Muzeum Akropole (gr. Μουσείο Ακρόπολης) v Aténách je archeologické muzeum vystavující nálezy a artefakty nalezené v Athénské Akropoli a jejích svazích.
Zařízení se nachází méně než 300 metrů jihovýchodně od Svaté skály. muzeum není spojen s archeologickým nalezištěm Akropolis a platí na to samostatné vstupenky.
Dějiny
Po vítězném protitureckém povstání a následném vytvoření Řeckého království v r 1832 Rozhořela se diskuse o tom, jak adekvátně chránit starověké dědictví země. Athénská Akropole v té době ještě sloužil jako turecká vojenská pevnost. V 1833 Turecká vojska město opustila a teprve poté mohli Řekové začít odhadovat ztráty.
Mnoho turistů, kteří se dnes procházejí po Svaté skále, si neuvědomuje, že je na začátku XIX století slavný kopec byl v žalostném stavu. Největší zkáza zasáhla legendární Parthenonkterý Turci proměnili ve sklad zbraní. V roce 1687 zasáhla chrám benátská dělová koule a téměř úplně pohřbila dvoutisícileté dědictví.
Na začátku XIX století téměř polovina dochovaných dekorací Parthenonu násilně demontován a převezen do Velké Británie. Byla to iniciativa Lord Elgin, britský velvyslanec v Konstantinopolže dostali povolení od Turků okupujících Řecko. Z 1817 tyto sochy (tzv Elgin Marbles) jsou vystaveny v Britském muzeu v Londýně a po mnoho desetiletí se vedl spor o jejich přivezení zpět do Řecka.
Více o historii kopce a jeho památkách si můžete přečíst v našem článku: Akropole v Athénách: prohlídka, vstupenky, zajímavosti.
Po znovuzískání přístupu na Akropoli začaly práce na zajištění archeologického naleziště. V 1863 bylo rozhodnuto postavit malé muzeum poblíž Parthenonu (tzv Staré muzeum o oblasti 800 m²), které byly uvedeny do užívání v r 1874. Za návrh budovy byl zodpovědný neoklasicistní architekt Panagis Kalkos.
V 1886 začaly pokročilé výkopové práce a brzy se ukázalo, že soch a dalších objevených předmětů je tolik, že je staré zařízení nestačilo pojmout; Byla tedy postavena další budova, po které byla pojmenována Nové muzeum.
Stav se dvěma nezávislými budovami vydržel až do konce 2. světové války. V letech 1946-1947 bylo zbořeno Malé muzeum a rozšířeno Staré muzeum. Byl zodpovědný za projekt rekonstrukce Patroklos Karantinos, jeden z nejvýznamnějších řeckých modernistických architektů.
V 70. letech minulého století návštěvnost vzrostla natolik, že byly zahájeny přípravy na stavbu nového muzea mimo Akropoli, které by mohlo obsahovat všechny nejdůležitější nálezy. Rozhodnutím prezidenta Řecka Konstandinos Karamanlis oznámil v 1976 první architektonická soutěž, která nakonec nebyla vyřešena. Další pokus dovnitř 1979.
Na další soutěž jsme si museli počkat až do 1989. Tentokrát byl projekt ambicióznější – řecké úřady chtěly světu ukázat, že budou připraveny na případnou sbírku soch v Britském muzeu. Do soutěže se přihlásilo mnoho známých kanceláří a vítězství získali dva architekti z Itálie: Manfredi Nicoletti a Lucio Passarelli. Krátce po zahájení prací však byly objeveny archeologické pozůstatky a projekt byl na více než deset let přerušen.
V 2002 práce archeologů byly dokončeny a muzeum bylo oživeno s pomocí prostředků z Evropské unie. Byla vyhlášena nová soutěž, vyhrál ji švýcarský architekt Bernard Tschumi a původem z Řecka Michael Photiadis. Začalo v 2003 stavební práce trvaly čtyři roky. Další dva roky byly věnovány přepravě památek z kopce a vytvoření potřebné infrastruktury. Bylo otevřeno muzeum pro návštěvníky 20. června 2009.
Staré muzeum stále existuje a můžeme si ho prohlédnout při návštěvě Akropole, ale není otevřeno pro návštěvníky. Současné muzeum Akropolis se někdy nazývá Nové muzeum Akropolis.
Architektura
Moderní budova muzea Akropolis je dnes chloubou Atén. Budova byla postavena přímo nad archeologickým nalezištěm a je nese více než 100 masivních sloupů. Celková plocha komplexu je 25 tisíc m², z toho 14 tis. m² zabírají výstavy.
Muzeum se skládá z přízemí a tří pater. Stavba byla navržena jednoduchým způsobem s využitím vzorů antické architektury.
Fasáda budovy byla vyrobena z oceli a skla, což umožňovalo pohled směrem k Akropoli tyčící se nad městem. Toto řešení umožnilo vizuální propojení soch ve třetím patře s Parthenónem, který použili k výzdobě. Jádrem stavby je kombinace betonu a mramoru.
Návštěva muzea Akropolis
Vstup do muzea je z ulice Dionysios Areopagitou. Než půjdeme dovnitř, musíme podstoupit kontrolu podobnou té na letišti.
Nejlepší je rezervovat cca 120 minut. Vedle nejdůležitějších nálezů byly umístěny popisy v angličtině a po celou dobu prohlídky byly k dispozici plakety vysvětlující historii Atén.
Expozice pokrývá 3 ze 4 pater. Ve 2. patře je restaurace s terasou přímo s výhledem na Akropoli.
Než začneme muzeum navštěvovat, vyplatí se stáhnout si mapu (v angličtině). Navrhovaná prohlídková trasa je převážně chronologická, ale ne patro po patře. Podle ní bychom po vstupu do prvního patra měli vyjít z archaického období a poté přejít do třetího patra s galerií Parthenon. Dalším krokem je návrat do prvního patra, kde uvidíme expozice věnované dalším objektům vzniklým během rekonstrukce Perikles. Nakonec navštívíme výstavu s nálezy z 5. století před naším letopočtem do raných křesťanských dob.
Dle oficiálních pokynů je možné fotit kdekoli v muzeu, s výjimkou expozice věnované archaickému období (1. patro) a svahům (přízemí), i když ve druhém případě jsme si nevšimli, že by zaměstnanci zakázali to.
Sbírka a nejvýznamnější exponáty
Přes 4000 exponátů pocházelo z mykénského období až po rané křesťanské časy.
Sbírka je rozdělena do několika expozic: svahy Akropole (přízemí), archaické období (1. patro), Parthenon (3. patro), Propylaje (1. patro), Chrám Athény Niké (1. patro), Erechtheum (1. patro) a období od 5. století př. Kr. až do 5. století našeho letopočtu
Níže jsme popsali vybrané exponáty, které jsme považovali za hodné zmínky.
Přízemí: nálezy ze svahů Akropole
Úvodní část muzea se zaměřuje na předměty nalezené na svazích Akropole. Během archeologických prací byly vyneseny na světlo tisíce předmětů každodenní potřeby, které Athéňané během staletí zanechali. Většina předmětů je vyrobena z hlíny. Byl to tak málo hodnotný materiál, že přežil proti moderním lupičům. Tyto nálezy vám umožní lépe porozumět životu dávných obyvatel města.
Unikátními exponáty jsou artefakty nalezené na Asclepius (chrám zasvěcený Asklépiovi, který ve starověkém světě sloužil jako nemocnice). Jedním z exponátů je fragment mramorové masky, který byl umístěn ve výklenku děkovného sloupu.
Mezi dalšími exponáty uvidíme mj dvě terakotové sochy, které pravděpodobně zdobily jednu ze střech, a fragmenty váz, figurek a nádob nalezených v bývalých svatyních (včetně svatyně Dionýsa a Nymf).
První patro: archaické období, Erechtheum a raná křesťanská doba
Většina exponátů je v prvním patře. Jde především o plastiky a různé votivní dary. Součástí expozic jsou i modely celé Akropole a konkrétních staveb z různých období.
Jedním z nejdůležitějších děl je basreliéf vyrobený na stéle (kámen, vertikální deska) Zamyšlené Athénykterý znázorňuje ochránce města, opírajícího se o kopí a přemýšlivého. Socha vznikla kolem 460 př. n. l. a ukazuje bohyni, jak se umrtvuje osudem obyvatel. Athéna má na hlavě korintskou přilbu, která může odkazovat na athénské válečníky zabité v perských válkách.
Archaická galerie
Jižní a západní křídlo prvního patra je obsazeno Archaická galerie. Skládá se z působivé sbírky soch a fragmentů výzdoby z 7. století před naším letopočtem až do konce perských válek (480/479 př. n. l.). To jsou časy před velkou rekonstrukcí Perikles, během níž vznikly budovy, které existují dnes.
Mezi exponáty v této části muzea stojí za zmínku štíty, které zdobily již neexistující chrámy: Starý chrám Athény Polias (polsky: Athéna, strážkyně města) a Hecatompedon.
První představený gigantomachie, tedy mytologická bitva mezi olympijskými bohy a obry. Do naší doby přežily čtyři postavy.
V případě chrámu zvaného Hekatompedon se dochovalo několik různých fragmentů, které byly nalezeny poblíž Parthenonu. Představují mimo jiné: lvice, démon se třemi těly a hadi. Hekatompedon byl pravděpodobně zbořen v 490 př. n. l.. Až do našich dob nezůstala po této stavbě žádná stopa.
Kromě front uvidíme také:
- fragmenty rytin koní zobrazujících athénské aristokraty (tzv Hippeis) S 6. století před naším letopočtem,
- sochy tzv Koramikteré zobrazují mladé ženy ve vzpřímené poloze s nepřirozeným úsměvem. Nejznámější příklady Kor jsou karyatidyo kterém jsme více psali v další části,
- sochy znázorňující ochránkyni města, bohyni Athénu,
- hliněné a bronzové votivní obětiny.
Erechtheum: karyatidy a další nálezy
Nejzaplněnější expozicí v prvním patře je ta věnovaná chrámu tzv Erechtheum. Jeho nejznámější fragment je Porch of Cor - malý portikus, jehož střecha spočívá na šesti sloupech v podobě vzpřímených žen, zvaných karyatidy.
Více o těchto atypických sloupech včetně pravděpodobné etymologie jejich názvu jsme psali v článku o Akropoli. Najdete ho zde.
Ne všichni turisté navštěvující Akropoli jsou si vědomi sloupů, které jsou na kopci vidět jsou to pouze kopie, a originály byly pořízeny, aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.
Uchovává se v Muzeu Akropole pět ze šesti původních karyatid. Jedna ze soch je bez hlavy (po zásahu tureckou kulkou), ale ostatní přežili v dobrém stavu. Šestá z původních karyatid je v Britském muzeu v Londýně.
Kromě karyatid je na výstavě i fragment vlysu z chrámové cely (hlavní místnosti) a okna.
Propylaea, chrám Athény Niké a další exponáty
V prvním patře je také expozice o dalších dvou budovách, které vznikly během velké přestavby v r 5. století před naším letopočtem.
Na výstavě věnované Propylejom (monumentální brána vedoucí k Akropoli) uvidíme hlavní město jednoho ze šesti iónských sloupů, které tvoří kolonádu hlavního vchodu, a sochu představující hlavu Hermeskterý je vyroben z pentelitového mramoru.
Chrám Athény Niké byla to malá stavba postavená na místě bašty na jihozápadním konci kopce. Na výstavě jí věnované mimo jiné uvidíme kvádr z balustrády a fragment vlysu. Čtyři bloky vlysu z tohoto chrámu jsou nyní v Britském muzeu v Londýně.
V severním křídle muzea předměty z r 5. století před naším letopočtem až do prvních století po pádu Západořímské říše. Jsou to mimo jiné: sochy z klasického období, jejich římské kopie, nápisy vytesané na kamenných deskách a různé votivní dary.
Druhé patro: restaurace s panoramatickou terasou
I když neplánujete využít gastronomickou nabídku muzejní restaurace, vyplatí se přistoupit na otevřenou terasu, ze kterého je příjemný výhled na kopec Akropole. Terasa je otevřená, takže nás při obdivování okolí nebude rušit ani sklo.
Třetí patro: Galerie Parthenon
Pro mnoho návštěvníků je vrcholem návštěvy muzea Akropolis Galerie Parthenonkterá zabírá celé horní patro. Expozice je navržena kolem vnitřního nádvoří, takže mramory z chrámu Parthenon byly umístěny přesně tak, jak byly na původním chrámu.
V Galerii Parthenon uvidíme cca 50metrový fragment vlysu slavný sekáč Phidias a 92 metopů (zdobené basreliéfy).
Dlouhá cca 160 metrů vlys po celé délce znázorňoval celoevropský průvod. Panatenaje byly každoročně slavený svátek, který se slavily narozeniny patrona města Athén. Jedním z nejdůležitějších prvků oslav byl slavnostní pochod všech obyvatel na Akropoli, kde se nacházely svatyně bohyně. Phidias ve svém díle zvěčnil bohyni, další olympské bohy i obyčejné Athéňany.
Metopy zase ukazují výjevy z bitev a řecké mytologie. Mezi motivy patří: vítězství nad Peršany, gigantomachia (boj olympijských bohů s obry) nebo amazonomachia (boj mezi Řeky a Amazonkami).
V muzeu Akropole můžeme vidět asi polovinu dochovaných parthenonských mramorů. Druhá polovina je v Britském muzeu v Londýně a některé jednotlivé bloky putovaly do jiných muzeí na světě – včetně pařížského Louvru. Na jejich místo byly repliky umístěny v aténském muzeu.
Po mnoho desetiletí se bojovalo o navrácení kuliček z Britského muzea do Atén. Obě strany sporu mají pravdu – Řekové zjevně chtějí získat zpět své dědictví, ale stojí za to znát i některé argumenty druhé strany:
- z 1817 mramor je k dispozici zdarma a každý rok ho mohou vidět miliony návštěvníků,
- muzejní úřady se starají o jejich konzervaci,
- mramory jsou součástí univerzálního světového kulturního dědictví,
- jejich přepravou do Británie se mnoho Britů inspirovalo dědictvím starověkého Řecka, které posílilo hnutí tzv filhelénismuskterý podporoval řecké snahy o znovuzískání nezávislosti. Jedním z nejhorlivějších filhellenů byl Lord Byronkterý se ve své práci velmi kriticky stavěl k drancování athénského mramoru.
(zdroj: materiály Britského muzea)
Archeologické naleziště
Přímo pod budovou muzea se nachází archeologické naleziště s ruinami obytných domů a sociálního zařízení z římských dob. Některé vykopávky můžeme vidět shora – přímo z mostu před hlavním vchodem nebo okny v samotné budově muzea.
Se vstupenkou do muzea můžeme vstoupit do archeologického naleziště, kam se dostaneme cca 15-20 minut. Pro návštěvníky jsou připraveny informační tabule, ze kterých se o sledovaných zříceninách dozvíme více.
Nezapomeňte po návštěvě muzea nevyhodit naši vstupenku. Chceme-li vstoupit do archeologického naleziště, musíme ho nechat u brány. Vstup do archeologického naleziště je nezávislý na samotném muzeu a nachází se pod přízemím.
Muzeum Akropole: vstupenky
od března 2022
Ceny vstupenek do muzea Akropolis závisí na sezóně:
- od 1. dubna do 31. října stojí běžná jízdenka 10€ (snížené: 5 EUR),
- od 1. listopadu do 31. března stojí běžná jízdenka 5€ (snížené: 3 €).
Zlevněné vstupenky jsou k dispozici pro osoby starší 65 let.
Osoby mladší 18 let a studenti s platným studentským průkazem můžete navštívit muzeum zdarma.
Muzeum Akropole: pokyny a otevírací doba
od března 2022
Muzeum Akropolis je hned vedle stanice metra Akropoli (řecky ΣΤ.ΑΚΡΟΠΟΛΗ, řádek 2). Více o cestování po hlavním městě Řecka se dozvíte v našem článku Aténské metro a veřejná doprava.
Muzeum je otevřeno od pondělí do neděle. Aktuální otevírací dobu je nejlepší ověřit na oficiálních stránkách na této adrese. Pamatujte, že otevírací doba závisí na ročním období a archeologické naleziště má jinou dobu vstupu než samotné muzeum.
