Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Mayové byli po určitou dobu jednou z největších civilizací v předkolumbovské Americe. Pokud by se někdo pokusil popsat jejich funkci v „Novém světě“ odkazem na situaci v Evropě, dalo by se říci, že byli pro Nový svět tím, čím byli Řekové pro Evropany.
Přestože se tato civilizace nevyvíjela zcela izolovaně od ostatních kultur – její úspěchy mají své zdroje i mimo civilizaci Mayů – pokrok v monumentální architektuře, hieroglyfickém písmu a v přesném načasování (kterého se slavný Mayský kalendář v minulosti nezalekl) měl udělat právě to a ne jiní lidé.
Lidé, jejichž úspěchy jsou zastíněny největší záhadou a tajemstvím Mayů, tedy tím, co způsobilo pád tak výjimečné civilizace. Kdo byli Mayové, kteří se přeměnili z tak velkolepé civilizace v lidi, kteří žijí ve skromných a chudých vesnicích?
1. Mayská civilizace vzkvétala v prvním tisíciletí n. l.
2. K rychlému kolapsu mayské civilizace došlo v 9. století. Na tomto podzimu bylo cosi apokalypsy. Mayská náboženská centra zmizela, města byla opuštěná a stély (kamenné desky), na které Mayové zaznamenávali svá důležitá data a svátky, se „vypařily“.
3. Přestože mayská civilizace byla nepochybně velkolepá, mluvit o ní v pojmech „říše“ je mírná nadsázka, nemající kořeny v historii – Mayové měli mocenskou strukturu, která byla schopna „shromáždit“ a zorganizovat několik místních skupin, ale je těžké mluvit o autoritě, která by organizovala a spravovala celé jejich dědictví.
4. Základem mayské ekonomiky bylo zemědělství.
5. Důvody kolapsu mayské civilizace mohou být různé: ekonomický kolaps, který způsobil nedostatek potravin a skutečnost, že mnoho lidí zemřelo hlady, epidemie (např. horečka), sociální revoluce (např. bratrovražedná válka), zemětřesení, moře vpády do hlubin země, nebo dokonce jen to, že v mayské civilizaci najednou nebyly žádné ženy a žádné nové děti.
6. Zastáncem první hypotézy byl Sylvanus Morley - vynikající badatel mayské civilizace v meziválečném období.
7. Je jistě pravdou, že situace Mayů nebyla nikdy nijak zvlášť stabilní, protože městské státy, ve kterých žili, spolu soupeřily, takže nemohly vytvořit jednotný stát, což je podtrženo v bodu 3.
8. Základní společenskou jednotkou v mayském sociálním systému byl klan.
9. Mezi jejich sociální strukturu patřili také válečníci, svobodní vlastníci půdy, kněží, vojenští velitelé a aristokracie, která vedla klany.
10. Mayové se zabývali především těmito činnostmi: zemědělstvím a vysoce rozvinutými řemesly. Rozvinuli také obchod.
11. Obchodovali především se solí, materiálem, otroky a zemědělskými produkty.
12. Mayové neznali chov zvířat.
13. Pěstovali hlavně kukuřici a bob obecný.
14. Bohové, ve které Mayové věřili, byli zosobněni silami přírody.
15. Mayové viděli svět dualistickým způsobem, věřili v oddělené dobro a zlo a v boj mezi těmito dvěma oddělenými elementy ve vesmíru.
16. Aby získali přízeň bohů, Mayové se někdy uchýlili k dramatickým praktikám, jako jsou lidské oběti.
17. Mayové věřili v posmrtný život.
18. Mayové v zemědělství využívali v dobách největší slávy způsob pěstování, který se používal i ve starém Egyptě - zavlažovací-zahradní metodu.
19. Tato metoda jim umožnila přeměnit bažinatá a neplodná místa na kvetoucí zahrady.
20. Vzhledem k výše uvedenému je teze, že se mayská civilizace zhroutila v důsledku nešikovného, až neohrabaného přístupu k plodinám, spíše nepravděpodobná. Mayové nebyli „jen“ farmáři, byli to dokonalí farmáři.
21. Aristokracie v mayské kultuře byla vzdělaná, lidé, kteří nepatřili do této skupiny, nebyli nijak zvlášť zasvěceni do fungování jejich vlastní kultury.
22. Úkoly těch, kteří nepatřili k aristokracii, byla mimo jiné výroba potravin, které poskytovaly základ materiální existenci pro všechny.
23. Šlechta se aktivně účastnila náboženského života a každodenně se ti, kteří v zemi pracovali, zase stýkali s náboženskými rituály, prováděnými ve větším měřítku, až „od prázdnin“.
24. Základní potravou Mayů byla kukuřice, fazole a různé druhy dýní.
25. Nejčastěji se však jedla kukuřice.
26. Někteří bohové této kultury byli také „zasvěceni“ kukuřici.
27. Kukuřice byla poté připravena několika způsoby. Jíst se daly např. atoly (dužina připomínající naši kaši, přidávaly se do ní kousky ovoce), sůl (polotekuté těsto), tamale (zelenina, občas maso dušené), tortilly (tenké palačinky pečené na rozpálených kamenech) .
28. Mayové také pěstovali kakaové stromy a vyráběli čokoládu na pití.
29. Tekutá čokoláda byla nazývána „královským nápojem“, protože ji konzumovala pouze aristokracie.
30. Na místních mayských trzích se dalo platit kakaovými boby.
31. Platit se dalo i úlomky nefritu – kamenem, který patřil mezi kameny nejvíce oceňované Mayi.
32. Jadeit byl tak ceněný, že byl umísťován do hrobů mrtvých.
33. Bohatí Mayové připravovali nefritové masky (posmrtné). Měli jim poskytnout „věčnou tvář“.
34. Mayové pěstovali kuřátko, jehož šťáva se dnes používá k výrobě žvýkaček.
35. Mayové však tento strom pěstovali pouze pro chutné ovoce.
36. Výrazný nos byl v mayské civilizaci považován za výraz aristokratické krásy.
37. Mayové neuměli tavit a zpracovávat železo, ale s kamenem pracovali naprosto dobře.
38. Na jejich území se také nenacházela ložiska zlata či mědi, kam měli přístup např. Aztékové.
39. Zlato někdy dováželi Mayové, hlavně k výrobě náboženských předmětů, ale jinak kovy nepoužívali.
40. Jejich zbraně byly převážně z pazourku a obsidiánu - krystalické glazury vulkanického původu.
41. Mayové neznali kolo.
42. To, čím cestovali na delší vzdálenosti, byla lodní doprava.
43. Mayské námořnictví prý schválil Kryštof Kolumbus.
44. Pro Maye byl důležitý vzhled a móda. Ženy nosily četné ozdoby a barevné a světlé oblečení. Muži si natírali těla a po svatbě si tělo utrhli tetováním.
45. Mayové svazovali lebky dětí, aby jejich hlavy měly podlouhlý tvar připomínající kukuřičný klas.
46. Určujícím faktorem krásy pro Maye byl zřejmě strabismus.
47. Mayská aristokracie se prý starala o zuby, jak jen mohla a zdobila si zuby kousky drahých kamenů.
48. Mayové údajně záměrně vyvolali šilhání, když před malé dítě pověsili pohyblivou hračku. Tato hračka přitahovala pozornost, ale také kazila zrak.
49. Někteří badatelé mayské kultury věří, že jejich architektura jim přináší více slávy a hrdosti než všechno zlato a poklady jiných kultur.
50. Největší stavby byly postaveny v severních nížinách mayské civilizace.
51. Mayové stavěli pyramidy, na jejichž vrcholu stavěli chrámy. Stavěli však i samostatně stojící kultovní centra.
52. Jedním z prvků takových center byla fotbalová hřiště. Byla to "rituální" hra.
53. Španělé nazývali pravoúhlé budovy pro slavnostní účely „paláce“.
54. Mezi další matoucí názvy, které mayským stavbám dali dobyvatelé, patří například „Pác guvernéra“, „Hrad“, „Akropole“, „Klášter“, „Dům čarodějů“, „Holubí dům“ nebo „Obchodní náměstí“. Tato jména, i když Evropanům zněla „povědomě“, ve skutečnosti neměla mnoho společného s účelem budov, které postavili Mayové.
55. Zděné stavby byly přiváženy pouze pro slavnostní a sakrální účely. Dokonce i mayská aristokracie žila vedle těchto budov, v domech postavených z hlíny a rákosu.
56. Mayové údajně neplánovali stavbu pečlivě, takže budovy byly neuspořádané a neplánované. Ale nějakým zázrakem dokázali vybudovat působivá města.
57. Bylo by těžké žít v mayských náboženských budovách, i kdybyste chtěli - pokoje v nich byly údajně nepohodlné a stísněné.
58. Masivnost stěn mayských budov byla větší než velikost místností.
59. Hlavním stavebním materiálem Mayů byl vápenec. Je to měkký a snadno zpracovatelný materiál.
60. Mezi budovami byly umístěny vápencové desky pokryté basreliéfy a hieroglyfy.
61. Až do 90. let 20. století bylo psaní starých Mayů výzvou pro archeology a epigrafy.
62. Patron spisovatelů v mayské kultuře je zobrazován jako vřešťan, druh americké opice. Do obrazů se svými podobiznami dychtivě kreslí hieroglyfy.
63. Mayové byli fascinováni astronomií, stejně jako počítáním času.
64. Mayský kalendář sestávající z 360 dnů se nazýval Haab. Navíc vytvořili kalendář s pěti dny, které považovali za nešťastné. Tento „nešťastný“ kalendář nazvali Uayeb.
65. Mayové sledovali oblohu pouhým okem – čočky si neumazali.
66. Vztyčené budovy však dokázali dokonale přizpůsobit pozorování oblohy. Stavěli budovy orientované podle světových stran, jejichž prvky, například okna, špičaté štíty nebo nároží, umožňovaly označovat polohy vycházejících a zapadajících nebeských těles na obloze.
67. Mayové věřili, že osud společnosti i jednotlivců závisí na pohybu nebeských těles.
68. Proto přikládali velký význam dnu narození – ze soustavy nebeských konstelací se snažili vyčíst, jaký může mít člověk život a osobnost.
69. Měli rituální kalendář zvaný Isolkin.
70. Mayové údajně neustále tušili apokalypsu. Žili v neustálém strachu z konce světa.
71. Takový strach byl způsoben přesvědčením, že existuje mnoho světů, které cyklicky vznikají, vzkvétají a pak se násilně hroutí. Jejich myšlení bylo osudné.
72. Věřili, že před světem, ve kterém oni sami existovali, byli čtyři další.
73. Den „pádu“ světa Mayové pečlivě vypočítali – pád tohoto světa měl nastat 24. prosince 2011.
74. Mayové označovali oblohu jako „strakatou kůži božského Jaguára“.
75. Podobně specifické bylo jejich chápání Země. Mysleli si, že Země je plochá, ve tvaru čtverce s rohy směřujícími do 4 hlavních směrů. Každý z těchto rohů měl jinou barvu. Červená byla přiřazena k východu, bílá k severu, černá reprezentovala západ a žlutá reprezentovala jih. Zelená je zase barvou středu.
76. Podle Mayů svět v této podobě spočíval na hřbetě obřího krokodýla, který plaval v jezeře, kde zase rostly lekníny.
77. Mayové věřili, že svět byl v nebezpečí nejen v době kolapsu kalendáře, ale také během pěti nešťastných dnů, které se každý rok objevují. Byly to „Hrozné dny Uayeba“.
78. Aby Mayové zabránili katastrofě, během těchto nešťastných dnů nabídli bohům nějakou krvavou oběť.
79. Mayové ne vždy obětovali lidi (ačkoli jsou takto v popkultuře často zobrazováni). Obětovali zvířata stejně ochotně, ne-li ochotněji. Pokud však podle Mayů muselo dojít k lidské oběti, často si k oběti vybírali opuštěné nebo osiřelé lidi (což podle nich mělo být o něco „humánnější“ než obětovat lidi, kteří měli rodiny a milovali jedničky).
80. Byli to mayští nástupci – Toltékové a Aztékové – kteří teprve začali přinášet oběti ve stovkách tisíc lidí.
81. Mayové uctívali mnoho bohů. V jejich panteonu najdete zmínky až o 166 postavách.
82. Jedním z nejvýznamnějších bohů byl Itzamna - vynálezce písma, strážce vědění a také bůh nebes.
83. Významné byly také např. Ixchel – bohyně tkaní, lékařství a porodnictví, dále Měsíc a potopa a Ah Kinchil (bůh slunce, známý jako „božský jaguár) a Ix Ch'up, bohyně měsíce.
84. Bůh smrti se nazýval různě, např.: Cumhau, Ah Puch, Cizin.
85. V čele všech bohů byl bůh patrona aristokratů, zobrazován jako opeřený had.
86. Staří Mayové mohou být považováni za vynálezce fotbalu.
87. Přestože na hřiště zavedli hru s míčem, jejich „fotbal“ byl na hony vzdálen současné podobě – říká se, že během hry (nebo spíše rituálu) se člověk nemohl dotknout míče rukama ani nohama. Pouze jiné části těla. Hra nebyla pro zábavu, ale měla náboženský charakter.
88. Míč, který Mayové hráli, byl tak tvrdý, že ke hře nosili kožené chrániče.
89. Mayové si při takových aktivitách oblíbili veřejnost – hřiště obklopili tribunami.
90. Hraní fotbalu bylo v mayském světě také dost dramatické – stalo se, že poražený tým byl obětován bohům.
91. Mayové, stejně jako další národy, byli příchodem španělských conquistadorů velmi poškozeni.
92. První setkání Mayů se Španěly bylo zcela náhodné – při plavbě „spadli“ na loď Kryštofa Kolumba.
93. Mayové byli díky vysoké úrovni své kultury nazýváni „Řeky starověké Ameriky“.
94. Vývoj mayské civilizace byl o to velkolepější, že se vyvíjela v krajně nepříznivých oblastech pro lidi. Mayové museli nejen bojovat o přežití, ale také složit 6. zkoušku.
95. Jednou z mayských „tematických posedlostí“ bylo uvažovat o pojmu času.
96. Když mayští kněží oznámili příchod extrémně nešťastné a nebezpečné doby, Mayové provedli „tanec ohnivé očisty“. Nejprve se kolem ohně jen tančilo, ale když se oheň uhasil, tančilo se i na žhavém uhlí.
97. Navzdory skutečnosti, že Mayové nebyli nejbrutálnější z vynikajících starověkých civilizací, krev, včetně lidské, hrála v jejich obřadech zvláštní roli.
98. Bůh bouří a hromu - jedno z nejvýznamnějších božstev Mayů - byl dán jako oběť pro lidičky, hlavně děti od 3 do 11 let.
99. Nevinné, „čisté“ osoby vlastnily to, co Mayové nazývali „krev duše“. Taková krev byla velmi dychtivě používána při rituálech. Existoval dokonce obřad „duše-krev“.
100.Nejznámějším a nejznámějším mayským rituálem je „oběť na vrcholu pyramidy“.