ostrov Ortygia (vč. Isola di Ortigia) je nejoblíbenější částí Syrakus. Místní říkají ostrovu staré město a pro většinu turistů je návštěva Syrakus synonymem pro návštěvu Ortigie. Název ostrova pravděpodobně pochází ze starověkého řeckého slova pro křepelky.
Dnešní Ortygia je spojením stylů, prvků a památek ze všech období dlouhé historie města. Při procházce úzkými uličkami narazíme na mnoho příkladů architektury z různých období, včetně: ruin řeckých chrámů, fasád barokních a gotických paláců, historických kostelů, podzemních tunelů a židovských lázní.
Ortygii odděluje od Sicílie pouze úzký průchod. Ostrov je spojen s pevninou dvěma paralelně ležícími mosty - Ponte Umbertino a Ponte Santa Lucia. Mezi přechody byl vztyčen pomník slavného obyvatele Syrakus archimedovský. Ostrov má trochu přes 1,5 kilometru dlouho a znovu 600 metrů šířku v nejširším místě.
Ostrov, stejně jako ostatní starověké památky Syrakus, byl zapsán v roce 2005 Seznam světového dědictví UNESCO.
Krátký příběh
Vědci a historici předpokládají, že obydlená oblast ostrova a jeho okolí se pravděpodobně již nacházela 14. století před naším letopočtem Pravěcí osadníci využívali přírodní zdroje vody (včetně Fonte Aretusa) a zakládali kolem nich svá sídla. Přírodní prameny se nacházejí na několika místech a byly využívány v celé historii ostrova - vč. jako zdroj vody v koupelích.
dnešní Syrakusy pravděpodobně vznikl v 18. století před naším letopočtemkdyž řecky Korinťanům na ostrově Ortygia založili svou kolonii. Zpočátku se kolonie rozvíjela pouze na tomto relativně malém ostrově, ale zhruba o dvě století později se Syrakusy začaly rozšiřovat i do vnitrozemí.
Ortygia zůstala hlavními centry Syrakus po celou dobu vlády Řeků. Zde stojí za zmínku, že Syrakusy se v určitém okamžiku staly jedním z nejdůležitějších bodů na mapě starověkého světa. Na ostrově se nacházely nejvýznamnější chrámy, přístavní část a paláce panovníků zvaných tyrani.
Ostrov byl obehnán obrannými hradbami, které se táhly daleko do vnitrozemí až k pahorku Epipolaj, na jehož vrcholu byla mohutná obranná pevnost. Přes opakované útoky to bylo jen in 212 př. n. l. Syrakusy dobyli Římané.
Po dobytí města Římané ustanovili guvernéra celé Sicílie a zmocnili se paláců dříve používaných řeckými vládci. Město se dále rozvíjelo, i když ne tak dynamicky. římský politik Cicero nicméně poznamenal, že Syrakusy jsou „největší a nejkrásnější řecké město“.
Po pádu Západořímské říše ztratily Syrakusy svůj význam. Většina obyvatel se na ostrov přestěhovala a samotné město přestalo být jedním z důležitých obchodních center. Během byzantského období mělo město krátký vývojový okamžik, během kterého bylo znovu opevněno. Historie bývalé mocnosti skončila arabskou invazí na Sicílii v r XIX stoletíkdy bylo toto město zpustošeno a téměř zničeno.
Po znovudobytí Sicílie začaly Syrakusy opět nabývat na významu, i když stále bylo možné jako město definovat pouze část na ostrově Ortygia. Na začátek XVI století zde bylo postaveno mnoho paláců a dalších budov vč Pevnost Castello Maniace. Vzestup Španělského království změnil priority vládců Sicílie. Karel V. se rozhodl proměnit ostrov v opevněnou pevnost. Za tímto účelem mj. kameny a další stavební materiály ze starověkých památek nacházejících se na pevnině Syrakus.
Tragické zemětřesení z 1693. Během kataklyzmatu se velká část budov zřítila, i když zemětřesení nezpůsobilo takové škody jako ve městech na severu. Ortygia byla v následujících desetiletích přestavěna, ale ne tak působivým způsobem jako města v této oblasti Val di Noto. V některých případech nebyly paláce stavěny nově, ale byly použity dochované fragmenty, takže nás pohled na kombinovanou gotickou a barokní architekturu nemůže překvapit.
Při procházce ulicemi stále najdeme budovy, které nebyly přestavěny. V posledních desetiletích se pracovalo na obnovení původní slávy ostrova a vytvoření magnetu přitahujícího turisty z celého světa.
Prohlídka Ortygy
Ortygia je tak malá, že ji snadno prozkoumáme pěšky. Pokud budeme mít čas, můžeme se trochu vzdálit od hlavních tahů a „zabloudit“ v úzkých uličkách – možná narazíme na původní fasády, náměstí nebo jiná zajímavá místa?
Na ostrově je městská hromadná doprava. V tomto případě nás zajímá modrá čára.
Více: Veřejná doprava v Syrakusách
Porta Urbica a Apollónův chrám
Pokud pojedeme na ostrov Svatý. Lucia (Ponte Santa Lucia) a jdeme rovnou ulicí Přes Salvatore Chindemi pak se celkem rychle dostaneme na křižovatku s ulicí XX září (Via XX Settembre). Uvidíme tam ruiny starobylé městské brány Porta Urbica. Brána byla součástí městských hradeb postavených v dobách Dionysius I.která se táhla daleko do vnitrozemí.
Po Via Salvatore Chindemi se dostaneme na náměstí Largo XXV Luglio kde stojí jedna z nejvýznamnějších antických památek města - ruiny sv. Apollo. Je to nejstarší dórský chrám postavený na Sicílii (datováno do 6. století před naším letopočtem). Chrám byl obrovský a byl obklopen mohutnými sloupy (pravděpodobně až osm metrů vysokými). Artefakty nalezené v ruinách jsou dnes vystaveny v Archeologické muzeum Paolo Orsi.
Do ruin se sice nedá vstoupit, ale jsou obehnány nízkým plotem a při procházce si je můžete velmi dobře prohlédnout. Archeologické naleziště je po setmění jemně osvětleno, což místu dodává příjemnou atmosféru. Ze samotného chrámu se mnoho nedochovalo – pouze fragmenty základny a základů. V raných křesťanských dobách byl přeměněn na kostel, pak v arabských dobách mešitu a ve španělských dobách vojenská kasárna. Teprve v polovině dvacátého století byla oblast přeměněna na archeologické naleziště a bylo postaráno o řecké dědictví.
Archimédovo náměstí
Z Largo XXV Luglio se můžeme vydat po ulici na jih Corso Giacomo Matteotti na Archimédovo náměstí (Piazza Archimede)který je obklopen charakteristickými paláci z různých období. Ozdobou náměstí je Dianina fontána (Fontana di Diana) od začátku Z dvacátého století. Autorem návrhu fontány je Giulio Moschetti. Fontána odkazuje na mýtus o nymfě Arethusa, která uprchla před bohem řeky Alaphéos do Syrakus. Jedna ze soch zobrazuje nymfu, jak se vytrhává z rukou mučitele. Bohyně Diana, ochránkyně ostrova, je umístěna uprostřed a chrání nymfu.
Ulice vede východně od Archimédova náměstí Via della Maestranza. Tato široká třída je známá svými barokními fasádami paláců, které dříve patřily místní aristokracii. Dnes je podél ulice mnoho obchodů a restaurací.
Jdeme-li z náměstí na západ po ulici Via della Amalfitaniaa pak na jih Přes Saverio Landolina pak dojdeme na Katedrální náměstí. Při procházce Via Saverio Landolina projdeme spoustu hospod a restaurací a také zajímavé budovy.
Katedrální náměstí: Katedrála a další památky
Nejdůležitější náměstí Ortyga je dnes Katedrální náměstí (Piazza Duomo). Náměstí je obklopeno světlými barokními fasádami chrámů a paláců, které byly postaveny v 17. a 18. století po tragickém zemětřesení.
Ozdobou náměstí je Katedrála (Duomo di Siracusa)který se vyznačuje bohatě zdobeným průčelím s velkými plastikami sv. Petra a sv. Pavel. Katedrála na tomto místě byla založena v r VII století. Používá se jako základ kostela… existujícího na tomto místě chrámy Athény z 5. století před naším letopočtem Snadno najdeme charakteristické dórské sloupy zakomponované do boční stěny chrámu. Ve středu jsou také vidět starověké sloupy. V arabských dobách byla katedrála přeměněna na mešitu, ale Normané budovu po Reconquistě obnovili. K největším změnám ve vzhledu chrámu došlo v 18. století po zemětřesení. Relikvie sv. Lucie.
Chrám uvnitř je přísný. Sloupy, které jsou nyní součástí boční stěny, jsou dobře viditelné zevnitř. Vstup do katedrály je placený a stojí peníze 2€. Sousedí s katedrálou Arcibiskupský palác (Palazzo Arcivescovile).
Druhou nejvýznamnější památkou náměstí je opatství sv. Lucie Kostel Santa Lucia alla badia. Průčelí chrámu působí nenápadně, ale uvnitř skrývá skutečné umělecké dílo – obraz "Pohřeb Lucie" autorství Caravaggio. Slavný malíř přišel na Sicílii po útěku z maltského vězení. V Syrakusách byl pověřen namalováním obrazu, který měl zdobit baziliku sv. Lucie. Caravaggio před zahájením práce sestoupil do katakomb, díky čemuž je jeho obraz velmi realistický. Vzhledem ke špatnému technickému stavu baziliky bylo v roce 2009 rozhodnuto o přesunu díla na ostrov Ortygia do opatství sv. Lucia; proto dnes můžeme nabýt dojmu, že se malba k interiéru nehodí.
V kostele můžeme také vidět charakteristickou podlahovou mozaiku odkazující na španělský styl a fresky z 18. století. Vstup do chrámu je zdarma. Kostel se zavírá v 16:00.
Na západ od opatství stojí Palác Borgia (Palazzo Borgia del Casale)který se od ostatních budov na Katedrálním náměstí odlišuje svou načervenalou fasádou. Na rozdíl od okolních staveb stavba nevyniká barokní architekturou. Jedná se o adaptovanou stavbu z dob Aragonců (13. století). Uvnitř se dnes konají různé speciální akce, ale my se můžeme zkusit podívat dovnitř a podívat se do bohatě zdobených sálů.
Ne každý si uvědomuje, že pod Katedrálním náměstím jsou dlouhé podzemní tunely / hypogea - Ipogeo Di Piazza Duomo. Tunely byly objeveny až ve druhé polovině XIX století. Za druhé světové války sloužily obyvatelům jako protiletecký kryt.
Dnes můžeme sejít na úroveň ulice a procházet se dlouhými chodbami. Samotné tunely jsou však dosti prázdné, uvidíme expozice věnované mj. oběti bombardování a jednotlivé fragmenty fresek. Tunely sahají až k moři. Vchod je v zahradách u Arcibiskupského paláce.
Další z méně známých atrakcí v okolí se nachází na severní straně katedrály, na adrese Náměstí Minerva (Piazza Minerva), ruiny Jónského chrámu Artemis. Zřícenina se nachází pod úrovní ulice, můžeme je navštívit vstupem přes speciální budovu v zadní části radnice. Název zařízení je Artemise. Chrám byl pravděpodobně postaven v r 6. století před naším letopočtem a byla blízko 60 metrů délka. Vše nasvědčuje tomu, že stavební práce byly přerušeny a padlo rozhodnutí postavit Athénin chrám, který se nachází hned vedle něj. Ruiny objevil archeolog Paolo Orsi na začátku 20. století.
Pokud se chystáme i do katedrály, můžeme si zakoupit kombinovanou vstupenku, díky které nás bude vstup do ruin chrámu stát pouze 1 €. Ani uvnitř bychom neměli očekávat impozantní stavbu, jedná se spíše o malé ruiny základů a základny.
U vchodu uvidíme chloubu města - historický barokní kočár z poloviny 18. století (La Carrozza del Senato di Siracusa). Kočár sloužil k přepravě významných osobností a účastnil se průvodu při svátku sv. Lucie. Dlouho byl nepoužitelný, ale stále má pro své obyvatele sentimentální hodnotu.
Foro Vittorio Emanuele II a Fontána Arethusa
Na západní straně ostrova 400 metrů je tam dlouhá promenáda Foro Vittorio Emanuele IIkterému místní říkají Foro Italico. Je to ideální místo pro krátkou procházku a odpočinek, zvláště za slunečného počasí. Podél promenády jsou lavičky a místní hospůdky a restaurace, před sluncem se můžeme schovat i pod koruny stromů.
Foro Vittorio Emanuele II se táhne od středověké městské brány Porta Marina až k přírodní fontáně Arethusa. Porta Marina byla postavena ve španělských dobách a stále můžeme vidět její zbytky 15. století dekorace odkazující na arabský styl.
Když se blížíme k fontáně Arethusa, mineme malou Fontána otroků ze 16. století (Fontana degli Schiavi) s erby bohatých místních rodin. Název pravděpodobně odkazuje na skutečnost, že tuto fontánu používali otroci čekající za městskými hradbami.
Fontána Arethusa se nachází v malém parku jižně od Foro Italico. Fontána je vlastně přírodní zdroj, kam se voda dostává přes skály přímo z moře. Toto místo je známé již od starověku. Podle mytologie utekla nymfa Arethusa při útěku před říčním bohem Alaphéosem do Syrakus a tam ji bohyně Diana proměnila ve vodní zdroj, který existuje dodnes.
Park je docela zajímavé místo. Je to jedno z mála míst v Evropě, kde papyrus roste divoce. Kromě papyru můžeme vidět i další původní rostliny. Na severní straně parku je malé Papyrus Museum (Museo Dei Papiro) a malé akvárium.
Půjdeme-li odtud na jih, dostaneme se k hradu Castello Maniace. Impozantní citadela byla postavena v první polovině století XII za vlády Frederyka II. Pevnost na konci ostrova je v dobrém stavu a je jednou z nejcharakterističtějších budov v Ortygii.
V roce 2022 byla velká část hradu v rekonstrukci, ale přesto se za malý poplatek dalo vstoupit do citadely a projít se po hradbách, odkud je zajímavý výhled do okolí. Pevnost je bohužel otevřena pouze v první polovině dne.
Giudecca, bývalá židovská čtvrť
Ve středověkých Syrakusách existovala nezávislá židovská společnost, stejně jako v jiných městech na území dnešní jižní Itálie. Židé žili ve vlastních autonomních obvodech tzv Giudecca. Židé žili v Syrakusách pravděpodobně již od římských dob a jejich čtvrť vznikla ve východní části Ortigie. Podle historiků to byla jedna z největších čtvrtí tohoto typu ze všech měst na Sicílii.
V oblasti Guidecca'i byly postaveny synagogy a další veřejná místa, jako jsou rituální lázně mikve. Na ostrově byla taková zařízení pod zemí a využívala přírodní zdroje vody.
Čtvrť v této podobě existovala až do konce XV stoletítedy až do španělské inkvizice, která zakazovala náboženskou svobodu a zaměřovala se především na židovské komunity. V 1493 Židé byli ze Sicílie vyhnáni prakticky přes noc. Náboženské budovy v oblasti Guidecca'i byly zabaveny a přeměněny na kostely a paláce. Budovy ve čtvrti utrpěly až při zemětřesení v roce 1693, kdy byla zničena velká část původní zástavby.
Bývalá židovská čtvrť pravděpodobně zaujímala prostor mezi dnešními ulicemi (ve směru hodinových ručiček): Via della Maestranza, Přes Nizzu, Lungomare d'Ortigia a na východní straně: Via Galilei a Via della Giudecca.
Dnes je to jedna z nejvýraznějších a nejrozmanitějších oblastí na ostrově. Své místo zde našli místní umělci. Stojí za to najít si čas a projít se místními úzkými uličkami.
Památky, které stojí za to vidět:
-
Svatý. Filipa apoštola (Chiesa di San Filippo Apostolo, adresa: Piazza San Filippo) - nenápadný barokní kostel, který byl po nešťastném zemětřesení zcela přestavěn. Dříve na tomto místě stávala synagoga. Skutečným skrytým pokladem je možnost sestoupit do úrovně podzemí, kde můžeme mimo jiné vidět: katakomby, tunely sloužící jako úkryt nebo fragmenty židovských lázní. Krátké podzemní prohlídky se konají pravidelně během dne a jsou organizovány dobrovolníky. Prohlídka je zdarma, i když se doporučuje darovat. Kostel se uprostřed dne na dvě hodiny zavírá.
-
Svatý. Jana Křtitele (Chiesa di San Giovannello, adresa: Piazza del Precursore) - jeden z nejcharakterističtějších křesťanských kostelů v Itálii. Čím to vyniká? Je zcela bez střechy! Dnes se zde stále konají mše.
- Koupele pod hotelem Alla Giudecca (adresa: Via Giovanni Battista Alagona, 52) - další z podzemních atrakcí Ortygie. Před více než 25 lety, během rekonstrukce luxusního hotelu, nejstarších židovských rituálních lázní v Evropě (mikveh (Bagno ebraico)). Lázně se nacházejí téměř 20 metrů pod úrovní ulice. Toto historické dědictví lze dnes vidět na krátké prohlídce s průvodcem, která stojí peníze 5€. Prohlídky probíhají pravidelně každý den od 9:00 do 19:00.
Další atrakce, muzea a památky
Máme-li více času, můžeme navštívit i další atrakce na ostrově. Někteří z nich jsou:
- Muzeum v paláci Pellomo (Museo di Palazzo Bellomo) - v muzeu uvidíme především náboženské umění - malířství a sochy - od středověku až po současnost. Vystaveny jsou mimo jiné sarkofágy, různé předměty ze stříbra a keramika. Pokud chceme navštívit i Archeologické muzeum v pozemní části, můžeme si koupit levnější kombinovanou vstupenku. Palác byl postaven ve 13. století, ale od té doby byl mnohokrát přestavován. Na vnitřním nádvoří můžeme vidět některé historické prvky.
- Trh - jako na celé Sicílii je i v Syrakusách oblíbeným místem pro nákupy potravin otevřený trh. V Syrakusách jsou taková místa dvě a jedno z nich se nachází na ostrově Ortiga. Najdeme je na ulici Přes Emmanuele de Benedictis na severní straně ostrova. Kromě potravinových polotovarů si rychle koupíme i něco k snědku.
- Muzeum marionet (Museo Aretuseo dei Pupi, adresa: Piazza San Giuseppe) - první muzeum věnované sicilským loutkám. Muzeum není velké, ale rozhodně je originální a umožňuje vám prohlédnout si toto zajímavé místní dědictví zblízka.
- Chiesa San Pietro Apostolo (adresa: Via San Pietro) - Svatý. Petra apoštola (také známý jako kostel sv. Petra uvnitř hradeb) je nejstarší křesťanský chrám na ostrově Ortygia. První budova na tomto místě byla postavena v r 4. století v byzantském stylu. Přestože byl chrám mnohokrát přestavován, stále můžete vidět původní fragmenty. Chrám není vždy možné navštívit, ale pokud ano, stojí za to navštívit a zkontrolovat.