britské muzeum se může pochlubit jednou z největších muzejních sbírek na světě. Počítání cca 8 milionů exponátů sklizeň je odrazem moci Britská říšekterá díky svým koloniím a přístupu k téměř neomezeným finančním zdrojům měla možnost sbírat ty největší světové poklady.
Cílem Britského muzea je dokumentovat historii lidstva od jeho počátků až po současnost. Muzeum je od svého otevření v 18. století přístupné návštěvníkům zdarma.
Dějiny
První patron Britského muzea je považován za irského původu Ulster doktor Sir Hans Sloaneže v první polovině 18. století proslul jako cestovatel, sběratel a muž mnoha zájmů.
Sloane, Brity uznávaný jako objevitel mléčné čokolády, po celý svůj život se shromažďoval 70 000 artefaktů. Jeho sbírky byly velmi rozmanité – od rostlin, minerálů a kamenů, přes staré knihy a rukopisy, až po mince a tiskoviny.
Narozen v 1660 Sloane si dobře uvědomoval, že po jeho smrti může být celá pečlivě shromážděná sbírka rozdělena a rozprodána. Sběratel se s ním setkal a nabídl králi Jiří II příležitostnou částku na nákup celé sbírky, která by platila ode dne jeho úmrtí.
Sloane zemřel 11. ledna 1953 ve věku 93 let, a 7. června téhož roku schválil britský parlament platbu ve výši 20 000 liberkterý podle závěti zemřelého připadl jeho dědicům. Následkem nákupu sbírky bylo založení Britského muzea, které bylo otevřeno veřejnosti 15. ledna 1759.
V 1757 král Jiří II. daroval nově vzniklé instituci sbírky Stará královská knihovnakteré jsou nyní pod patronací Britská knihovna. Na tomto místě stojí za zmínku, že byla připravována budova Britské knihovny bezplatná výstava s významnými knihami, rukopisy, dopisy a dalšími předměty souvisejícími s tiskem.
Velká část exponátů ze sbírky Hanse Sloana patřila přírodovědnému oddělení. V druhé polovině XIX století biolog Richard Owen vedly k vytvoření nezávislého Muzeum přírodní historiekam byly přesunuty exponáty z tohoto pozemku. Toto řešení se ukázalo jako přínosné pro obě instituce: Britské muzeum otevřelo prostor pro exponáty související s historií lidstva a Přírodovědné muzeum vystavilo nálezy, které bývaly ve skladech.
Více: Natural History Museum v Londýně - prohlídka památek, sbírka a praktické informace
V XIX století sbírka muzea rostla s velkým rozkvětem. To by však nemělo být překvapením, koneckonců Britské impérium mohlo své kolonie a závislá území volně využívat a prozkoumávat. Dodnes se vedou diskuse, zda by se takto shromážděné exponáty neměly vrátit na místa, odkud byly odvezeny.
XX století jde o další vývoj kolekce, ale za tržních a férovějších podmínek.
Budova muzea
Zpočátku bylo Britské muzeum rezidencí Dům Montagukterý se po několika desetiletích stal pro potřeby tak ambiciózního zařízení nedostačující. Již na začátku XIX století se vedení muzea rozhodlo postavit novou skutečnou budovu.
K přípravě projektu byl přizván architekt Robert Smirkekterý se stal známým jako jeden z průkopníků řeckého neoklasicismu. Smirke byl pověřen W. 1820 a o tři roky později dokončil práci na projektu. Nová budova měla mít tvar čtyřúhelník s otevřeným vnitřním dvorem. Nejreprezentativnější částí stavby je jižní průčelí v podobě portiku po vzoru řeckých chrámů. Portikus se skládá z 44 iónských sloupů vysokých 14 metrů. Vnější fasáda budovy je pokryta charakteristickým portlandským kamenem. Montagu House byl zbořen v průběhu prací na novém sídle. Stavba nové budovy muzea byla dokončena v r 1852.
Ve Smirkeově návrhu vnitřní nádvoří, tzv Velký dvůr, měla sloužit jako zahrada. Původní návrhářský předpoklad se sotva zachoval 2 roky. V 1854 začala stavba kruhové budovy ve středu nádvoří, která od 1857 sloužila jako čítárna a knihovna.
Na začátku Z dvacátého století budova muzea byla rozšířena o nové galerie. Poslední velká rekonstrukce areálu muzea proběhla poměrně nedávno. V prosince 2000 byly dokončeny práce na překrytí vnitřního dvora prosklenou střechou, v důsledku čehož vznikl největší kryté náměstí v Evropě.
Sbírka, umělecká díla a sbírky
Sbírka Britského muzea zahrnuje cca 8 milionů objektůpouze některé z nich jsou vystaveny veřejnosti. Sbírky muzea jsou seskupeny dvěma způsoby: nejprve podle geografického klíče napříč kontinenty nebo zeměmi a poté chronologicky nebo ještě jednou geograficky (např.
Přízemí dominují antické exponáty včetně fragmentů bran a chrámů. Horní patra jsou moderní doby a jednotlivé starobylé místnosti. Zjednodušeně lze říci, že spodní část zabírají větší předměty a horní místnosti mají stovky nebo dokonce tisíce menších exponátů.
Výjimkou je galerie v přízemí, kde jsou vystaveny baronovy exponáty Ferdinand Rothschild. Mezi několika stovkami artefaktů stojí za pozornost v závěru bohatě zdobený relikviář XIV stoletíuvnitř kterého je podle tradice trn z trnové koruny.
Přesné uspořádání galerií a místností najdete na oficiálních stránkách muzea zde.
Několik milionů exponátů bylo katalogizováno, popsáno a zveřejněno na webových stránkách dostupných na této adrese.
Pozornost! Při návštěvě Britského muzea nemůžeme zaručit, že budeme moci vidět konkrétní místnost nebo exponát. Přesný seznam nepřístupných pokojů (nebo otevřených ve zkrácených hodinách) naleznete na této stránce.
Stručný popis sbírky
Asie
V sálech věnovaných Asii uvidíme mimo jiné: porcelán a keramika z Číny, vysoká sochy jižních božstev Asie popř samurajské brnění z Japonska.
Blízký východ
Mezi návštěvníky je zvláštní pozornost věnována sbírkám z Blízkého východu, včetně Asýrie, Mezopotámie nebo z země arabského světa. Mezi exponáty uvidíme mimo jiné: sochy zdobící asyrské chrámy a brány do asyrských paláců, vyřezávané kamenné panely z paláce ve městě Nimrud nebo pohřební nálezy z Mezopotámie.
Evropa
Místnosti v evropské části jsou rozděleny chronologicky. Na rozdíl od antických sbírek zde nenajdeme velké a majestátní předměty, ale spíše jednotlivé nálezy každodenní potřeby používané při náboženských rituálech nebo v soukromém životě.
Za logický začátek sbírky můžeme považovat dvě dedikované místnosti Británie ve starověku. Jedna se zaměřuje na vztah tehdejších ostrovanů se starověkými říšemi v př. Kr. Hlavním tématem druhé místnosti je dobytí Británie Římany. V té druhé byla vystavena nejstarší mozaika zobrazující postavu Ježíše Krista nalezená v Británii.
Následné výstavy se zaměřují na konkrétní období:
- Byzantské období a raný středověk (3. až 11. století)kde uvidíme mj přilby (včetně těch nalezených ve východní Anglii helma Sutton Hoo), nádobí nebo stříbro,
- středověká Evropa (11.–15. století) - v této místnosti dominují posvátné předměty (např. kříže, biskupská hůl, liturgické nádoby atd.); v této místnosti uvidíme slavné šachy s Lewisemvyrobené v Norsku ze zubů velrybích nebo mrožích klů,
- XIV-XVIII století - této místnosti dominují renesanční výrobky (talíře, vázy, porcelán),
- 18.-19. století - kolekce se vyznačuje velkým množstvím ženských doplňků,
- 19. století dodnes - malá místnost s keramikou a nádobím.
V evropské části se také inscenovalo sbírka hodin, která se zaměřuje na historii časomíry - od Šestnácté století strojky na moderní hodinky.
Starověký Egypt
Vynikají v egyptské kolekci sochy, mumie a pohřební nálezy, počítaje v to 11 nástěnných malebkteré byly odebrány z hrobky egyptského úředníka tzv Nebamun.
Dalším exponátem nejvyšší úrovně je Rosettská deska. Tato čedičová deska pokrytá zcela vyrytým textem možná nezapůsobí na turisty hledající monumentálnější objekty, ale stojí za to si uvědomit, že díky ní bylo možné zvýšit znalosti potřebné k pochopení egyptských hieroglyfů.
Vyhláška z 27. března 196 př. n. l., vydaný na část prvního výročí vlády mladého faraona Ptolemaios V. Jelikož byl Egypt v té době pod nadvládou králů pocházejících z Řecka, byl text vyryt jak v řečtině, tak v egyptském jazyce (hieroglyfy a démotické písmo). Srovnávací analýza těchto tří textů nás přivedla mnohem blíže k pochopení egyptských spisů.
Starověké Řecko a Řím
Britské muzeum se pyšní tím, že má za sebou 100 000 objektů ze starověkého Řecka a Říma (a také jejich závislých území, jako jsou kyperské městské státy).
Sbírka sahá od doby bronzové (3000 před naším letopočtem) až do doby Konstantin Veliký, první křesťanský římský císař (4. století). Exponátům dominují řecké nálezy, které zabírají většinu místností této části muzea. Pokoj 70 v horních patrech je věnován historii Říma.
Některé z exponátů stojí za pozornost:
- rekonstruované průčelí náhrobního pomníku ze 4. století před naším letopočtem, který byl nalezen na území starověkého města Licja (Malá Asie, dnešní Turecko),
- sloup z chrámu Artemis z Efezukterý byl považován za jeden ze sedmi divů světa,
- Řecké vázy z 6. století před naším letopočtem,
- fragment sochy koně z Mauzoleum v Halikarnassukterý byl také na seznamu starověkých divů světa,
- nálezy z slavné paláce na Krétěkteré se datují do období vrcholu minojské kultury.
Je také ve sbírce Britského muzea největší sbírka soch z athénského Parthenonu hned po Nové muzeum Akropolis v Athény. Sochy byly nejprve přivezeny do Londýna Thomas Bruce z devatenáctého století (známý jako Lord Elgin), který byl v té době vyslancem sv. Konstantinopol. Se souhlasem představitelů Osmanské říše (v té době bylo okupováno Řecko) si Angličané odvezli domů asi polovinu dochovaných soch.
Mezi exponáty uvidíme mj sochařství Dionýsos S 5. století před naším letopočtem nebo fragmenty basreliéfů.
Artefakty z Akropole v Aténách jsou velmi kontroverzní. Řecká vláda bojuje za navrácení všech předmětů odvezených z Parthenonu od 80. let 20. století, zatímco úředníci Britského muzea měli argumenty pro zachování tohoto jedinečného dědictví v Londýně.
Numismatická sbírka
Muzeum se také může pochlubit sbírkou téměř jednoho milionu mincí, bankovek a dalších platebních prostředků a předmětů souvisejících s platbami. Na výstavě uvidíme jen tisícinu z celé sbírky, ale milovníci numismatiky by si tuto část muzea neměli nechat ujít.
Prohlížení památek
Britské muzeum je jedním z nejnavštěvovanějších muzeí na světě a nejnavštěvovanější kulturní institucí v celé Velké Británii. Každoročně překročí brány muzea cca 6 milionů návštěvníků.
Bez ohledu na roční období je uvnitř marně čekat prázdno. V zimě to bude mnohem volnější než v létě, ale i tak se nám z množství lidí ubytovaných v muzeu může točit hlava.
Bohužel budova muzea není dostatečně prostorná, aby efektivně vypouštěla davy; v XIX století nikdo nepředpokládal, že každý den budou chtít vstoupit tisíce lidí. Výsledkem je dav, který je umocněn četnými výlety z britských škol.
Pokud chcete pohodlnější okružní jízdu, je nejlepší se objevit hned na vernisáži a zajít do pokojů v přízemí s největšími poklady sbírky. Další možností je přijet krátce před zavírací dobou, ale stejně dobře může být přízemí muzea i v tuto dobu přeplněné.
Batohy se kontrolují při vstupu do muzea. Do muzea nevstoupíme s velkými zavazadly – ani s kufrem, ani s velkým turistickým batohem.
Zdarma tématické přednášky
Britské muzeum pořádá každý den sérii cca 30-40 minut tematické přednášky tzv Prohlídky, které otevírají očikteré se zaměřují na konkrétní části muzea. Témata zahrnují: Japonsko, starověké Řecko, starověký Egypt, starověký Řím, římskou Británii, středověkou Evropu a mnohem, mnohem více.
Přednášky jsou zdarma. K účasti stačí dostavit se v konkrétní čas v konkrétní místnosti.
Přesný seznam přednášek naleznete na tomto webu.
Kromě pravidelných tematických přednášek muzeum pořádá také prezentace (Rozhovory v polední galerii) na různá témata, která vedou pozvaní hosté nebo zaměstnanci muzea. Prezentace probíhají 45 minut a konají se v úterý, středu, pátek a sobotu Fr. 13:15. Na této stránce naleznete náhledy témat.
Kolik času potřebuji na návštěvu Britského muzea?
Sbírka Britského muzea je opravdu rozsáhlá. Turisté, kteří si chtějí v klidu prohlédnout většinu exponátů, by podle nás měli plánovat na místě alespoň 3 hodiny.
V případě delších návštěv Londýna můžeme návštěvu muzea rozdělit na dvě části. Poprvé zavítáme do přízemí a podruhé do sbírek v horních patrech, díky čemuž nebudeme zahlceni množstvím exponátů. Návštěvu nemusíme dělit na více než jeden den – ráno můžeme navštívit galerie v přízemí, pak strávit pár hodin prohlídkou Londýna a v druhé polovině dne se vrátit do muzea a podívat se horní patro.
Vstupenky
Vstup do muzea je volný, uvolnit. V případě dočasných výstav neexistuje pravidlo: některé jsou zdarma a na zbytek si musíme koupit poměrně drahou vstupenku (i kolem 10-15 GBP).
Aktuální dočasné výstavy můžeme sledovat na této stránce.
Otevírací doba a dny Britského muzea
Galerie Britského muzea jsou otevřeny denně od 10:00 do 17:30. Do budovy muzea můžeme vstoupit od 9:00 do 18:00.
Muzeum je otevřeno v pátek do 20:30 (kromě Velkého pátku).
Muzeum je zavřeno: 1. ledna a 24., 25. a 26. prosince.
Některé pokoje jsou k dispozici pouze v určité dny nebo ve zkrácených hodinách. Přesný seznam najdete na tomto webu.
Vstupy do muzea
Hlavní vchod do muzea (přes neoklasicistní portikus) je ze strany ulice Velká Russell Street. Tento vchod vyžaduje průchod 12 schodů. Po obou stranách schodiště jsou samoobslužné výtahy.
Druhý vchod (bez schodů) je na opačné straně ulice Místo Montague.
Řídit
Přibližně 500-800 metrů od Britského muzea jsou čtyři stanice metra (seřazené podle nejkratší vzdálenosti):
- Tottenham Court Road (Central Line, Northern Line),
- Holborn (Central Line, Piccadilly Line).
- Russell Square (linka Piccadilly),
- Goodge Street (Northern Line),
Přesnou trasu lze nejsnáze ověřit pomocí map Google nebo oficiálního plánovače cest TfL, který je k dispozici zde.
Přístup pro osoby se sníženou pohyblivostí
Muzeum je přizpůsobeno potřebám osob se sníženou pohyblivostí. K nejvýznamnějším galeriím a výstavám se dostanete jedním z výtahů. Potřebám osob se sníženou pohyblivostí jsou přizpůsobeny i toalety v muzeu. Více informací o dostupnosti (v angličtině) naleznete na této stránce.
Při tvorbě článku jsme vycházeli z materiálů dostupných na oficiálních stránkách muzea www.britishmuseum.org.