Městečko ležící na úpatí Ortlerských Alp vám dává možnost lyžovat a dozvědět se více o historii regionu. Bormio má na rozdíl od mnoha blízkých letovisek staré město plné památek.
Bormio - historie
Obecně se předpokládá, že město bylo již ve starověku známé svými horkými prameny. Tento pohled je patrný ze zmínky z dopisu krále Teodahadakterému říká Bormio "slavné místo". Je tedy dost pravděpodobné, že věhlas lázní provází osídlení již několik staletí. Ve středověku Bormio vytvořilo tzv contado což je něco jako malý stát, rozkládající se na ploše města a několika okolních obcí. Po mnoho let se dařilo udržet jeho nezávislost a úspěšně odolávat pokusům churských biskupů. Až ve 13. století museli místní měšťané podlehnout výhodě města Como. Je však třeba poznamenat, že Bormio se stále těšilo velké autonomii a suverenita nebyla nijak zvlášť zatěžující. Důkazem nezávislosti byl soubor privilegií tzv "magna charta delle libertà bormiensi" propuštěn v roce 1377. Město se extrémně rychle rozvíjelo (hlavně díky obchodním cestám, které tudy procházely) a v 15. století dosáhlo stavu 5000 obyvatel.
V roce 1493 navštívil Bormio Leonardo da Vinci - ve svých zápiscích zmínil zdejší termální lázně a popsal krásu okolních hor. Bohužel na konci století došlo ke sporu s nedalekým městem Hlodavec, patřící do švýcarských tří lig. Válka a mor donutily měšťany přijmout švýcarský protektorát. V roce 1620, když v Evropě zuřila třicetiletá válka, se španělská armáda přiblížila k Valtellině. Obyvatelé údolí se chopili příležitosti a vyvolali povstání, čímž se zbavili protestantské nadvlády. Bohužel zde vedené boje vedly k velkému zničení města a výsledek války dal Bormio opět pod kontrolu Švýcarů. Teprve v roce 1797 získalo určitou nezávislost v rámci Napoleonem založené Cisalpinské republiky. (později přeměněno na Italské království). Po pádu francouzského císaře Tuto oblast zabrali Rakušané a ovládali ji až do roku 1859kdy po francouzsko-rakouské válce začal proces sjednocování italských zemí.
V 19. století došlo k rozšíření sítě místních komunikací a po vybudování moderních lázní na počátku 20. století začali pacienti znovu navštěvovat Bormio. V roce 1993 byl japonský velvyslanec zabit při výstupu na nedalekou horu Ortler. Město často hostí velké sportovní akce, jako je mistrovství světa v alpském lyžování v roce 2005.
Bormio - památky a atrakce
V závislosti na tom, kolik času hodláte v Bormiu strávit, stojí za to dobře zvážit plán prohlídky. Na rozdíl od nedalekého Livigna památek je zde opravdu mnoho, asi nestihnete vidět vše za jeden den (včetně návštěvy muzeí nebo termálních lázní).
Kuerc (Piazza Kuerc)
Možná vás to trochu překvapí, ale tato nepříliš výrazná stavba (trochu připomínající amfiteátr) je jedním ze symbolů města. Slovo Kuerc pochází z místního dialektu a znamená střecha nebo kryt. Byla to budova, pod kterou se shromažďovali obyvatelé města, aby rozhodovali o nejdůležitějších záležitostech Bormia. Zde byly také vynášeny tresty. Dřevěná konstrukce nesoucí střechu je rekonstrukcí - původní vyhořela v 19. století.
Kolegiátní kostel sv. Gervasio a Protasio (Chiesa Parrocchiale di SS. Gervasio e Protasio)
(Piazza Cavour 18)
Podle tradice nejvýznamnější kostel ve městě vznikla v 9. stol. nicméně ze staré budovy se do dnešních dnů mnoho nedochovalo protože během třicetileté války byl chrám zdevastován (a pravděpodobně vypálen) španělskou armádou. V letech 1626-1641 byl postaven v barokním slohu - to je nynější církev. Přežilo to rozsáhlé vybavení - zejména kolem osmi bočních kaplí. Stojí za to věnovat pozornost jeden z bočních oltářů na pravé straně chrámu - obsahuje plátno zobrazující zřídka prováděný malířský motiv, tzn. "Smrt svatého Josefa". Nevšedních prvků si všimneme i na konci lodi – tohoto dvě dřevěné šatní skříně s ozdobnými zárubněmi (rostlinné a zvířecí motivy). Dřevěná předsíň varhany nenese, jsou umístěny na levé straně kostela, v blízkosti presbytáře. Ve výklenku pod nástrojem je umístěna jedna z nejcennějších památek chrámu - Sousoší „Nářek“. zobrazující Krista ležícího v hrobě a naříkající svaté. Byly vyrobeny v roce 1647 Giovanni Pietro della Rocca. Chrám se nosí volání dvou dávných mučedníků – patronů města.
Quadrilatero degli Alberti
Tzv "náměstí Alberti" tento komplex několika budov severně od tržiště, které kdysi patřily mocnému rodu Alberti. Byli to představitelé místní aristokracie, kteří pravděpodobně sehráli důležitou roli v životě města od 13. století. Právě zde v roce 1496 navštívil císař Maxmilián Habsburský. Bylo také postaveno několik obranných staveb, z toho až do našich dob dochovala se pouze středověká hodinová věž (La Torre delle Ore).. Poslední představitel této významné rodiny zemřel v roce 1825.
Alberti Tower (La Torre Alberti)
Druhá z městských věží se dochovala na Via Roma. Za starých časů v Itálii bylo vztyčování věží dokladem vysokého postavení daného rodu (samozřejmě kromě obranné funkce takové stavby). Odhaduje se, že během své největší slávy mělo Bormio 32 dvou takových budov. Torre Alberti pochází ze 13. století a je vysoký 24 metrů. Dnes je v něm umístěn turistický informační bod nedalekého národního parku.
Svatý. Vitalis a Valeria z Milána (Chiesa di San Vitale)
(Via Roma)
kostel věnované rodičům patronů Bormia přichází z 12. století (v jeho architektuře se zachovaly viditelné prvky románského slohu). Než půjdeme dovnitř, podívejme se pozorně na nástěnné malby umístěné na stěnách chrámu. Nejzajímavější je tzv "Kriste neděle" ("Cristo della domenica") s Ježíšem a nástroji (pluhy, lopaty na chleba a další), které nebylo možné použít při nedělní práci! Jde o skvělou ukázku středověkého didaktického umění, připomínající věřícím pravdy víry a církevní přikázání (některé obrazy „nedělního Krista“ byly ještě drastičtější – umělci kombinovali pracovní nástroje kombinované s ranami na Ježíšově těle). Nedaleko jsou fresky zobrazující Marii se dvěma světci a patrony kostela. Na druhou stěnu neznámý umělec namaloval výjev ukřižování s Matkou Boží sv. Jana a neidentifikovaný biskup. V malém interiéru se dochovaly dva obrazy zobrazující Pannu Marii krmící dítě a ukřižování. Vedle oltáře ze 16. století s výjevem Letnic uvidíme dvě postavy světců: Gervasia a Protasia.
Svatý. Spirit (Chiesa del Santo Spirito)
(Via Roma)
Hned vedle kostela sv. Můžeme vidět Witalis a Walerii jedna z nejstarších budov v Bormiu. Malý chrám vznikl pravděpodobně v 11. stoletíale v pozdějších dobách to zůstalo desakralizována a sloužila jako skladiště. Moderní výzkumné práce vedly k odhalení fresek. Obrazy vznikaly v několika fázích mezi čtrnáctým a patnáctým stoletím. Kostel je bohužel většinou zavřený a dovnitř je těžké se dostat. I když se nám to nepodaří, můžeme se pokusit podívat dovnitř velkými okny směřujícími na Via IV Novembre (severní stěna chrámu).
Svatý. Ignác z Loyoly (Chiesa di Sant'Ignazio)
(Via de Simoni)
Charakteristický pro dobu baroka chrám byl postaven společně se sídlem jezuitského řádu. Bormio bylo i přes vojenské porážky, které utrpělo, dosti vzdálené švýcarským protestantům a činnost jezuitů byla směrem protireformačního ducha ve městě. Uvnitř přežili obrazy představující nejvýznamnější světce řádu. Bohužel je chrám často zavřený.
měšťanské paláce
Ve starém městě se dochovalo několik zajímavých příkladů staré měšťanské architektury. Jeden z nich se nachází na náměstí Palác Cortivo, který bývala to radnice. Dochovaly se na stěně budovy obrazy zobrazující erby Ludovica Sforzy.
Další je Palazzo De Simoni ze 17. století budova, která si i přes mnohé změny zachovala některé staré dekorativní prvky. Dnes je uvnitř Městské muzeum (Museo Civico di Bormio, Via Buon Consiglio 25).
Budovy ve čtvrti Combo
Ze starého města směrem k lyžařským vlekům se vyplatí projít čtvrť Combokterý (i když trochu opomíjený) zachovalo si hodně ze své dřívější atmosféry. Určitě stojí za to malé navštívit Svatý. Antonína Velikého. Vzhledem k tomu, že Combo bylo zemědělskou čtvrtí, byl chrám nazýván patronem prasat. Uvnitř přežili četné obrazy - nejstarší pocházejí ze středověku z počátku 14. století, nejcennější jsou ozdoby apsidy připisované Paolovi da Caylinovi staršímu (15. století). V boční kapli je k vidění velký krucifix, který je obyvateli považován za zázračný. Podle pověsti byl vyroben z kmene stromu, pod kterým našel úkryt chudý pastýř, který utekl před bouří. Během náboženských válek s protestanty byl krucifix vhozen do řeky Adda, ale o několik dní později byl kříž nalezen vedle mostu. Během speciálního průvodu se pomník nese ulicemi města.
V okrese se dochovalo několik dalších památek například dva domy s freskami Casa gia Zuccola (obraz Marie s dítětem a svatého Antonína Velikého - 15. století) nebo Casa gia Motta (Marie s dítětem, sv. Antonín Veliký a sv. Apollonie - 15.-16. století). Je to zajímavá památka kamenný most z roku 1591. Na balustrádách se dochovaly dva malé oltáře – jeden představuje sv. Jana Nepomuckého (ochrana před povodní), druhý výjev ukřižování. K poslednímu jmenovanému se váže zajímavá historka: zřejmě na tomto místě kdysi stával vyřezávaný kříž – v 17. století koupila neznámá šlechtična krucifix a odvezla ho do Bellpuig ve Španělsku. Pomník přežil až do občanské války, kdy jej zničili místní komunisté. Po vítězství Frankistů přijel do Bormia sochař z Bellpuig, aby z tamního dřeva vyrobil repliku kříže.
Erb Combo je naježená kočka - údajně symbolizuje mazanost a mazanost obyvatel.
Ruiny sv. Peter (Castello di San Pietro)
(Via Santelone)
Vysoký nad městem jsou k vidění zbytky bývalého obranného hradu z doby před 13. stoletím. Základ měl pravděpodobně čtyři obranné věže. Hrad byl dobyt a zničen během bojů s rodem Visconti ve 14. století (některé prameny však uvádějí, že jedna z věží stávala již v 19. století). Dnes můžeme vidět zbytky jedné věže.
Vany
Obyvatelé města hrdě zdůrazňujíže dokonce sám Leonardo da Vinci ve svém Atlantickém kodexu napsal „V Bormiu jsou lázně“. Horké prameny byly využívány již ve starověku, je dost pravděpodobné, že to byly tytéž, jaké se používají dnes.
Zajímavé je, že ve sbírkách dokumentů, které napsal Cassiodorus (6. století n. l.) pro gótské panovníky, se dochoval dopis, který král Teodahad poslal jisté Vinusiadovi. Král mu dovolí jít do Bormia, aby ho chytil "tyto vody k pití uklidňující a v horké lázni, která může vysušit dnou". Válečník si s největší pravděpodobností stěžoval na problémy s artritidou ("(nemoc) zkroutí končetiny tak, že vysoký muž je připraven o veškerou krásu svého držení těla."). Vládce končí dopis slovy: "Kéž Bůh učiní toto slavné místo, aby pomohlo obnovit zdraví tvého těla".
V Bormiu je několik letovisek, kde si můžete užít horké a přírodní koupele. Nejoblíbenější z nich je Lázně Bormio Terme (Via Stelvio 14). Ceny vstupného v roce 2022 byly následující:
Nízká sezona:
- Celodenní vstup - 21 € (dospělí), 17 € (senioři), 15 € (zlevněné).
- Vstup na 2,5 hodiny - 21 € (dospělí), 17 € (senioři), 15 € (zlevněné).
Hlavní sezóna:
- Celodenní vstup - 26 € (dospělí), 21 € (senioři), 19 € (zlevněné).
- Vstup na 2,5 hodiny - 20 € (dospělí), 16 € (senioři), 14 € (koncese).
Jiné místo kde můžeme využít například horké prameny QC Terme Bagni di Bormio (Via Bagni Nuovi 7).
Další
Své si najdou i v okolí Bormia milovníky vojenských staveb. Byl postaven nedaleko města Fort Oga (Forte di Oga) postaven v letech 1908-1914 bránit horské průsmyky. První světová válka ukázala, že je potřeba takové opevnění vybudovat (ačkoliv v Bormiu nebyly vedeny žádné vážnější boje). Objekt sloužil své funkci až do konce 50. let 20. století. Prohlídka pevnosti je možná po předchozí rezervaci. Více informací zde: ODKAZ.
Milovníci pěší turistiky mají k dispozici celou oblast národního parku Stelvio (Parco nazionale dello Stelvio), který je největší chráněnou oblastí v Itálii. Celá oblast Ortlerských Alp je prostě poseta přístřešky, mezi kterými jsou vytyčeny desítky turistických tras. Nemusíte mít specializované vybavení ani velké zkušenosti, protože můžeme zvolit i jednoduché trasy vedoucí údolími, jako je Val Zebru. Nedaleká vesnice Santa Caterina di Valfurva může být dobrým výchozím bodem pro takové výlety. Pro více informací prosím navštivte IT point v Alberti Tower (Via Roma).
Bormio - lyžování (od února 2022)
Bormio již mnoho let přitahuje milovníky lyžování. Ve skutečnosti Bormio se skládá ze tří samostatných lyžařských středisek: Bormio, Santa Caterina di Valfurva a Isolaccia (okolí Fort Oga). Vzdálenost mezi nimi je přibližně 20 kilometrů ale turisté, kteří mají zakoupený skipas, mohou využít bezplatné autobusové linky. K dispozici máme několik desítek sjezdovek různé obtížnosti. Zdejší skipasy na sjezdy jsou o něco levnější než v nedalekém Livignu, ale výběr tras není tak pestrý a vzdálenosti mezi jednotlivými středisky jsou mnohem delší. Ceny skipasů jsou následující:
Mimo sezónu (30. 3. 2022-2023–4. 5. 2022-2023):
- Dva dny - 78 € (normální), 73 € (senioři), 62 € (zlevněno).
- Tři dny - 111 € (normální), 102 € (senioři), 86 € (zlevněno).
- Sedm dní - 191 € (normální), 169 € (senioři), 132 € (zlevněno).
Střední sezóna (16.3.2022-2023 - 29.3.2019):
- Dva dny - 82 € (normální), 76 € (senioři), 65 € (zlevněno).
- Tři dny - 118 € (normální), 108 € (senioři), 91 € (zlevněno).
- Sedm dní - 203 EUR (normální), 180 EUR (senioři), 140 EUR (snížené).
Hlavní sezóna (2.2.2022-2023 - 15.3.2019):
- Dva dny - 83 € (normální), 78 (senioři), 66 € (zlevněno).
- Tři dny - 123 € (normální), 113 € (senioři), 93 € (zlevněno).
- Sedm dní - 240 € (normální), 197 € (senioři), 153 € (zlevněno).
Konec sezóny (od 4.6.2022-2023 do konce):
- Dva dny - 50 € všechny vstupenky.
- Tři dny - 75 EUR (normální), 72 EUR (senioři), 67 EUR (zlevněno).
- Sedm dní - 151 € (normální), 127 € (senioři), 99 € (zlevněno).
V nabídce jsou také jednodenní nebo půldenní skipasy do některého z vybraných lyžařských středisek.
Atrakcí sám o sobě je výstup na vrchol Cima Bianca, 3012 metrů nad mořem. Je možné lyžovat sjezdově. Výstup kabinkovou lanovkou probíhá ve dvou etapách. Nejprve jedeme z města na Bormio 2000 (1952 metrů) a poté na vrchol Bormio 3000. Lístky kupujeme u dolní stanice lanovky, jejich cena je následující:
- Vstup z Bormia do Bormia 3000 (tam a zpět s přestupem na Bormio 2000) - 17 € normální jízdenka.
- Vstup z Bormia 2000 do Bormia 3000 (tam a zpět) - 11 € normální jízdenka, 8 € snížená jízdenka.
Bormio – praktické informace (únor 2022)
- Turistické informační místo Nachází se na Via Roma 131/ba je otevřena celý týden od 9:00 do 12:00 a od 15:00 do 18:30. V Torre Alberti (pěší ulice Via Roma) se nachází Informační centrum národního parku Stelvio.
- Město je známé bylinný likér Amaro Braulio, kterou v roce 1875 vytvořil lékárník Francesco Peloni. Název pochází od nedaleké hory Braulio, na jejíchž svazích měly na jejích svazích růst bylinky používané k výrobě tinktury. Pokud během našeho výletu zamýšlíme navštívit Livigno, je lepší koupit Amaro Braulio přímo tam (cena bude ještě nižší asi o 10 eur).
- Některé městské kostely nejsou přístupné veřejnosti. Je však třeba připomenout, že čas od času se pořádají prohlídky uzavřených chrámů s průvodcem. Na termíny návštěvy se vyplatí zeptat se na turistickém informačním místě.
- Při zimní procházce městem bychom se měli pečlivě dívat na nohy - silnice jsou zde většinou namrzlé a snadno se dá spadnout.
- Do Bormia se dostaneme autobusy z Livigna nebo Tirana (několik spojů denně). Bohužel nejrychlejší doprava z Polska je vlastním autem. Jedinou alternativou je dostat se do Milána letadlem a jet autobusem Livigno Express. Náklady na vstupenky jsou však poměrně vysoké (cca 55 €; více zde).
Bormio - ubytování / kde přespat?
Samotné Bormio je město s úplně jiným charakterem než nedaleké Livigno. Ano, lyžařští nadšenci zde jistě najdou vhodné sjezdovky – ovšem bez ulity typické pro horská střediska. Na oplátku budou moci trávit večery ve středověkém starém městě v místních restauracích a hospůdkách. Ceny pokojů nejsou nízké, ale nepřevyšují ceny jiných lyžařských středisek.
V centru města (cca 700 metrů od sjezdovek) se nachází čtyřhvězdičkový hotel Rezia (Via Milano, cenově dostupné pro tuto třídu zařízení, snídaně v ceně, vlastní koupelny).
Podobně je tomu i v druhém lyžařském areálu, ve vesnici Santa Caterina di Valfurva. Za ubytování na sjezdovkách budeme muset zaplatit cca 150 PLN na osobu. Můžeme však zvolit nadstandardní zařízení, jako je Hotel Residence 3 Signori (Via Vedig, čtyři hvězdičky, snídaně v ceně, vlastní koupelny).
Další možností je vesnice Isolaccia na druhé straně Bormia. Je zde méně hotelů, ale můžete si pronajmout apartmán v některém z penzionů, jako je Casa Al Rin (Via Livigno 60, vlastní koupelna, blízko sjezdovky).
Najděte si jiné ubytování v Bormiu.