
Za zmínku stojí tzv Klášter Emauzy (Emmauzy) založený Karlem IV. Je vidět z dálky atypická střecha klášterního kostela (Kostel Panny Marie na Slovanech, Vyšehradská 49/320). Betonová koncovka podobná plachtě vznikla po zničení 2. světové války (stalo se tak při tragickém náletu na Pragu v roce 1945, kdy Američtí piloti si spletli Prahu s Drážďany.
Vrcholem této čtvrti je samozřejmě Václavské náměstí se slavnou sochou svatého knížete. Hned vedle sv. Palác Lucern je na ni parodie od současného umělce Davida Černého. Na samotném náměstí se toho událo mnoho: v roce 1918 zde byl vyhlášen svobodný stát, o 51 let později zde byla potlačena „pražská vesnice“ a rok poté se zde upálili Jan Palach a Jan Zajic. Na konci náměstí se nachází budova Národního muzea (momentálně uzavřeno - staví se nové sídlo). Mnoho turistů navštěvuje nedaleké náměstí Muzeum Alfonse Muchy. Ze zajímavějších staveb blíže k Vltavě je třeba zmínit tu monumentální Národní divadlo a neobvyklé Tančící dům také zvaný Ginger a Fred (část tanečníků Freda Astry a Gingers Rogers). Nedaleko zemřela odbojová komanda, která úspěšně zaútočila na nacistického protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha. Bohužel zradou byli odhaleni a zemřeli v kostele (tehdejším kostele) sv. Cyrila a Metoděje.
Mnoho turistů se také zastavuje na tzv Faustův domov (Faustův dům, Na Slovanech 128). Na rozdíl od svého jména zde slavný alchymista a hrdina mnoha literárních děl nikdy nežil. Dochované prameny však ukazují, že několik majitelů tohoto paláce se zabývalo tajnými vědami a odtud pravděpodobně pochází i název budovy. Místní obyvatelé se složili mnoho legend spojených s motivem díry ve střeše paláce (nejčastěji čert nosil dírou duše nějakého nešťastníka). To je zřejmý odkaz na příběh o Faustovi. Objekt nelze navštívit (patří Lékařské univerzitě). Výměnou za můžeme vidět nedalekou botanickou zahradu (Botanická zahrada Přírodovědecké Fakulty UK, Na Slupi 433/16). V jedné z okolních vil se nachází muzeum slavného hudebního skladatele Antonína Dvořáka (Ke Karlovu 462/20).
Žižkov, Karlín a Vinohrady
Bývalá dělnická čtvrť dnes láká spíše umělce, hipstery a milovníky „pravé Prahy“. Právě zde Jan Žižka zastavil jednu z protihusitských křížových výprav. Z jeho jména vznikl název okresu a na místě, kde se bitva odehrála, byl postaven hejtmanovi obrovský pomník (prý jeden z největších koňských monumentů na světě). Nabízí krásný výhled na Prahu (vyplatí se přijít na konci dne a pokochat se západem slunce). Za pomníkem se nachází Hrob neznámého vojína a monumentální výstavní pavilon. Na cestě vedoucí k památníku můžete navštívit Armádní muzeum.
Stojí za vidění z dalších zajímavých objektů Televizní věž zdobená sochami od Davida Černého. Přežili poblíž památky židovského hřbitova - právě stavba vysílače vedla k devastaci historického matzevotu. Socialistické úřady zřídily nekropole Mahlerovy sady. Bylo to v mnohem lepším stavu Nový židovský hřbitov (Nový židovský hřbitov, Izraelská 712/1), kde našel věčný odpočinek Franz Kafka a četní představitelé české židovské menšiny. Mnohé z dochovaných náhrobků jsou skutečnými díly sepulkrálního umění. V letech 1922-33 byl postaven na Vinohradech Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Vinohradech (Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Vinohradská 1438-1470). Neobvyklá stavba je považována za jeden z vrcholných počinů modernistického slovinského architekta Jože Plečnika. Představuje úplně jiný styl kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlině (Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Karlínské náměstí). Jde o novorománskou stavbu připomínající nejstarší kostely v Čechách a na Moravě. Interiér chrámu byl zrekonstruován po povodni v roce 2002.
Vyšehrad
Jižně od Nového Města se tyčí vrch Vyšehrad. Pro Prahu je Wawel tím, čím je pro Krakov Wawel. Tady Podle pověsti žila kněžna Libušejehož prorocký sen zrodil město. V každé legendě, včetně této, je zrnko pravdy – to je ono jedno z prvních sídel českých knížat se nacházelo ve Visegrádu. Vrch vyplenili husité, kteří zdevastovali místní kostel a vyhodili jej do Vltavy zlatý oltář (podle jiné verze relikviář sv. Longina). Legenda vypráví, že se koryto řeky otevřelo před padající svatostí a na Vltavě v tomto místě není žádné dno. Kdo vydoluje utopené předměty, má se stát českým králem. Podoba Visegrádu se změnila za vlády Habsburků, kteří vrch opevnili. I když tato část Prahy je kousek od metra a MHD stojí za to vylézt nahoru a obdivovat odtud panorama města. Určitě to musíte taky vidět novogotický kostel sv. Petra a Pavla. Na blízkém hřbitov v něm bylo pohřbeno mnoho významných Pražanů Alfons Mucha. Navíc samotný kopec je skvělým místem pro krásné procházky. Bývalou tvrz pokrývá městský park.
Více v samostatném článku: Vyšehrad v Praze (Vyšehrad).
Veletrh
Turisty často opomíjená pražská čtvrť Troja je dalším místem, které na mapě města stojí za návštěvu. Zaslouží si zvláštní pozornost barokní Trojský palác (Trojský zámek, U Trojského zámku 4/1). Nechal ho postavit pohádkově bohatý šlechtic Václav Vojtěch ze Šternberka, ale stavba vážně poškodila jeho pokladnu. Když Šternberk umíral, žádal v závěti o splacení svých půjček. Palác se vyznačuje charakteristickou červenou fasádou a zahradou, do které mají turisté přístup po speciálním schodišti. Doprovázejí je barokní sochy znázorňující výjevy z Titanomachie. Pozornost! pokud chceme palác navštívit, ověřme si předem, ve kterých měsících je pro turisty otevřen!
Hned vedle Zoo Praha a Botanická zahrada. Obě tato místa stojí za krátký výlet.
Botanická zahrada Praha je jednou z největších svého druhu v Evropě. Funguje v jeho prostorách velká vinicejehož produkty lze zakoupit v nedaleké restauraci. Zahrada je poměrně rozlehlá a je zde poměrně hodně výškových rozdílů k překonání, ale výhled na město je za odměnu dlouhá procházka. Také stojí za návštěvu do palmového domu Fata Morgana (Skleník Fata Morgana), kde jsou ukázány rostliny z tropických zemí.
ZOO Praha (Zoologická zahrada hl. M. Praha, U Trojského zámku 3/120) byla postavena na místě bývalého lomu a zaujme svou rozlohou a důmyslným využitím lokality. Například bývalá zeď, ze které se získával horninový materiál, je dnes kozím výběhem. Neméně působivá je část výběhů pro zvířata obývající savanu (obdivovat je můžete ze speciální vyhlídkové plošiny).
Čtvrť Holešovice se rozprostírá mezi Palácem Trojski a Josefovem v ohybu Vltavy. Kdysi zde bylo mnoho továren a pracovišť, dnes je častěji spojováno s uměleckými iniciativami a místními hospodami. V tzv Palác výstav (Veletržní Palác, Dukelských Hrdinů 47) je umístěna sbírka moderního umění. Zájemci o starověkou plastiku mohou zajít na Pražské lapidárium (Lapidárium Národního m muzeum, Výstaviště 422).
Severní část Holšeovic byla kdysi královským loveckým revírem - dnes je zde příjemný park Stromovka. Na jihu, na strmém břehu Vltavy, je vidět ten slavný pražský metronom. Zařízení stojí na místě, kde byl kdysi postaven největší světový pomník Stalinovi (vyhozen do povětří v roce 1962). Pracuje poblíž Národní technické muzeum (Národní technické muzeum, Kostelní 1320/42).
Zbrasław (Zbraslav)
Okraje Prahy nejsou turisty příliš oblíbené. Může za to poněkud problematická cesta, ale také nedostatečná informovanost o zde se nacházejících památkách. Mezitím založen na Zbraslavi středověký klášter byl jedním z nejdynamičtěji fungujících cisterciáckých center v zemi. O jeho hodnosti svědčí fakt, že Byli zde pohřbíváni panovníci z dynastie Přemyslovců a členové královských rodů. V roce 1991 byla identifikována lebka Waclawa II. a Elżbiety Przemyślidky a byli znovu pohřbeni v kostele sv. Jakuba Většího. Panovník si zdejšího kláštera velmi vážil - když umíral, přiměl ho svého syna zapřísahat, že nezapomene na pražské cisterciáky a postará se o otcovo pohřbení v cisterciáckém hábitu.
Podle některých historiků král uvažoval o abdikaci a vstupu do kláštera. Po josefínských reformách procházela stavba různými peripetiemi až nakonec byl přestavěn na palác. Až do roku 2009 byla v něm umístěna expozice Národní galerie, palác však získala zpět rodina Bartoňových z Dobenína.. Majitelé pronajímají prostory Knihovně Národní galerie a soukromým osobám (konají se zde svatby nebo konference). Můžete navštívit kostel sv. James (U Národní galerie 472).
Západní část města
Jedním z nejzajímavějších objektů v této části Prahy je Rezervace Gwiazda (Obora Hvězda). Jeho jméno pochází z malého palácekterý zde nechal postavit arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Stavba, která se dochovala dodnes, má tvar šesticípé hvězdy. V oblasti se odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev české historie - střety v Biała Góra. Katolická vojska porazila odbojné Čechy a umožnila Valdštejnovi zmocnit se města. Právě palác Gwiazda byl hlavním bodem odporu povstalců (zahynulo zde několik tisíc). Dnes se tam nachází malé muzeum s expozicí věnovanou bitvě. Samotný boj připomínal pomník umístěný asi jeden a půl kilometru jihozápadně od paláce (lokace: 50.078867, 14.318998). Rezervace je velmi často navštěvována obyvateli Prahy - mnoho lidí chodí na procházky se psy nebo chodí běhat.
V městské části Větrník se dochoval historický benediktinský klášter, známý jako klášter v Břevnově. (Břevnovský klášter, Markétská 1/28). V 9. století zde vzniklo první mužské opatství v Čechách. Jejím zakladatelem byl mj Svatý Vojtěch! Podle tradice (v pramenech nepotvrzená) zde také vznikla první český pivovar (vedené mnichy). V barokním kostele, který se dochoval dodnes, se dochovaly zajímavé fresky. Na pivní tradice navazuje malý restaurační pivovar v blízkosti.
V městské části Střešovice můžeme vidět několik modernistických vil z meziválečného období. Takzvaný Müllerova vila (Müllerova vila, Nad Hradním vodojemem 642/14), kterou vytvořil architekt Adolf Loos. Stavba bez ozdob měla být užitečná. Ne všechna aplikovaná řešení se ale obyvatelům zamlouvala a po Praze kolovaly fámy, že se majitel domu udusil oxidem uhelnatým. Přestože stavba může turisty trochu zklamat (vypadá jako většina moderních domů), je třeba připomenout, že vila byla postavena v době, kdy se stavělo úplně jinak. Z této doby můžeme navštívit další stavbu, a to blízkou Rothmayerovu vilu (Rothmayerova vila, baterie U Páté 896/50). V této oblasti žil a pracoval Paul Thummel, jeden z nejznámějších a nejúčinnějších dvojitých agentů Abwhery (jeho dům se nachází na adrese U Třetí Batteries 854/8). Milovníci moderny by také měli zajít na tzv Panství Baba (Osada Baba, u ul. Na Babě), soubor rodinných domů z 30. let 20. století.. Návrh sídla vytvořil známý český architekt Pavel Janák.
Pražské opevnění
To znamenalo specifičnost města (dlouhodobé členění na samostatná samosprávná centra). ze starého opevnění se do našich dob mnoho nedochovalo. Na to je také potřeba pamatovat Praha byla několikrát napadena a dobyta (např. Švédy a Prusy), a mnoho opevnění bylo zbořeno v 19. století. Jednou z nejznámějších středověkých obranných staveb je Prašná bránakterý býval součástí již neexistujícího královského paláce. Karlův most se rozprostírá mezi třemi gotickými věžemi: Małostranskou a Staromiejskou. Na Staromiejské ulici jsou sochy znázorňující světce a krále Karla IV. a jeho syna Václava. Na druhé straně vidíme dvojitou Małostranskou věž - jeho spodní část pamatuje doby, které se do dnešních dnů nedochovaly "Juditin most", vyšší byla postavena pravděpodobně pro dekorativní účely (aby ladila se Staroměstskou věží).
Málokdo však ví, že fragment pražských hradeb se dochoval až do našich dob. Je to vidět na Petříně (ve výšce sochy Karla Hynka Máša), as parzanie tomu říká Hladová zeď (Hladová zeď). Opevnění bylo postaveno během hladomoru, což umožnilo zaměstnaným přežít toto těžké období - odtud moderní název zařízení. Dochovaly se i některé hradby Nového Města (malý fragment u Nuselského údolí).
Opevnění z moderní doby (nejčastěji v podobě bašt a monumentálních bran) uvidíme na Visegrádu. Z mohutných hradeb je krásný výhled na Nové Město. (Více: Vyšehrad v Praze (Vyšehrad).)
Další pevnosti se dochovaly v okolí Královských zahrad. Tyto jsou tzv Mariánské hradby a Piseck Gate (Písecká brána). Jeho název nepochází od písku, jak by se mohlo zdát, ale od města Písek. Opevnění bylo mírně poškozeno při výstavbě části Pražského okruhu, tedy tunelového komplexu Blanka.
Bezpečnostní
Praha je i přes velký počet turistů relativně bezpečným městem. Vyhnout byste se však měli, zvláště po setmění, okolí Václavského náměstí, které se pak stává rájem českých zlodějů. Nebezpečné může být i v okolí vlakového nádraží a nádraží Florenc. Je dobré se také vyhýbat temným uličkám Žižkova nebo Karlina.
Pivo
Návštěva Prahy se neobejde bez naklonění korbelu piva. Není divu, vždyť pivovarnictví se tu skvěle daří už od středověku. Překvapením však může být, že ve většině hospod se čepují pouze piva z podnikových pivovarů (obvykle ležáky nebo pily). Nejoblíbenější piva, která můžeme v Praze vyzkoušet, jsou: Kozel (světlo a tma), Staropramen, Pilsner Urquell, Budweiser, Březňák nebo Krušovice.
Šek kam v Praze zajít na pivo?.
Jídlo
Česká kuchyně je mezi Poláky mimořádně oblíbená. Mnoho turistů si výlet do české metropole bez vyzkoušení nedokáže představit houskové knedlíky (brambory a pšenice) popř smažený sýr. Je také populární Cibulová polévka, Utopenec nebo marinovaný hermelín.
Chcete se dozvědět více o české kuchyni? Podívejte se také na článek: Co jíst v Česku?.
Vánoční trh v Praze
Tradice vánočních trhů v české metropoli sahá mnoho let, i když nikdy nebyly tak populární jako v Německu. Jejich povaha byla zřejmě úplně jiná – ve stáncích ve Staré tržnici se obchodovalo především s produkty, které pak končily na svátečních stolech. Teprve dnes začaly velké akce přitahovat turisty z celého světa. Češi hrdě zdůrazňují, že jejich Vánoční trh trefil seznam nejlepších vánočních trhů na světě, který připravila CNN TV.
Místo, kde jsou rozmístěny stánky, postaven vánoční strom a rozvěšeno samozřejmě nejvíce ozdob Staroměstské náměstí. Prodejci se objevují i na dalších náměstích města, jako je Václavské náměstí, náměstí Republiky nebo zámek. Kromě jídel a produktů typických pro německé regiony vyzkoušíme i trdelníky oblíbené v Praze. Přesný program akce najdete na jejích oficiálních stránkách: ODKAZ.
Na co si dát v Praze pozor?
Nutno uznat, že Pražané tomu docela rozumí polštinaněkteří z nich (zejména starší) však mohou považovat mluvení s nimi tímto jazykem za arogantní a nadřazené. Takže se raději naučte pár českých slovíček nebo začněte konverzaci v neutrální angličtině.
Při cestování MHD na to pamatujme Nárok na zlevněné vstupenky mají pouze děti. Studentský průkaz nás před zaplacením pokuty neochrání.
Vezměme v úvahu také veškeré občerstvení „zdarma“ podávané v restauracích. Zpravidla budou přidány do vyúčtování. Mnoho hospod také podvádí na absinthu a místo „zelené víly“ podává sladký anýzový likér.
oblast Prahy
Praha je dobrým výchozím bodem pro výlety do okolí. Milovníci nakupování měli by jet metrem jedno z největších obchodních center v ČR (Centrum Černý Most). Můžete navštívit se nachází na jižním okraji Zbrasławský palác nebo jít ještě dál nad meandry řeky Vltavy. Jsou také tajemné zámky (např. Karlštejn nebo Křivoklát) pokud paláce (např. Konopiště) nebo neobvyklé Kutná Hora.
Podívejte se na příklady takových exkurzí v článku: jednodenní výlety z Prahy.
Jak ušetřit v Praze? (aktualizace 2022)
Praha je o něco dražší než zbytek ČR, ale můžete tu vidět hodně, aniž byste příliš utráceli. Pražskou katedrálu můžete navštívit zcela zdarma, pokud se zúčastníte ranní mše a ubytujete se po ní v krásném gotickém interiéru. Atrakce zdarma, o kterých je třeba se zmínit, jsou kouzelné Valdštejnské zahrady (Valdštejnská zahrada) a Armádní muzeum vedle hory Vitkow. V zimě je vstup do botanické zahrady zdarma (z jejích kopců je krásný výhled na město). Nic neplatíme ani za návštěvu Nového židovského hřbitova (místo, které obzvlášť stojí za vidění, nejen kvůli Kafkově hrobu!) a Leteckého muzea Kbely.
Mnoho muzeí má také speciální dny (nebo hodiny), kdy je mohou turisté navštívit bez placení.
Pokud si chcete ověřit více cen (atrakce, jídlo, doprava atd.) v české metropoli a v tuzemsku, podívejte se na článek: Ceny v Praze a ČR.
Pražské vyhlídkové karty (aktualizováno 2022)
Zejména pro turisty byly vytvořeny karty, které umožňují návštěvu vybraných atrakcí o něco levněji (samozřejmě pokud je správně využíváme). :)
K dispozici jsou karty: Prague City Pass a Praha Cardkteré jsou dostupné v různých časových variantách.