Olomouc - památky, zajímavosti a praktické informace

Obsah:

Anonim

Něco málo přes osmdesát kilometrů od hranic s Polskem leží Olomouc - město s více než 100 000 obyvateli, plné památek a zajímavé historie. Bez ohledu na to, zda máme vlastní dopravní prostředek nebo ne, vyplatí se tam vyrazit na krátký výlet.

Olomouc – název

Původ názvu města dodnes nechává filology v noci spát. Dosud se neobjevila žádná teorie, která by mohla rozptýlit jakékoli pochybnosti související s tématem. Někdy je název odvozen ze dvou slov: "olo" (tj pivo) a "molec" (dělat hluk, vydávat hlas). Hypotéza poukazující na původ slova se zdá být o něco logičtější ze jména legendárního zakladatele či panovníka - Olomouc. Problém je, že se zatím nenašel zdroj, který by existenci takového jména potvrzoval.

Olomouc - krátká historie města

Počátky osídlení této oblasti sahají do r Období neolitu. Kolem 2. století před naším letopočtem zde bylo římské castrum (nalezeny zbytky zdí). Při stěhování národů zde pobývali Germáni a Slované, a poté byla pevnost dobyta Velkomoravský stát. Osada se zachovala pád Velké Moravy a do poloviny to stále existovalo 10. stoletíkdyž to zůstalo Spálený od neidentifikovaných útočníků. Výpravy Maďarů změnily ekonomickou situaci Evropy, kupecké karavany obešly Panonskou pánev a putovaly mimo jiné přes Olomouc. Pro rodící se město to byl skutečný čas prosperita.

První zmínka o Olomouci pochází z „Kroniky Kosmové“ sepsané na počátku 12. století. K roku 1055 autor napsal příběh o útěku z Čech knížete Vratislavakteré ve městě Olomouci opustil svou ženu. V sousedství bývalého zámku začala stavba katedrály a celá budova byla obehnána zdí. Ve století XII biskup Jindřich Zdík založil skriptorium a dokončil stavbu paláce.

Městu byla udělena městská práva ve 13. století. Potkame se legenda hovoří o odražení tatarského vpádu v roce 1241, ale historikové jej považují za nespolehlivé. Následující staletí byla obdobím rychlého hospodářského rozvoje. Pouze v 17. století začala Olomouc ztrácet své dominantní postavení na Moravě ve prospěch Brna. Požár a invaze švédské armády vedly k poklesu počtu obyvatel a marginalizaci role města. Po skončení třicetileté války padlo rozhodnutí o výstavbě moderní pevnosti. Úsilí se vyplatilo, protože pruská vojska byla během slezských válek dvakrát schopna odrazit. Jako vděčnost za hrdinský postoj Marie Terezie oficiálně potvrdila titul „Hlavní město Moravy“.

V roce 1777 zde byla zřízena katolická arcidiecéze. Koná se zde několik akcí důležitých pro zemi a město 19. století: v roce 1848 zde pobýval císařský dvůr (nastoupil na trůn František Josef), o dva roky později tzv. olomoucká dohoda (pruské velmocenské aspirace byly dočasně zastaveny). Ve dvacátém století byla k městu přičleněna řada sousedních obcí, čímž vznikla tzv Velká Olomouc - takové rozdělení trvalo až do 70. let 20. století, kdy bylo začleněno více obcí. Během druhé světové války Němci zničili místní synagogu, povraždili většinu Židů a tváří v tvář blížící se frontě se začali připravovat na obranu. Naštěstí se pro nedostatek sil rozhodli stáhnout a Olomouc nesdílela osud Vratislavi (byly zničeny historické radniční hodiny i sportovní stadion). Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V roce 1946 byla obnovena Univerzita Palackého. V roce 1995 přišel do Olomouce Jan Pavel II. (kanonizoval Jana Sarkandera a Zdzisławu Czeskou a povýšil kostel na Světém Kopečku na baziliku). O pět let později na seznamu světového dědictví UNESCO Bylo zjištěno Sloup Nejsvětější Trojice.

Jak navštívit Olomouc?

Prakticky všechny nejvýznamnější památky Olomouce se nacházejí v samotném centru. Není tak velké jako například Staré Město pražské, ale počítejme s tím, že procházka z katedrály do univerzitní botanické zahrady je přes dva kilometry! Některá ze zajímavých míst se nacházejí mimo centrum města. Zatímco k bývalému jezuitskému klášteru Hradisko se dá dojít pěšky (asi 1,5 km od katedrály), k bazilice Navštívení Panny Marie Svatý Kopeček budeme muset autobusem.

V určité vzdálenosti od centra se nachází vlakové a autobusové nádraží. Po absolvování cesty po železnici budeme muset ujít asi dva kilometry pěšky, abychom se dostali například ke katedrále sv. Václava.

Turistický informační bod (Horní náměstí)

Olomoucký IT point lze najít bez problémů - nachází se v jedné z nejznámějších budov ve městě, tedy ve středověké radnici, vedle hodin socialistického realismu. Zařízení je otevřeno denně od 9 do 17 hod. Zde si budeme moci najmout průvodce, získat zdarma mapy a brožury nebo zakoupit Olomouc region Card. (k červnu 2022)

Olomouc Card Region (stav k lednu 2022)

Zajímavou nabídkou pro ty, kteří chtějí navštívit muzea a galerie, je speciální slevová karta Olomouc Card Region. Umožňuje volný vstup do desítek míst (včetně volné vstupenky do Moravského divadla na vybraná představení) i MHD zdarma a slevy na cesty vlakem. Karta se prodává ve dvou variantách: dvoudenní a pětidenní. Druhá možnost se bude hodit lidem, kteří chtějí navštívit celý region (Střední Moravu a Jeseníky) - vstoupíme díky ní do mnoha blízkých muzeí, zámků a zámků.

Ceny karet:

  • Olomouc Card Region 48 hodin (normálně) - 240 Kč (přibližně 38,40 PLN)
  • Olomouc Card Region 48 hodin (zlevněno) - 120 Kč (přibližně 19,20 PLN)
  • Olomouc Card Region 5 dní (normálně) - 480 Kč (přibližně 76,80 PLN)
  • Olomouc Card Region 5 dní (zlevněno) - 240 Kč (asi 38,40 PLN)

Olomouc Card Region lze zakoupit na turistických informačních místech města a kraje. Navíc v samotné Olomouci jej zakoupíme v Turistickém centru ve Švédské 10 a na nádraží (CD centrum Olomouc).

Více aktuálních informací na oficiálních stránkách: ODKAZ.

MHD v Olomouci

Přestože se na většinu míst dá dojít pěšky, máme také autobusy a tramvaje. Kromě toho je v Olomouci přes 20 autobusových a osm tramvajových linek. Systém platby jízdenek závisí na zóně, do které se chceme dostat. Zóna 71 pokrývá celé město a část předměstí (včetně baziliky na Svatém Kopečku). Jízdenky lze zakoupit v kioscích, speciálních místech pro cestující (jedno se nachází na vlakovém nádraží, další v různých částech města), u řidičů (za příplatek) a ve speciálních prodejních automatech. V druhém případě pamatujte, že pro zakoupení vstupenky musíte mít minci – automaty nepřijímají bankovky ani kreditní karty. Aktuální informace o cenách jízdenek, jízdních řádech a trasách městských linek naleznete na těchto stránkách.

Kolik času byste měli věnovat prohlídce Olomouce?

Pokud nechceme navštěvovat muzea a mít vlastní dopravní prostředek, stačí dva nebo tři dny na prohlídku celého města a několika zajímavostí v okolí (např. klášter Svatý Kopeček). Jinak budeme muset čas strávený prohlídkou přiměřeně prodloužit. Olomouc se může stát dobrým bodem pro výlety po okolí (např. Kroměříž, která je zařazena na seznam UNESCO, nebo hrad Šternberk).

Kdy je vhodné navštívit Olomouc?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Určitě v létě budeme mít největší šanci se dešti vyhnout, ale také potkáme v ulicích města nejvíce turistů. V teplejších měsících vypadají místní parky a zahrady velmi dobře. Je velmi dobrý nápad přijet do Olomouce na některý z místních festivalů, show nebo speciálních akcí.

Návštěva Olomouce

Olomouc je poměrně turisticky přívětivé město. Díky mnoha cedulím směřujícím na nejdůležitější místa nebudeme mít problém dojet na určená místa. Na několika místech jsou také informační tabule se zabudovanými reproduktory, díky kterým se dozvíme o historii města (bohužel pouze v češtině).

Svatý. Václava a zámku

(Václavské náměstí)

Věže monumentální, gotické katedrály jsou vidět už z dálky. Jde o jeden z nejvýznamnějších kostelů na celé Moravě. Stavba prvního chrámu již začala princ Sobiesław. Práce byly dokončeny ve 12. století, a po požáru v roce 1264 dostal gotický sloh. Celé to bylo hotové ve 14. století, ale v následujících letech došlo k významným úpravám (změněno kněžiště a postaveny kaple). V roce 1803 všechny věže po úderu blesku vyhořely. Celé to bylo na krátkou dobu zařízeno v neoklasicistním stylu. V 80. letech devatenáctého století začalo regotizace interiérujehož účinky můžeme obdivovat dodnes.

Z tohoto období pocházejí ty nižší a oddělené kněžiště bez ambulantní a fresky pokrývající interiér kostela. Je považován za nejcennější kaple sv. Stanislava (levá loď), postavený biskupem Stanislavem II. Pavlovským, který tak uctil svého svatého jmenovce. Ona to nosí rysy manýrismu (směr na přelomu renesance a baroka, vyznačující se vznešenou stylizací). Na protější straně vidíme Loretánskou kapli s krásnými, iluzionistickými malbami od Johanna Christopha Handkeho. Dávejte pozor na plastika Černé Madony odkazující na sochu Loreta (odtud název kaple). V jednom z novogotické oltáře (pravá loď) byly umístěny ostatky sv. Jan Sarkander.

Z bývalého přemyslovského hradu toho mnoho nezbylo. Jen oni přežili fragmenty opevnění (lépe viditelné ze severu). Budova stojící dnes ve dvoře je Kapitula. Na levém křídle byl umístěn pamětní deska zavraždění českého a polského krále Václava III. Popis vladařovy smrti lze nalézt v několika kronikách, včetně Jana Długosze. Přes určité rozdíly se autoři shodují, že Václav III. byl zabit, když odpočíval v odpoledním vedru (připravoval se na výpravu do odbojného Polska). Stráže spatřily německého rytíře Konrada von Potensteina, jak běží se zkrvaveným mečem a křičí o smrti krále. Byl považován za vraha a na místě zabit. Přes pochybnosti nebylo nikdy provedeno žádné vyšetřování, které by mohlo objasnit okolnosti tragédie. Interiér budovy se nachází dnes Arcidiecézní muzeum (Václavské nám. 811/4), jehož sbírky stojí i za krátkou návštěvu. Nejvýraznější věc je bohatě zdobený kočár olomouckých biskupů ze 17. století (ve stejné místnosti je obraz z epochy zobrazující vstup jednoho z hierarchů do města). Budeme moci také vidět zbytky románského paláce biskupa Jindřicha Zdíka se zachovanými štíty, historickými okny, freskami a kaplí sv. John. Je bohatě zdobený z 19. století Svatý. Barbory. I muzeum se může pochlubit velká sbírka uměleckých děl, zejména baroka "Křížová cesta" Johanna Wenzela Bergela.

Vedle vchodu na náměstí s katedrálou (ze strany Dómské ulice) malý, novogotická kaple Panny Marie Strážkyně.

Arcibiskupský palác

(Wurmova 562/9)

Pozornost! Nezaměňovat s ruinami románského biskupského paláce Jindřicha Zdíkakteré se nacházejí v prostorách současného Arcidiecézního muzea. Ten byl postaven v 16. století a jeho stavbu zahájil biskup Stanislav I. Turzo. Hierarchie se na stavbě hradů a zámků podílela mnohokrát – nejinak tomu bylo i v Olomouci. Nemovitost, která byla opakovaně ničena a přestavována, se postupem času rozrůstala, takže se nakonec stala největší budovou ve městě. Celá budova má sedm křídel a sídlí v ní četné církevní instituce (včetně knihovny a kurií). Některé pokoje lze navštívit, ale je nutná rezervace. Více informací naleznete na následující stránce: ODKAZ.

Svatý. Jan Sarkander

(Mahlerova 1167/6)

Je to jeden z nejvýznamnějších cílů katolických turistů navštěvujících Olomouc. Kaple spojené je s osobou Svatý. Jan Sarkander - farář z českého Holeszówa. Život tohoto mučedníka, narozeného ve Skoczowě, padl během třicetileté války. Když u Holeszówa stála vojska Lisowců, uspořádal kněz průvod s Nejsvětější svátostí (není známo, zda jej vedl). Díky tomu nájezdníci město obešli. Místní protestanti však poznali, že duchovní byl ve spolku s vojáky, a vedli k jeho zatčení. Jan Sarkander se pokusil o útěk, ale byl zajat a odvezen do Olomouce. Tam byl vystaven mučení, které přesahovalo to, co bylo povoleno podle tehdejších zákonů. Byly učiněny pokusy přinutit ho prolomit tajemství zpovědi šlechtice Władysława Popiela Lobkowicze. Rány umučenému byly tak vážné, že budoucí světec zemřel měsíc po skončení výslechu. Soud tehdy vyvolal ve světě pobouření a kult se v nábožensky uvázlé Evropě začal rychle rozvíjet.

Na místě, kde bývala věznice, byla postavena kaple zasvěcená katolickým mučedníkům. Po schválení kultu (19. století) byla budova pojmenována po Janu Sarkanderovi. Na počátku 20. století byl celý objekt přestavěn v historizujícím (neobarokním) stylu a nástěnné malby zhotovil český malíř Jano Köhler (zachycují mj. výjevy ze života sv. Jana ). Pod kaplí se dochoval suterén bývalé věznice a několik mučednických památek. Na turisty to dělá dojem původní kolo, na které bylo nataženo tělo budoucího světce. I když je vstup do spodní části budovy uzavřen, vidíme kruh z horní úrovně.

Sloup Nejsvětější Trojice a Mariánský sloup

(Horní náměstí / Dolní náměstí)

Tyto typy soch (nazývané též morové sloupy) vznikaly v době baroka, nejčastěji po skončení moru, jako jakási votivní nabídka a poděkování za záchranu. Nejinak tomu bylo v případě Olomouce, kde po pominutí epidemie magistrát financoval hlasovací sloupek pro Dolní náměstí (Horní náměstí). Pomník zhotovil místní kameník a sochař Wenzel Render v letech 1715-1723. Celý je možné zhlédnout dnes - na vysokém sloupu byla umístěna socha Marie a na nižších patrech postavy světců chránících před nakažlivými nemocemi (a patrona města sv. Pauliny).

Po dokončení díla však tvůrce usoudil, že aranžmá není dostatečně detailní. Tak stvořil nový design sloupu a představil ji zastupitelstvu města.Snad se mu podařilo získat souhlas díky příslibu částečného financování stavby. Redner zemřel při práci na svém životním díle (dokončil první příběh) a ještě před dokončením celé věci byli najati další čtyři architekti. Tři z nich (Franciszek Thoneck, Jan Wacław Rokicki a Augustyni Scholtz) se konce stavby nedožili, stihl to pouze Jan Ignacy Rokicki (syn Jana Wacława). Votivní dar byl vysvěcen za přítomnosti císařovny Marie Terezie v roce 1754. Pomník byl poškozen pruskou armádou během sedmileté války - znepokojení obyvatelé zřejmě vyslali k pruskému generálovi delegaci s žádostí o ušetření sochy. Velitel souhlasil a poté, co Prusové opustili město, byla jedna z dělových koulí umístěna do kolony.

Monumentální památka dnes zapůsobí svou velikostí (počítá 35 metrů vysoká a je největší sochou v České republice). Jeho charakteristická černá barva je výsledkem nečistot, které jsou zvláště patrné na pískovci (původně měla socha nažloutlou barvu). Ideový smysl celku souvisel s protireformačním hnutím. Z tohoto důvodu byla umístěna nahoře plastika znázorňující tři Boží osoby a postavy světců ve spodních patrech.

Plastika sv. Jana Sarkandera, který byl více než sto let po vysvěcení pomníku blahořečen. Beatifikace znamenala souhlas s místními bohoslužbami - takže tento druh akce se mohl setkat s nespokojeností ze strany představitelů církve. Celkem můžeme napočítat několik desítek plastik a basreliéfů. Úplně dole jsou: sv. Maurice, sv. Václava, sv. Floriána, sv. Jan Kapistrán, sv. Alojzy Gonzaga a sv. Antoni. Střední patro obývá sv. Cyrila a Metoděje, sv. Błażej, sv. Wojciech, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jan Sarkander. Pod štítem vyhrazeným Bohu se nachází: sv. Anna, sv. Joachim, sv. Josefa, sv. Jana Křtitele, sv. Vavřince a sv. Jerome. Ještě výše jsou vyobrazení sv. archanděla Gabriela a Marie. Na basreliéfech najdeme obrazy apoštolů a alegorie tří božských ctností. Zajímavým dekorativním prvkem jsou tzv. plastiky. lucifer nebo andělé s pochodněmi. Za pozornost stojí latinské chronogramy, tedy věty s některým ze zvýrazněných písmen. Jde o jakýsi hlavolam, pod kterým se skrývá datum stavby sloupu. Samotné věty odkazují k teologii a jedna z nich připomíná, čí přítomnosti byla socha zasvěcena.

Uvnitř památníku byla navržena malá kaple.

Fontány

Olomouc je známá také svými kašnami. Odhaduje se, že ve městě je přes dvacet kašen, ale nejcennější jsou ty, které byly postaveny v 17. a 18. století. Patří k nim:

  • Neptunova fontána (Dolní náměstí) - Nejstarší z olomouckých kašen, založená v roce 1683. Autorem sochy je Michał Mandík, umělec narozený v Gdaňsku, jehož životním dílem byly sochy z biskupských zahrad v Kromieryżi.

  • Jupiterova fontána (Dolní náměstí) - První sochu zhotovil Wenzel Render - byl to obraz sv. Florián. V 18. století bylo rozhodnuto o změně sochy za účelem získání ucelené výtvarné vize fontán. Od té doby se měly vztahovat k antice. Novou sochu zhotovil Filip Sattler. Původní byla přemístěna do obce Skrbeň (stojí tam dodnes) a její místo zaujal římský bůh blesku.

  • Herkulova fontána (Horní náměstí) - Původně se nacházel na místě slavného sloupu Nejsvětější Trojice. Socha Herkula bojujícího s hydrou vznikla v roce 1687 a jejím autorem byl rovněž Michał Mandik. Zajímavé je, že umělec zanechal svůj podpis na těle monstra.

  • Caesarova fontána (Horní náměstí) - Vyrobeno v roce 1725 podle návrhu Wenzel Render od Jana Jiřího Schaubergera. Celé to odkazuje na sochu Konstantina Velikého od Berniniho. Samozřejmě se zde našlo místo pro mnoho symbolických prvků, například psa, který měl značit věrnost města tehdejším úřadům. Proč byl Caesar vybrán mezi starověké vůdce? V té době existovala pověst, podle které byla Olomouc odvozena od římského castrum založeného tímto vůdcem.

  • Fontána Tritonů (náměstí Republiky) - Další projekt Rednera (ačkoliv sochu tritonu vytvořil anonymní umělec), rovněž podle Berniniho (Fontana del Tritone). V devatenáctém století byla kašna v důsledku organizačních změn přesunuta asi o 300 metrů východním směrem (je možné, že to souviselo s plánem spuštění tramvajových linek).

  • Merkurova fontána (28. října 15) - Společný projekt Filipa Sattlera, Václava Rendera a Johanna Jacoba Kniebandelma z roku 1727.

  • Saturnova fontána (Dominikánský klášter, Slovenská) - Jedna z fontán, na které se socha nedochovala. Po likvidaci kláštera byla plastika odstraněna a do dnešních dnů se dochoval pouze samotný podstavec.

V pozdějších letech byly vyrobeny další zvony a píšťaly odkazující na dochované památky. Jsou to mimo jiné:

  • Fontána Higiei (Horní náměstí, radniční zeď) - Založena koncem 19. století, k 10. výročí likvidace olomoucké pevnosti. Socha poškozená za 2. světové války byla přemístěna do Historického muzea a na jejím místě byla postavena nová socha od Karla Lenharta.

  • Arionova fontána (Horní náměstí) - Již v 17. století vznikl projekt na vytvoření kašny se sochou bájného básníka, kterého delfíni zachránili před utopením. Celý projekt byl dokončen v roce 2002. Současné sochy vyrobené z kovu zobrazují mj. velká želva a básník Arion.

  • Pramen živé vody sv. Jan Sarkander - Moderní kašna zřízená u světcovy kaple, napojená na podzemní pramen. Autor projektu Otmar Oliva do celku zakomponoval prvky symbolizující věčný boj dobra se zlem (např. hady a relikvie).

Radnice s hodinami

(Horní náměstí)

Dalším ze symbolů města je gotická radnice. Přestože budova vznikla ve 14. století, prošla rekonstrukcí a změnami, v jejím interiéru se dochovalo mnoho původních dekorací a aranžmá. Bohužel až do naší doby původní hodiny se nedochovaly. Současný mechanismus a pohyblivé postavy (jednou denně ve 12 hodin!) se datují do 50. let 20. století. Místo postav bývalých měšťanů a představitelů jiných států zde uvidíme mj dělníci, rolníci, vědci a sportovci. V roce 2022 proběhla rekonstrukce radnice (hodiny byly zataraseny lešením), možnost prohlídky budovy a výstupu na věž byla pozastavena až do konce prací.

Opevnění a městské hradby

Olomouc byla často středem nepřátelství. Město bylo proto obehnáno obrannými hradbami, které byly v moderní době nahrazeny baštami. Postavení pevnosti přispělo k rozšíření opevnění, ale na druhé straně brzdilo rozvoj měst. Bašty a valy také získaly podporu v podobě vnějších fortů. Vojenští nadšenci zde budou mít co vidět. Stojí za vidění:

  • Brána Marie Terezie (tř. Svobody) - Bývalá barokní brána z 18. století byla kdysi součástí obranných zdí. Dnes stojí na jedné z hlavních ulic města na náměstí mezi historickými nájemními domy.

  • Vnější pevnosti - Můžete také navštívit několik zachovalých vnějších pevností (nejčastěji několik kilometrů od centra), z nichž se dochovaly v nejlepším stavu: Fort XXII Lazecký Černovír (umístění: 49 ° 37'11,2 "N 17 ° 15'06,0" E), Fort Radíkov 2 (Na Pevnůstce 201/47), Fort XIII Nová ulice (umístění: 49 ° 34'29,5 "N 17 ° 13'01,0" E), Fort XX (umístění: 49 ° 37'01,5 "N 17 ° 12'54,7" E), Fort XV (umístění: 49 ° 35'46,8 "N 17 ° 12'39,5" E) nebo Pevnost Chwalkowitz (umístění: 49 ° 36'17,1 "N 17 ° 17'57,8" E). Dovnitř se ve všech případech nedostaneme, ale v nejzachovalejších památkách jsou muzea.

  • Kasárny (Koželužská 945/31) - Zděná budova s charakteristickým tvarem podkovy dnes sídlí soukromé instituce. Hned vedle je malá hospůdka a v létě se tu promítá letní kino.

  • Korunní pevnost (17. 11.) - Ústředním bodem bývalé tvrze bylo opevnění nacházející se v ohybu Mlynského potoka. Opevnění, postavené v 18. století, na tehdejší dobu moderní, odolávalo pruské armádě. Dnes některé z nich patří Univerzitě Palackého, kterou zde umístil vědecké muzeum s názvem The Power of Knowledge (Pevnost Poznani). Navštívit lze i další budovy - je zde malá historická expozice.

Více informací o jednotlivých zařízeních (otevírací doba, ceny vstupenek a kontaktní údaje) naleznete zde: ODKAZ.

Kostely v Olomouci

Kromě zmíněné katedrály a kaple sv. Jana Sarkandera, ve městě je několik dalších historických kostelů, z nichž některé jsou skutečnými uměleckými díly (nejčastěji reprezentují barokní styl). Stojí za vidění:

  • Svatý. Michaele (Na Hradě) - Původně gotická stavba sloužila dominikánskému klášteru. Po třicetileté válce byl chrám výrazně přestavěn a dostal barokní podobu, za zhlédnutí stojí bohatě zdobený interiér a plastiky na stěně ze strany Univerzitní ulice znázorňující bolestná tajemství růžence. Dříve stály u silnice na Brno (vyrobily se v 18. století), teprve na počátku 20. století byly přemístěny do blízkosti kostela sv. Michaele.

  • Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie (Slovenská) - Po rozpuštění kongregace byl gotický chrám františkánského řádu v rukou dominikánů (a stojí zde dodnes). Interiér kostela působí nezdobně - to je výsledek poválečné přestavby, kdy byla odstraněna většina novogotických památek. Povodeň v roce 1997 přinesla zkázu. Stojí však za to nahlédnout dovnitř a prohlédnout si částečně zachovalé gotické fresky. Zajímavý fakt se nachází v boční lodi rakev s ostatky sv. Zdzisława z České republiky.

  • Kostel Panny Marie Sněžné (Denisová) - Milovníci baroka budou potěšeni! Chrám, postavený v 18. století jezuity, zaplavuje návštěvníky množstvím dekorací, soch a barevných fresek. Kostel sloužil jako univerzitní chrám, po převzetí jezuitům se stal posádkovým kostelem. V roce 1950 se stal majetkem státu. Mniši získali chrám zpět v roce 1991.

  • Svatý. Maurice (8. května 517/15) - Na místě prvního olomouckého kostela může stát gotický chrám (s prvky z jiných dob). Archeologický průzkum prokázal základy stavby z 10. století. Ke středověké lodi byl v letech přistavěn renesanční štít věže a barokní kruchta. Kostel se pyšní výbornou akustikou a historickými varhanami (často se zde konají koncerty). Organizované skupiny mohou po předchozí rezervaci navštívit speciální prezentaci nástroje. Více informací zde: ODKAZ.

  • Svatý. Kateřina (Kateřinská) - Středověký chrám ženských řádů se nachází v jižní části Starého Města. Gotická karoserie ukrývá regotizovaný interiér v 19. století.

  • Klášter Hradisko (Sušilovo náměstí 4/4) - Jedna z nejzajímavějších barokních staveb Olomouce a ukázka složité historie katolíků v těchto oblastech. První klášter byl na tomto místě postaven v 11. století - současná budova pochází ze 17. století a je barokní. Od josefínských reforem však Hradisko neplnilo žádné posvátné funkce - po rozpuštění řádu, a poté likvidaci zdejšího teologického semináře, se celé věci ujala rakouská armáda. Většina historického vybavení byla zničena a kaple se dochovala v původním stavu. Dnes se zde nachází nemocnice, ale je možné navštívit celé stránky (prohlídky s průvodcem v konkrétních termínech, více informací zde: ODKAZ). I když se nám dovnitř nechce, stojí za to do kláštera zajít nádvoří - památník se nachází asi 1,5 kilometru od katedrály v Olomouci.

  • Bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček) - Jeden z nejkrásnějších kostelů ve městě se nachází na okraji Olomouce. To je známá bazilika na Svatém Kopečku nebo ve Svaté Górce. Historie tohoto poutního místa se začala psát v 17. století, kdy zde jeden z měšťanů postavil malou kapličku (podle pověsti jako poděkování za štěstí v podnikání). Další příběh se zmiňuje o zázračném vzhledu obrazu, který je zde dodnes uctíván. Po zkáze za třicetileté války se na kopci objevili premonstráti, kteří nejprve kapli obnovili a poté zahájili stavbu monumentálního chrámu. Svatý Kopeček byl mezi poutníky velmi oblíbený - na vrchol přicházely ročně statisíce lidí. I ona přispěla ke zvýšenému zájmu o svatostánek korunovace obrazu korunami zaslanými z Říma. Monumentální stavba přečkala četné války (Rákocziho povstání či vpád do Pruska), ale po josefínských reformách byl sbor rozpuštěn (kostel plnil pouze farní funkce). Mniši se vrátili až v 19. století a klášter byl v jejich majetku až do roku 1950. Svatý Kopeček se jim vrátil až v 90. letech 20. století, v roce 1995 papež Jan Pavel II. povýšil kostel na baziliku.
    Turisté mohou navštívit překrásný chrám (v roce 2022 byl zrekonstruován interiér, některé fresky byly zakryty lešením, nedalo se vstoupit do věže), obdivovat barokní oltáře, monumentální varhany a zachovalé malby (vytvořili je Antonín Martin Lublinský - jeden z nejvýraznějších představitelů baroka v těchto oblastech). Klášter můžete také navštívit - více informací o termínech prohlídek a možnosti rezervace prohlídky naleznete zde: ODKAZ.
    K chrámu se nejlépe dostanete autobusem linky 11 (odjíždí z vlakového nádraží, doba jízdy cca 20 minut, směr Radíkov). Nejlepší je vystoupit na zastávce Svatý Kopeček, bazilika. Nejkrásněji vypadá kostel z jihozápadu. (k červnu 2022)
  • Další - Z dalších olomouckých kostelů je třeba zmínit: Kostel Zvěstování Panny Marie (Kapucínská 115/2). Chrám na Dolním rynku byl postaven v barokní době, i když na první pohled připomíná moderní kostely. V r se dochoval bohatě zdobený interiér s barevnými freskami kaple Božího těla (Univerzitní 226/4), která je součástí Univerzity Palackého. Zajímavým faktem je tzv Červený kostel (tř. Svobody), která kdysi sloužila protestantům a dnes slouží jako sklad jedné z olomouckých knihoven. Nejvýznamnějším pravoslavným chrámem města je kostel sv. Gorazda (Gorazdovo nám. 1125/14) - postaven v meziválečném období v byzantsko-rusínském stylu, vyniká barvou a neobvyklým tvarem. Z husitských sborů nejhonosnější je ten lokalizovaný na adrese U Husova sboru 538. Neoklasicistní budova s vysokou kolonádou byla postavena ve 20. letech 20. století.

vila Primavesi

(Univerzitní 224/7)

Jednou z nejzajímavějších budov ve městě je neobvyklý, Secesní vila nacházející se u opevnění bývalé tvrze. Budova byla postavena v letech 1905-06 a její název pochází z příjmení prvních majitelů - bankéřů Primavesi. Návrh domu vytvořili Franz von Krauss a Josef Tölk, a na designu interiéru pracoval mimo jiné Gustaw Klimt. Památka bohužel není určena k prohlídce. Po období politických nepokojů se sice objekt vrátil dědicům, ti se ale rozhodli uvnitř muzeum nevytvořit. Uvnitř vily působí několik různých společností, včetně umělecké galerie (její zaměstnanci informují, že se chystají zpřístupnit některé pokoje turistům - aktuální informace jsou na webu: ODKAZ). Barevné schodiště si lze prohlédnout bez nutnosti kupovat vstupenky.

Polonica

Například kvůli blízkosti hranic s Polskem přijíždělo v historii do Olomouce mnoho našich krajanů. Pamětní deska na Horním náměstí (Horní náměstí) připomíná návštěvu krále Jana III. Sobieského (na stěně činžovního domu Opletalova 364/1, drogerie Rossmann). Právě v tomto domě se vládce zastavil na cestě do Vídně (v dopise Marysieńce si stěžoval na vysoké ceny ve městě a hluk vydávaný radničními hodinami).

Určitě mnohem horší zmiňovala Olomouc Hugo Kołłątaj, který byl vězněn ve zdejší tvrzi na přelomu 18. a 19. století. Během výkonu trestu psal „Kritická analýza principů historie o původu lidské rasy“. Prkno věnovaný těmto událostem se nachází na náměstí Republiky.

Ten velký je zajímavý fakt nástěnná malba umístěna na stěně činžovního domu v ulici Denisova 295/27. Vedle krále Edwarda VII. (parodie na obraz Samuela Luka Fildese – vládce místo žezla drží selfie tyč se smartphonem) zde Maria Skłodowska-Curie.

Zelené plochy

Olomouc se může pochlubit mnoha parky a oblastmi, kde si turisté budou moci odpočinout od městského hluku. Stojí za to se projít Młyński Potok přes Bezručovy sady. Budeme mít možnost obdivovat mohutné opevnění částečně přestavěné v 19. století. Můžete také navštívit dvě botanické zahrady: Rosarium (ul. 17 Novadu 426/41) popř Botanická zahrada Univerzity Palackého (Na botanických Zahradách 920). Posledně jmenovaná nemovitost se nachází v v rozlehlých Smetanových sadech.

Další

Jak v samotném centru, tak na předměstí si můžeme prohlédnout ještě pár zajímavých památek nebo navštívit zajímavá muzea. Dochoval se pod bývalou linií opevnění v Bezručových sadech Protiatomový kryt z období studené války. Bunkr je možné navštívit - nutno rezervovat výlet v IT pointu. Objekt se nachází mezi dvěma věžemi vedle vjezdu do města Michalský výpad. Milovníci umění měli by jít do Muzeum v ulici Denisova 824/47 (sbírky z období 20. a 21. století a sbírka biskupa Karla II. von Liechtenstein-Castelcorno).

I když se nám dovnitř nechce, stojí to za pozornost fasádazavěšené na něm jedna ze soch Davida Černého s názvem "Zloděj". Socha zobrazuje muže, který si z galerie odnáší sochu Karla Neprase. Instalace se pohybuje ve větru. Ve Vídeňské ulici můžeme vidět mnoho zajímavých vil z počátku 20. století.

Působí v městské části Svatý Kopeček Zoologická zahrada (ul. Darwinova 222/29 - přístup autobusem linky 11, zastávka Svatý Kopeček, ZOO (k červnu 2022)).

Olomoucké tvarůžky

Město je také proslulé speciálním zrajícím sýrem tzv "olomoucké tvarůžky". Tato pochoutka se v okolních vesnicích vyráběla již v 16. století, ale dlouhou dobu byla považována za pokrm podřadné kvality. Hlavním centrem výroby sýra (obvykle podávaného ve formě malých kotoučků) je od 19. století obec Loštic u Solomunce (je zde i muzeum této pochoutky). Sýr si můžeme koupit ve většině místních obchodů a vyzkoušet v místních restauracích (např. Svatováclavský pivovar na adrese Mariánska 845/4). Pozornost! Na rozdíl od názvu nemají sýry nic společného s tvarohem - jsou velmi slané a vydávají velmi příjemnou vůni.

Akce a festivaly

Návštěvu Olomouce je vhodné spojit s účastí na některé z mnoha akcí, které se zde pravidelně pořádají. Nejznámější jsou zahradnické veletrhy a výstavy Flora Olomouc, které se konají třikrát ročně a přilákaly přes 200 000 návštěvníků. Akce získala vlastní výstavní plochu umístěnou ve Smetanových sadech. Mezinárodní příčku má také festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Zájemci o film mohou také navštívit Přehlídku animovaného filmu, One svět a výtvarnou improvizaci Týden.

Pivo

Jak víte, návštěva České republiky není úplná, pokud neochutnáme místní pivo. Nejinak je tomu i v případě Olomouce. Kromě piv z podnikových pivovarů můžeme vyzkoušet i místní produkty. Ceny se pohybují kolem 37 Kč za místní produkt (firemní piva jsou mnohem levnější). Stojí za to se připojit: Puškářův šenk (Vídeňská 670/11 - méně známá piva z pivovaru Staropramen), Hostinský pivovar Moritz (Nešverova 2 - restaurační pivovar se třemi druhy piv na výběr) popř Svatováclavský pivovar (Mariánská 845/4 - restaurační pivovar v blízkosti univerzity a Arcibiskupského paláce, výběr z několika druhů piv).

Jak se dostat do Olomouce?

Dostat se do cíle by neměl být problém. Do Olomouce jezdí několik vlaků denně z různých polských měst do Prahy. Při nákupu jízdenky můžete použít starou metodu: kupujeme jízdenku z Polska do poslední stanice před hranicemi a poté u českého průvodčího jízdenku do Olomouce. Autobusové spojení z Varšavy nabízí LEO Express. Několik místních dopravců provozuje trasy z Katovic a Krakova. (od roku 2022)

Na co si dát v Olomouci pozor?

Olomouc je relativně bezpečné město, nepočítáme-li přeplněná místa, kde se snáze najdou kapsáři (samotné centrum v turistické sezóně nebo okolí nádraží), všude se můžeme cítit bezpečně.

Během mše svaté byste neměli navštěvovat kostely, také se předem vyplatí seznámit se s pokyny pro fotografování (např. v kostele Panny Marie Sněžné je povoleno fotografovat pouze oltář a varhany).

Jak ušetřit v Olomouci?

Ceny zde nejsou nijak zvlášť vysoké a neměly by zatěžovat naši peněženku. Abychom trochu snížili výdaje, můžeme zajít na pivo do jednoho z míst mimo centrum města, kde se poflakují místní. Pár takových míst najdeme na Masarykově ulici.

Měli bychom také pamatovat na to, že některá muzea mají dny vstupu zdarma. Například v neděli zdarma uvidíme výstavy v Arcidiecézním muzeu (Václavské nám. 811/4) nebo v Muzeu umění (Denisova 47). (k červnu 2022)

Olomouc - kde přespat?

I přes to, že do Olomouce přijíždí mnoho turistů, nemá město dostatečně rozvinutou síť hotelů. Mnoho zařízení umístěných v centru města má velmi vysoké ceny a ty levnější se nacházejí na předměstí. Pokud však hledáme dobře, měli bychom najít něco blízko starého města a za rozumnou cenu.

Pokud nám záleží na ceně, můžeme využít Ubytovnu Marie (Tř. Svobody 41), která se nachází v samém centru, pokoje se společným sociálním zařízením.

Můžeme také zkusit pronajmout některý z místních apartmánů, např. M&C Apartmans (Dolní náměstí 26) - vlastní sociální zařízení, centrální poloha.

Kdo hledá "klimatizované" ubytování, nechť si zarezervuje pokoj v Amálie Vila 1921 secesní nostalgie (Dlouhá 110/8) - vila z meziválečného období, pokoje s koupelnou, vzdálenost od katedrály 600 metrů, od vlakového nádraží cca 2 kilometry.

Prohlédněte si všechna ubytovací zařízení v Olomouci.

Zajímavosti o Olomouci

  • Ve 20. století vznikl spor o gramatický rod Olomouce. Někteří historici prokázali, že původně byl název města ženského rodu. Zmatení radní se obrátili o pomoc na Brno. Výsledkem byl lingvistický rozbor českého filologa Josefa Zubatého, díky kterému se konečně podařilo prokázat, že Olomouc byla ve staročeštině ženského rodu.
  • V současné kapitulní síni bydlel podle všeho mladý Wolfgang Amadeus Mozart. Právě zde měl složit jednu ze svých symfonií.