Nachází se v západní části Peloponésu Olympia byl nejdůležitějším centrem kult Dia, nejvyšší ze všech řeckých bohů. Jemu zasvěcená svatyně byla zřízena na rovné zalesněné ploše u paty budovy kopce Kronos.
Přestože byla Olympie izolována od hlavních mocností starověkého řeckého světa, byla náboženským, politickým a sportovním centrem Hellas.
Díky úsilí archeologů se podařilo odhalit ruiny posvátného okrsku, stadionu, kde se konaly olympijské hry, a přilehlých budov. Kromě archeologického naleziště čekají na návštěvníky dvě skvělá muzea.
Z 1989 archeologické naleziště Olympia se nachází v Seznam světového dědictví UNESCO.
Dějiny
Svatyně Olympského Dia
Diova svatyně v Olympii byla založena kolem 10. století před naším letopočtem na místě opuštěné mykénské osady. V prvních stoletích měla podobu olivového háje (tzv Altis). I když nejdůležitější byl Diův kult, byla tam uctívána i další božstva: Héra, Gaia a Pelops (mytologický zakladatel her).
Začaly vznikat první monumentální stavby (chrámy). archaické období (7.–6. století před naším letopočtem). Postupem času jich bylo vztyčováno stále více a celý svatý okrsek (Altis) byl obehnán prstencem hradeb. Vstupovalo se do jedné ze tří monumentálních bran. Mimo hradby byla vybudována pomocná zařízení nesouvisející se samotným kultem, jako jsou lázně, ubytovací prostory nebo tělocvična (skupina zařízení sloužících ke cvičení).
Každé čtyři roky Olympia hostila olympijské hry na počest Dia. Zpočátku se hrálo na stadionu umístěném uvnitř posvátné čtvrti (zařízení stálo poblíž kopce Kronos). Jedině v 5. století před naším letopočtem sportovní hry byly přesunuty za hranice posvátného areálu.
V v klasickém období (5.-4. století př. n. l.) dosáhla svatyně své vrcholné podobya na konci 4. století před naším letopočtem dostal svou konečnou architektonickou podobu.
V helénistické éře byly za Altis rozšířeny a postaveny nové budovy. Vládci království na Blízkém východě pocházeli z Řecka a nešetřili prostředky, a tak si chtěli udržet dobré vztahy se zemí svých předků. Příkladem je palester, který vznikl díky daru egyptského krále Ptolemaios II. V tomto období byly také vybudovány lázně, tělocvična a monumentální hotel.
Také doba římská (od 1. století před naším letopočtem do konce 4. stol) zanechala na komplexu pozitivní stopu. V té době byl postaven akvadukt a chrám Kybele byl přeměněn na místo uctívání zasvěcené římským císařům.
Pomalý úpadek Olympie začal za vlády římského císaře Theodosius Velikýkterý vládl západní a východní části říše. V 393 let zakázal pořádání olympijských her v bývalých svatyních z důvodu jejich pohanských kořenů.
FOTKY: Archeologické muzeum - Olympia (Peloponés, Řecko)
Jeho vnuk Theodosius II Samotné suché zákazy však nestačily. V 426 let vyhořela starověká svatyně. Díla zkázy dokonala zemětřesení v r VI století, a v následujících desetiletích a staletích byla starověká Olympie postupně pokryta říčním bahnem a zapomenuta.
FOTKY: Archeologické muzeum - Olympia (Peloponés, Řecko)
První nesmělé pokusy najít zapomenuté kultovní centrum byly na začátku 18. stoletíale průlom přišel až v příštím století. V 1875 Německá archeologická mise komplexně prozkoumala celou oblast a odhalila komplex ruin v posvátném kruhu a v jeho bezprostřední blízkosti. Právě badatelům z Německa vděčíme za moderní vzhled vykopávek, o čemž svědčí informační tabule ve třech jazycích: řečtině, angličtině a němčině.
Starověké olympijské hry
Konaly se v Olympii nejstarší a nejdůležitější z panhelénských sportovních her (známých jako agony). První z nich byl organizován v 776 př. n. l.a poslední dovnitř 393 CE Svolávaly se pravidelně každé čtyři roky 1168 let tvořilo základ řeckého kalendáře. Celkově vzato se konaly 293krát!
FOTKY: Archeologické muzeum - Olympia (Peloponés, Řecko)
Panhelénský výraz odkazuje na skutečnost, že shromáždili všechny Helény a že se jich mohl zúčastnit každý svobodný Řek. Pamatujte, že starověké Řecko sestávalo z mnoha nezávislých měst (dnes bychom je nazvali národy) různého postavení, politického systému a ne vždy se sbližujících zájmů. Všechny je však spojily společné hry, při kterých velvyslanci (tzv theoroi) oznámili "svatý mír" (ekechejria).
I když hry pokračovaly jen pět dní (a zpočátku jen jeden), toto příměří platilo dva měsíce, díky čemuž mohli všichni účastníci bezpečně přijet do Olympie a po skončení soutěže se vrátit do svých malých domovin.
FOTKY: Archeologické muzeum - Olympia (Peloponés, Řecko)
Olympijské soutěže byly individuální. Soutěžili mimo jiné i sportovci v běhu, zápase, skoku dalekém, hodu diskem a oštěpu. Nejnebezpečnější soutěž však byla závody quadriga (čtyři v ruce).které často končily spadnutím z cesty. Zajímavé je, že vítězství v této soutěži nebylo připsáno kočímu, ale majiteli postroje.
Jednotliví vítězové soutěže (dále jen olympiády) byli oceněni věnec z posvátného olivovníku (kalistefanos)kterou měl podle tradice vychovat sám Hérakles (syn Diův). Byla to jediná cena – účastní se ani náhodou nedostali žádné peníze, medaile ani jiné zboží.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že staří Řekové věřili v harmonický rozvoj těla i ducha. Během her se ve svatyni konaly divoké diskuse mezi filozofy a četba nejdůležitějších děl.
Zábavná fakta o starověkých olympijských hrách
- Olympia nebyla jedinými panhelénskými hrami pořádanými ve starověkém Řecku – další se konaly v Delfách, Nemeji, Korintu a Athénách.
- tzv. čtyřleté období mezi olympijskými hrami "olympiáda". Často se toto slovo používá nesprávně jako synonymum pro olympijské hry.
- Her se mohli zúčastnit pouze svobodní a rodilí Helléni, a to jak ze samotného Řecka, tak ze zámořských kolonií. To však neplatilo pro ženy, které neměly ani přístup na tribuny.
- pět kruhů, symbol novodobých olympijských her, odkazuje na vzor nalezený na jednom z oltářů v Olympii,
- během olympiády dokonce zůstal v Olympii 50 000 Řeků (diváci a účastníci).
Škola sochařství a jeden ze sedmi divů antického světa
Během her přicházeli do Olympie ti nejlépe stavění sportovci, kteří ochotně půjčovali svá těla řeckým mistrům sochařství. Měli zde své dílny Phidias, Myron -li Polykleit.
Myron, považovaný za jednoho z největších starověkých sochařů, v v polovině 5. století vyrobil sochu discobolus (atlet házející diskem). Přestože se toto dílo nedochovalo do našich dob, dodnes můžeme obdivovat římskou mramorovou kopii. Římský originál je dnes v Muzeum Palazzo Massimo alle Terme v Římě a jeho kopie je vystavena na přilehlém archeologickém nalezišti Muzeum historie starověkých olympijských her.
Nejdůležitější práce provedená v Olympii byla kolosální socha trůnujícího Dia (o 13 m vysoký) dláta Phidias stojící v hlavním chrámu tzv olympionik. Byl vytvořen technikou chryselefantine (s použitím zlata a slonoviny) a stál na soklu uvnitř cely, zasazený mezi dvoupatrové kolonády. Tato práce byl na seznamu sedmi divů starověkého světa.
FOTKY: Muzeum historie starověkých olympijských her - Olympia.
Phidias měl své vlastní studio v Olympii. Během výkopových prací byly nalezeny nástroje a formy připisované jeho dílně.
Návštěva Olympie
Návštěvu Olympie se vyplatí naplánovat od 3 do 5 hodin. Kromě samotného archeologického naleziště je zde také několik míst k návštěvě dvě muzea: Muzeum historie starověkých olympijských her a Archeologické muzeum.
První sousedí s nalezištěm, ale druhý je kousek na sever za kopcem Kronos.
Při pohledu na komentáře na internetu si ne každý uvědomuje existenci obou institucí a některým se nedaří navštívit archeologické muzeum, které má ve svých sbírkách neocenitelné sochařské prvky - včetně nejkrásnějšího zachovalého antického tympanonu. Toto zařízení podle nás patří k perlám celého Peloponésu.
Archeologické naleziště
Plocha výkopu není příliš velká, a zachovaly se pouze základy antických památek. Ve skutečnosti při procházce mezi zbytkem svatyně je těžké uvěřit, že zde během her zůstaly desetitisíce lidí. Na klidnou prohlídku celého místa by měla stačit hodina, i když lidé fascinovaní antikou tam mohou trávit více času.
Nejvýznamnější stavby se nacházely v hranicích posvátné čtvrti zvané Altis, která byla v dobách největší slávy celá obehnána hradbami.
Víš, že? Svaté oddělení bylo doménou bohů a sloužilo pouze pro účely uctívání. V řeckém světě se takovým místům říkalo temenos.
Následující chrámy byly umístěny v hranicích posvátné oblasti: Zeus (Olympia), Hery (Heroon) a Rei / Kybele (t.j. Matka bohů, Metroon). Stál také vedle nich Pelopjon, symbolický náhrobek Pelopse, mytologického zakladatele prvních her, a Philipheon, kulatý chrám financovaný Makedonci.
Ostatní budovy používané pro hry byly mimo zdi svaté čtvrti. Bylo mezi nimi studio Phidiaskde slavný sochař pracoval na svém nejvýznamnějším díle.
Při návštěvě ruin si všimnete nedostatku typických obytných budov nebo agory (starověké tržiště). Žádný takový případ neexistuje – Olympia byla využívána pouze během her a během olympijských her ji obývali pouze kněží, jejich doprovod a umělci pracující na místě.
Níže uvádíme stručně vybrané památky.
Chrám Dia Olympiona
Nejvýznamnějším z objektů svatyně byl monumentální chrám Dia Olympského tzv olympionikkterý byl zvednut z příspěvků všech Hellas v letech 470-457 před naším letopočtem podle návrhu Libona z Elidy.
Byl to dórský chrám v podobě peripteros s rozměry 27,68 x 64,12 m a výška 20,25 m. Kolonádu tvořilo 6 sloupů na kratších stranách a 13 na delších.
Ve vnitřní cele stála zmíněná kolosální socha vyřezaná Phidiasem, po které se nic nedochovalo. Naštěstí se v dobrém stavu zachovala sochařská výzdoba dvou štítů: západního (boj Lapitů s kentaury) a východního (souboj Pelopse a Oynomaose), který uvidíme v Archeologickém muzeu. Další sochařskou výzdobou byly metopy zobrazující historii dvanácti Héraklových děl.
FOTKY: Archeologické muzeum - Olympia (Peloponés, Řecko)
Ze samotného chrámu se bohužel dochovalo jen málo. Nejprve byla zničena požárem pozvaným rozkazem Theodosia II. a dílo zkázy dokončila zemětřesení v r. 522 a 551. Jeho někdejší slávu připomínají jen obrovské bubny sloupů rozeseté po okolí, připomínající mohutné kmeny stromů.
Chrám Héry
Chrám Héry (zvaný Herajon) je nejstarší sakrální stavbou ve svatyni s historií sahající do konce r. 7. století před naším letopočtem Měl podobu dórského chrámu se šesti sloupy na kratších stranách a až šestnácti po stranách. Jeho rozměry jsou 18,75 x 50 m ve výšce 7,80 m.
Podle tradice měl být uložen v chrámu disk s psanými pravidly svatého mírukterá měla platit během her a kterou podepsali králové Sparty a Elidy.
V Archeologickém muzeu je uložena Héřina hlava, pravděpodobně patřící soše stojící v chrámové cele.
Nedaleko je oltář Héřinykde se koná slavnostní zapálení olympijského ohně. Tato tradice sahá zpět 1936 a hry v Berlíně.
Philipheon
Kulatý chrám zasvěcený Diovi (tzv Philipheon) stál v okolí Heraionu v druhá polovina 4. století před naším letopočtem On ji financoval Filip II Makedonský, kteří chtějí oslavit tímto způsobem vítězství v bitvě u Cheroneaale jeho dokončení se nedožil. Stavbu dokončil jeho syn Alexandr Veliký.
Projekt měl i značný propagandistický význam, neboť s jeho pomocí chtěli představitelé vládnoucí dynastie v Makedonii ovlivnit mínění zbytku Řecka. Při stavbě chrámu byl svatý kruh rozšířen a jeho hranice se posunula o kousek na západ.
Struktura byla tolos (rotunda) v průměru 15,25 m, podporovaný kolonádou sestávající z 18 iontových sloupů. Vnitřní stěny chrámu byly rozděleny 9 korintských polosloupů.
Bylo tam pět soch objednaných naos (celli) Alexandr Velikýkterou sochař pojmenoval Leochares. Zobrazovaly samotného Alexandra, jeho rodiče (král Filip II. a královna Olympias) a prarodiče (král Amyntas III a královna Eurydika).
V posledních letech se podařilo zrekonstruovat fragment chrámu - tři sloupy s kladím.
Stadión
Stadion s běžeckou dráhou byl neodmyslitelným společníkem měst pořádajících hry, přeci jen se jednalo o běh na krátkou trať (tzv. dromos) byla první z olympijských disciplín.
Původně to místo bylo uvnitř posvátného oddělení, ale asi jeho polovina 5. století před naším letopočtemspolu s postupující sekularizací her byla přesunuta mimo oblast posvátného komplexu.
Altis spojuje s novým stadionem monumentální kryptoportální (krytý průchod) o délce 31,10 mpo kterém se dochovaly hradby a osamělý oblouk.
Stadion měl dlouhou běžeckou dráhu 192,27 mkteré odpovídaly 600 stop (standardní běh na krátkou vzdálenost). Šířka běžecké dráhy byla 28,50 m, která umožnila startovat až 20 běžcům současně.Stojany byly stavěny z mohyl a mohly i pojmout 40 tisíc diváků.
Objekt byl v letech úspěšně odtěžen a rekonstruován 1958-65. Zpočátku to, co víme díky záznamům Zbigniew Herbert, připomínalo to velkou louku.
Trezory
Nad prostorem 6. a 5. století před naším letopočtem na terase před kopcem Kronos založily bohaté řecké polis a jejich kolonie (včetně Gely, Byzance, Megary a Syrakus) asi tucet dórských kleneb v podobě podobné malému chrámu. Není jisté, kolik jich přesně vzniklo. Cestovatel Pausanias zmínil 10 a archeologové identifikovali nejméně 12.
Jedna z nejznámějších staveb byla Pokladnice Megarianů (6. století před naším letopočtem) postavený ve stylu chrámu v mravencích. Fragmenty jeho štítu se dochovaly do našich dob a jsou nyní vystaveny v archeologickém muzeu. Zajímavé je, že na rozdíl od svatyně v Delfách největší z politiků, jako jsou Athény, Korint nebo Sparta, nezřídily své pokladnice v Olympii.
Nymphaeon (Exhedra Heroda Attica)
Jedním z nejmladších objektů v posvátném kruhu byla nymfa vztyčená kolem 160 CE od založení Heroda Attika. Budova měla tvar exhedra (půlkruhový výklenek o délce 21,90 m) a fungoval jako fontána na konci akvaduktu. Byl vyzdoben četnými sochami, z nichž některé byly nalezeny během archeologických vykopávek.
Vznik akvaduktu vyřešil letitý problém nedostatku vody, který se pravidelně vyskytoval během olympijských her.
Podstavec sochy bohyně vítězství Niké
Na jih od Diova chrámu byla oblast plná votivních soch a soch vítězů.
Sochy byly umístěny na vysokých podstavcích. Na jednom z nich, která se dodnes zachovala na svém původním místěbyla tam mramorová socha bohyně vítězství Nike dláta Pajónius z Mende. Umělec to zvládl 420 př. n. l. na žádost Messeniánů, kteří chtěli tímto darem zvěčnit zprávu o svém vítězství nad vojsky Sparty (421 př. n. l.).
Tato socha, známá jako Nike z Olympie, částečně přežil a byl nalezen na konci XIX století německou archeologickou misí. Dnes je spolu s nápisem informujícím o vítězství Messeniánů vystaven v Archeologickém muzeu.
Studio Phidias
Na konci malá obdélníková budova 5. století před naším letopočtem sloužil jako ateliér Phidias. Právě zde měl umělec pracovat na soše (ze zlata a slonoviny) zobrazující trůnícího Dia, která je jedním ze sedmi divů antického světa. Během výkopových prací bylo možné najít nástroje a předměty použité při práci na tomto kolosálním díle.
V 5. století byla budova přeměněna na raně křesťanskou baziliku.
Tělocvična
Gymnasium (2. století před naším letopočtem) byla to rozlehlá obdélníková stavba s rozměry 120 x 220 m slouží k fyzickému cvičení. Měl podobu otevřeného dvora obklopeného kolonádou.
Leonidajon
V jihozápadní části vykopávky uvidíme základy velkolepého (největší v celé svatyni) budova sloužící jako hostinec, kde mohli ve vhodných podmínkách přespat nejváženější příchozí. Bylo vestavěno druhá polovina 4. století před naším letopočtem podle návrhu Leonidas z Naxuod kterého převzalo své jméno.
Budova byla postavena na čtvercovém půdorysu o stranách cca 80 m. Mělo vnější kolonádu sestávající z 138 iontových sloupů. Vnitřní nádvoří bylo zase obklopeno dórskou kolonádou s 44 sloupcůa v jeho centrální části vznikla nádherná zahrada.
Archeologické muzeum
Archeologické muzeum (gr. Αρχαιολογικό Μουσείο Ολυμπίας) v Olympii se může pochlubit jednou z nejlepších sbírek starověkých řezbářských dekorací v celém Řecku. Sbírka zařízení zahrnuje štíty, sochy a četné předměty nalezené v celém místě vykopávek.
Nejvýznamnějšími exponáty jsou dva neocenitelné tympany z Diova chrámu. West představuje scénu boje mezi tím Lapithové a Kentauřia na východní straně je obraz souboje Pelops s Ojnomaosem.
Další vybrané exponáty:
- štít z megarianské pokladnice (s motivem gigantomachie),
- fragmenty sochy bohyně vítězství Nike od Pajonius (Nike z Olympie),
- architektonické fragmenty patřící k různým budovám vyrobeným z terakoty,
- mramorová socha zobrazující Hermes s Dionýsem na rameni,
- model představující svatyni,
- sochy z římských dob z chrámu Hera,
- děkovné přilby, hroty šípů a štíty zanechané představiteli různých politik,
- četné votivní figurky,
- vázy,
- bronzové výrobky.
Stojí za to plánovat od 60 až 75 minut.
Muzeum historie starověkých olympijských her
Sousedí s místem výkopu Muzeum historie starověkých olympijských her (řecky: Μουσείο Ιστορίας των Ολυμπιακών Αγώνων της αρχαιότητας) se zaměřuje na téma Panhelénských her. Z informačních tabulí se dozvíme více o jejich tradicích, bohoslužbách či soutěžích pořádaných v jiných městech.
Muzeum také nabízí mnoho zajímavých exponátů. Jedním z nich je kopie římské kopie sochy znázorňující diskobolus. Byl vyroben bronzový originál Myron v 5. století před naším letopočtem, ale do našich dob se dochovala pouze římská mramorová kopie.
FOTOGRAFIE: 1. Kopie sochy diskobolus - Muzeum dějin starověkých olympijských her - Olympia; 2. Kopie sochy připomínající disk – jedno z muzeí v Římě.
Jedním z největších pokladů muzea je velkolepá a rozsáhlá mozaiková podlaha představující olympijské hry. Nepochází však z Olympie, ale z domu postaveného v římských dobách (mezi 2. a 3. stoletím) ve městě Patras.
Stejně jako v Archeologickém muzeu i zde na návštěvníky čekají votivní figurky, vázy, fragmenty výzbroje a výrobky z bronzu.
Návštěvu tohoto zařízení se vyplatí naplánovat od 45 do 60 minut.
Přístup, parkování, umístění
Bezplatné parkování je k dispozici přímo u olympijského historického muzea, jen pár kroků od archeologického naleziště. Její souřadnice jsou: 7,641730, 21,624942
Budeme čekat od parkoviště k Archeologickému muzeu 15 minut chůze.
FOTKY: Archeologické muzeum - Olympia (Peloponés, Řecko)
Vykopávky sousedí s malým městem Archea Olympia. Je to poněkud ospalá osada, která žije pouze v turistické sezóně. Pokud byste měli zůstat přes noc, restaurace stojí za návštěvu hospoda na zahradě vedle hotelu Europa Olympia. Ceny sice nejsou nízké, ale kvalita jídla, výhled a atmosféra jsou k smrti.