Švýcarsko je jedním z nejorganizovanější a nejmodernější země na světě. Zároveň se vyznačuje velkou rozmanitostí – jak jazykovou, kulturní a náboženskou, tak regiony (nazývané kantony) mají velkou autonomii.
Základní informace:
- Měna: švýcarský frank (CHF)
- Tísňová linka: 112
- Úřední jazyky: němčina, francouzština, italština a rétorománština (románština)
- Kód národní domény: ch
Švýcarsko, Švýcarská konfederace, Confoederatio Helvetica
V polštině je jeden název této alpské země - Švýcarsko. Být tam, ale můžeme si všimnout, že na různých místech existuje zkratka CH. Týká se to mj Švýcarská národní doména, označení místních produktů nebo samotná měna (CHF).
Písmena CH jsou zkratkou latinského názvu Confoederatio Helveticado které můžeme přeložit Švýcarská konfederace. Latinský název je odvozen od slova Helvetiacož byla ženská personifikace Švýcarské konfederace používaná od r XVI století. Slovo Švýcarsko v jiných jazycích odkazuje na kanton Schwyzkdo v 1291 byl nejdůležitější tři zakládající kantony první Švýcarské konfederace.
Švýcarsko je dnes federálním státem, jehož je součástí 26 kantonů. Švýcarské kantony můžeme přirovnat ke státům Spojených států amerických. Stále v XIX století kantony měly svůj vlastní vojenský nebo peněžní systém. Federace v dnešní podobě vznikla v r 1848 a byl důsledkem napětí mezi katolíky a protestanty. Navzdory mnoha rozdílům je dnešní Švýcarsko efektivní zemí, která je svázána společenstvím ideálů.
Každý z kantonů se dodnes těší velké autonomii a může nezávisle utvářet různé prvky svého vlastního práva. Spolkový stát zase dohlíží na federální vládu, která má sídlo Bernie.
Hlavní město země
Pro některé čtenáře to může být překvapením, ale žádné město ve Švýcarsku nemá status oficiálního hlavního města země. Za neoficiální kapitál se považuje Bernkterý je od roku 1848 sídlem vlády Švýcarské konfederace.
Úřední jazyk a znalost angličtiny
Ve Švýcarsku jsou čtyři úřední jazyky. Nejoblíbenější je Němecmluví většina země (celý střední, severní a většina východu).
Lidé, kteří mluví německy, však mohou být při výměně názorů se Švýcary překvapeni, protože mluví alemanským dialektem (Schwyzerdütsch), který se vyslovuje jinak než spisovná němčina. Naštěstí by lidé, kteří mluví německy, neměli mít problémy se psaním.
francouzština platí na západě země; Zjednodušeně lze říci, že západně od Bernu se tímto jazykem mluví, i když francouzština dominuje i v jednom z největších švýcarských kantonů – v jižním kantonu Valais.
Italština platí v nejjižnějším kantonu Švýcarska Ticino (také nazývaný Ticino), který sousedí s italským regionem Lombardie a nachází se přímo u jezera Como.
Čtvrtým a nejméně oblíbeným úředním jazykem je rétorománština (románština)který vychází z latiny a používá se především v kantonu Graubunden.
Navzdory rozmanitosti jazyků ve dvou nejdůležitějších (němčině a francouzštině) velká část běžných Švýcarů komunikuje.
Pokud však neumíte německy nebo francouzsky, neměli byste se příliš bát. Švýcaři jsou jednou z nejvzdělanějších společností na světě a neměli bychom mít problém komunikovat v angličtině. V menších městech a v alpských oblastech to může být složitější, ale ve velkých městech je znalost angličtiny běžná.
Vstup do Švýcarska - hraniční, pasová a pasová kontrola
Švýcarsko není členem Evropské unie, ale patří schengenského prostoru. To znamená, že občané zemí, které jsou součástí schengenského prostoru (včetně Polska), mohou vstoupit do Švýcarska bez nutnosti překračovat hranice a podrobit se pasové kontrole.
Při vstupu do Švýcarska se ale vyplatí vzít si s sebou občanský průkaz nebo pas, což se může hodit v situaci, jako je policejní kontrola. V případě, že se do Švýcarska dostaneme letecky, musíme se před nástupem na palubu prokázat dokladem totožnosti.
Způsob platby
Ve Švýcarsku jsou hlavními platebními prostředky hotovost a švýcarské franky (CHF). V příhraničních městech některé restaurace a obchody přijímají měnu euro, ale používají směnný kurz jedna ku jedné, který není pro turisty příliš výhodný. Navíc zbytek v tomto případě dostaneme spíše ve francích.
Jeden frank se dělí na sto jednotek (německých rappenů nebo francouzských centimů).
Při obdržení zbytku se nedivte, když obdržíte drobnou minci v hodnotě 1/2. To je ekvivalent 50 centimů neboli půl franku.
Platba kartou
Není divu, že švýcarský bankovní systém je jedním z nejrozvinutějších na světě. Ve velkých městech můžeme kartou platit téměř všude (v některých kostelech jsou dokonce automaty na přijímání darů!) A nikdo se nediví. Také v automatech prodávajících jízdenky na MHD jsou platby kartou standardní.
V menších centrech ve středu země může být obtížnější platit kartou, i když turisticky zaměřená místa by se od největších měst lišit neměla.
Problém budeme mít s platbami kartou na oblíbených trzích s potravinami, i když některé stánky mohou být vybaveny terminálem.
Všechny terminály, které jsme potkali, akceptovaly karty vydané jak Visa, tak Mastercard.
Mohu ve Švýcarsku platit polskou kartou?
V případě kreditních karet tzv konvexní karty a novější karty by neměly mít žádné problémy. Vyplatí se však předem ověřit, jak se sazba počítá, aby nedošlo k přeplacení.
Mohu platit kartou Revolut ve Švýcarsku?
Ve Švýcarsku bychom neměli mít problém s placením kartami vydanými společností Revolut, která si na nějakou dobu získala srdce polských turistů.
Obchody ve Švýcarsku
Ve velkých švýcarských městech se setkáme s velkými supermarkety, včetně těch známých z jiných evropských měst. Pokud chceme ušetřit, hledejte značkové prodejny Lidlkteré se vyznačují rozhodně nižšími cenami, i když bohužel mají malý výběr místních produktů.
Největší řetězec supermarketů ve Švýcarsku je Migros, ale stejně často se budeme setkávat i se značkovými prodejnami Coop. Obě firmy na rozdíl od Lidlu pocházejí ze Švýcarska.
V obou výše uvedených obchodech budou ceny vyšší, ale najdeme v nich spíše lokální značky.
Označení švýcarských výrobků
Ve velkých supermarketech můžeme vedle ceny některých produktů (sýr, víno, čokoláda) vidět švýcarskou vlajku, která potvrzuje, že produkt byl vyroben v této zemi. To je užitečné pro turisty, kteří nejsou obeznámeni s místními značkami.
Hodiny a dny otevření obchodů
Od pondělí do pátku jsou obchody s potravinami otevřeny od 7:00-9:00 do cca 18:00-20:00. Ostatní body, jako jsou obchody s oblečením nebo čokoládou a kavárny, mají nejčastěji otevřeno od 10:00 (někdy od 9:00) do 18:00. Po 18. hodině při procházce ulicemi jen zřídka narazíme na otevřené a osvětlené výlohy; to platí i pro hlavní ulice ve velkých městech! Výjimku zde tvoří pouze nádraží a jejich nejbližší okolí, kde mohou být obchody a kavárny otevřeny až do 22:00.
V sobotu jsou některé obchody otevřeny kratší dobu – do 15:00 nebo 16:00.
Ve Švýcarsku, stejně jako v Německu a nově i v Polsku, jsou obchody v neděli zavřené.
Je Švýcarsko bezpečnou zemí pro turisty?
Švýcarsko není neopodstatněné jedno z nejbezpečnějších míst na světě. Prosperita obyvatel činí běžné zločiny v této zemi vzácnými.
To by nás však v přeplněných vlacích, nádražích či náměstích nemělo příliš uvolnit; chytří kapsáři přicházejí do Švýcarska s jednoduchým výdělkem.
Pitná voda
Prakticky všude ve Švýcarsku můžeme pít vodu přímo z kohoutku, nebo dokonce z fontán / kohoutků umístěných v centrech měst. Není divné vidět turisty nebo Švýcary, jak plní láhev přímo z městské kašny. Švýcarské úřady se oficiálně chlubí, že jejich voda je zdravější než běžná balená voda.
Pozornost! Samozřejmě ne každá fontána může sloužit k bezpečnému pití vody. Neplatí to například pro fontány s uměleckými instalacemi. V tomto případě by u fontány měla být cedule s upozorněním „Kein Trinkwasser“.
Pokud vás ale nepřesvědčili pít vodu z kohoutku, je nejlepší zajít do Lidlu, kde nejlevnější 1,5l láhev vody stojí asi 0,25 CHF. Vždy se můžeme zeptat na turistickém informačním místě a získat další informace o případných kontraindikacích pití vody z kohoutku.
Alkohol ve Švýcarsku
Ve Švýcarsku je stejně jako v sousedním Německu povolena konzumace nízkoalkoholického alkoholu (včetně piva nebo vína) od 16 let. Legální je pouze konzumace silnějších alkoholů pro lidi, kteří mají za sebou 18. narozeniny.
Pití alkoholu na veřejných místech
Ve Švýcarsku neexistuje žádný zákon proti konzumaci alkoholu na veřejných místech. To ovšem neznamená, že v tomto ohledu panuje anarchie. Švýcary často potkáváme u piva nebo vína na lavičce na některé z teras, u řeky nebo v parku, ale raději nikdy nechodit po městě s otevřeným drinkem v ruce.
Stojí za to dodržovat tato nepsaná pravidla a nenechat se negativně odlišovat od původních obyvatel.
Kostely a chrámy
Švýcarsko sice nemá oficiální státní náboženství, ale lze jej definovat jako křesťanský stát, rozdělený na evangelickou část (velká města) a katolickou zemi (menší města a střední a jižní část).
Švýcarsko v XVI století se ocitla v předvoji reformace. V Basileji, Ženevě a Curychu začaly reformy vedoucí k transformaci na protestantismus téměř okamžitě. Během těchto bouřlivých časů našlo mnoho evangelických uprchlíků z německé části Svaté říše římské útočiště ve švýcarských městech.
Tyto změny vyvolaly mezi obyvateli určitý rozruch (např. jedna z nejstarších univerzit na světě, Univerzita v Basileji, byla na několik let uzavřena, protože chtěli zůstat katolíky jako profesoři), ale jako celek pozitivně posílily švýcarské kantony jako důležité obchodní centra. Z kostelů zmizely zmínky o papežství, svatých a mariánské zbožnosti. Postavy Matky Boží byly odstraněny nebo byly přidány její zbraně, čímž se přiblížila ženské personifikaci helvetského Švýcarska.
Pokud jsme v Basileji, můžeme na nádvoří radnice (po schodech nahoru) vidět jednu z mála dochovaných katolických fresek zobrazujících Poslední soud. Pokud se podíváme do pravého dolního rohu, vidíme postavu připomínající papeže v plamenech. Pravděpodobně i díky tomuto detailu se malba dochovala v původním stavu.
Do kostelů ve Švýcarsku máme v otevírací době vstup zdarma. Vstup na kostelní věž bude zpoplatněn.
Muzea a kulturní instituce
Švýcarsko je z hlediska své velikosti jednou ze zemí s největším počtem muzeí, galerií a kulturních zařízení.
Bohužel jsou vstupenky na některé z nich velmi drahé. Některá z muzeí nabízejí tzv happy hour, tj. jedna hodina (např. poslední hodina ve všechny nebo některé dny), kdy můžeme zdarma vstupovat do muzeí.
Muzea jsou v pondělí zavřená.
Ubytování
Nabídka ubytování ve Švýcarsku je bohatá a přehledná, což je bohužel spojeno s vysokými cenami pro kapsu polského turisty. Vyplatí se začít s hledáním ubytování s předstihem a čas od času hledat nové nabídky. Ve značkových hotelech rozpočet ibis ceny mohou být občas velmi "snesitelné" (pro Švýcarsko!).
Pokud najdeme ubytování dále od města, měli bychom si ověřit ceny dopravy. Někdy nám náklady na dojíždění vykompenzuje úspora za ubytování, a když máme ubytování blízko centra města, můžeme všude dojít pěšky. V Basileji platí zajímavá možnost: pokud se ubytujeme v hotelu uvnitř města, pak po dobu pobytu obdržíme kartu opravňující k bezplatnému cestování MHD!
Městská/turistická daň ve Švýcarsku (aktualizováno září 2022)
Před provedením rezervace bychom měli pamatovat na to, že k ceně ubytování musíme připočítat městskou / pobytovou taxu, která se počítá pro každou osobu a za každý den pobytu. Například v Lucernu a Basileji je výše daně 4 CHF. Za dvě osoby a dvě noci se tedy k účtu připočte 16 CHF. To platí pro všechny typy ubytování, včetně bytů a apartmánů pronajatých na oblíbených rezervačních webech.
Neexistuje jednotná částka pro celou zemi a každý kanton může stanovit jinou výši daně pro celý region, ale i pro jednotlivá města či obce. Někdy bude částka nižší než 4 CHF, ale neměla by být o moc vyšší.
Tato částka nebude vždy připočtena k ceně rezervace. Někdy jsou daňové údaje v rezervačních podmínkách napsány s hvězdičkou.
Městská a veřejná doprava
Komunikace ve Švýcarsku je moderní, dochvilná a zpravidla spolehlivá. Hlavním dopravním prostředkem ve městech jsou autobusy a tramvaje. Na zastávkách tramvají a někdy i autobusů najdeme automaty, kde si můžeme koupit jízdenky (mělo by být možné platit kartou).
Neměli bychom předpokládat, že si jízdenku koupíme v autobuse přímo u řidiče. Způsob nastupování se může město od města lišit, ale neexistuje žádné pevné pravidlo, že musíme nastupovat vždy předními dveřmi.
Na největších švýcarských nádražích najdete skříňky, do kterých můžeme uložit zavazadla. Více informací naleznete na oficiálních stránkách švýcarských drah SBB (v angličtině).
Na co si dát pozor při návštěvě Švýcarska?
V první řadě stojí za to věnovat pozornost cenám. Ceny některých produktů, např. piva, nejsou na nabídkových tabulích vždy uvedeny – a někdy může běžný ležák stát od 8 až 10 CHF!
V tradičních obchodech s čokoládou nebo pralinkami nakupujeme tyto výrobky na váhu a cena za kilogram může být (a spíše bude) velmi vysoká - obvykle jsou ceny uváděny za 100 gramů výrobku. Pamatujte na to při rozhodování o velkém kousku čokolády nebo velkém množství pralinek – účet nás může negativně překvapit.