Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!
Postaven na výšku 1131 m Apollónův chrám (řecky: Ναός Επικουρίου Απόλλωνος) v Bassaj je to nejzachovalejší starověká náboženská stavba na Peloponésu.
Stavba byla postavena mimo vyšlapané cesty v pustých horách západní Arkádie. Název Bassaj je odvozen od starověkého řeckého slova bassai znamená soutěsku a přímo odkazuje na okolní krajinu.
Apollónův chrám je považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů řecké klasické architektury. Můžeme se setkat i s přezdívkou Peloponéský Parthenon. To ocenilo UNESCO zápisem do památky v 1986 na Seznam světového dědictví.
Dějiny
Zakladateli svatyně Apolla Epikuria byli obyvatelé arkádského města Figaleiajehož ruiny jsou cca 13 km z chrámu. Chtěli poděkovat svému opatrovníkovi za pomoc při znovuzískání území od Sparťanů (7. století před naším letopočtem). Přezdívka Epikurios (záložník) míněno v tomto případě podporu v útrapách válek. V areálu archeologického naleziště zbytky původního chrámu, který byl postaven v r 7. století před naším letopočtem a byl přestavěn nejméně dvakrát v příštích dvou stoletích.
Dodnes zachovaná stavba pochází z klasické doby, kdy obyvatelé uctívali svého strážce (pod stejnou přezdívkou) as podpora v boji s nemocíprotože to byl jeho božský zásah, který připisovali porážce smrtelného moru, který město pronásledoval 429 až 427 př. n. l.
Z vděčnosti mu postavili nový, působivý chrám. Podle živého v 2. století našeho letopočtu geograf Pausanias byla postavena podle návrhu architekta Iktinos v letech 420-400 před naším letopočtem
Stavba byla využívána i v helénistické a římské době, poté byla opuštěna a pomalu chátrala.
Architektura
I když Apollónův chrám pochází z klasického období, má několik archaických rysů a najdeme v něm i atributy typické pro tradiční sakrální architekturu Arkádie.
Budova byla postavena na plán dórského peripteros o velikosti 6 na 15 sloupů (zatímco „standardem“ té doby byl poměr 6 až 13) a byl vztyčen na speciálně upravené skalní terase. Nezvyklá je i orientace podél severojižní osy. Byla to rarita v řecké náboženské architektuře, ale musela být spojena s místními tradicemi, protože mnoho dalších arkádských chrámů také nedodržuje obecně přijímanou orientaci východ-západ.
O jeho jedinečnosti svědčí i to, že v něm byli přítomni všichni tři řecké architektonické řády: dórský, iónský a korintský. Je to tak jako tak první (nejstarší) ze známých budov, která využívala poslední z nich.
Hlavním stavebním materiálem byl šedý místní vápenec. Mramor byl použit pouze na části střechy, hlavy ve vnitřní cele a vyřezávané metopy (basreliéfy zdobící vlys).
Nejzdobnějším prvkem zařízení bylo Jónský vlys zdobící vnitřní buňku pravděpodobně vyroben Pajónius z Mende (tvůrce slavné mramorové sochy Niké z Olympie). Bylo to cca 23 m a sestával z 23 metop. Dvanáct z nich bylo imaginárních války mezi Řeky a Amazonkami (amazonomachy)zatímco zbytek se soustředil na střety kentauři s lapithy (centauromachia).
Apollónův chrám dnes
Chrám v Bassaj potkal podobný osud jako athénskou Akropoli. Na začátku XIX století prozkoumali ji zahraniční archeologové, kteří si do svých domovin odvezli (nebo prostě prodali) nejcennější architektonické dekorace. Dříve popsané metopy (spolu s mramory z Akropole) dnes uvidíme v Britském muzeu v Londýně.
Z poznámek, které výzkumníci zanechali, víme, že buňka byla nalezena uvnitř nejstarší korintskou hlavicí. Bohužel byl ukraden a ztracen.
Do původní stavby se v dobrém stavu dochovala cela a velká část kolonády. Kvůli drsným horským povětrnostním podmínkám byl pomník pokryt speciální membránou. Na druhé straně byly sloupy zajištěny a vyztuženy podpěrami a kovovými tyčemi.
Prohlížení památek
Apollónův chrám byl otevřen pro veřejnost. Musíme však vzít v úvahu že ho kvůli ochranné membráně neuvidíme v celé jeho kráse. Můžeme však vstoupit do monumentálního „stanu“ a prohlédnout si jej z obou krajních stran a částečně i ze stran.
Potřebujeme pouze cca 15 minut. Kolem chrámu jsou drobné zbytky sousedních budov svatyně.
Informace o cenách vstupného a také otevírací dny a hodiny najdete na oficiálních stránkách řeckého ministerstva kultury. (Pozornost! Občas jsou aktualizace této stránky mírně kluzké.)
Řídit
Parkoviště se nachází hned u silnice č. 76. Souřadnice: 37.429773, 21.900955.
Parkovací místo je menší než 200 m od chrámu a cesta vede mírně do kopce. V případě deštivého počasí se vyplatí mít dobré boty, aby neuklouzly.
Památka se nachází v horách, takže přístup, v závislosti na povětrnostních podmínkách a odkud pocházíme, pro nás může být trochu obtížný. Šli jsme mimo jiné přes úlomek neudržované štěrkové cesty a přes osady se silnicemi, kde bylo jen jedno vozidlo, a v určitém okamžiku byla trasa na dlouhou chvíli zablokována… stádem koz. To jsou však atrakce zahrnuté v návštěvě hory, odlehlých koutů Peloponésu.
Rozhodně se však vyplatí naplánovat si den, abyste se nemuseli vracet po setmění.