Okres Santa Cruz (španělsky: Barrio de Santa Cruz, náměstí svatého kříže) je dnes jednou z nejturističtějších oblastí Sevilly. V jeho správních hranicích se nachází mj Katedrála Panny Marie, Královský Alcázar a Centrální archiv Indie.
Zmíněné památky se nacházejí v západní části okresu, ale skutečný klenot najdete v jeho východní části – jedná se o býv. Judería (židovská čtvrť). Oblast vede podél bývalých městských hradeb k hranici zahrad Murillo (Jardin de Murillo).
Bývalá Judería se vyznačuje bludištěm úzkých uliček, atmosférickými náměstími, místními hospůdkami a tavernami, budovami s otevřenými vnitřními dvory v arabském stylu a malými řemeslnými dílnami. I když většina budov byla přestavěna po XVIII a dovnitř Z dvacátého století oblast si zachovala své jedinečné uspořádání.
Mezi náměstími vedou klikaté uličky a různé kryté průchody. I přes svou relativně malou velikost se zde snadno ztratíte! Většina bývalé židovské čtvrti je bez aut.
Santa Cruz nabízí také široký gastronomický výběr. Téměř na každém kroku najdeme tavernu nebo restauraci podávající tapas, ale jejich největší dutinu najdete podél ulice Calle Mateos Gago.
Dějiny
V místě dnešní čtvrti Santa Cruz stály budovy již v dobách římského města hispálský. V raných křesťanských dobách zde stávala bazilika a Maurové si zde postavili svůj palác a mešitu.
Po znovudobytí Sevilly Ferdinand III později zvaný Svatí, rozhodl se předat území ve východní části dnešního okresu Židům (Sefardim). Židovské čtvrti existovaly i v jiných španělských městech a všude se jmenovaly stejně. Židé v sobě měli určitou autonomii a mohli stavět synagogy a další administrativní budovy.
Konec XV století ve Španělsku to byl začátek inkvizice, která se zpočátku zaměřovala na Marranos, tedy křesťany židovského původu. Spolu s inkvizicí začaly pogromy a útlak židovského obyvatelstva. V 1492 se panovníci Španělska rozhodli vyhnat všechny Židy ze země.
Od vyhoštění bývalých nájemníků začala plocha bývalé židovské čtvrti upadat. Období zanedbávání trvalo do XIX stoletíkdy začaly práce na revitalizaci čtvrti. Bývalé synagogy byly přeměněny na kostely a byly přestavěny postžidovské domy.
V 1810 Sevilla byla dobyta Napoleonovou armádou. Tehdy byl zničen kostel Santa Cruz, na jehož místě vzniklo stejnojmenné náměstí. Právě od názvu zničeného kostela pochází dnešní název čtvrti.
XX století je to znovu rozkvět Santa Cruz. V první půli Z dvacátého století pod architektovou záštitou byla přestavěna nejvýznamnější náměstí Juan Talavera a Heredia. Posledních asi tucet let zaznamenal turistický rozkvět okresu. V bývalých nájemních domech vznikaly drahé hotely, hospody a obchody zaměřené na turisty. Přestože se jedná o vysoce turistickou oblast, je stále snadné najít prázdné ulice bez davů výletů.
Památky, atrakce a zajímavá místa
Samotnou procházku úzkými uličkami bývalé židovské čtvrti lze považovat za jakousi turistickou atrakci. Přesto se vyplatí porozhlédnout se po některých zajímavých místech a vydat se do Santa Cruz jen se začátkem plánu.
Náměstí plné pomerančovníků je dobrým místem, kde začít Patio de Banderas. Je to uzavřený dvůr přímo na prahu Alcazar a právě odtud vyrazíme po návštěvě královského komplexu. V severovýchodním rohu náměstí najdeme úzký krytý průchod uvnitř budov, který nás dovede do ulice Juderia (Callejón de la Judería). Na adrese Juderia 6 uvidíme jednu z historických fontán - Fuente de la Calle Juderias.
Odtud můžeme jít na ulici Calle Agua (nebo Callejon del Agua)která se táhne podél bývalých městských hradeb. Název ulice můžeme přeložit jako Aleja Woda, což odkazuje k tomu, že v horní části hradeb protékal akvadukt. Procházka po ulici je příjemným zážitkem. Cestou budeme míjet jednotlivé domy s vnitřními dvory, do kterých můžeme nahlédnout a vidět krásné otevřené terasy plné květin. Stojí za to hledat dům číslo dvě (Casa č. 2).
Přicházíme na konec Calle Agua Náměstí Alfaro (Plaza Alfaro)známý pro svůj úžasný balkon s dřevěnými dekoracemi (Balcone di Rosina). Je velmi pravděpodobné, že jedna z prohlídek okresu bude stát pod balkonem. Místní průvodci ujišťují, že tento balkon byl inspirací pro balkonovou scénu z dramatu Romeo a Julie autorství Shakespeare. Neměli bychom se však divit, že o tom neexistují žádné důkazy.;-)
Náměstí Alfaro bývalo jednou z pasáží, která k němu vedla Náměstí svatého Kříže (Plaza de Santa Cruz). Je z tohoto náměstí, přesněji řečeno z tohoto místa Kostel Santa Cruz (Iglesia de Santa Cruz) dnešní název okresu pochází z. Tento kostel byl postaven po reconquisty na troskách synagogy a vyznačoval se mudéjarským stylem. V kostele je pohřben jeden z nejvýznamnějších sevillských umělců - Bartolome Estebana Murillo. Bohužel byl chrám zbořen za napoleonské okupace při přestavbě čtvrti. Murillo byl připomínán pamětní deskou zasazenou do jedné ze zdí v roce 1858.
Na začátku Z dvacátého století náměstí bylo přestavěno pod záštitou architekta Juana Talavera y Heredia. Tehdy byly postaveny nové budovy a uprostřed náměstí vyrostla charakteristická kovová Kříž Cruz de la Cerrajería (což můžeme přeložit jako zámečnický kříž) od konce XVII století. Kříž stojí na kovové krabičce a je plný různých motivů, včetně geometrických motivů nebo forem znázorňujících mj hadi.
Další náměstí a zajímavé ulice:
- Plaza de Doña Elvira - neuvěřitelně příjemné náměstí plné: fontán, hospod, obchodů, vzorů azulejos a pomerančovníků. Náměstí v dnešní podobě bylo postaveno na počátku 20. století při rekonstrukci, kterou řídil Juan Talaver y Heredie. Pravděpodobně v XVII století na náměstí se konala otevřená divadelní představení.
- Plaza De Las Cruces (náměstí křížů) - uprostřed náměstí (což je vlastně jižní konec ulice) jsou na charakteristických sloupech umístěny tři kříže. Na ulici Calle Cruces můžeme také vidět dva zelené kříže zabudované do fasády budovy.
- Plaza de los Refinadores - náměstíčko s pomníkem, který jej prezentuje Don Juan Tenoriokterý se stal jedním ze symbolů španělské literatury.
Muzea a kostely
Hospital de los Venerables
Nejvýznamnější kulturní institucí v rámci bývalé židovské čtvrti je Hospital de los Venerables, to je XVII století útulek pro staré a nemocné kněze. Komplex se vyznačuje bohatstvím barokního stylu.
Dnes je Hospital de los Venerables otevřena veřejnosti. Jeho hlavní atrakcí je Diego Velázquez Center (Velázquez Center)kde byl vystaven jeho slavný obraz Santa Rufina. Uvnitř najdeme další dvě díla od Velázqueze: Neposkvrněné početí a Imposición de la casulla a san Ildefonso.
Uvnitř uvidíme také díla mj Bartolomé Esteban Murillo (San Pedro penitente de los Venerables) a Francisco Pacheco (Santa Catalina a Santa Ines). Celá expozice zabírá pouze jednu větší tónovanou místnost. Uvnitř může být najednou omezený počet lidí (20).
Druhou nejvýznamnější částí areálu je bohatě zdobený kostel. Uvnitř jsou barevné dlaždice, sochy, fresky a obrazy. Pozoruhodné jsou zejména barevné výjevy na bočních stěnách a strop pokrytý květinovými motivy. Uvnitř také uvidíme mj relikviáře a sakristie.
V areálu bývalého kláštera si prohlédneme i příjemné nádvoří s kašnou a po monumentálních schodech vystoupáte do prvního patra, kde jsou vystavena jednotlivá díla současného umění.
Vstupenka je bohužel drahá a stojí tolik 8€. Můžeme navštívit celý komplex v just 30-45 minut. Vstup zdarma je možný první čtvrtek v měsíci od 10:00 do 14:00.
I když nemáme v plánu jít dovnitř, stojí za to jít na náměstí Plaza de los Venerables umístěna u vchodu do areálu.
Kostel Santa María la Blanca (Iglesia Santa María la Blanca)
Jeden z nejzajímavějších kostelů v celé Seville. Katolický chrám byl postaven v r 1391 namísto 12. století synagogy. Z původní synagogy toho však mnoho nezbylo XVII století Barokní přestavba. Zajímavé je, že archeologický výzkum ukázal, že před vznikem židovského chrámu na tomto místě v okolí 10. století byla tam mešita. To znamená, že je to jediné místo v Seville, které historicky spojuje tři náboženství, která se v průběhu staletí rozšířila po celém městě.
Uvnitř je bohatá barokní výzdoba, včetně stropních štuků s geometrickými motivy a barevných sloupů. Uvnitř můžeme vidět Murillova díla, včetně reprodukcí jeho děl ukradených Francouzi.
Kostel je velmi nenápadný. Jeho hlavní gotické průčelí je jedním z posledních pozůstatků Ve čtrnáctém století přestavba synagogy na kostel.
Centro de Interpretacion Juderia de Sevilla
Malé muzeum věnované Sefardi, to je sefardští Židékteří žili v oblasti Santa Cruz po staletí. Uvnitř uvidíme obrazy, jednotlivé rukopisy a další exponáty související s judaismem a také se dozvíme více o životě Židů v Seville a na Pyrenejském poloostrově, včetně jejich exilu v době inkvizice.
Centrum je otevřeno denně od 11:00 do 19:00 (aktualizováno duben 2022).
Museo Casa de Murillo
Dům muzea, kde žil na sklonku života místní umělec Bartolomé Esteban Murillo. Bohužel zde neuvidíme původní místnosti, ale pouze malou výstavu věnovanou umělci.
Murillo Gardens (Jardin de Murillo)
Severovýchodní část Santa Cruz uzavírá příjemně Murillo Gardens (Jardin de Murillo). Ještě na začátek Z dvacátého století tyto zahrady byly součástí královského Alcázaru. Dnes už nejsou tak udržované jako zahrady v rámci palácového komplexu, přesto stojí za to najít si chvilku a navštívit je. V zahradě, v jedné ze zdí, můžeme vidět vyčnívající úlomky potrubí, kterými voda tekla po Calle Agua.
Pro park jsou charakteristické lavičky a fontány zdobené azulejo, obrovské a mohutné stromy a spousta klidu a pohody mezi místními ve srovnání s turističtější částí města. Pokud jsme v oblasti, můžeme si sem přijít na chvíli odpočinout.
Originální atrakcí je gloriet věnovaný španělskému malíři José García Ramos.
