Římské chrámy nejčastěji reprezentují barokní nebo renesanční styl. Bazilika čtyř korun je jednou z mála středověkých výjimeka jeho ponuré vysoké zdi vypadají spíše jako hrad než kostel. Jeho patroni se jmenovali: Claudius, Nicostrat, Castor a Symforian (podle jedné verze to byli vojáci, podle druhé jich bylo pět a byli to umělci). Byli zavražděni, protože odmítli obětovat pohanským bohům. V hagiografii se jim říká Koronatami. S největší pravděpodobností proto, že osud a jména zavražděných nebyla dobře známa, došlo k závěru, že od každého mučedníka dostává "koruna svatosti" takový vzorec bude vhodný.
Architektonický komplex stojí na místě starobylé vily. V 5. století byl přestavěn na chrám (snad po přemístění relikvií sem). Blízkost Lateránu (prvního sídla papežů) znamenala, že církev hrála v tehdejším Římě důležitou roli. Vyhořel během invaze Roberta Guiscarda, byl přestavěn papežem Paschalem II. Dnešní podobu získal za vlády Martina V. Po přesídlení římských biskupů do Vatikánu byly budovy předány řádu augustiniánů, který je spravuje dodnes.
Chrám má podobu pozdně románské baziliky. Vcházíme dovnitř přes dvě nádvoří. Jsou zajímavým faktem galerie po stranách lodi zvané matrony (byly určeny pro ženy). Za dveřmi vpravo se nachází další nádvoří. Kruhové vzory na podlaze je to fragment mozaiky pocházející z 11. století. Vytvořil jej umělec ze skupiny Cosmati (proto se nazývá arte cosmatesca). V tmavém interiéru je to opravdový poutač monumentální freska umístěná v apsidě. Polychromované představy "Sláva nebesům" spolu s dušemi spasených, chóry andělů a Nejsvětější Trojicí na vrcholu. Obraz vytvořil v 17. století Giovanni da San Giovanni. Na menších polychromech dole vidíme výjevy popravy patronů kostela.
Po pravé straně se nachází vchod do baziliky Svatý. Nový Rok. Byl zasvěcen papeži, který vládl ve 4. století. Velmi zajímavé jsou zachovány uvnitř fresky ze 13. století. Představují legendy související s pontifikátem papeže Silvestra (včetně příběhu o vyléčení císaře z moru nebo spoutání draka). Obrazy vznikaly v období sporů o investituru, takže zdůrazňují papežovu převahu nad císařem.
V presbytáři přežili Polychromie ze 16. století od Raffaellina z Reggia ukazující smrt Koronaty. Dalším zajímavým místem v bazilice je Aula Gotycka, zpřístupněná turistům pouze na dva dny v měsíci. (stav k únoru 2022) Byl postaven ve 13. století pro kardinála Stefana Contiho (měl reprezentativní funkce). V roce 1996 zde byla objevena řada zajímavých maleb. Ceny vstupenek a termíny otevření naleznete na oficiálních stránkách zařízení: ODKAZ.
