Když se řekne Pražský hrad, většinou se nám vybaví Pražský hrad. Ne každý však ví, že v české metropoli stával dlouhá léta druhý hrad, který město z jihu bránil. Dnes už z něj moc nezbylo, ale kopec, na kterém se nacházel, skrývá mnoho zajímavých památek. Turistů je zde mnohem méně než na Starém Městě, a tak se vyplatí sjet metrem a vydat se do legendárního sídla kněžny Libušy.
Krátká historie Visegrádu
Podle kronikářů zde (a ne v Praze) začala historie Čechů. Nejmladší postavila svůj hrad nedaleko Visegrádského vrchu vnučka legendárního Čecha - princezna Libuš. Podle Kroniky Kosmy byla velmi dobrou a moudrou vládkyní, ale její poddaní ji neposlouchali kvůli chtíči a nedostatku silné ruky. Proto se rozhodla najít si manžela, který by zemi mohl vládnout. Padlo to dál Přemysl Oráč jednoduchý, ale moudrý člověk. Libuša, za něj provdaná, měla prorokovat budoucnost Prahy těmito slovy: "Už vidím město, které se slávou dostane až ke hvězdám. Třicet mil od této vesnice je místo v lese, zaplavuje ho Vltava.".
Proroctví se naplnilo, protože brzy na strmém břehu Vltavy byla postavena tvrz Chwrasten. Kosmas uvádí, že jej založili muži, kteří byli ve válce s kmenem nezávislých žen, které žily v okolí Děvín.
To je celá legenda, historici však uvádějí, že zdejší hrad vznikl až na počátku 10. století (tedy později než Hradčany). Právě tam však sídlili takoví panovníci Čech jako Vratislav II. nebo Sobiesław I. Byl zde uložen i slavný Visegrádský zákoník (jeden z nejcennějších českých rukopisů). Později se hrad opět rozšiřoval za vlády Karla IV., který jej začlenil do Prahy a založil počátek tzv. královská cesta (to měl projet každý panovník před korunovací).
Nastal konec lesku Visegrádu 15. století. Husitská vojska dobyla vrch a vyplenila kostel sv. Petra a Pavla. Dobyvatelé hodili do Vltavy zlatý oltář a relikviář svatého Longina. Podle pověsti se na tomto místě vytvořila obrovská hloubka a ti, kterým se podaří vytáhnout relikvie ze dna řeky, se stanou českým králem.
V 17. století se díky výhodné poloze zříceniny hradu přizpůsobil novým pravidlům válčení a na skále postavil moderní pevnost. Druhá světová válka přinesla menší škody (americké bombardování poškodilo několik budov a soch). Dnes je Visegrad oblíbeným místem Pražanů – stalo se tradicí trávit zde Silvestra.
Návštěva Visegrádu
Pevnost
Po bitvě u Bílé Góry a dobytí Prahy císařským vojskem začala stavba pevnosti ve Visegrádu. Za tímto účelem byli všichni civilisté vysídleni a začalo se s budováním hradeb. Dodnes se dochovaly mocné brány, hradby a několik budov, které dříve plnily vojenské funkce.
Pokud jsme na Vyšehrad přijeli tramvají ze Starého a Nového Města, dostaneme se k pevnosti, postavené v 19. Cihelná brána. Uvnitř je výstava představující historii visegrádského opevnění (otevřeno od 9:30 do 17:00, vstup zdarma). Můžeme zde také navštívit podzemní kasematy a místnost Gorlice.
Při přípravě Vyšehradu na nová pravidla válčení se myslelo na vojáky, kteří se museli pohybovat pod palbou. Za tímto účelem byla postavena podzemní systém v současnosti přeměněn na muzeum. Uvnitř, kromě kilometrové prohlídkové trasy tunelem zde můžeme vidět i některé originály soch přenesených z Karlova mostu (výstava otevřena 09:30-17:00, normální / zlevněná vstupenka 60/30 Kč).
Pokud jsme sem však přijeli metrem, sledujte ukazatele na opevněné území Leopoldova brána (Leopoldova brána)který byl postaven v roce 1678.
Rotunda svatého Martina
Nedaleko Leopoldovy brány je vidět jedna malá kamenná kaple. Tento nejstarší stavba na kopci a jeden z nejstarších chrámů v Čechách. Byl postaven ve 2. polovině 11. století a byl několikrát přestavován. Není přístupný veřejnosti, i když se tam občas konají bohoslužby. Nedaleký St. Lawrence. Archeologický průzkum odhalil pozůstatky této středověké stavby.
Park (Vyšehradské sady)
Pozornost přitahuje park nacházející se mezi rotundou a řekou Vltavou skupiny monumentálních soch. Tyto Památky z 19. století jsou věnovány postavám z českých pověstí a pohádek. Můžeme vidět zde: Libusza a Piotr Oraczovi, Ctirada a Šárka (zástupci bojujících kmenů mužů a žen vedoucích tzv. Válku panen), Záboja a Slavoj (hrdinové „králova rukopisu“ – padělku z devatenáctého století s českými pověstmi) a Lumíra a Píseň (legendární bard, který odmítl ctít vítězné muže z panenských válek).
Gotický sklep (Gotický obchod)
Na konci parku stával hrdý palác Karla IV. Pravděpodobně zde probíhaly hody a hostiny. Do dnešních dob se dochovaly pouze sklepy v lepších dobách, sloužící jako spíž. Dnes jsou do nich umístěny malé historické muzeum (otevřeno od 09:30-17:00, normální / zlevněné vstupenky 50/30 Kč).
Libušiny lázně (Libušina lázeň) a vyhlídka
Na jihozápadním konci se nachází pevnost vyhlídka na Vltavu a celou Prahu. Vidíme odtud i Hradčany s katedrálou sv. Víta. K tomu, abyste popustili uzdu své fantazii a uvědomili si, co viděli slovanští válečníci, kteří zde pobývali v 11. století, nepotřebujete mnoho.
O něco blíže ke špičaté skále se tyčí ruiny tajemné věže. Podle pověsti jde o Libušiny lázně - zde se bájná princezna měla oddávat milostným hrátkám s milenci. A protože Libuša žíznila po sexuálních senzacích, jakmile ji muž omrzel, shodila ho ze skály. Když se rodilo české národní uvědomění, prudérní kulturní odborníci tuto část legendy odstranili, neboť se nehodila do vize moudrého a průbojného barda. Dodnes neznáme funkci zřícené věže (snad zde byl odběr vody).
Svatý. Petra a Pavla (Bazilika svatého Petra a Pavla)
Přestože první chrám na tomto místě vznikl již v 11. století, současná bazilika vděčí za svou podobu přestavbě z konce 19. století. Tuto práci provedl Josef Mocker, architekt známý regotizací mnoha historických budov (pracoval také na stavbě katedrály sv. Víta). I zde se svého úkolu zhostil bravurně. Nádherný dvouvěžový chrám je viditelný i ze vzdálených míst Prahy.
Čertův sloup (Čertovy Kameny)
Za kostelem je vidět bizarní kamenná stavba. Podle pověsti je to sloup, který sem přinesl čert. Měl se vsadit s místním knězem, že než dokončí mši svatou, přiveze z Říma kamenný obelisk. Naštěstí, když démon odletěl zpět do Prahy, kněz již končil své rituály. Zuřivý čert hodil sloup na kopec a rozbil ho. co byla pravda? S největší pravděpodobností byl kámen kdysi uvnitř kostela a sloužil jako sluneční hodiny. Jiná verze říká, že jde o dělovou kouli vystřelenou husitským kanonýrem jménem Czort.
Visegrádský hřbitov (Hřbitov Vyšehrad)
Poslední důležitý bod na kopci je Visegrádský hřbitov, místo, kde byli v 19. a 20. století pohřbíváni lidé zasluhující se o českou kulturu. Našli na něm věčný odpočinek Bedřich Smetana, Antonín Dvořák (skladatelé), Alfons Mucha (malíř), Max Švabinský (plán), Karel Čapek (spisovatel, tvůrce pojmu robot), Božena Němcová (Spisovatel), Karel Hynek Mácha (básník). Hřbitov je otevřen od 8:00 do 17:00 (od května do září do 19:00, v říjnu do 18:00).
Kubistické domy
V okolí kopce je některé zajímavé stavby reprezentující proud českého kubismu. Tento trend v umění, spojený především s malbou, měl v České republice velký ohlas. Dva příklady takové stavby jsou budovy na ulici Neklanova 30 a Rašínovo nábř. 42/6.
Jak se dostat na Vyšehrad?
Máme dvě možnosti, jak se na známý pražský kopec dostat. Můžeme se tam dostat tramvají na zastávku Albertov a poté na jih. Poznámka: výškový rozdíl je poměrně velký a starší lidé a lidé s problémy s pohyblivostí mohou mít potíže s únavou. V tom případě je lepší se tam dostat metrem do stanice Vyšehrad a vydejte se na západ směrem k Leopoldově bráně.
